Kovové (metalofony)
Jak jsem předeslal v úvodu tohoto seriálu, budu se hlavně věnovat jednodušším perkusivním neladěným nástrojům. Proto přeskočím základní kovové nástroje s určitou výškou tónu (kromě několika vyjímek, jež lze použít i bez ohledu na přesnou intonaci pro jejich výraznou barvu) jako jsou vibrafon, metalofon, zvonkohra, tubafon. Jsou - velmi zjednodušeně řečeno - tvořeny sadou kovových plátků (plátů) nebo trubek, uspořádaných chromaticky jako klaviatura, pod nimiž jsou zavěšeny rezonátory různých tvarů. Hraje se na ně buď dvěma nebo čtyřmi paličkami nebo pomocí mechanické klaviatury. Protože se ale jedná o sólové koncertní nástroje s dnes již rozsáhlým repertoárem a pokročilou technikou hry, vybočují z rámce tohoto rozsahem velmi stručného seriálu, který má čtenáře seznámit zejména s nástroji obvyklejšími, snáze použitelnými v různých druzích hudby a také dostupnějšími. Proto odkazuji případné zájemce na již zmíněnou publikaci Miroslava Kotka: "Bicí nástroje", nebo na katalogy výrobců (Kolberg, Sonor, Yamaha, Premier), školy hry na tyto nástroje atd.
Deskové zvony
Původ: Signální nástroj některých kultur asijského kontinentu. V symfonické hudbě se používá jako náhražka zvuku zejména velkých věžních zvonů.
Popis: Obdélníkové pláty z bronzu, hliníku nebo oceli různých rozměrů, které se zavěšují chromaticky ve dvou řadách nad sebou na stojany. Rozeznívají se těžkou dřevěnou palicí potaženou kůží nebo plstí.
Použití: I tento zdánlivě jazzové a rockové hudbě vzdálený nástroj může vytvořit zajímavé efekty ať už v malém počtu kusů (nejzajímavější jsou krajní polohy rozsahu - velmi hluboké nebo vysoké tóny), vytvářející hlavně zvukovou barvu, nebo jako chromatická sada, umožňující hrát melodické úryvky.
Deskový zvon není příliš těžké vyrobit, ale velmi nesnadné je ho naladit - poměr délky stran a umístění otvorů na závěsné šňůry mohou způsobit při nevhodné volbě nenaladitelnost zvonu nebo zkrácení jeho dozvuku.
Obvyklý tónový rozsah je od C do E (někdy až do C1).
Lastra (Plech)
Původ: Stejný jako u deskových zvonů, jichž je lastra jakousi velmi tenkou obdobou z Asie. V Evropě se začaly lastry větších rozměrů používat v operní hudbě k napodobení zvuků hromu.
Popis: Slabé ocelové i mosazné plechy různé síly a rozměrů, které se při hře drží v ruce, nebo jsou zavěšeny na stojany.
Použití: Třesením nebo úhozy měkkou paličkou vydává zvuk bouřky, ale při úhozech tvrdou paličkou přes hranu vhodně velkého a silného plechu může znít jako velmi zvláštní činel.
Gong
Původ: Japonsko, Čína, Indonésie
Popis: V principu se vždy jedná o kruhový nástroj o průměru 15 cm až 1 m z bronzového plechu tloušťky od 1 do 8 mm. Obvykle mívá zahnutý okraj a některé typy mají uprostřed polokulovitý výstupek, který zlepšuje čitelnost tónové výšky gongu. I bez výstupku je gong vždy nástroj s určitou výškou tónu. Délka zahnutých okrajů, přítomnost výstupku, jeho rozměr a síla plechu ovlivňují kvalitu zvuku a jsou různé pro jednotlivé typy gongů.
- Javánský - je z tenčího plechu, má silně zahnuté okraje, velký výstupek a je zpevněný přinýtovanou "čepicí". Má extrémně čistý zvuk s velkým dozvukem a používá se ve velké škále rozměrů od vysokých, až po velmi hluboké používané známými gamelanovými orchestry z Jávy, Bali a Filipín. U nás je možné tuto sadu vidět ve sbírkách asijského umění Náprstkova muzea v Liběchově u Prahy.
- Thajský - tvarem podobný Javánskému, ale z velmi silného plechu. Tím je tónový rozsah nahoře i dole omezen, protože velmi malé ani velké rozměry nelze dobře rozeznít. Jejich zvuk ale nelze ničím nahradit ani napodobit, protože obsahuje obrovské množství alikvotních tónů.
- Turecký - je většinou bez zahnutých okrajů a připomíná obrovskou čočku.
- Čínský - plochý se zahnutými okraji (bez okrajů má název Větrný gong).
V dnešní době se ale často v Evropě i Americe (hlavně v symfonických orchestrech) používají výrobky firem Paiste a Zildjian, které sice spojují vlastnosti několika typů gongů, ale do jisté míry ztrácejí zvukovou osobitost.
Použití: Gongy jsou při volbě vhodného typu a rozměru použitelné v jakémkoliv žánru, i když v akustické experimentální hudbě asi nejvíce (viz dvojalbum Jiřího Stivína a percusionisty Pierra Favra s názvem Výlety.
Tam-Tam
Původ: Čína, Turecko
Popis: Tepaný bronzový kruhový plech se zahnutými okraji nebo bez nich o průměru 50 cm do 2 m.
Použití: Tam - tam je na rozdíl od gongu nástrojem s neurčitou výškou tónu, a proto jej lze využít ještě lépe než gong, u něhož může jeho konkrétní tón vadit v rámci harmonie (případně modality).
Rozdíl mezi tam - tamem a gongem si pletou často i skladatelé, ale rozšířená představa laiků o tam - gamu jako o africkém bubnu je omylem ještě větším. Název Tam - tam označuje jen jeden z několika druhů bubnů v jednom z přibližně dvou set afrických jazyků. Obvyklá úsloví o tam - gamech předávajících zprávy, tam - taxování bubeníků atd. je tedy stejný nesmysl, jako například říkat hráči na trubku, že "má pěkné tarokádo" (balkánský dechový plátkový nástroj), protože do obého se přece "fouká".
Činely
Původ: Čína, Turecko a další asijské země (Indie, Tibet, Thajsko atd.)
Popis: Kruhové bronzové nástroje s vypouklým středem (i bez něj typ "flat").
Rozlišujeme
- dva základní typy:
- turecký - s rovnými okraji
- čínský - s okraji lehce zahnutými nahoru
- několik základních tvrdostí:
- slabé - thin, extra thin, paper crash, crash
- střední - medium thin, medium, medium heavy, crash-ride
- tvrdé - ride, heavy, extra heavy atd.
- několik zákl. způsobů použití:
- závěsný činel
- párové činely, používané v symfonických i pochodových dech. orchestrech
- hit-hat
Činely mohou být ve verzi s nýtky (sizzle cymbal), u nichž jsou po obvodu vyvrtány otvory a v nich volně upevněné nýty (v našich podmínkách mnohdy nahrazeny řetízkem, upevněným ve středu činelu).
Další a mnohem podrobnější popis lze nalézt v jakémkoliv katalogu známých výrobců činelů - Paiste, Zildjian, Sabian, Meinl, Istanbul atd.
Použití: Je to jeden z nejrozšířenějších bicích nástrojů, protože je součástí každé v jazzu, rocku, popu atd. Proto bych chtěl obrátit pozornost hlavně na méně běžné typy, které mohou výrazně individualizovat zvuk vaší bicí soupravy (velmi malé činely splash, velmi velké činely crash nebo ride, typy bell, flat top, různé druhy typu china - zejména u firmy Sabian atd., nebo na méně obvyklé způsoby hry)¨jako je např. tření činelu dřevěnou paličkou, úhoz kolmo na kraj, hra jehlicemi, samozřejmě různými typy měkkých paliček a metliček, hra smyčcem atd.
Kromě toho lze kombinovat zvuk různých činelů nejen současným rozezněním několika nástrojů, ale i například položením několika různých, vhodně vybraných nástrojů na stojanu na sebe, které při velkém úhozu vytváří bizarní, krátký a pregnantní zvuk, nebo zavěšením několika různých činelů na šňůru nad sebe kdy po přejetí paličkou přes jejich okraje získáme jakési glissando apod.
Flexaton
Původ : Vznikl po 1. světové válce zřejmě v USA.
Popis : Tenký, ale velmi pružný plechový jazyk, upevněný v rámu ze silnějšího drátu. Na jeho konci jsou na pružinových páscích uchyceny dvě kuličky.
Použití : Současným třesením nástrojem v pravé ruce, při němž se plech rozeznívá údery kuliček a různým tlakem palce pravé ruky na konec plechu docilujeme tónových výšek glissandově spojovaných.
Nástroj je hojně využíván ve scénické hudbě ke znázornění strašidelných a bizarních nálad, ale lze jej využít i jinak - třeba i pro hru přibližně intonovaných melodií, jako to udělal třeba Aram Chačaturjan v partu flexatonu svého Koncertu pro klavír.
Trubkové zvony
Původ: Anglie na konci minulého století jako náhražka věžních zvonů v symfonických orchestrech.
Popis: Bronzové nebo mosazné trubky různé délky, zavěšené chromaticky na stojan, který obvykle obsahuje i pedál na tlumení dlouhého dozvuku zvonů. Hraje se na ně většími dřevěnými paličkami ve tvaru kladívek.
Použití: Platí pro ně stejné hodnocení jako pro deskové zvony - zvuk je slavnostní a může dodat při vhodném použití "špičku" skladbě jakéhokoliv žánru (viz např. známou skladbu Mika Oldfielda s názvem Tubular bells).
Na rozdíl od deskových zvonů se nejen snadněji transportují, ale lze je i snadněji vyrobit - vlastně jakákoliv kovová trubka s otvory na zavěšení na vhodném místě a rozeznívaná vhodnou paličkou může poskytnout podobný zvuk. Na rozdíl od deskových zvonů ale trubkové nemohou vytvořit hluboké tóny - trubky by musely být příliš dlouhé. Nejpoužívanější rozsah je mezi C (někdy F) a F2.
Triangl
Původ : Kovový drát ohýbaný do různých mnohoúhelníků. Patří k jedněm z nejstarších nástrojů Asie a Evropy.
Popis : Dnes obvykle rovnoramenný trojúhelník z ocelového drátu o průměru 6-12 mm s jedním rohem otevřeným. Hraje se téměř vždy kovovou tyčinkou.
Použití : Zdánlivě banální nástroj má i dnes širokou paletu použití. Může nabývat různých rozměrů (já sám jsem si vyrobil triangl o délce hrany 70 cm), průměrů drátu (silné průměry mají daleko výraznější i když kratší zvuk), povrchů (některé firmy vyrábějí nástroj s rýhovaným povrchem jedné hrany pro hru krátkých vírů třením) a nakonec i tvarů (písmen Z,S atd.).
Kromě toho lze na triangl zahrát daleko víc, než jen pomalé cinkavé zvuky:
- můžeme využít Dopplerova efektu a houpáním nástroje po úhozu obohatit jeho zvuk vibrátem
- můžeme srážet dva za současného houpání dva triangly (jeden v každé ruce) o sebe.
- hrát pregnantní doprovodný rytmus tak, že pravou rukou hrajeme uvnitř trianglu silnější kovovou tyčinkou třeba obstinátní šesnáctinové noty a volnými prsty levé ruky, v níž nástroj držíme, tlumíme pravidelně některé noty viz. příklad
- hrajeme přesný rytmus na několik výškově odlišných trianglů, upevněných na stojanu tak, aby se při hře nekývaly viz obr.
- Můžeme použít řadu dalších zajímavých zvukových efektů, které lze s trianglem provádět, jako např. házet je na kamennou podlahu, posouvat je po ní atd.
Rolničky
Původ: Afrika, Indie
Popis: Duté kuličky z bronzu a jiných tvrdých kovů s otvory a ocelovými malými kuličkami uvnitř.
Použití: V Evropě a Severní Americe je jejich zvuk spojován hlavně s Vánocemi. V Indii i Africe jsou rolničky navlečeny na šňůře a upevněny kolem kotníků tanečníků, takže chřestí při každém pohybu do rytmu. Stejným způsobem je lze vlastně použít i u nás, nebo jimi podporovat rytmus místo obligátních maracas (jen je potřeba vybrat typ, který je běžnému vánočnímu zvuku co nejvzdálenější).
Zvonky
Původ: Afrika, Asie, Evropa
Popis: Hruškovitý, dolů se rozšiřující tvar, napodobující více nebo méně tvar věžních zvonů z bronzu, mosazi nebo hliníku. Uvnitř může nebo nemusí být zavěšeno srdce.
Použití: Větší exempláře (až 20 cm vysoké), které lze sehnat na většině trhů v Itálii lze rozeznívat buď obligátně třesením nebo pomocí různě tvrdých paliček a hrát i pregnantní rytmus při současném zatlumování zvonku druhou rukou.
Menší zvonky mohou být zavěšeny ve velkém množství na šňůře a používány podobně jako rolničky.
Tzv. Menší zvonky jsou 3 nebo 4 miskovité zvonky, laděné v určitých intervalech (obvykle durový nebo mollový sextakord nebo kvartsextakord) a upevněné na držadle. Jak název napovídá, používají se hlavně v kostele, ale jejich (při silném zatřesení) slavnostně až mysteriózně působící zvuk může obohatit i skladby různých žánrů. Lze je zakoupit v prodejnách chrámových potřeb.
Chimes
Původ: V kovové, ale i dřevěné verzi patří k prastarým nástrojům Číny a Japonska, kde se dodnes zavěšují před dům, aby je jemně rozezníval vítr.
Popis: Dnes jsou tvořeny několika až několika desítkami plných nebo dutých tyček různých průměrů a délek, uspořádaných do kruhu nebo jedné řady (případně paralelně jdoucích řad).
Použití: Přejíždění rukou nebo paličkou přes tyčky od jednoho konce ke druhému je dnes už známý a možná poněkud oposlouchaný efekt. Tyčky lze ale také rytmicky srážet k sobě a hrát tak jednodušší rytmy, nebo si zkusit vyrobit nástroj s méně obvyklou barvou. Chimes lze totiž vyrobit z jakékoliv trubky, trubičky nebo tyčky jejím nařezáním na různé délky, provrtáním otvorů pro provlečení šňůry a zavěšením na dřevěnou lať do řady nebo na kruhové prkýnko, nebo třeba na kokosový ořech do kruhu. Pouze je potřeba najít na tyčce místo pro vyvrtání otvoru tak, aby byl zvuk při zavěšení co nejméně tlumen. Provedeme to tak, že v levé ruce držíme palcem a ukazováčkem tyčku - body dotyku, ale musí být co nejmenší - a pravou rukou do tyčky postupně klepeme dřevěnou nebo kovovou paličkou. Levou rukou přitom zkoušíme na tyčce najít místo, v němž je zvuk nejdelší. Tam potom vyvrtáme otvor o průměru jednoho až dvou mm.
Pila
Původ : Evropská varietní hudba minulého století
Popis : Pružný ocelový zužující se pás délky 80 - 100 cm tloušťky 0,5 - 1 mm s dřevěným držadlem nebo skutečná pila.
Použití : Pila se při hře svým širším koncem (držadlem) opírá pod stehno pravé nohy a přes levou nohu ji rukou ohýbáme za současného rozeznívání smyčcem nebo měkkou paličkou v pravé ruce.
Po delším nácviku na ni lze poměrně dobře intonovat melodie. Problémem je hra rychlých opakovaných tónů nebo běhů.
Nástroj je dnes zřejmě vhodnější použít spíše k vytváření neurčitě intonovaných barevných ploch, než k hraní běžných melodií, které přece jenom značně připomínají varietní vystoupení.
Kravské zvonce
Původ: Většina afrických, evropských a asijských kultur, kde sloužily buď jako signální nástroj k lokalizaci pasoucích se stád, nebo přímo jako hudební nástroj.
Popis: Na rozdíl od zvonů a zvonků, které jsou lité, jsou zvonce kované a svařované nebo nýtované z mosazného nebo ocelového plechu a mají nejrůznější tvar a rozměry. Některé africké zvonce mají délku až 50 cm.
Použití: Patří k základním nástrojům latinsko - americké hudby, v níž obvykle hráč drží zvonec v levé ruce, kterou současně rytmicky zatlumuje dozvuk nástroje a druhou rukou hraje paličkou na různá místa zvonce (u vrcholu, u kraje, přes kraj). Velmi rozšířenou latinsko - americkou verzí tohoto nástroje jsou
Pandereta
Původ: Rytmický nástroj latinsko - americké hudby. Ve verzi s názvem Sistrum byl ale znám už ve starém Egyptě.
Popis: Malé bronzové nebo ocelové talířky navlečené za střed na hřebíky, přibité v několika řadách na podlouhlé prkýnko s držadlem tak, aby talířky při pohybu volně chřestily.
Použití: Slouží ke hře doprovodných rytmických figur (podobně jako tamburína). Při hře se nástrojem buď třese, nebo naráží o nastavenou druhou ruku nebo stehno. Zajímavě také zní současné použití dvou panderet v pravé i levé ruce, jimiž opět můžeme hrát i na stehna nebo dokonce na blány bong, cong, tympánů, bicí soupravy atd.
Agogo - bells
2 - 3 kuželovité zvonce navařené na jednom silném drátu.
Dnes jsou kravské zvonce (cow bells) téměř standardní součástí jazzových bicích souprav.
Nástroj lze opět využít méně obvykle. Jednak ve větší sadě 4 až 5 kusů (známá firma Kolberg nabízí dokonce čtyři oktávy chromaticky laděných a uspořádaných zvonců), nebo méně tradičními způsoby rozeznívání, jako např. gumovými nebo plstěnými paličkami, rukama, pomocí metliček, jehlic, smyčce apod.
Lze také navléci řadu různě velkých, ve vrcholu provrtaných zvonců tak, že jsou částečně zasunuty do sebe a při zatřesení se rozeznívají navzájem (mexické Cencerros).
Kovadlina
Původ: Ve své nejstarší podobě kusů kovu, trubek nebo skutečných kovadlin vlastně kdekoliv na světě, kde se lil a koval kov. V symfonickém orchestru byly poprvé použity Richardem Wagnerem v opeře Zlato Rýna.
Popis: Kromě skutečných kovadlin nejrůznějších rozměrů jsou to jakékoliv ocelové pláty, ocelové nebo mosazné trubky, kusy kolejnic apod. Jsou položeny na měkké podložce z plsti nebo silného molitanu a hraje se na ně kladivy a kladívky různých velikostí.
Použití: V malém počtu se hodí svým ostrým a vysokým zvukem ke zdůraznění rytmu. Ve větším počtu a s použitím dostatečně zvukově různorodých kovadlin (třeba i brzdových bubnů z automobilů, automobilových nárazníků, pánviček atd.) umožňují hrát jakési velmi zvláštní barevné melodie.
Steel drums (barely)
Původ: Trinidad
Popis: Různě velké a vysoké barely od nafty a oleje, do jejichž směrem dolů vykovaného dna jsou vytepány malé kruhové kopečky, naladěné na různé tóny chromatické nebo diatonické stupnice. Hraje se lehkými změkčenými paličkami. Výsledkem je kratší, ale velmi jasný a krásný zvuk s přesnou tónovou výškou.
Nejhlubší nástroje mají korpus tvořen celým barelem a na hrací ploše jsou jen dvě až tři velká hrací pole. Nejvyšší mají naopak korpus vysoký jen 15 - 25 cm a na hrací ploše jsou malá kruhová políčka po celém obvodu i ve středu.
Použití: Nejen na Trinidadu, ale na všech karibských ostrovech, v Latinské Americe i na jihu USA existují orchestry mnoha hráčů na různě vysoké barely, které hrají jen za doprovodu rytmiky nejrůznější známé melodie latinsko - americké i evropské hudby.
Steel drums lze použít i v soudobé vážné hudbě, kde pro ně vznikla řada skladeb a dokonce i s doprovodem orchestru, ale i v jazzu, popu, alternativní hudbě atd.
Příště Xylofony.
