Československá kytara

Díl VI.
Autor: 

Je to zajímavé, ale i tentokrát začátek nového desetiletí přinesl nové, zajímavé a dalo by se říci, svým způsobem i revoluční typy elektrických kytar. Tak rok 1980 přinesl nový krnovský model GALAXIS. Opět ve stejném duchu kytara i baskytara ale již nové "dvoucívky", výrazně tvarované tělo, ze začátku pouze v černé, případně černovílé kombinaci tělo/plast.

Baskytara GALAXIS BAS měla nezvykle velkou hlavu, ale krátkou menzuru 774 mm a první modely basovek Glaxis měly dokonce ladící mechaniky ještě s umělohmotnými "kytarovými" rondely již léta nepoužívanými. Patrně konstruktér otevřel nějaký dávno zapomenutý šuplík. Ostatně celé postrojení na kytarách i baskytarách Balaxis procházelo patrně jako dědictví z lety osvědčených modelů Star a Iris.

Kytary a basovky Gylaxis se ale staly velice populárními, vyráběly se v několika modifikacích, zpočátku s otočným přepínačem snímačů tzv. ježkem, později se používal třípolohový přepínač páčkový, střídaly se provedení s hlavou přírodní i barevnou, baskytary měly různé kryty struníků, poslední modely Galyxis byly stříkány také "metalízou". Galaxisky ale byly v jedné věci opravdu revoluční. Byl to první a zároveň poslední model čs. El. kytar a baskytar, který se sériově vyráběl v provedení také pro leváky.

Dá se říci, že kytary Galaxis navázaly na popularitu rovněž krnovských Irisek, hraje se na ně sem tam ještě dodnes a např. já mám ve své sbírce záruční list a prodejní doklad na Galaxisku, kteráprošla technickou kontrolou v továrně 4. Dubna 1991 pod číslem 21409 a v obchod. Domě Bílá Labuť se prodala 24. Března 1992 za 2.640,- Kč a přesto , že to bylo již skoro 3 roky po "revoluci", tak "záručák" stále nese označení - výrobce: Československé hudební nástroje, oborový podnik Hradec Králové odštěpný závod Varhany - nositel vyznamenání "Za vynikající práci". Prostě u Galaxise se jelo až dokonce ze starých zásob.

Kromě několika vydařených modelů, které si ale necháme na konec do posledního dílu se v Krnově v osmdesátých letech ještě vyráběly např. kytary PROXIMA a PROXIMA I. A baskytarový protějšek s dlouhou menzurou PROXIMA L BASS a spíše komické, i když vážně míněné modely DISCO a DISCO BASS.

V Hořovicích se na počátku osmdesátých let rozhodli jít cestou poctivého kopírování. Jako předlohu si vzali kytaru GIBSON Les Paul a výsledkem byla el. kytara DIAMANT. Téměř do detailu "pajcnutá" kytara včetně tvaru a barvy korpusu měla samozřejmě svoje mouchy. Špatnou ladící mechaniku, specielně pro tento model a jinde nepoužitý dvoucívkový snímač pojmenovaný "Spektrum" a opět použitý nešťastný otočný přepínač snímačů. Jinak ale velice kvalitní masivní kytara také hned dostala svoji basovou sestru DIAMANT BAS. Během několika let musel výrobce změnit v detailech tvar hlavy a kytara dostala název DIAMANT I.

V té době se již také do Diamantek montoval o trochu lepší páčkový přepínač snímačů, které také prošly drobným vylepšením. Dodnes výborná kytara byla také vyráběna na export v elegantní přírodní verzi. Výrobce v několika případech také vyšel vstříc zákazníkovi a tak vzniklo pár poměrně vyjímečných "levorukých" kusů. Je bohužel smutnou skutečností, že u nás se výrobním číslem číslovaly pouze krky a ne těla a jelikož krk je pro pravorukou i levorukou kytaru stejný, tak není možné zjistit kolik "levých" kytar bylo vyrobeno. Moje levoruká Diamantka má např. číslo přes 2000, což je samozřejmě nesmysl.

Lacinější, taková "prkýnková" verze Diamantky ovšem bez baskytarového protějšku se vyráběla pod jménem ONYX.