Kde z ticha vzniká zvuk

Reportáž z návštěvy továrny Genelec
Genelec
Továrna Genelec, skvělé místo pro letní dovolenou?

Pokud by se mě někdo zeptal na to, který národ na světě je podle mě všeobecně nejúspěšnější, moje odpověd by pravděpodobně zněla – Finové. Ve srovnání s námi jich je zhruba polovina a při tom patří ke světově uznávané špičce v hokeji, lyžování, motosportu, heavy metalu, mobilních telefonech, těžkých lesních traktorech, pneumatikách... A ještě k tomu navíc v zimě 1939 dokázali zastavit Rusa, což může zrovna aktuálně představovat nedocenitelné know-how.

Vedle výše zmíněných úspěchů se Finsko může pochlubit rovněž špičkovými studiovými monitory Genelec, jež jsou vyráběny v malém městě Iisalmi, nacházejícím se ve středním Finsku, asi 100 km severně od známého lázeňského střediska Kuopio. A právě továrna v Iisalmi se stala v první polovině února cílem přibližně dvacítky audiospecialistů z celé Evropy, k nimž patřila i naše dvoučlenná česká výprava, pro niž finský výrobce připravil třídenní seminář týkající se elektroniky, akustiky, umísťování zdrojů zvuku v prostoru, měření a podobných zvukařských lahůdek.

Bezprostředně po přistání na letišti v Kuopiu nám místní řidič během následujících zhruba 60 minut, jež jsme strávili v jeho dopravním prostředku, předvedl, proč se ve výsledkových listinách světových rallye či závodů F1 objevují na čelných příčkách tak často finská jména jako Mika, Kimi, Juha, Jari či Heikki. Ostrý styl a vysokou rychlost jízdy odvážně udržoval beze změn, ať už se pod koly rozměrného autobusu vyskytovala rovná dálnice, namrzlá zatáčkovitá okreska či na závěr dokonce úzká a zasněžená lesní cesta. Když jsem se na něj po jízdě obrátil se zvídavou otázkou, zda má jeho stroj pneumatiky osázené hřeby, odpověděl suše „nevím“. A co myslíte? No měl je tam...

Zdůrazňovat, že továrna Genelec leží na břehu malebného jezera jménem Porovesi, by asi nemělo valného smyslu. V této oblasti Finska je totiž obtížné najít obydlené místo, které by se na břehu nějakého jezera nenacházelo. Ovšem, co je důležité – budova vůbec nepůsobí dojmem továrny, popravdě řečeno, do podobných staveb u nás obvykle jezdíme v létě spíš na dovolenou. A právě dokonalé propojení lidské tvůrčí činnosti s přírodou je to, co návštěvníka výrobních prostor Genelecu vysloveně praští do očí, respektive do uší, pokud zaregistrujeme též všudypřítomné velebné ticho. Zde nenarazíme na žádnou enviromentální hysterii ani módní pseudoekologičnost za každou cenu, jak ji občas můžeme vidět například v Německu či Rakousku. Tady vše působí přirozeně a vyvolává dojem, že takhle přesně to má být, přičemž zelená barva loga firmy celý dojem spojení techniky a přírody jen nenásilně umocňuje. Ostatně, místní báje a pověsti hovoří o tom, že během klidných letních dnů měří zdejší inženýři akustické parametry testovaných reproduktorů nikoliv uvnitř továrny v bezdozvukové komoře, ale venku, jednoduše zavěšené na stromě.

Vestibul budovy slouží současně jako síň slávy. To proto, aby návštěvník hned od začátku měl jasno v tom, že zde nesídlí žádná „béčka“. Vitríny, které firma za téměř 40 let svojí existence dokázala naplnit křišťálovými deskami M.I.P.A a P.I.P.A, zlatými vlnovkami NAMM TEC Awards, plaketami PAR Excellence a poháry, zlatými klíči nebo diplomy dokumentujícími přední umístění toho či onoho výrobku, v té nebo oné technické soutěži, snad ani nemá smysl počítat. Člověk se spíš začne zamýšlet nad tím, čím to může být, že zrovna Finové umí udělat tak uznávané studiové bedny? Že by přičinou byl jejich zvukově velekomplikovaný jazyk, kterému bez naprosto dokonalého reprodukčního zařízení lze asi jen obtížně porozumět?

Na podobné filozoficko-lingvistické úvahy však není čas. Následuje totiž přesun do předváděcího sálu – místa, kde oko zvukařovo ba i hifistovo nemůže zůstat suché. Představte si akusticky dokonale vyladěný prostor o velikosti padesátimístného privátního kina, kde 5.1 ozvučení zajišťuje trojice úžasných třípásmových monitorů 1036A (každý z nich má 3100 W, 2x18“ + 2x5“ + 1“) v přední polosféře, kterým zezadu sekunduje dvojice efektových 1038B (640 W, 1x 15“ + 5“ + 1“), to celé s podporou dvou mohutných šnekových subwooferů 7073A (1000 W, 4x12“). Pro milovníka dobrého ozvučení naprosté akustické nebe. Produktoví nadšenci zde mají ke srovnání připravenu také kompletní sadu celohliníkových monitorů řady 8200 s autoekvalizací, doplněnou o zbrusu nové miniaturní 3“ reproduktory 8010.

Naším úkolem ale v tomto okamžiku není detailní porovnávání zvukových charakteristik jednotlivých systémů, ani vychutnávání síly více než 12 kW hlavního ozvučení v malém sále, ale školení. Něco nezbytných slov o historii firmy, o tom jak v roce 1976 pánové Martikainen a Partanen přišli jako první na světě s myšlenkou aktivních Bi-Amp studiových monitorů, které tehdy nikdo v konzervativních studiových kruzích příliš nevěřil, a o tom, kde je aktivní technologie dnes, o bezmála 40 let později. O tom, proč Genelec v minulosti používal dnes módní páskové tweetery a proč už je v současnosti radši nepoužívá, o tom, proč se stěny monitorů výrazně zaoblují, o technologických přednostech hliníkové slitiny, jíž firma používá pro konstrukci korpusů série 8000, nebo naopak o ekologických výhodách přírodně kompozitních materiálů NCE, z nichž jsou vyráběny mnoha cenami ověnčené boxy série M. To vše by mohl škarohlíd či notorický pochybovač považovat za obvyklé „marketingové kecy“, jenže oni je u Geneleců umí podložit výsledky měření, grafy, tabulkami, teoretickými výpočty a především zcela přesvědčivými praktickými ukázkami. Asi o tom pánové a dámy – ano mezi našimi školiteli jsou zde skutečně také dámy, ve Finsku něco opravdu vědí.

Po úvodní sérii školení následuje krátká prohlídka firemního muzea, kde je nám z poněkud nepochopitelných důvodů zakázáno fotografovat. Zřejmě proto, aby nekalá čínská konkurence ještě honem narychlo neokopírovala některý ze zde vystavených letitých modelů.

Z utajených sklepních prostorů muzea míříme rovnou do výroby (kde je pochopitelně rovněž zakázáno fotografovat), v jejíž první části nás svou činností uchvátí dvojice automatizovaných SMT strojů, neúnavně osazující desky plošných spojů rychlostí několika tisíc součástek za hodinu. Zbytek výroby spočívající v kompletaci korpusu, elektroniky, měničů a dalších akusticko-mechanických prvků, jako jsou kupříkladu zvukovody, do jednoho celku probíhá ručně, stejně tak jako následné měření parametrů hotového produktu. Tato operace běží souběžně na několika stanovištích v rozlehlé hale, kde je však překvapivě i přes neustálý čilý pracovní ruch a pohyb téměř ticho. 

Finální montáž společně s výstupní kontrolou završenou měřením parametrů hotového výrobku si můžeme (ba přímo musíme!) také všichni vyzkoušet, a tak si každý účastník rád vlastníma rukama stvoří svou vlastní bílou „osmdesátdvacet“. Dokonce se najdou i tací, kteří se, pohánění hamižností a vidinou bezplatného získání kompletního páru těchto vyhlášených monitorů, do fronty na cvičném pracovišti postaví klidně i podruhé. No, nevyšlo jim to pravda...

Další část teoretického školení probíhající druhý den obnáší přednášku o umisťování monitorů v prostoru. Dozvídáme se, co vše ve studiu dokáže degradovat zvuk sebelépe navrženého poslechového systému (např. nevhodně umístěný mixpult nebo rack) a získáváme představu o tom, jak radikálně může zvukový výsledek, zejména v basových frekvencích, ovlivnit přesunutí reproduktorů v prostoru o pouhých několik centimetrů. Neméně zajímavá je informace o tom, že zeď, kterou ve studiu vidíme, nemusí být nutně ta, kterou „slyšíme“. To je dobré mít na paměti všude tam, kde se architektonické úpravy provádí pouze s použitím levných sádrokartonových příček.

A protože jak známo šedivá je teorie, zatímco zelený je strom života, můžeme si během následujícího odpoledne ověřit nabyté poznatky také praktickým akustickým měřením za využití systému GLM, počítače a měřícího mikrofonu. 

Pro práci jsme rozděleni do čtyř mezinárodních skupin, ta naše sestává z Itala, Angličana, Lotyše a mě coby zástupce České republiky. Cvičení probíhá záměrně v akusticky nepříliš vhodné místnosti a naším úkolem je pomocí difuzních či pohltivých materiálů, nastavitelných elektronických prvků a vhodného prostorového umístění získat co nejvyrovnanější charakteristiku měřených monitorů typu 8050. 

O tom, že jde asi o nejzajímavější část celé návštěvy, svědčí i to, že italský kolega odmítnul navrhovanou přestávku na kávu s tím, že radši bude ještě pokračovat v měření. Kdo má nějakou představu, jaký význam je v Itálii přikládán kávě, tomu je jasné, jak hluboko nás praktické cvičení vtáhlo do děje. Šakrohlíd by samozřejmě mohl rovněž nadhodit, že by to třeba mohlo něco málo naznačovat o kvalitě finské kávy... :)

Závěrečný den setkání nám přináší možnost si do sytosti vyzkoušet zvukové kvality všech studiových monitorů umístěných v předváděcí místnosti, a to na libovolném typu hudby či dalším zvukovém materiálu. Pozoruhodný poznatek je, že bez ohledu na typ, výkon, konstrukci či připojení subwooferů si všechny předvedené modely studiových monitorů Genelec na plném rozsahu své dynamiky zachovávají v podstatě jednotný zvuk, s důrazem na téměř mikroskopické detaily ve všech frekvenčních pásmech, mění se pouze dojem „zvukové velikosti“ v závislosti na objemu aktuálně poslouchané ozvučnice. 

Nemalým dojmem působí také schopnost přesné lokalizace zvuku na stereobázi a dokonalé podání prostoru, který zejména při poslechu živých nahrávek přímo dýchá svou atmosférou. Člověk by poslouchal a poslouchal a poslouchal, ale bohužel i ty nejpříjemnější věci mívají svůj konec, který v našem případě předznamenal příjezd mikrobusu, pilotovaného zřejmě dalším budoucím mistrem světa v rallye, který nás místním typicky svižným tempem dopravil zpět na letiště v Kuopiu. Zde se nám na závěr ještě nečekaně předvedla ve vzduchu letka finských stíhaček F-18 Hornet, sdílející zdejší malé letiště společně s místními aerolinkami, a poté již zasněžená a tichá jezerní krajina ozářená podvečerním severním sluncem pod křídly dopravního Embraeru pomalu zmizela v dáli...

Za zorganizování návštěvy u firmy Genelec patří můj dík firmě Praha Music Center, českému dovozci značky.

Genelec - praktické měření
Rozkaz zněl jasně – vyrovnejte frekvenční charakteristiku. A že to dalo v tomto prostoru práce...
Genelec - předváděcí sál
Předváděcí sál - nebe pro audiofily, zvukaře i HiFisty. Každý ze zabudovaných boxů 1036A má dva 18” woofery a přes 3 kW výkonu
Genelec - předváděcí sál
Celá série 8200 s DSP autokalibrací je připravena k předvedení. To dlouhé černé dole není skříň od švédských nábytkářů, ale 4x12” studiový šnekový subwoofer 7073A o výkonu 1 kW...
Genelec - výroba
Plošné spoje osazuje součástkami automatická SMT linka.
Genelec - staré monitory