Aby se člověk mohl stát virtuosem, je nutné se vydat na dlouhou cestu. Čeká vás spousta dřiny a potu, a to ještě musíte doufat, že cestou narazíte na pořádně veliký kus štěstí. Těm, kteří by se tak snažili učinit s nějakým nástrojem z klasického symfonického orchestru, vychází firma Emu vstříc. Stačí málo - štěstí přijde na necelých 55 tisíc korun.
Syntezátory Emu patří do špičky studiových nástrojů již více než čtvrt století. Od konce osmdesátých let byl pro spoustu muzikantů vysněným nástrojem multitimbrální modul Proteus. Obsahoval 4 MB vzorků v paměti ROM uspořádaných do 192 presetů a nabízel 32 hlasů polyfonie. Jeden z nejpopulárnějších modulů své doby tehdy přinášel uživatelům zvuky z Emulátoru III. Nové modifikace Protea přicházely po celá devadesátá léta a legenda přežívá dodnes.
Současnou šestici aktuální nabídky tvoří tyto 19“ moduly: Xtreme Lead-1 a MoPhatt pro dance/ techno produkci, dále varhanní B-3, světem etnických zvuků provádí Planet Earth a univerzální všehochuť nabízí Proteus 2000. Virtuoso 2000 je orchestrální zvukový modul a přináší takřka všechny zvuky symfonického orchestru: housle, violy, violoncella, kontrabasy, trumpety, francouzský roh, trombón, flétny, hoboj, anglický roh, klarinet, fagot, kontrafagot, harfu, celestu, zvony, xylofon, marimbu, tympány, činely a další dvě desítky orchestrálních bicích nástrojů.
Čelní panel
Čelní panel Virtuosa 2000 je stříbrné barvy a je rozdělen zeleným, dobře čitelným displejem. Ten nepřekvapí svoji velikostí (pouze 24 znaků x dva řádky), ale je uzpůsoben celkovému ovládání, které je u Emu tradiční a spolehlivé. Displej odděluje osm funkčních tlačítek, dial kolečko a síťový vypínač na pravé straně od pěti otočných ovladačů levé strany. Vedle regulace hlasitosti sluchátkové výstupu jsou to čtyři knoby s třípolohovým přepínačem - tak během vteřiny dosáhnete na dvanáct parametrů. Užitečná je malá dioda u jednotlivých ovladačů pro signalizaci změny od původní hodnoty, které lze opětovně dosáhnout protočením knobu v celém rozsahu. Dioda je ovšem umístěna v těsné blízkosti ovladače a přes prsty není téměř vidět. Jako plus tedy uveďme vysílání hodnot po MIDI a možnost přiřazení k libovolnému MIDI kontroleru. O celém nástroji se dá říci, že jeho ovládání je příjemné a intuitivní, zkrátka se v případě Emu jedná o zavedenou klasiku.
Zadní panel
Zvukový modul Virtuosa disponuje 128 hlasy polyfonie, ke kterým je přístup přes 32 MIDI kanálů. Oba kanály (jsou označeny A a B) mají na zadním panelu i svůj výstup MIDI Out, pouze MIDI Thru je výhradou prvního okruhu. Tolik tedy pětice konektorů DIN. Dále zadní panel nese šest analogových 1/4“ výstupů, které reprezentují tři stereofonní audio páry. Dva pomocné (Sub 1 a Sub 2) je možné využít i jako inserty pro externí efektové zpracování. Výsledný signál je pak na hlavním výstupu. Interní vzorkovací frekvence je tradiční - 44.1 kHz, i když můžeme vzpomenout původního Proteua pracujícího na 39 kHz. D-A převodníky hlavního výstupu jsou 20bitové, na pomocných výstupech Sub 1 a Sub 2 „dostatečně“ 18bitové. Pro začlenění Virtuosa do studiového komplexu, např. pro záznam nebo digitální mix, poslouží stereofonní digitální výstup. Konektor Cinch nese koaxiální signál ve formátu S/P DIF, ale tento formát lze v master menu změnit i na profesionální symetrický standard AES.
Zvuková výbava
Základní zvuková paleta čítá 64 MB ROM vzorků uspořádaných do 512 ROM presetů. Dalších 512 pozic je volných pro ukládání vlastních zvuků (továrnu opouští s nakopírovanými ROM programy). Stejně jako ostatní moduly i Virtuoso nabízí možnost rozšíření pomocí paměťových modulů. Dva interní sloty jsou připraveny pojmout SIMM bloky o kapacitě 16 nebo 32 MB a umožňují rozšířit celkovou nabídku až na 128 MB vzorků. Současná kolekce Emu obsahuje více než desítků firemních sad s hotovými zvuky, jejich cena se pohybuje okolo 250 - 400 USD. Zcela neomezený výběr mají ti, kteří mají přístup k sampleru Emu E4 Ultra. Pomocí funkce Sound Authoring je na něm možné vytvořit libovolné vlastní kombinace vzorků a programů a ty po uložení do paměti Flash vložit do Virtuosa. Samotný operační systém je možno upgradovat. Testovaný nástroj obsahoval verzi 1.2, ale ještě dříve, než jsem si Virtuosa vyzvedl na poště jsem na internetu narazil na OS 1.21.
Ke snadnému vyhledávání zvuků slouží funkce Sound Navigator, který sdružuje všechny presety podle kategorie: kontrabasy, žesťové nástroje, violoncella, komorní nástroje, harfy, smíšené sady, orchestrální kombinované zvuky, varhany, bicí, smyčce, housle, violy, dechové nástroje a efektové zvuky. Pro vyhledávání a prezentaci zvukové nabídky slouží samostatné tlačítko Audition. Přehrává aktuálně navoleným presetem jednu ze 187 (!) figur, které jsou navíc netradičně i na MIDI výstupu. Způsob organizace paměti je obvyklý, presety jsou řazeny ve standardních MIDI bankách po 128 (v základní verzi nerozšířeného modulu Bank 0-3, Program Change 1-128). Zejména při práci se sekvencerem uživatel ocení tzv. Multi Setup. Je to skupina presetů a jejich parametrů v rámci všech 32 MIDI kanálů, kterou je možno pod vlastním názvem ukládat do jedné ze 64 volných pozic. Samozřejmostí je opět možnost MIDI aktivace přes povely Bank a Program Change.
Procesor
Součástí Virtuosa 2000 je i duální stereofonní multiefektový procesor. Pracuje 24bitovém rozlišení a je k němu přístup přes čtyři interní nezávislé sběrnice Send. Efekt A nabízí 44 různých algoritmů typu reverb a delay, zatímco procesor B zpracovává signál efekty typu chorus, flanger, distortion.
Závěrem
Na závěr přejděme k subjektivnímu hodnocení. Virtuoso 2000 mi byl společníkem ve studiu po zhruba 3 týdny a vracím ho s obvyklým konstatováním - „kdyby stál polovinu, už je můj“. Nechci tím říci, že je předražený, ale spíše upozornit na fakt, že se nejedná o revoluci. Vždyť také každá revoluce má svoji dobu a (naštěstí) nepřichází každý rok. Není možné porovnávat Virtuoso se samplerem čítající vß kolekci několik GB orchestrálních samplů. Virtuoso 2000 se 64 MB vzorků nemůže věrně reprezentovat všechny zvuky a styly hry nástrojů symfonického orchestru. Tyto nedostatky se projevují zejména u většiny žesťových nástrojů (krátké smyčky). Naopak, v plné parádě se prezentují například smyčcové nástroje a jejich marcato, pizzicato, spiccato, vibrato nebo tremolo. Nádherné jsou i bicí, činely, tympány a harfa. Proto tvoříte-li orchestrální hudbu a nechcete se vydat cestou samostaného sampleru, mohl by Virtuoso 2000 pro vás být správnou volbou. Ve své kategorii je to unikát a své označení nese právem.
