Hughes & Kettner Warp 7

Metalový pohon
Distributor: 
Cena: 
29 900,00 Kč

Lámete si občas hlavu nad tím, co vlastně používají vaši oblíbení hudebníci, pohybující se na úrovni dnes tolik diskutovaného Nu-metal, za aparáty a vybavení? Možná je tu částečná odpověď. Zní WARP 7 a Hughes & Kettner. A tak vy, vyznavači funky rytmů a jemných bluesových linek odvraťte svoji pozornost jinam, protože tento stroj pro vás rozhodně není.

Popis

Přední panel aparátu nám po zapnutí hlavního vypínače poskytne pohled na červeně svítící jméno tohoto plně tranzistorového zázraku. Dva separátní kanály, v tomto případě označené Clean a Warp, jsou obdařeny klasickou třípásmovou korekcí (basy, středy, výšky), a vlastním ovladačem hlasitosti. U zkresleného Warp kanálu nalezneme nezbytný knoflík s označením gain pro volbu míry zkreslení, a presence pro úpravu celkového výrazu soundu, pracující na principu posunu pásma středních kmitočtů. Vedle ovládacích prvků jsou umístěny zdířky konektorů. Vlevo vstupní jack a vpravo vstup a výstup efektové smyčky, konektor pro připojení footswitche a sluchátkový výstup. Vlastně ani nevím jestli je jmenovaný footswitch součástí dodávky, ale v krabici přibalen nebyl, předpokládám tedy, že bude jako volitelné příslušenství.

Manuální přepínač kanálů se nachází mezi ovládacími prvky čistého a zkresleného kanálu. Asistují mu dvě ledky. Žlutá signalizuje Clean mód a červená ten honosně nazvaný Warp. Přijde mi trochu nešikovné umístit konektory pro efektovou smyčku a přepínače na předním panelu, zvláště jedná-li se o sestavu hlava – bedna jako v našem případě. Ale to jen můj subjektivní postřeh, a je pravdou, že podobná koncepce se vyskytovala i např. u velmi oblíbené série Valvestate firmy Marshall.

Pod tím vším je umístěno velké logo firmy, tentokrát nijak osvětlené (na rozdíl od Duotone, který mi též prošel rukama), ba dokonce bych řekl velmi nenápadné. Na ztemnělých pódiích, připravených na tu největší nálož, nebude prakticky vůbec vidět, a hroziči v zadnějších řadách si budou marně lámat hlavu, co to ta jejich oblíbená hvězda používá za silič.

Na zadním panelu zesilovače se nalézá zdířka pro připojení napájecího Euro konektoru, dále dvě zdířky pro připojení reprobeden s nedílným upozorněním o potřebné ohmáži. No a dále spoustu nápisů a upozornění jak se nevrtat šroubovákem v aparátu pod napětím. Ovládání a připojení strohé, ryze účelové, bez zbytečných okras.

Celý aparát je umístěn do dřevěné bedny, která není potažena ani koženkou a ani žádnou tkaninou, použit je v poslední době moderní nástřik tvrdou strukturovanou barvou, takže si myslím, že již první transport zanechá na povrchové úpravě nesmazatelné stopy používání. Samozřejmě jakýkoliv obal toto tvrzení změní, ale známe pověstnou muzikantskou lenost. Celkový design na mě působí dojmem v pravdě levného aparátu.

Toto tvrzení se ale nadá říci o reprobedně, která je součástí této soustavy. Té totiž stejné výtvarné zpracování vyloženě sluší. Dojem na mě tento „čtyřreprákový" drobeček udělal již v nevybalené krabici, když jsem se ho snažil přenést z místnosti do místnosti. Je totiž až neuvěřitelně těžký. To je samozřejmě u bedny vlastnost signalizující kvalitní provedení, ale to stěhování. Provedení je ve stylu A, ovšem není tak notoricky známě zlomené, ale krásně oble prohnuté. Reproduktory chrání před poškozením mříž na které je umístěn onen sice velký, ale nenápadný nápis HUGHES & KETTNER. Bedna je osazena reproduktory Celestion G12 Rockdriver Junior. Celkové parametry 100 W, 8 ohmů.

Pod napětím

Tak a teď to nejdůležitější. Po propojení všeho co propojeno být má a přepnutí do režimu Clean se ozve tlustý středový tón s brilantní čistotou na basech. Ale to se přece u tranzistorového aparátu dalo čekat. I výšky se objeví, ale těm už to chce trochu pomoci korekcí. Co vás možná zarazí hned na začátku je to, jak to všechno hraje už zpočátku nahlas. Zvuk se trochu mění s rostoucí hlasitostí, ale tuto vlastnost lze spíše přisoudit vlastnostem místnosti a tak. Korekce u čistého kanálu pracují přesně tak jak mají a s jejich pomocí si může každý uživatel vytvořit svůj zvuk. Tento kanál je zcela bezproblémový a s velkou pravděpodobností možnosti nastavení a výsledný zvuk „nové" metalisty zcela uspokojí.

Warp it! Po přepnutí do Warp módu a při rovných korekcích se vám do uší opře středobasový zvuk, který je sám o sobě vlastně už použitelný. Není tak úplně daleko od zvuku lampových zesilovačů, ale svůj tranzistorový původ nezapře. Překvapivě dobře jde za rukou, a tlumené staccato šestnáctky pravačkou jsou opravdu snadné. Při vyšších úrovních gainu samozřejmě úplně klesá dynamika, která je už od počátku docela malá. Jenže musíme si uvědomit, a zmínil jsem se o tom již na začátku, že tento aparát opravdu není určen na funky a blues. Naopak zatlumené a těžkotonážní riffy moderních partiček znějí naprosto famózně. Nejvíce se mi osvědčilo nastavení gainu tak lehce za polovinu, spíš méně.

Nebývá moc zvykem, aby „tranďákový" aparát zachovával vlastnosti kytary, ale tady to funguje. „Holt už to maj prostě zmáklý". Výborně se chová i ve spojení se sedmistrunnou kytarou, od které pravděpodobně dostal i název. Výrazným podílem se na zvuku podepisuje bedna. Zkoušel jsem i spojení hlava Warp 7 a bedna Carvin Legacy osazená čtyřkou Celestion Greenback. Výsledek přesvědčivý. Zvuk byl ještě o něco barevnější a agresivnější.

Korekčními prvky je opět možno navolit požadovaný výsledný zvuk, a v tom všem ještě výrazně napomáhá Presence, jako velmi účinná korekce. Asi nejoptimálnější nastavení Warp kanálu se mi jevilo gain na polovinu, basy lehce před půlku, středy na tři čtvrtě a výšky na čtvrt. Zvuk byl pak pěkně hutný, silný a průrazný. Pokud volíte spíše zvuk podobný klávesovým plochám, uberte nastavení středů pod polovinu a je to tam. Dobré je si v klidu poexperimentovat s nastavením Presence a středních kmitočtů. Tyto parametry totiž pracují spolu, a je s nimi možné zcela změnit charakter zvuku. Nemalou měrou se podílejí i výšky, ale doporučuji s citem. Lehce se vám může stát, že zvuk bude uječený a příliš ostrý.

Je tu ještě jedna otázka, kterou často řeším z pozice zvukaře, a sice, jak se bude aparát chovat ve spojení s PA systémem. Přeci jen se občas stane, že co lahodí uchu doma a ve zkušebně, se v kapele na pódiu a přes koncový aparát vůbec neprosadí. Myslím ale, že tento případ to nebude.

Takže vám radím: čepice kšiltem dozadu, kytaru proklatě nízko, stejně tak i kalhoty (děvčata kalhotky) a hurá do hopsavých rytmů Nu-metalu.