Jednu z novinek v jejím překvapivě obsáhlém sortimentu představuje model Markbass Multiamp S. (S jako stereo, na trhu je rovněž mono verze). Při brouzdání po webu jsem zjistil, že originální koncept tohoto zesilovače použil zakladatel společnosti Markbass (pan De Virgilis) již před časem na analogickém zařízení „DV MarkMultiamp“ (tj. De Virgilis Multiamp), určeném pro kytaristy.
Okolo horké kaše
V obou případech se jedná o koncept výkonného zesilovače se spínaným zdrojem, který v sobě integruje digitální multiprocesor pro rozsáhlé úpravy signálu, včetně simulací či emulací zvuku legendárních zesilovačů, boxů, efektových jednotek, či ladičky. Ten baskytarový ovšem disponuje dvojnásobným výkonem: 2 x 500 W/4 Ohm, nebo 1x 1000 W/8 Ohm v můstkovém režimu. Dalo by se tedy s mírnou nadsázkou konstatovat, že co bylo dobré pro kytaristy, bude dobré i pro baskytaristy. Určitě ano, a jsem dokonce přesvědčen, že z modelu Multiamp budou baskytaristé daleko více nadšeni, než jejich kolegové za elektrickou kytarou. On je totiž koncept Multiampu v baskytarovém provedení zkrátka tak nějak „rajcovnější“!
Určitě mi dáte za pravdu, že ve třídě baskytarových zesilovačů představují takové prvky, jako MIDI, slot pro SD kartu, či USB konektor jen méně obvyklé vybavení. Koncepce zesilovače „vše v jednom“ tak vlastně redukuje vybavení baskytaristy na sestavu „nástroj, kabel, box a zesilovač“, přičemž poslední uvedený prvek váží při deklarovaných 1000 W pouhé 4,3 kg, a to vše bez nutnosti vozit s sebou další zařízení, jako jsou efektové jednotky nebo procesory.
Ochutnávka
Inovativnímu pojetí zesilovače Markbass Multiamp je odpovídajícím způsobem podřízen i design – v širším smyslu tohoto slova vnitřní uspořádání i vnější vzhled. Tipnul bych si, že pokud byste nevěděli, že je Markbass výrobcem baskytarových aparatur, jen na základě vnějšího vzhledu byste možná obtížně určovali, k čemutento přístroj vlastně slouží. Mě při pohledu z dálky připomíná spíše elektronické měřicí zařízení.
Co nás čeká po vybalení zesilovače z krabice? V příslušenstvínajdeme síťový kabel, přehledný italsko-anglický manuál (totožný v pdf formátu lze stáhnout z webu výrobce) a především montážní sada pro uchycení zesilovače do 19“ racku – to je příjemné, protože u některých profláklejších značek za „dva kousky plechu a 6 šroubků“ platíte stovky korun navíc. Na první pohled na čelním panelu upoutá naši pozornost především typická „Markbassácká“ vosí kombinace černé a žlutooranžové. Tato kontrastní kombinace se ještě zvýrazní po spuštění zesilovače, kdy se objeví namodrale podsvícený displej o úhlopříčce 3“ (7,7 cm) a kolem kruhových ovladačů pro základní nastavení se rozsvítí červené LED diody (vždy v pozici 12 hodin). Bezprostředně po zapnutí zesilovače na displeji problikne krátké hlášení o instalovaném softwaru, v mém případě informuje displej o přítomnosti verze 1.1./1.37. V době vydání této recenze je již možné stáhnout si na webu výrobce zdarma nový firmware ve verzi 2.0.
Hned na tomto místě musím zmínit jednu nevýhodu. Pokud to nečekáte a nemáte úplně stažené volume na baskytaře, poloha „12 hodin“ (tj. 50 % nastavení) u Gain a Master představuje už slušný výkon zabudovaného zesilovače (2 x 500 W), takže při neobratné manipulaci se zapojenou zesílenou baskytarou se pravděpodobně nevyhnete odpovídajícímu zvukovému projevu! Při zapnutí zesilovače Markbass Multiamp jenom s připojenými sluchátky (bez zátěže boxem) se mi několikrát povedlo vyhodit jistič, naštěstí jenom ve zkušebně. Co jsem dělal špatně, to jsem bohužel nezjistil. Vzhledem k tomu, že jsem měl současně puštěný letitý notebook, který pouze na akumulátor nefunguje, příliš mě to nepotěšilo. Nenechme se ale odradit...
Plná porce
Čelní panel lze funkčně rozdělit na tři části. Levá část svým uspořádáním víceméně odpovídá klasickému baskytarovému zesilovači a najdeme zde známé prvky jako předzesilovač GAIN, čtyřpásmové korekce a celkový výkon MASTER. Ve druhé horizontální linii nad těmito ovladači Markbass Multiamp S nabízí „bonus“ v podobě pěti čtvercových tlačítek, které umožňují nastavit citlivost vstupu, zvolit typ a model předzesilovače – SOLID STATE (celotranzistorový), TUBE (lampový) a VINTAGE (historický), a nebo naladit integrovanou ladičkou MUTE/TUNER. Toto vybavení představuje bazální úroveň a už jenom s ním může uživatel se zesilovačem v pohodě pracovat.
Přístup k detailnějšímu nastavení potom umožňují ovládací prvky umístěné vpravo od displeje, a sice tlačítka SLOT SELECT, SLOT ON/OFF, SLOT EXIT, STORE, RECALL TAP a otočný ovladač VALUE. U všech otočných ovladačů, s výjimkou PHONES LEVEL, se zdráhám použít obvyklý výraz „potenciometr“. Jako klasická elektronická součástka se určitě nechovají. Tyto ovladače nemají omezený začátek a konec průběhu dráhy, můžete jimi kroutit, jak chcete, stejně se nedostanete přes rozmezí přednastavených hodnot. Pohyb v menu je možný souborem pěti navigačních tlačítek. Všechny informace o změnách a nastaveních jsou pochopitelně zobrazovány na displeji. Pokud potřebujete změnit třeba jenom nastavení citlivosti vstupu, je to možné opět jen přes menu na obrazovce tímto „joystickem“, a to ve čtyřech úrovních -6, 0, +6 a +12 dB.
V podstatě to odpovídá současnému trendu, jaký uplatňují zejména automobilky u svých nejnovějších modelů, kdy řidič prostřednictvím menu palubního počítače nastavuje téměř veškeré nastavení vozu od audiovideo, větrání/klimatizace, satelitní navigace až po tuhost tlumičů, volbu jízdních režimů apod. Jenom se to nesmí přehnat, aby některé základní funkce, které by se mohly jednoduše ovládat i potmě intuitivně tlačítky na palubní desce, nebylo nutné složitě hledat v komplikovaném palubním menu. Naštěstí baskytarový zesilovač není automobil, takže toho času máme neskonale více, a navíc: „Když nejde o život (jako na silnici), jde o...“ Však víte. Naproti tomu integrovaná elektronická ladička je okamžitě přístupná po stisku tlačítka MUTE/TUNER, a funguje jednoduše a k naprosté spokojenosti.
Jak bylo uvedeno, čelní panel umožňuje rychlý výběr typu zesilovače: SOLID STATE (celotranzistorový), TUBE (lampový) a VINTAGE (historický). Každý z uvedených typů zesilovačů obsahuje několik „podmodelů“ s více či méně identifikovatelnými názvy svých předloh: Little Mark (Markbass), Big Bang (Markbass), T-Green 90 (?), RB7 Hundred (zřejmě Laney RB7), TE 500 (Trace Elliot), BLUE '70 (Ampeg SVT), RED '96 (zřejmě SWR Red Head Super), TWVAL 115 (netuším), BassFace 59 US (Fender Bassman Black Face), UK120 (Sound City (6x EL34)), JMAYOR (Marshall Major 200 „Pig“ (4x KT88)) a SUNNY US (Fender SUN 300T (6x 6650)).
Rozdíly mezi těmito modely nevnímám snad ani v barvě, jako spíše v headroomu. Některé modely jsou si hodně podobné, ale jiné jsou opravdu výrazné a okamžitě použitelné. Mými favority se staly jednoznačně TTE 500, RED 96, BassFace '59 a UK 120. Přepínání mezi typy zesilovačů barevně odlišují příslušné LED diody u každého tlačítka: SOLID STATE – zelená, TUBE – žlutá a VINTAGE – červená. Podrobnější úroveň editace pak nabízí menu na displeji, do něhož se dostaneme přes tlačítko SLOT SELECT – „výběr slotů“, kterých je tu celkem osm. Do sedmi z nich lze přiřadit jednotlivé modely zesilovačů, nebo efekty, zatímco osmý patří simulaci reproduktoru. V mém případě byly po prvním spuštění obsazenydva, AMP a CAB. Změnu parametrů v rámci jednotlivých slotů pak volíme otáčením knobu VALUE. Přidáním presetů vybraných zesilovačů či efektů si takto můžete vytvářet vlastní signálový řetězec. Efekty si lze umístit, jak před zesilovač, tak za něho, tak jak potřebujete. Díky efektové smyčce pak můžete do signálu přidat v jakémkoliv místě i externí efektové procesory nebo pedály, a sice v sériovém i paralelním zapojení.
Každý slot může zůstat prázdný, můžete jej obsadit jedním z výše jmenovaných zesilovačů, a nebo z níže uvedených efektů, u vybraných uvádím i jejich editovatelné parametry: B-TUBEMAKER (zkreslení předzesilovače, kdy lze měnit DRIVE (míru zkreslení), TONE (barvu) i LEVEL (intenzitu); B-Drive 21(možná simulace SansAmp Bass Driver DI, kde již lze měnit 5 parametrů např. DRIVE, BASS, TREBLE, LEVEL, BLEND, PRESENCE, a to v plynulém rozmezí od „0 až 10“); T-CHORUS (umožňuje měnit parametry SPEED od 0,3 Hz do 3,7 Hz, DEPTH od 0 až 100 %, LOW od 0 až 100 %, HIGH od 0 až 100 % a WET od 0 až 100 %); MB-CH/FL (chorus /flanger s parametry MIX 0 až 100 %, SPEED 0,1 až 3 Hz, WIDTH 0 až 100 %, také lze využít funkci MODE CHORUS a přepnout mezi chorusem nebo flangerem, ovládat parametr RESONANCE od 0 do 100 %, či spodní frekvenční ořez LOW CUT od 32 Hz do 576 Hz, a HIGH CUT od 1000 do 16 000 Hz). Podobně lze upravovat a přizpůsobovat další efekty ve výbavě zesilovače Multiamp jako jsou phaser Ninethy Phase, Reverb, Delay, Volume pedal, Noisse supressor, efektovou smyčku SEND/ RETURN, Octaver, Super Synth, Copressore, nebo filtr obálky ENV Filter. U všech efektů existuje možnost individuálního nastavení a uložení do paměti.
Velmi užitečný mi přijde také například parametrický ekvalizér PAR EQ, který na dvou pásmech EQ1 nebo EQ2 nabízí tyto možnosti: GAIN (převýšení či útlum na zvoleném kmitočtu FREQ), volbu činitele jakosti Q, a korekce typu L_Shelving, Peaking, H_Shelving. Efekty typu Chorus nebo flager zvláště ve stereo režimu (lze nastavit) pro baskytaru mi připadají skvělé, efekty typu distortion pak celkem dobře použitelné. Sámotná editace není nijak zvlášť složitá, i když se tu kromě běžných parametrů potkáte v některých případech také s detailnějším nastavením, jako je například možnost nastavit si intenzitu chorusu zvlášť pro vyšší a zlvášť pro nízké frekvenční rejstříky. Málem bych zapomněl doplnit, že všechna uvedená nastavení lze ukládat do interní paměti zesilovače, a nebo na SD kartu.
V základní nabídce SYSTEM můžemev menu FILE pracovat se soubory, v menu AMP mode nastavit režim výkonového zesilovače v režimech stereo, mono do můstku nebo Bi-amp, kde v posledním režimu lze digitálně volit parametry elektronické výhybky, jak jsme zvyklí z analogových zesilovačů potenciometry a přepínači (dělicí frekvenci od 150 Hz do 5420 Hz a útlum od -30 dB do 0,8 dB). V menu MIDI potom pracujeme logicky se soubory tohoto formátu, v menu Balanced DI odesíláme signál před či za ekvalizérem, nastavujeme výstupní úroveň odesílaného signálu, nebo také nastavujeme simulaci reproboxu.
Také menu CAB nám nabízí až nepřeberné možnosti toho, jak upravit zvuk boxu za zesilovačem. Toto můžeme docílit například omezením horní nebo spodní frekvence, zvýšením úrovně až o 6 dB, signálem ve fázi nebo v protifázi, snímáním různými druhy mikrofonů (například Berlin 47DE (Neuman U47), Shure Beta 52 apod.), volbou umístění mikrofonu v ose reproduktoru, mimo osu nebo v prostoru, volbou konfigurace reproboxu (například 4x 10“ (Mark Bass 104 HR), 6x 10“ (Mark Bass 106 HF), 8 x 10“ (Classic 108 = Ampeg 810). Abych citoval nejmenovaného kolegu, možností na prznění zvuku je tu opravdu nepřeberně, a v mnoha případech vyžadují změny parametrů velmi uvážlivý přístup. I s ohledem na „konektivitu“ je zesilovač rovněž nadstandardně vybaven, jenom je možná škoda, že se na zadní panel nevešel druhý reproduktorový konektor Speacon. Jinak tu nechybí vůbec nic, co by měl profesionální zesilovač mít. Přístup k některým funkcím je díky ovládání kurzory přes menu poněkud pomalejší, než když u analogového zesilovače jen zmáčknete tlačítko na zesilovači rukou či na pedálu nohou anebo ve vteřině otočíte potenciometrem, ale to nevnímám jako jako nevýhodu nebo nedostatek. Je to daň za neuvěřitelné možnosti podrobného nastavení. Zesilovač je i díky poměrně subtilní velikosti a konstrukci zcela nepochybně určen pro práci v klidnějším prostředí nahrávacích studií, kde poučenému uživateli nabídne téměř nekonečné možnosti nastavení a tím i přizpůsobení nahrávce. Tím v žádném případě nenaznačuji, že by se nemohl používat pro live hraní, výkonová rezerva je dostatečná a se zvukem by mohl být nespokojen jenom opravdu hodně náročný uživatel. Vše potřebné si navíc můžete přednastavit v pohodlí domova. Jenom tím naznačuji, že pro live hraní bych si uměl představit konstrukčně robustnější a uživatelsky jednodušší zařízení, u kterého lze očekávat, že potenciálnímu harcování po vlastech českých při stavu silniční sítě bude vzdorovat lépe.
Nenechte se ovšem vyvést z míry mými pochybnostmi, celkový dojem kvality Multiamp S je patrný i na takových detailech, jako jsou konektory jack. Podobně kvalitní provedení jsem zatím u jiných výrobců neviděl.
A nášup
Zesilovač jsem zkoušel se svou testovací sadou boxů v konfiguracích 4 x 10“, 1 x 15“, 2 x 15“ a 4 x 12“ různých výrobců. Rozhodně jsem neměl pocit, že by něco bylo nějak zásadně jinak proti běžným analogovým zesilovačům s diskrétními součástkami. Výkonová rezerva, konektivita i zvukový projev musí uspokojit téměř každého. Zvukové možnosti nastavení efektů rozhodně nadchnou. Váha 4,3 kg při 1000 W? Koho by to před dvaceti lety napadlo!? Ačkoliv by více ovládacích prvků a konektorů mohla ledacos naznačovat o vyšší obtížnosti naučit se tento zesilovač ovládat, nakonec si přecejenom dovolím napsat, že nastavení použitelného zvuku není zase tak docela složité, naopak. Displej zobrazuje osm „chlívků“, do každého z nich si můžete „uklidit“ po jednom efektu, zesilovači a v jednom případě i reproboxu. Stačí si jen jednoduše vybrat typ zesilovače, efektu, boxu a rozhodnout se, kam je umístíte... Nedávno jsme v MS testovali kombo Mark Bass CMB Jeff Berlin 150 W/250 W, z něhož jsem byl nadšen. Tento zesilovač míří poněkud výše a je zaměřen na specifický okruh uživatelů. S ohledem na to, co všechno nabízí, se v celkovém pohledu prodejní cena nemusí jevit jako příliš nadsazená.
