Kerry King je kytarista, jehož aparatura vlastně nikdy nebyla nějak zvlášť zajímavá pro všechny ty nadšence, kteří se pídí po detailech o vybavení svých idolů, protože zůstávala po léta prakticky stejná a relativně jednoduchá. Zajímavé ovšem vždy bylo, že Slayer vždycky zněli nadupaně a moderně, ať se psal rok 1983 nebo 2005. Mohli bychom se přít, čím to je (čím asi?), ale jisté je, že vždycky tam někde mezi jeho kytarou a bednou mívá zapojený 10pásmový ekvalizér, malou krabičku, se kterou se dají dělat velká kouzla.
Ekvalizér KFK-1 je výsledkem toho, že se Kerry King upsal firmě Jim Dunlop, která vlastní značku MXR. Jinak krabička KFK-1 je, jak výrobce poctivě přiznává, klonem svého staršího bratříčka MXR-108, od nějž se liší prakticky jen designem a tím, že má na výstupu dva konektory, to aby si pan Kerry mohl pohodlně zapojit hned dva zesilovače, což je při hraní v kapele, jako je Slayer, záležitost nadmíru praktická. Já jsem takové zapojení v testu nezkoušel. Je ale dobré vědět, že až z vás budou rockové hvězdy, necháte se potetovat od hlavy až k patě a koupíte si svůj druhý zesilovač, ať to má trochu koule, MXR vás nenechá na holičkách.
Vypadá bezvadně
Jinak co se týká onoho designu, ten je opravdu povedený. Ať už si o ceně, za kterou se prodává, budete myslet cokoliv, na první pohled je zjevné, že jde o poctivý kus „železa". Jen pro pořádek, vstupní konektor je jen jeden. Masivní kovová krabička vychází z klasické konstrukce, ale je znát, že si výrobce pohrál s některými vychytávkami.
Dvanáct posuvných potenciometrů má uprostřed svítivé diody, které i ve tmě velmi efektně signalizují, jakou frekvenční křivku jste si naštelovali, pokud je krabička zapnuta. První potenciometr nastavuje vstupní citlivost (Gain), poslední hlasitost na výstupu a mezi nimi raz, dva, tři, čtyři… deset malých poťáčků. Ty samozřejmě slouží nastavení úrovní na jednotlivých frekvencích. A pro pořádek, na spodní straně je čtveřice gumových gombíků, nechybí ani napájecí adaptér.
Ještě na jednu věc nesmíme zapomenout – na horním panelu krabičky je na černém podkladu vyveden jednoduchý grafický motiv jakoby části Kerryho tetování. Stojí za to zmínit už jen proto, že jde o druhý (a asi poslední) detail, který tento model odlišuje od toho původního. Srandička pro fandy. Ale stejně, s těmi červeně svítícími diodami to vypadá fakt dobře. A jak vlastně hraje?
Hraje výborně
Zmíněných deset potenciometrů pracuje na frekvencích 31,25 Hz, 62,5 Hz, 125 Hz, 250 Hz, 500 Hz, 1 kHz, 2 kHz, 4 kHz, 8 kHz, 16 kHz. A protože v každém pásmu můžete přidávat nebo ubírat až 12 dB, může KFK-1 ovlivnit zvuk velmi razantním způsobem.
Od ekvalizéru se zpravidla chce, aby posiloval nebo ubíral určité frekvence, ale aby zvuk vašeho skvělého aparátu nějak negativně nezabarvoval. To MXR činí velmi uspokojivě a jestli ve zvuku nějakou stopu zanechává, je to stopa příjemně analogového charakteru. Při vypnutí krabičky nožním přepínačem není její vliv znát vůbec, což by ani neměl, jestliže výrobce tvrdí, že je bypass cesta natvrdo zadrátovaná. Vtipné je, že potenciometry Gain a Volume blikají v signálových špičkách, takže vás navedou, jak je nastavit.
Otázkou tady není, jestli jde o kvalitní krabičku (věřte tomu, že ano), ale co s ní dokážete udělat. V závislosti na kytaře a aparátu je dobré pracovat opatrně, i malý pohyb potenciometrem je dosti znatelný. Ne nadarmo výrobce radí, abyste všechny potenciometry nastavili na nulu a po jednom pak zkoušeli, jaký vliv má každý z nich na váš tón. Pak si svůj zvuk můžete doslova vytvarovat – pro doprovod, sóla, čistý zvuk, pro jakýkoliv styl hudby a zvuku. Dá se pochopitelně hodně experimentovat. Odlišný vliv má ekvalizér zařazený před zkreslení a zapojený mezi preampem a koncem (v efektové smyčce). Jinak se samozřejmě nekladou meze jeho použití pro basu nebo jinde. Desítka potenciometrů činí z této krabičky velmi mocný nástroj, s nímž se dají dělat hotové divy. Díky tomu, že používáte deset fyzických potenciometrů a ne nějaký digitální „paskvil", je práce velmi intuitivní.
Užitečný může být při použití vysokého zkreslení, což je asi dost aktuální, když jde o model pro Kerryho Kinga, potažmo jeho fandy. I obyčejnému zesilovači se třemi pasívními korekcemi a prakticky jedním typem zvuku dá neuvěřitelně široké možnosti. Navíc tam, kde jste zvyklí nastavit vysoké zkreslení na lampovém zesilovači a připojit do signálové cesty overdrive, třeba Tube Screamer, aby zvuk tak trochu ořezal a vyčistil, aby byl konkrétnější, může tento ekvalizér udělat podobnou službu. Stačí málo a dostanete ten správný „džžn", zvuk zesilovače to pěkně nakopne.
Možná se ptáte, jestli mi to s KFK-1 znělo jako Kerrymu Kingovi. Tedy, chvílemi jsem měl opravdu pocit, že to tam někde je - jako by mi Kerry nakukoval přes rameno. Ale to už asi patří někam jinam, nejspíš do lékařské zprávy mého psychiatra.