Ještě neopustily těžce vypocená moudra v podobě recenze na RODE Classic II moje PC a už se na stejném stole objevily další dva kufříky se stejnou značkou.
„Boskováci“ se tedy činní, aby vám nic nezůstalo utajeno, a já myslím, že je to dobře.
Protože se v našem, jistě stále čtenějším časopise jedná o v pořadí již čtvrtý článek vážící se k této perspektivní firmě (pro úplnost: 9/2001 – NT1, NT3, Broadcaster; 5/2002 – NT2, NT1000; 7/2002 – Classic II ), nemá jistě smysl opakovat, co již bylo řečeno na začátku těchto článků, a to ať o firmě nebo její produkci. Co ale by alespoň pro někoho, jistý smysl mohlo mít, je lehký závan teorie na téma velikosti membrány. Tedy, „teorie" je poněkud nadnesené, tak řekněme např. „pojmy k tématu". Nejčastěji se setkáme s pojmem malá a velká membrána v souvislosti s kapacitními mikrofony. Těžko lze nalézt pomyslný bod mezi oběma skupinami a také nikdy nebyl nijak definován, ale obecně lze charakterizovat velkomembránové mikrofony jako ty, kde velikost průměru kapsle se pohybuje kolem 1", tedy asi 25 mm. Jako malomebránové jsou označovány 20-ti a méně milimetrové průměry. Obě skupiny mají svá specifika (horší odezva na vysoké kmitočty v difúzním poli, tedy z jiného úhlu než zepředu, u velkomembránových mikrofonů. Naopak, plnější, ale trochu i „línější" zvuk. Větší citlivost a také lépe dosažitelný odstup S/N, lépe proveditelné přepínání směrové charakteristiky pomocí dvojité kapsle u velkých membrán. U malomembránových mikrofonů se z tohoto důvodu více ujal systém výměnných kapslí, který je sice méně pohodlný, avšak může být kreativnější a účinnější. Dnes už není takový problém dosáhnout s moderními obvody velmi nízkého šumu i u malomembrán. Typickým zástupcem malých membrán je většina miniaturních klipsnových a klopových mikrofonů, většinou elektretové nebo back-elektretové technologie, tedy ze zvukařského pohledu (!) ne čistě kapacitní. Pokud bychom měli jmenovat konkrétně, tak do nedávna byla jednoznačným proklamátorem malých membrán fy. Brüel&Kjaer, dnes DPA, kde typy 4004 a 4007 se svými 12-ti milimetrovými průměry se jistě řadí k nejmenším studiovým mikrofonům. Dále lze charakterizovat jako malomembránovou produkci nabídku od fy. Schoeps, ale už tam začíná být sporný onen pomyslný bod velikosti. Stejně tak, jako v případě další slavné firmy - Neumann a poněkud u nich v zástinu stojící (není divu) řadě KM. Určitě bychom mohli jmenovat více typických zástupců malomembránové produkce, ale ještě tedy poslední: AKG C451 (a navazující modely) - protože se přestal vyrábět, a netrvalo dlouho a už je zpět v katalogu firmy.
Pohled
Poněvadž se nejedná o zboží v nejvyšší třídě, je třeba se připravit na určité kompromisy, ale nemějte obavy. Tak, jak jsem již asi někde napsal, i zde firma šetřila na nejméně podstatných místech a řekl bych, že i tam šetřila velmi diplomaticky. Ono: „jít na plac" po takovém výrobku, jako je Classic II, není jednoduché a já doufám, že jsem se tím nenechal ovlivnit.
RODE NT4 se svojí konstrukcí naprosto liší od NT5, a tedy i výbava je jiná. Co je stejné, je černý plastový kufřík uvnitř měkce vystlán. Dále nalezneme u NT4 pružnou mikrofonní objímku typu „hard" s redukcemi na různé závity, speciální pěnový „windšus" pro obě kapsle, krátkou kabelovou redukci XLR-5/2x XLR-3, třímetrový kabel XLR-5/minijack, tedy stereo třiapůlku pro zapojení, např. přímo do midisku, typickou brožurku a leták, kde naleznete i všechny ostatní typy s jejich parametry a samozřejmě mikrofon. Charakteristika tohoto konstrukčně ojedinělého mikrofonu by mohla znít: stereofonní kapacitní malomembránový mikrofon s pevně danou směrovou charakteristikou a stereofonní metodou. Beztransformátorový výstup a flexibilní napájení. A když jsme začali mikrofonem, slušelo by se podotknout, že je vyveden velmi pečlivě, ve stříbřitoniklové barvě. Možná by se firma Rode měla zamyslet a nabízet alternativní matný černý povrch nejen u těchto výrobků. „Live" použití a především televizní kamery vůbec nemají rády reflexní povrchy a s nimi spojené odrazy od bodových reflektorů, natož od inteligentních světel. „To už pak nikdo neví, odkud to prase vyběhlo". Ve spodní části mikrofonu lze nalézt zlatem ošlehaný XLR-5 konektor. Aby ne, když chceme stereofonní signál. Spodní část těla je velmi dostupně odšroubovatelná a po tomto úkonu můžeme vložit 9V monočlánek a nebýt tak závislí ani na lecjakém napájení pana fantoma, lépe pana Neumanna, ale to až jindy. A lecjakém proto, že NT 4 podporuje také standardy P48, P24 a P12. Mikrofon je zcela nahoře (považujeme-li tedy za dolní tu část, kde se nachází konektor) obdařen velmi atypickým konstrukčním prvkem, a to dvěmi jakoby z NT pětky uříznutými konečky, kde se pochopitelně skrývají kapsle a ty jsou napevno nastaveny do úhlu 90 stupňů. Takže vše vypadá jako naroubovaná NT3 s plody NT5 i s tím, že na těle je pod povrch zapuštěn vypínač napájení a malá červená LED – pro kontrolu. „Pročež jsa dojmu, že vše v hojném počtu na svém místě býti jest a chtíce započíti práci netřeba ani páječky sháněti, k příslušenství nebudu ničeho příliš rozebírati“.
RODE NT 5 – je už alespoň dle „designu" (klasická tužka) tradičnější pojetí mikrofonu a dokonce moje zchátralá paměť napovídá, že mi cosi (?!) připomíná. Mám-li být ale systematičtější, musím podotknout, že v kufříku naleznete dvě NT pětky a samozřejmě dvě objímky s redukcemi závitů (RM5), dva „windšusy" (WS5), ale jednu brožurku. Tentokrát bez kabelů, protože firma předpokládá, že se u nás občas nějaký kabel s koncovkami XLR-3 nachází. Objímky jsou sice jednoduché, ale velmi dobře provedené. Především materiál je velmi pružný plast a tak myslím, že nebudeme šílet blahem, když nám při každém zásunu praskne objímka za cca 500,- Kč, tedy s logem věhlasné firmy. Když už jsme u toho „železí", musím poznamenat jednu zápornou kritickou poznámku. (Pozn. ….železí se v blízké budoucnosti bude říkat všemu, co není myšlenka. Proto bude lidstvo rozděleno na inteligenty a železáře.) Jedná se o to, že na mikrofonech, těsně u konektorů jsou vyfrézované drážky a v nich nalepené proužky s vyznačeným typem, a také sériovým číslem (to si také nejsem jistý, zda-li jsem se o tom zmínil). Každý RODE mikrofon má své sériové číslo. Tleskám!!! A tento proužek se po opětovném vysunutí a „zastamdání" mikrofonu prostě zmačká, odlepí, zničí. Potlesk utichá, neboť už nevíme, který je který. Vím, že vylisování by bylo finančně náročnější, ale bylo by věčné. Jinak je vše velmi precizní a profesionální. Asi bych se opakoval, kdybych měl vše popisovat, ale několik rozdílů tu přeci jen lze nalézt. Není možné napájení z monočlánku (nevešel by se) a napájení je možné pouze P48 nebo P24. Konektor je zlacený XLR, ale třípinový, kapsle jsou stejné, z čehož jsem usoudil, že hrubě subjektivní část článku, převedenou na neobratnou změť slov tvořících při zamhouření oka věty, vám podám společně pro oba kufříky.
Krátká praxe
Ve studiu vše proběhlo opět tak, že pokusnými tvory se stali jedni dobří lidé z řad mých klientů, kteří přišli za dobrým úmyslem zvěčnit hudbu. Tím chci říci, že i jejich čas je drahý a tak vezměte za vděk těmito informacemi i když já jsem si z nich utvořil, myslím, celkem podstatný dojem. Předně: NT4 má menší výstupní napětí jak u baterie (což bych pochopil – to tak bývá), tak i fantomu P48. NT 5 disponuje velmi slušným výstupem. Řekl bych, že je o malinko větší než AKG C451 & CK1. Šumem jsou na tom Rode i na malé membrány dobře. Prostě je znát moderní konstrukce. Na velmi těsnou vzdálenost je pro jakékoli zdroje zvuku dobré zapnout spodní filtr na preampu, protože nárůst basového pásma je významný, ale řekl bych zhruba stejně jako u C451. Možná by stálo za úvahu přidání filtru rovnou na mikrofonu, ale to jsou změny, které by rozhodně ovlivnily konečnou cenu. Dále k barevnému podání je možné poznamenat, že např. na hi-hat byla poněkud lepší C451, z důvodu trochu rychlejší reakce na tranzienty, možná i trochu kovovějšího zvuku. NT5 je o poznání uhlazenější. Ale v jiné situaci by mohlo být vše jinak. Dále jsem jen tak ze zvědavosti, a mimo jiné porovnával neporovnatelné, ale přeci. Malý buben a kyt. aparaturu ve valné většině snímáme SM 57. V obou případech se NT5 chovala vyrovnaněji, mnohem pravdivěji, a tak jako by sem vždy patřila. Pravda je, že jí chyběla ona pověstná prezence a možná u malého bubnu by bylo třeba si počkat na (doufám povedenou) hyperkardiodu z důvodů značných přeslechů od hi-hat, ale jinak šlo o velmi pravdivý a pevný zvuk. K druhé zkoušce lze dodat, že mnohokrát se aparát elektrických kytar, předně tedy zkreslených kytar, nahrává více než jedním mikrofonem. Celkem často se jedná o kombinace SM 57 a Sennheiser MD421, SM57 + Beyer M69, nebo „Close miking" SM57, Neumann KM84,…. a „distance" nějaký kapacitní mikrofon Schoeps, Neumann, apod. Když jsem zvolil 2x „close miking" Shure SM57 a Rode NT5 v poměru 1:1, objevil se naprosto masívní, dynamický a bez jakýchkoli úprav výborný zvuk (stack Marshall 900). Prostě „dynamika" Shure dodá zdravou průraznost a Rode doplní jinak celkem prázdný zvuk. Další využití může být akustická kytara (velmi dobrý výsledek) a jiné situace, kde zpravidla malomembránové mikrofony používáme. Např. spotování skupin dřevěných nástrojů, a konečně i ambientní situace (viz.činely) stereofonních metod, pro které jsou i oba kufříky určeny. Samozřejmě nemůžeme očekávat deklarovaný souběh stereodvojice tak, jak ji známe u mnohem, mnohem dražších kolegů. Zjednodušeně, opět se firmě Rode povedlo udělat „z prdu kuličku", a to ať po stránce provedení, výbavy, nebo výkonu. A že není, alespoň zatím, příliš velký výběr mezi malomebránovými mikrofony za neinfarktovou cenu? Vyzkoušejte Rode a uvidíte sami. Já myslím, že jsou velmi dobré a rozhodně za ty peníze.
Závěrem
Jelikož se v obou případech jedná o zboží, které je určeno pro stereofonní aplikace, musím se čistě po teoretické rovině ptát, jak a pro koho může být určeno. Tedy NT4 díky flexibilnímu napájení, standardní výbavě, balení, ale koneckonců i ceně bude jistě velkou radostí pro exteriérové loviče zvuků i ruchů. Prostě stačí minidisk, Rode kufřík, a třeba jeden stativ a může se vyrazit. Metoda X/Y, která je pevnou konfigurací NT čtyřky má velkou výhodu v dobré monokompatibilitě a nemusíme si tedy dělat hlavu s nějakými fázometry, které stejně na zařízení jako je minidisk apod., nejsou. Stejnými výhodami určitě musí oslovit jakékoli uživatele, kteří potřebují stereofonní snímání za rozumné peníze a nejsou profesionálními zvukovými mistry. Prostě jsou profesionály v něčem úplně jiném a NT 4 jim zaručí dosud neslýchanou kvalitu v jakékoli situaci. „Dosud" říkám cíleně s ohledem na fakt, že podobné mikrofony nabízí, myslím, pouze Sony, ale tam je již vyšší cenová hladina. Potom je cenová (samozřejmě i hladina rozsahu možností, kvality atd.) hladina v „rozměrech" Neumann SM69, Soundfield…, AKG C24, atd., nebo naopak hladina bakelitových udělátek k magnetofonům a videokamerám. Tím nechci zasunout do pozadí možnost použití ve studiu, kde poslouží téměř stejně jako kolegyně NT pětky. Jde jen o to, že s NT pětkami nakonfigurujete kromě stereofonní metody X/Y, také např. hojně používané ORTF („Music Store" číslo 10/01) a určitě budou praktičtější při „direct" snímání. Velká škoda, že firma zatím nedodává jiné kapsle než jsou součástí dodávky NT 5, ale odšroubovatelné jsou (!!!). Třeba se dočkáme. I když (jak už to bývá) by cena kapsle mohla tvořit 2/3 ceny celého mikrofonu, rozhodně by to mělo obrovský význam pro univerzálnost použití. Možná, že se časem dočkáme nějaké „koule", široké ledviny….atd. Dále je trochu škoda, že firma, alespoň zatím, nepočítá s prodejem pouze jednoho kusu NT5.
