Sibelius 1.3

„Vývojový tým Sibelia věří, že zdá-li se vám nějaký program složitý na ovládání, není to vaše chyba – je to proto, že daný program je špatně udělaný. Proč by dokonalý program se všemi možnostmi nemohl být jednoduše ovladatelný i pro absolutního nováčka? To je celá filozofie Sibelia."

Když jsem se rozhodl psát o notovém editoru Sibelius (lépe řečeno srovnávat Sibelia s Coda Music Finale98, protože ten jsem do té doby používal), pomyslel jsem si, že těžko může existovat celkově lepší notový editor než Finale. Samozřejmě, že pojem „lepší“ se může chápat různě - hudebník bez zkušeností s počítačem může považovat za nejlepší notový editor notový papír a obyčejnou tužku, případně, má-li dost elánu a počítač, počítačový editor, který mluví česky. Člověk, který pracuje s počítačem každý den, ale začíná s editací not, může považovat za lepší editor ten, který je koncipován spíše jako textový editor MS Word nebo ten, který má více možností uživatelských nastavení atd. Sám patřím spíš k poslední skupině - byl jsem nadšen z toho, že mi Finale umožňovalo nastavit každičký detail zápisu - vodorovnou pozici noty i její tečky, tloušťku i délku nožičky, šířku taktu, rozestup osnov, atd atp., ale s rostoucími zkušenostmi jsem přišel k poznání, že tímto nastavováním strávím spoustu času a nakonec se stejně vrátím na nějaký počáteční stav, protože, marná sláva, noty jsou určeny pro pohodlné čtení a nějaké naňahňané zápisy třebaže se vejdou na požadovaný počet stránek, ocení šetřílek papíru, ale ne hudebník (čtenář výsledku). Jak opět říká Sibelius: „Vzhled stránky znamená to, jak noty vypadají na stránce papíru. Formátování je proces vytváření dobrého vzhledu stránky. Sibelius ví o notové sazbě tolik, že automaticky formátuje hudební zápis do špičkové podoby. Ve většině notových editorů je formátování z velké části na uživateli, který s ním ztrácí hodiny a hodiny času“.

Čili to co, je na Sibeliovi lepší, je jiná filozofie programu Sibelius - intuitivita ovládání. Je to tak - intuitivita znamená, že i nepočítačovník nebo ten, kdo s jiným notovým editorem nepracoval, ale zná jiné windowsovské programy, vidí jen nutný počet tlačítek, ostatní je připraveno v roletce pravého tlačítka myši při konkrétních úkonech (a rozumná, opravdu rozumná část nastavení je ponechána na programu resp. přístupná v obecných nastaveních House style). Maximálně je využito ovládání myší - tou se dá přímým klikem a tahem dělat prakticky vše: nastavovat výška noty, vodorovná pozice noty, svislá pozice pomlky, editovat taktové čáry, obloučky, text, hudební symboly atd. Alternativně je opět připraveno pravé tlačítko myši, které skrývá vlastnosti a tak lze případně pozici nastavit i číselně. U všech verzí Finále mám pocit, že vychází ze staroMacovského ovládání jednotlačítkovou myší spolu s co nejvíce tool-tlačítky na obrazovce. Proto vykonat některé úkony, které sám používám dosti často, jako např. zneviditelnění pomlky v druhém hlasu (nebo v jiné vrstvě), vždy znamenalo nejprve kliknání (Speedy edit) a pak buď ježdění myší po dlouhých roletách nebo zmáčnutí speciální klávesy ‘ (alt-39) a ještě O. To rozhodně není s obvykle nastavenou českou klávesnici, kde znak ‘ ani třeba nenajdete, „speedy“…

Nahrávání z Midi-nástroje v reálném čase („Flexi time“) je také zjednodušeno na rozumné minimum. Též poskytuje dostatečný komfort při nastavování pro playback - přímo v notovém zápisu lze umisťovat aktivní standardní MIDI příkazy (tempo, volume, patch…), navíc lze jednoduše přidávat další příkazy do vlastní knihovny. Tyto značky lze v případě potřeby zneviditelnit.

A propos help - na rozdíl od rozsáhlého helpu Finale, kde se sice dozvím všechny detaily, ale z tolika stran a na tolika stranách (popis z rejstříku, pdf-help, How to…), Sibeliův integrovaný mini-help slovy šetří, ale vždycky jsem se dozvěděl to potřebné - prostě přesné formulaci stačí stručnost…

Ale už přestanu s chválou, nechám na vás, aby jste si Sibelius vyzkoušeli. I Sibelius má svoje mouchy (mušky). Začnu trochu z kraje - o konkurenčním boji: při otvírání Finale2000/1 to vypadá, že Finale převzalo Sibeliův „wizard“ koncept výběru formátu stránky, nástroje, tóniny a taktu. Uživatel by možná z podobné uniformity nebo alespoň kompatibility mohl profitovat (jednak konvertibilita, jednak podobné ovládání), ale vypadá to, že se tak nestane - Coda Music se kompatibilitě se Sibeliem vyhýbá - Sibelius obsahuje konverzní filtr souborů Finale, ale jen do verze Finale98 (už je ale na světě verze Sibelius 1.4, která údajně umí importovat i soubory Finale 2001). Navíc při 3 pokusech o takovýto převod Sibelius dvakrát selhal - nepomohla ani Sibeliova rada o Update Layout zpátky ve Finále98, podařilo se mi to až po odstranění číslování taktů v oddílech a stránek bez not (tj. jen s textem či grafickými objekty)…. Navíc i při převodu not doporučují z vlastní zkušenosti vytvořit nový systém a do něj převedené noty zkopírovat - Sibelius totiž preferuje, řekl bych, preformat (zápis zachovává vlastnosti osnovy po Create), (post)re-format importovaného zápisu produkuje zmatky v taktových čarách, také skupiny osminek v 6/8 taktu ze (3+3 na 2+2+2) se nezmění - na to existuje zase příkaz reset beam groups. Ani příkazy Reset note spacing po importu nefungují. Aby zmizelo změnové označení taktu za posledním taktem věty, když následuje další věta s jiným metrem, je nutno přes Create Time signature, vypustit Allow cautioneries, což ale bohužel přeformátuje předchozí Lock systém a provede respace… Nedokázal jsem jednoduše přeformátovat (něco jako ve Finale REBAR) noty bez předtaktí na zápis s předtaktím. Musel jsem udělat nový Time signature, pak přenést doby předtaktí a nakonec kombinovat Cut a Paste… Dále: grafické objekty a některý text se pomocí Paste nepřevedou. Kuriozní nedostatek je zcela prázdná stránka po Delete, kam se nedá nic zkopírovat ani udělat Create... (když vše vymažu nebo na začátku nevyberu žádný nástroj).

Bolestivě těžkopádné mi také připadá formátování systémů (osnovy) - když chci např. skončit zápis trochu níže než uprostřed stránky, nepomůže Page break, protože rozestupy systémů se počítají rovnoměrně od dolního okraje stránky (nebo od poloviny stránky) - musí se použít kombinace Add Systém / Document Size / Hide empty bars. Ale i s touto obezličkou se poslední řádek nedá skrýt. Řešení existuje v nastavením HOUSE STYLE - Staves - Layout - Justify staves when page is at least 50% full. Doporučuji nastavit tak asi 80 %.

U mazání systémů je nutno dát pozor na výběr myší se Shiftem (dvojitý rámeček výběru) a následném Delete, jinak tam zbyde horní řádek, který se nedá odstranit. Díky Select All též narazíme na zvláštní chování při Cut a následném vkládání - něco je pochopeno jako Vlož před, takže vše následné je posunuto. Co mi též na Sibeliovi vadí (po zkušenostech s Finale) je to, že se prakticky nedá vytvořit úvodní titulní list s nějakým obrázkem - Sibelius nepodporuje import grafických objektů (obrázků), maximálně se dá stvořit prázdná stránka zneviditelněním daných notových osnov.

To vše dosud napsané bych ale nazval nedokonalostmi, avšak narazil jsem i na skutečnou chybu programu (bug) - po stvoření nového Layoutu se vytvoří pětitaktový základ, ale při paste z jiného (např. importovaného) zápisu 5. takt ZMIZÍ (čili zmizí vždy ten poslední v prázdné osnově)! Ale abych vás uklidnil, to platí pouze pro případy, že oblast not vybíráte pomocí Shift-klik (jednoduchý modrý rámeček), že nepoužijete některou z řady připravených šablon (klasický orchest, žesťový kvartet.....) nebo předem nerozšíříte notový základ alespoň na délku vkládaného úseku.

Heslovitý sumář kladů a záporů pro zkušené uživatele

Klady

• šířka taktů a vodorovná pozice not je nastavitelná přímým klikem a tahem myši, lze doplnit Reset note space, taktéž obloučky a jiné objekty lze přirozeně (jednoduše myslitelně) přesunovat. Taktéž úprava svislé pozice notových systémů tahem myši (se Shift) je pohodlná
• inteligentní nahrazování za noty s tečkou, např. ve skupince s obloučkem
• inteligentní update při tvorbě, editaci a mazání druhého hlasu
• měkký view (noty i notový papír)
• Paste funguje na dva kliky - nejprve volíme tlačítko paste a pak šipkou ukážeme kam (nebo je to nevýhoda???)
• jednoduchý Flexi time dialog - žádné složité komplikace a nastavování ve více oknech
• jednoduchý Playback, plynule nastavitelné tempo, možnosti vkládat výkonné midi příkazy přimo do notového zápisu (včetně knihovny definic takových příkazů)
• keypad na obrazovce je rozhodně příjemné ulehčení práce, vše lze udělat klikáním myši, kdo přesto preferuje číselnou klávesnici, může si ťukat
• navigator (=preview stránky s pozicí aktuální pozice editovaného místa)
• pluginy jsou editovatelná makra (jazyk podobný C), která se mohou uživatelsky rozšiřovat a jsou přístupné na internetu http://www.sibelius.com
• program Scorch je plugina, která konvertuje soubory do formátu přímo publikovatelnému na internetu (html) - pro nás zdánlivě neužitečná možnost, ale rozhodně perspektivní z hlediska budoucnosti
• pro uživatele Finale je připraveno pár plugin ala Finale

Zápory

• při tvorbě a editaci symbolů se znaky nezobrazují korektně (nýbrž jako obdelníčky ze základního fontu), což se napraví až po ukončení editace (odkliknutím)
• nedokázal jsem spojit celý notový systém na konci řádku jednou taktovou čarou (více nástrojový zápis)
• když se pomocí Delete/Backspace odstraňují noty z taktu (včetně smazání pomlky) stane se, že se pak do taktu dá vložit méně not (místo 6 osminek lze vložit jen pět nebo dokonce čtyři osminky), což jsem vyřešil až vymazáním a zkopírováním jiného taktu se šesti osminkami a přepsáním. Noty se nedají posunovat v taktu doleva (editací se dají jen zkracovat nebo prodlužovat doprava). Řešením je pouze Výběr (u akordu se Shift) a pak klik s Alt, kdy lze notu (akord) doleva zkopírovat a pak prodloužit.
• undo je jednokrokové, ačkoli uživatel vykonal vyditelně jen jeden úkon - proto se většina editačních akcí odstraní až dvojnásobným Undo (protože jedno Undo je např. Select tool, až druhé je výkonné). Navíc rozlehlejší operace (mazání/vkládání větších úseků) nelze vrátit. Sibelius má limit zapamatování si 1000 kroků.
• tempo přehrávání je pouze relativní („Scale tempo by xxx %“)
• Playback tool se objeví až po stisku Playback. Čili tempo přehrávání nelze nastavit předem, až po Pause, Stop a novém Playback
• nahrávání MIDI-nástrojem se musí nastavovat „Record up to xxx bars“
• musíte přísně rozlišovat obloučky vytvořené keypadem („ties“), což jsou ligatury (tj. spojení not stejné výšky - ligatura přes různé tóny by při playbacku způsobila znění prvního tónu až do následující stejné noty, což je patrné a rušivé při znění dechových nástrojů) a obloučky legata (oblouček přes více tónů různých výšek, „slurs“, vytvořený pomocí S), které trvání počáteční noty neprodlužují.
• repetice vrací playback na 1. takt celého zápisu, nikoli věty (systému), pokud nepředchází startovací repetice, čili na začátku nové věty je nutno dávat repetiční taktovou čáru, což není u klasického zápisu běžné (ikdyž možné)
• post-reformat osnovy po importu not není spolehlivý, Sibelius preferuje „preformat“ (tj. nastavení vlastností notového zápisu před vkládáním not)
• neumí (na rozdíl od Finale2001) trasformovat akustický signál z jednohlasového melodického nástroje přes mikrofon přímo do notové osnovy
• nemá konvertor (vstupní filtr) pro MidiScan a Encore (na rozdíl od Finale 2001, ale verze Sibelius 1.4 už umí importovat soubory Finale2001)
• nelze zadat uživatelský adresář pro soubory - předdefinovaně se nabízí \score
• seznam posledně upravovaných souborů (Recent scores) není v roletovem menu File, ale až v podmenu - File/Recent scores, což mě osobně zdržuje.
• v dialogu Flexi time option je sice grafické nastavení Min. note value (quantitation), ale příliš malinkaté, takže se špatně praporkem rozlišuje osmina, šestnáctina a třiadvacetina
• ve Flexi time options nelze nezávisle nastavit rytmus - počet úderů je dán zvoleným taktem osnovy
• Layout/Document/Staff size obsahuje číslo 7.0 - souvisící s velikostí osnovy, které se dá po desetinách měnit, ale není přesně jasné, co znamená - nicméně význam je vizualizován.
• zhrozil jsem se obloučků při prvním tisku na laserové tiskárně - v Print substitute jsou přednastavena zbytečná zjednodušení, která produkují kostrbatý tisk (testovano na HP LaserJet5P a Lexmark1100)
• neumí importovat grafické objekty pro vytváření např. titulních stran
• u keypadu se stává, že je zvoleno vkládání not, ale při přepnutí na jinou skupinu funkcí (F8-F12, obloučky, trámce), to není vidět, takže následné kliknutí způsobí nepředvídané důsledky
• při tisku na HP Laserjet5P se občas netiskly svorky vždy na posledním systému na stránce (inkoustovka Lexmark 1100 tiskla správně). Pomohlo až přeformátování osnovy - opticky se nic nezměnilo, ale tisk už byl v pořádku.