M-Audio FireWire Solo

Ohnivý drát
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
6 590,00 Kč

Americkou firmu M-Audio asi netřeba představovat. Každý našinec, který měl kdy co společného s audiopříslušenstvím určeným pro nahrávání přímo do počítače, asi ví kolikátá bije. Bít dnes budeme přímo v „ohnivém" provedení, neboť předmětem zájmu bude malá (velká) firewirová audiokarta FireWire Solo.

Již jsem pár výrobků od M-Audio testoval. Musím se přiznat, že z jejich prvních jsem úplně nadšený nebyl. Vadily mi problémy během instalace, tu a tam design, no prostě hledal jsem chyby. Čím více věcí od nich jsem zkoumal, tím více se mi pozdávají (včetně masterkeyboardů). Naše „Solíčko" dorazilo v esteticky velmi pěkně vypadající krabici s barevným potiskem. Ze strany krabice byla dokonce natištěna stručná charakteristika přístroje včetně jednoduchých technických specifikací v pěti jazycích včetně japonštiny (nebo, že by to byla čínština… či korejština?), to nechám Ondřeji Hejmovi. Prostě všechno, co potřebujete, najdete už na samotné krabici. Samozřejmě, že uvnitř byl též přiložený vícejazyčný manuál i s obrázky. V bílém molitanu trůnila samotná stříbrošedá karta. Přiložen byl též adaptér (dle mého názoru) neznačkový. Zaujala mě věta na něm napsaná „For indoor use only". Zajímavé, takže na provoz „Outdoor" si asi musíme koupit jiný. Nicméně s tím adaptérem to zase nebude tak žhavé, jak uvidíme za chvíli. Vedle karty byly uloženy ještě dva firewirové kabely. Jeden standardní a druhý s úzkou koncovkou na jedné straně. Zřejmě je určen pro používání s nootebookem. Bohužel můj starší jablečný nootebook firewarovým portem nedisponuje, tak jsem měl možnost Solo vyzkoušet pouze na stolní G4. Jako poslední část dárečku bylo instalační CD s drivery pro FW 410, FW Audiophile a FW 1814. Dále na CD byla přiložená dokumentace. Bohužel žádný software jako bonus se nekonal. Nu co se dá dělat.

Instalace

Naší „kartičku" je možné instalovat jak pod Windows, tak pod MacOSX. Neběží však pod Windows 98, Windows ME či Windows 2000, ale pouze pod XP (128 MB RAM). U Maca taktéž pouze pod OSX 10.2.8 - zde potřebuje minimálně 256 MB RAM či pod 10.3.5. (512 MB RAM). Procesor by měl mít 500 MHz či více. Na mojí čtyřstovce však normálně vše fungovalo, takže no problem. Pro OS 9x bohužel chybí driver. Nevšiml jsem si toho a nainstaloval cosi pod „devítku". Výsledkem bylo, že moje firewirová vypalovačka přestala chodit. Jó, pokrok nezastavíš :-)

Pokud jsem kdy psal, že u M-Audia byly při instalacích nějaké problémy, tak u Sola tomu tak nebylo. Spustí se instalace, vyberete příslušný disk a vše už proběhne samo, bez nejmenších problémů. V „System preferences" se objeví nová ikona znázorňující otočný knob, která zahlásí uživateli, že počítač detekoval nový hardware. Pak už jen zbývá přenastavit v „Sound" input a output z vašeho stávajícího hardwaru na naše Solo. No prostě, i dítě by to zvládlo bez problému. Poklepem na ikonu knobu vyvoláte známý „M-Audiácký" mix, jimiž jsou v různé podobě s různým počtem faderů opatřeny všechny audiokarty od M-Audio a zde si nastavíte vše co potřebujete k práci s kartou. Po instalaci je dobré vypnout počítač, zapojit Solo a znovu zapnout. Výrobce nabádá nezapínat, dokud není provedena instalace softwaru. Tento postup jsem dodržel, po spuštění počítače jsem stiskl přepínač vstupu - ejhle rozsvítila se modrá LEDka a přátelsky na mě zablikaly obě červené na vstupech 1 a 2.

Solo bylo v pohotovosti. Je napájeno přímo z počítače, takže netřeba adaptéru. Zajímalo by mě, jak by to bylo u nootebooku. Hlavně o kolik se zvýší spotřeba proudu, pokud bych točil v terénu a neměl k dispozici síť?

Solo v celé své kráse

Pokud jste se už setkali s nějakou audiokartou, tak vám design firmy M-Audio nebude neznámý. Vám, co jste nikdy žádný výrobek neviděli, musím říci, že jsou čím dál tím lepší. Solo je zhruba ve velikosti třetiny standardního 1HU racku (18x12x4). Chasis je celokovové, velmi detailně zpracované. Přední strana vkusně kombinuje šedou barvu se stříbrnou, zbytek je ala „šampaňská pěna" (někde jsem to četl a moc se mi to líbilo), tedy stříbrošedá barva. Na spodní straně jsou nalepeny nízké protiskluzové podložky.

Taktéž je možno pomocí dvou přiložených šroubků připevnit Solo k podložce za dno přístroje. Toto mi moc vtipné nepřijde, ale viděl jsem to už u firmy Presonus. Ovládací prvky a jejich rozmístění je klasické pro M-Audio. Tedy zleva: XLR zdířka pro symetricky zapojený mikrofon. Profesionální řešení - mikrofon možno napájet též phantomem. Však hned vedle je kontrolka (žlutá LEDka). Vedle této zdířky nalezneme otočný gain - Input 1. Tím korigujeme jak vstupní hlasitost mikrofonu, tak též dvou nesymetrických linek, které se ukrývá na zadní straně přístroje. Nad LEDkou pro phantom je ještě červená LEDka pro indikaci přebuzení vstupu - Clip. Dále následuje přepínač Input selector. Volíme jím, zda budeme používat vstupy z předního, či zadního panelu. Abych v tom čtenáři nedělal zmatek, je to takto: na předním panelu můžeme použít separátně mikrofonní a nástrojový vstup (má mnohem větší citlivost než dva linkové na zadním panelu), pro stereo recording (např. klávesy) je pak lepší použít zadní linkové vstupy. Výběr provádíte právě přepínačem Front/Rear. Vedle tohoto přepínače je onen zmiňovaný kytarový (nebo basový) vstup. Následuje další LEDka indikace přebuzení pro kanál č. 2 a otočný gain citlivosti. A už tu máme další přepínač - Phantom power On/Off. Zbývá jen poslední otočný knob pro výstupní hlasitost sluchátek a výstupní zdířka (zaplaťpánbůh velká, nikoliv třiapůlka). Co mi jedině vadí, je typ knobů. Ta jejich bakelitovost mnou projíždí až do morku kostí. Přepínače úspěšně imitují pochromovaný kov, ale knoby vypadají jak že sovětského magnětafónu. Ale asi se někde cena musí srazit.

Zadní strana

Žádná tma a mráz, ale začíná to zdířkou pro napájení. Následují ony dva firewirové porty. První slouží pro propojení s počítačem, do druhého pak můžeme řetězit další firewirové zařízení (v mém případě se jednalo o externí vypalovačku). Následuje digitální koaxiální S/PDIF (Sony/Philips digital interface) vstup a výstup. Kruci, mé dva Fostexy disponují optickými porty, asi bych si musel koupit konventor. Dále zbývají symetrické jackové výstupní linky 1 a 2 a nesymetrické linkové vstupy 1 a 2. Oba dva pak ovládáme ze softwarového mixu na palubě počítače.

Softwarový mix 

Jde vlastně o jakési „Preferences". Zde můžeme nastavit potřebné parametry, či nakonfigurovat mix pro nahrávání. Vzhledem k tomu, že můžeme naráz nahrávat pouze do dvou šavlí, nepůjde o nijak složitý úkon. Mix je vpodstatě rozdělen na analogový výstup 1+2 a digitální výstup 1+2. Analogový je nazýván 1/2 sw rtn (asi software return?), digitální pak podle typu výstupu spdif sw rtn. Výstup je tedy u karty routován jednak do Outputs 1+2 a jednak do sluchátkového výstupu.

Úroveň signálu korigujeme jednak Gainem přímo na kartě, jednak pak pomocí virtuální spárované dvojice faderů na mixu. Pod touto dvojicí se nachází tlačítko Link, kterým je dvojici možné buď spárovat či rozdělit na dva nezávislé fadery. Tlačítkem Solo volíme vždy požadovaný kanál a Mute… to snad netřeba vysvětlovat. Výstup můžeme nacpat buď do 1/2 či spdif, či do obou. Úroveň výstupu kontrolujeme pod fadery v Output Bus, kde poblikávají virtuální LEDky.

Vstupní část je stejná - dva stereofadery Analog In a Spdif IN. Navíc jsou zde pouze Panoramy L/R. Pomocí nich můžeme signál libovolně routovat buď do 1 či 2, nebo hýbat se stereobází. Naše geniální nastavení mixu můžeme dále ukládat, otevírat, mazat a resetovat. V záložce Hardvare nastavujeme Sample rate. Jako maximální udává výrobce 24 bit/96 kHz. Dalším výběrem je Sync.Source - external a internal. Poslední záložka pouze informuje uživale o produktu a výrobci. V manuálu byl mix trochu jiný než ve skutečnosti. Některé funkce chyběly, jiné byly navíc. Zřejmě to byla trochu jiná verze.

Práce se Solo a hodnocení

Zde by se dalo napsat zcela jednoduše, že všechno je naprosto OK. Vyzkoušel jsem v Cubase SX nahrávání dvou zdrojů naráz. Natáčel jsem kytaru z nástrojového vstupu a zpěv přes kondenzátorový jednopalcový mikrofon. Do toho jsem si pouštěl už nahrané stopy jako playback. Je dnes zcela samozřejmé, že všechny USB karty mají udělaný přímý monitoring bez latence. U těchto firewireových karet je to ještě samozřejmější.

Firewireový port byl zřízen hlavně pro filmové účely, kde je datový tok mnohonásobně vyšší než u audia. Naše karta je určena přímo pro skladatele a kytaristy (for songwriters and guitarist) a věřím, že by se s ní daly dělat divy. Dělá přesně to, k čemu je určena. Výborně a spolehlivě převádí signál ve vysoké kvalitě do počítače k dalšímu zpracování.

Pokud bych se já osobně měl rozhodovat, přidal bych si a koupil od M-Audio firewireovou kartu rovnou se dvěma mikrofonními vstupy, abych mohl nahrávat ve stereu, či snímat kombo i zezadu, kde se jak známo zdržují basy, po nichž zejména tvrdší kytaristé touží. Ovšem pro domácí účely je naše Solo naprosto super výrobkem za krásnou cenu okolo šesti tisíc. Přeji mnoho „ohnivých" písní a sól!

Pár technických dat:

Nástrojový vstup:

  • dosažitelné zesílení: 40 dB 
  • odstup s/š: -101 dB @ 48 kHz (a-weighted)
  • dynamický rozsah: 101 dB @ 48 kHz (a-weighted)
  • THD + N: 0.0079% (-82 dB), 1 kHz, -1 dBFS @ 48 kHz 
  • frekvenční rozsah: +/-0.3 dB, 20 Hz to 40 kHz @ 96 kHz 
  • přeslech: -116 dB, 1 kHz, channel-to-channel
  • impedance: 270 kOhm

Mikrofonní vstup:

  • dosažitelné zesílení: 40 dB 
  • odstup s/š: -101 dB @ 48 kHz (a-weighted)
  • dynamický rozsah: 101 dB @ 48 kHz (a-weighted)
  • THD + N: 0.0049% (-86 dB), 1 kHz, -1 dBFS @ 48 kHz 
  • frekvenční rozsah: +/-0.3 dB, 20 Hz to 40 kHz @ 96 kHz 
  • přeslech: -116 dB, 1 kHz, channel-to-channel
  • impedance: 1.5 kOhm

Linkový vstup:

  • max. input: +2.2 dBV (1.3 Vrms)
  • odstup s/š: -102 dB @ 48 kHz (a-weighted)
  • dynamický rozsah: 102 dB @ 48 kHz (a-weighted)
  • THD + N: 0.0061% (-84 dB), 1 kHz, -1 dBFS @ 48 kHz 
  • frekvenční rozsah: +/-0.3 dB, 20 Hz to 40 kHz @ 96 kHz 
  • přeslech: -116 dB, 1 kHz, channel-to-channel
  • impedance: 14 kOhm