Čaroděj Rock’n’roll spoutaný v řetězech…. Vaj, ne řetězech, anóbrž v kovové schráni. Zadařilo se to germánskému princi jakému si, ježto s hrdostí zove se Warwick. Onen chrabrý rek urazil dlouhou cestu, aby vydobyl slávu rodu svému a zažil nebezpečenství mnohá, po lítém boji nakonec nad temným černokněžníkem zvítězil a sebe ozdobil vavříny vítězství…
Tajemná cesta
Pohádkovým úvodem jsme vykročili na cestu směřující k dnešnímu testu. Cesta to bude plná světel, nebojím se říci přímo „cesta lampová". V rozbalené krabici trůní nejvyšší a zároveň nejsilnější zesilovač (hlava) určený basovým hráčům všech stylů, vyznání a orientací. Když přicházeli mí studenti a s údivem na hlavu zírali, ptal jsem se jich: „Kontrolní otázka, šmejdi - jakej výkon má tendle “zesik". Dostávalo se mi různých hloupých odpovědí a já vždy nakonec triumfoval s vítězoslavným úsměvem Rimmera - hologramového kosmonauta: „1000 Wattů, ano jednu kilowatu, šmejdi jedny"...
Démonická síla
Jedná se skutečně o basový zesilovač s výkonem 1000 W na 4 Ohmy. Je uzavřený v celokovovém, precizně provedeném pouzdře o výšce 2HU, s možností instalace do libovolného racku. Váží 21,5 kg a měří 483 x 90 x 410 mm. Teď by samozřejmě měl nastat podrobný popis všech ovladačů a jejich parametrů, ale já toto lehce omezím, neboť výkonově nižší model TubePath 5.1 (500 W) byl již popsán v 7. čísle loňského ročníku Music Store, a má s naším 10.1 veškeré ovládací prvky naprosto identické. Koncepce našeho 10.1 je velmi rafinovaná. Budˇ využíváte lampový preamp + MOSFETový konec, nebo - po stisknutí funkce 2ND STAGE, kdy se do hry přidává ještě koncová pentoda EL-84 - máte k dispozici v podstatě plnohodnotný zvuk lampového aparátu, který je ovšem pořád na patřičný výkon zesilován el. polem řízenými tranzistory - MOSFETy. Žádná debilní simulace dobrá tak akorát k výrobě ještě blbější reklamy, ale skutečný lampový sound. Když si připočteme zabijácký výkon a německou preciznost, složíme dohromady velmi jednoduchou rovnici o basové „nadrase". Dva krajní chromované ovladače s jemným krokovým posunem nám slouží k nastavení poměru vstupního a výstupního signálu. Tento poměr ještě přesněji indikuje stupnice dvou LEDdiod (zelená - normální signál, žlutá (Tube Sat) - saturované lampy). Horní řadu doplňuje třetí otočný potenciometr Contour - jakýsi přeladitelný frekvenční filtr k jemnému doupravení charakteru zvuku. Zbývají tlačítka Rough/Smooth nastavující charakter strmosti funkce Contour (že by něco jako Q?), 2ND Stage - onen lampový konec, Mute (umožňující poklidné ladění nástroje) a kolébkový přepínač Power, po jehož zapnutí se rozzáří modré logo firmy umístěné uprostřed zesilovače. Spodní řada otočných potencimetrů zasahuje od subkontra polohy přes MID 1, MID 2 až k TREBLE. K MID 1 a 2 se druží dvě tlačítka SHIFT, jimiž můžeme navolit požadovanou frekvenci. Ke krajním potenciometrům Bass a Treble je připojeno tlačítko LOW/HI BOOST pro zvýraznění těchto frekvencí. Všechny spínače jsou pro lepší orientaci opatřeny LEDdiodami povětšinou modře svítícími. Pouze funkce Mute má červenou. Na předním panelu je ještě jackový nástrojový vstup a na druhé straně výstup na sluchátka. Po obou stranách čelního panelu jsou stříbrně zamřížované šachty pro odvětrávání. Nalevo jsou chladiče s tranzistory, napravo vykukují za mřížkou lampy předzesilovače a myslím, že jsem zahlédl i koncovou. Protože při takovémhle výkonu se bude zesilovač hřát, je opatřen zezadu dvěma větráky, které musí uchladit topící součástky. Pro snadnější transport, vytahování či zastrkávání do racku a zároveň jako poslední záchrana potenciometrů při nechtěném pádu slouží dvě masivní chromovaná madla vystupující z čela přístroje. Zadní straně je přisouzen, jak už to bývá, úděl nosiče vstupů a výstupů. Tedy zleva síťová PSU zdířka, spínač Groud Lift pro přizpůsobení různým sítím a případné odstranění brumu, Footswitch pro připojení dvojitého pedálu. Umožněno je tak zapínat či vypínat funkci Contour a 2ND Stage. Následují výstup pro ladičku (funguje při zapnutí Mute na přední straně), jackový Line out, Eff. Send a Eff. Return + potenciometr Eff. Mix pro pohodlné ovládání efektové smyčky, symetrický XLR DI výstup. Zde je možnost posílat do pultu čistý zvuk přímo z basy, nebo již upravený předzesilovačem (tlačítko DI PRE/POST). Posledním konektorem je Speaker Out - tedy výstup na reprobox v provedení speakonu (stejně jako u silných výkonových PA soustav).
Neohrožený Minnesänger
Hlavu jsem dovalil, po několika útrapách s tupou C.K. organizací zvanou pošta, do studia. Svou čtyřdesítkovou sestavu Hartke jsem odstavil od mateřského zesilovače, přifrknul k ní TubePath a zapojil vypůjčený American Precision Bass. Po zapnutí se téměř neslyšitelně rozběhly oba větráky a rozsvítilo se modré logo firmy. Gain i Master jsem dal na 50%, korekční potenciometry nastavil do nul. Po krátké pauzičce, nutné pro zahřátí lamp, jsem začal hrát. Z beden vyrazila síla nebývalého charakteru. Aby ne, výkonem jsem byl pěkně out. Nicméně jde mi vždy především o kvalitu zvuku, a ta byla více než příjemná. Když se čas od času někdo s nějakým Warwickem objevil ve studiu, nikdy to nebyl žádný šlágr, ale zde běžel ušlechtilý arabský plnokrevník a pivovarští valaši se za ním potáceli kdesi v nedohlednu. Zapojil jsem funkci Lo Boost, která přidala do zvuku hluboké frekvence tlakového charakteru. Teď už mi doslova vlály nohavice. S Precisionem krásně ladila funkce Contour (50%) v režimu Smooth (Rough byla opravdu velmi „hrubá" a nenadchla mě ani u jednoho ze zkoušených nástrojů). Z nuly jsem přidal ještě spodní středy (+2), utáhl trochu Treble (-1) a desetiletími prověřený tlustý bas ala Adam Clayton či John Deacon aj. byl na světě.
Stiskem 2ND Stage jsem si vyrobil z hybrida lampáč. Zvuk se zachlupatil a zmáčkl, maličko nabral na syrovosti. Bohužel jsem díky bedně slabší než zesilovač nemohl přitopit gainem a rozsvítit tak LEDku Tube Sat oznamující, že lampy jsou plné. Musím se však přiznat, že se mi zvuk líbil více bez funkce 2ND Stage. Možná mi celolampový basový zvuk úplně nesedí. Vždyť Warwick dělá i nelampové modely, takže asi ví proč. Nicméně hybrid (elektronkový preamp a tranzistorový koncový stupeň) mi seděl maximálně. S aktivní basou G&L 2000 americké provenience jsem z aparátu vytloukl dravý naprděný zvuk bez větších korekčních úprav.
Co otočení korekcemi, to jinak zajímavá barva. Přiznám se, že by mi klidně stačily potenciometry bez Shiftů. Po zapnutí oněch Shiftů mi zvuk přišel zbytečně exponovaný. Jako poslední model jsem zkoušel aktivní pětistrunnou bezpražcovku - kopii Musicmana. Opět jsem pomocí dvou středových korekcí vyloudil celou škálu zvuků - od mručivého typického soundu, až po jakousi (to berte s rezervou) nápodobu kotrabasového pizzicata. Když mí spoluhráči odešli ze zkoušky brblajíc cosi o tom, že by jim ještě scházelo abych si tuto hlavu koupil, spojil jsem DI výstup s nahrávacím řetězcem a zkusil natočit part do jedné nové skladby. Zde se mi naopak funkce 2ND Stage jevila ve spojení s již přednatočeným materiálem skvěle. Variabilita korekcí TubePathu se při nahrávání velmi hodí. Stejně je však dobré sejmout basovým mikrofonem i reprák pro kulatost zvuku. Taktéž je dobré, nahrávat toto do dvou tracků separátně, abyste při mixu mohli s oběma zdroji hýbat tak, jak bude nahrávka vyžadovat.
Hrdinou navždy
Tento již naprvní pohled velmi precizně konstrukčně provedený zesilovač těžkotonážního výkonu je jednoznačně určen hlavně pro velká pódia a haly, tedy kapelám s jistým renomé. Pokud koncertujete v malých klubících, kde často nástrojovka hraje rovnou z pódia a prvnímu posluchači zakopáváte o nohy, pak TubePath 10.1 je nadmíru předimenzovaným luxusem. Navíc byste potřebovali mít box (boxy) tak 1500 wattů, aby byla výkonová rezerva. V opačném případě riskujete, že vaše reproduktory budou chyceny až v Polsku za rychlou jízdu. Pokud se však rozhodnete pro tento aparát, nebudete litovat, protože cena u výkonově a kvalitativně srovnatelných zesilovačů letí hodně přes šedesát tisíc. Zde máte totéž o třetinu levnější.
Ať žijí Warwick’s Amps& Rock’n’roll…
