Československá kytara

Díl I.
Autor: 

Většina z vás, hlavně mladších kytaristů, si pod pojmem „československá kytara“ představí několik nechvalně známých modelů z posledních let. Už slyším, jak ovlivněni invazí korejských Fenderů a Gibsonů různých, většinou nízkých kvalit, řeknete s hlubokým despektem a pohrdáním: „jóó Jolana ?!!“. Ale takhle to vždy nebylo.

Proto jsme pro vás připravili tento seriál, kde se budeme snažit zmapovat historii výroby československých elfo. kytar a využít znalostí pana Jiřího Tuttera z Prahy, majitele zřejmě největší sbírky v Čechách. Mnozí ho určitě znáte z několika posledních výstav Muzika, kde má pravidelně svoje exponáty vystaveny.

Úvodem trochu historicko-zeměpisné faktografie. Protože historii nelze vzít zpátky, všechny u nás vyrobené kytary budou jednou provždy ne české, ale československé, přestože byly všechny vyrobeny v Čechách (Blatná, Hořovice, Hradec Králové), a abych nikomu neublížil, tak i na Moravě (Krnov). Československé proto, protože když to všechno začalo, byli jsme nejdříve ČSR, potom ČSSR a na konci ČSFR. Takhle to tedy bylo, a jelikož v roce 1989 byla výroba „Jolan“ ukončena, tedy už ani jinak nebude.

První (snad) elektrofonickou kyta rou u nás, byla někdy v roce 1947 (tehdy oblíbená ) „Gibsonka“- tenkrát vyslovováno“ (džibsonka). Tato kytara stoupla v oblibě především v tanečních orchestrech hlavně proto, že hrála hlasitěji. A jelikož „požadavek doby“ byl, aby kytara hrála ještě hlasitěji, jednoduše se na tuto (v podstatě „konfekční“) kytaru přimontoval dvěma šrouby nahoru na horní desku, hned pod hmatník, elektromagnetický snímač. A bylo to tady!!!

Ovšem na opravdovou elektrofonickou kytaru, si museli kytaristé ještě chvíli počkat. V roce 1953 se narodila naše stará „džibsonka“, poprvé se sériově vyráběným snímačem a panelem s dvěma ovládacími knoflíky (zesílení, korekce).

OBR. 1

A o rok později přišla na svět první skutečná elektrofonická kytara. Dějištěm této převratné události se stal „Dřevotvar“ v jihočeské Blatné. V roce 1955 se v Blatné naplno rozjela výroba elektrofonických kytar pod názvem „GRAZIOSO“. Ještě to nebyla naše stará známá Jolana, ale Resonet.

OBR. 2

Je s podivem, jakých vynikajících výsledků, během krátké doby, parta nadšenců vyrábějících první kytary dosáhla. V roce 1958 získal jeden z modelů el. kytary GRAZIOSO- Resonet zlatou medaili na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Přibližně téhož roku byly kytary GRAZIOSO, kterých v té době bylo už asi 6-7 typů, vyváženy pod obchodním názvem FUTURAMA firmou Selmer do Anglie.

OBR. 3, 4, 5

Jen tak pro zajímavost model FUTURAMA III vlastnil a dokonce používal George Harisson z Beatles. O něm se to ví a je to doloženo fotografiemi. Prý, byť o pár let později, téměř stejný typ používal Jimmy Page z Led Zeppelin.

Výroba el. kytar v Blatné skončila v 60. letech v době, kdy se zde vyráběly později velmi oblíbené typy „STAR-Resonet“ (Futurama I a II),

OBR. 6

které později vyráběla továrna v Krnově (Star III-X), ale to už byla na světě Jolana.

OBR. 7, 8

Původní kytary GRAZIOSO, ty z průkopnických let 1954-1956 měly povrchovou úpravu „sunburst“ provedenou klasicky, tzn. lihovým lakem. Ty pozdější, a vlastně až do konce vyráběné modely už měly epoxydový nástřik (např. jako automobily). Nutno dodat, že zvláště v raných dobách a z nepochopitelných důvodů i v pozdějších letech, převládala při konečné úpravě el. kytar hlavně barva červená.

Než definitivně opustíme Jižní Čechy je třeba upozornit na geniální konstruktéry, kteří již v letech 1955 - 1956 sestrojili a namontovali do naší el. kytary GRAZIOSO dvouzvratné tremolo, které teprve za dvacet let (!) „objevili“ v Americe a které pod jménem „FLOYD ROSE“ dnes zná a kopíruje celý svět.

OBR. 9

Úplně jsem se zapomněl zmínit, že všechny kytary o kterých dnes píši, byly „solid body - fošny - prkna - placky“ a bůhví jak se jim v těch dobách vlastně říkalo. Ale v těch letech již běžela u nás výroba el. kytar i jinde - hlavně lubových a také už došlo i na baskytary.

Takže příště