Sedmdesátá léta... nějak se vracím v čase stále dál a dál, ovšem na poli syntetizérů je toto teprve start - viz Nastává věk syntetizérů.* Z řady SH od Rolandu, pomineme-li současné virtuální pokusy, je zřejmě nejznámější model SH-101 (1982), jednooscilátorový dvouapůloktávový plastový keyboard, který se po přidání gripu a řemene dá nosit na krku. „Stojednička" byl ale poslední model řady, všechno začalo typem SH-1000 (1973), což byl zřejmě i první kompaktní syntetizér z japonských ostrovů (a měl nějaké problémy s obejitím patentu na moogův filtr :-). Následoval SH-2000 (1973) s aftertouchem, SH-3 (1974) a SH3a (1975) s aditivním mícháním vln oscilátoru - stále pouze jednoho, ovšem vrchol řady měly příjít záhy.
Tím byl v roce 1975 dvouoscilátorový SH-5, vycházející do značné míry ze semi-modulárního sytému System100 a o dva roky později SH-7, nabízející oproti SH-5 FM modulaci a LFO ve slyšitelné oblasti, ale zase jenom jeden filtr. Paralelně s SH-7 přichází na trh opět jednooscilátorový, ale tentokrát vybavený sub oscilátorem SH-1, řadu doplňuje SH-09 (1980), podobný jedničce a dostáváme se zpátky k SH-101.
Na bázi SH řady se vyvíjí první programovatelný polyfonní syntetizér Rolandu - Jupiter 4 (1978) a jeho jednohlasý klon Promars (1979).
Tolik historie řady, která pomohla dostat se Rolandu na výsluní výrobců syntetizérů, ačkoliv v té době Japonsko hrálo druhou ligu, americká čtyřka Moog, SCI, Oberheim a ARP vládla pevnou rukou. Do první ligy dostal Roland až veleúspěšný Jupiter 8 v roce 1982, kdy většína uvedených amerických konkurentů krachovala, ale to už je zase jiný příběh ;-).
První pohled
SH-5 se mi dostal do rukou neplánovaně, ... ačkoliv to určitě nebyla náhoda. Ohromný (89 x 27 x 36 cm) a 22 kg těžký nástroj vestavěný v transportním kufru se spoustou ovladačů na zkoseném panelu. Na první pohled poměrně složitá struktura syntetizéru a občas jemně setřené popisky potenciometrů a přepínačů (jak to už u těchto nástrojů bývá). Ovšem stačila chvilka a Roland se rozehrál takovým zvukem, že mě to až posadilo do židle. Barevný, živý, velmi spontálně reagující na veškeré změny, navíc plný a znějící překvapivě moderně. Hladina šumu minimální, třeba podobně starý ARP Axxe nebo Omni jsou na tom mnohem hůř. Pohled dovnitř odhalil pečlivou kontrukci, každý hlavní modul na zvláštní desce, přesně vedené kabely, osazení tranzistory a operačními zesilovači. Vnitřní provedení se opět nedá s nepořádkem v ARPech srovnat.
Co nám tedy monofonní SH-5 nabízí? Subraktivní syntézu, doplněnou neběžnými prvky. Podobnost se semi-modulární řadou System100 je zřejmá z venku i zevnitř, autoři se zřejmě nechtěli variability úplně vzdát, máme tak k dispozici modulační matrici, která je skutečně v ryze analogových syntetizérech neobvyklá. Připočteme-li dva oscilátory a dva nezávislé filtry, je se na co těšit.
LFO, S/H, NOISE, VCO1,VCO2
Skoro celou šířku nástroje protínají červené linky, jdoucí ze zdrojů nalevo: LFO1, LFO2, SAMPLE/HOLD a NOISE GENERATOR a posuvnými přepínači přiřaditelné ke kýženým cílům. První LFO má tvar pulsu pilu, která může být buď pozitivní nebo negativní. LFO nezasahuje do slyšitelné oblasti a startuje se stiskem klávesy nebo impulsu na externím Triggeru. LFO2 má tvar vlny čtverec, trojúhelník a sinusovku, pro kterou může být aplikován delay. Stisk klávesy nastartuje u LFO2 rovněž nulový stav, při ovládání přes CV/Trig, ale LFO běží non-stop. SAMPLE/HOLD používá za zdroj LFO1 nebo LFO2, ev. náhodný výstup (RANDOM) ze šumového generátoru. Obsahuje jednu raritu - dobu přeběhu mezi úrovněni (LAG TIME) - zajímavé např. při ladění oscilátoru přes S/H, LAG TIME vytváří něco jako glissanda. Pod oběma LFO je generátor šumu (bílý nebo růžový šum), který může sloužit jako vstup kruhovému modulátoru nebo jako jeden z audio zdrojů v mixeru.
Oba VCO jsou si podobné, rozdíl je u modulačních zdrojů a VCO1 navíc může synchronizovat VCO2 a to buď "tak trochu" (WEAK) nebo natvrdo (STRONG). Oscilátory je možné ladit v pěti oktávách plus dolaďovat v septimně nahoru nebo dolů, tvar pulsu je trojúhelník, pila, čtverec a čtverec s proměnnou střídou impulsu. VCO2 také může být naladěn fixně. Modulační zdroje pro ladění jsou u VCO1 LFO1, LFO2 a S/H, u VCO2 LFO1, LFO2 a ADSR obálka. Zdroj PWM pro VCO1 je LFO1, LFO2 nebo manuální nastavení, u VCO2 ADSR obálka nebo opět manuál.
RM, MIXER
A jsme u kruhového modulátoru, důležitého modulu každého syntetizéru, produkujícímu kovově a neharmonicky znělá spektra. Prvním vstupem RM je buď VCO1 nebo externí audio signál, druhý vstup může být VCO2 nebo LFO1, LFO2 či šumový generátor. Variabilita opět neobvyklá, málokterý uzavřený systém pustí do svého kruhového modulátoru cizí signál.
RM zní výborně, používá oblíbené zapojení s obvodem LM1496.
Následuje MIXER, definující sílu zdrojů signálu a jejich směrování do dalších obvodů. Zdrojem je šumový generátor, VCO1, VCO2, kruhový modulátor a externí audio vstup. Zdroje se mohou směrovat přimo do VCA bez ovlivnění filtry, do VCF, prvního filtru, BPF druhého filtru nebo do obou. Opět nezbývá než dodat - nezvyklá variabilita.
VCF, BCF, VCA, obálky
Oscilátory syntetizéru jsou jako struny, filtr jako tělo, které struny rozehraje... a tady máme hned dva :-). Jsou pevně zapojeny paralelně, jiné uspořádání není možné. První filtr je přepínatelná dolní-pásmová-horní propust (LPF-BPF-HPF) s rezonancí, možností samooscilace a strmostí 12 dB/oktávu. Může být modulován LFO1, LFO2 nebo S/H, reagovat na pozici klávesy (KEY FOLLOW). Vlastní úroveň modulace mají obálky, které jsou k dispozici celkem tři. První regulovatelná AR s parametry Attack a Release, druhá jako preset (pomalejší náběh, maximální sustain, krátký doběh) a třetí ADSR (Attack, Decay, Sustain, Release). Nastavitelné obálky může spínat klávesa/Trig, S/H, LFO2 nebo signál na externím audio vstupu, presetovou jenom klávesa/Trig. Je-li filtr aktivní, rozsvítí se jeho ledka v pravém horním rohu modulu, to samé platí i pro druhý filtr a VCA.
Druhý filtr je laditelná pásmová propust s rezonancí a bez samooscilace, pravděpodobně taky strmost 12 dB/okt., možná 6. Nemá žádné modulátory, oproti prvnímu ale přidává regulaci výstupní úrovně.
Jednotka výstupního zesilovače VCA může být modulavaná LFO1 nebo LFO2, ovlivnění obálkou je 100%, potenciomentrem HOLD lze ale nastavit propuštění signálu bez ovlivnění VCA (např. při procesování externího signálu pouze filtry atd.). Nad potenciometrem výstupní úrovně je ještě regulátor panoramy, ano, opravdu, SH-5 má stereofonní výstup. Ale nastavení je fixní, neovlivňuje ho žádný modulátor, předpokládám, že naprostá většina uživatelů použije monofonní výstup a stereofonní bázi bude řešit až v pultu. Na levé straně nástroje je ještě sluchátkový výstup, nezávislý na nastavení výstupní úrovně v modulu VCA.
Klaviatura a bender
Blížíme se do finále. Klaviatura je tří a půl oktávová, rychlá a dobře hratelná, samozřejmě bez dynamiky a aftertouche :-). Má svůj CV/Trig out pro ovládání externích nástrojů, lze ji transponovat o oktávu nahoru a dolů. Portamento má tři možná nastavení - vypnuto, fixní (docela dlouhý čas) nebo podle potenciometru nad přepínačem. Kovový uzoučký bender s příjemným hmatníkem může ovládat VCO nebo VCF ve třech stupních (nelze společně) a jako poslední vedle síťového vypínače číhá potenciometr naladění celého nástroje (které je velmi stabilní).
Závěr
Asi je to vidět, ale SH-5ka mě dostala, je to jeden z mých nejlepších nástrojů. Excelentní a zajímavý zvuk, široké a neobvyklé možnosti syntézy, poctivá, bytelná a přehledná konstrukce, jednoduché zapojení do MIDI systému via CV/Trig. Možná není úplně nejsilnější v basech, kdo by chtěl SH-5 používat výhradně tímto způsobem, ať se raději poohlédne po jiném nástroji. Samozřejmě by mě potěšila FM vzájemná modulace oscilátorů, třeba třetí oscilátor, LFO ve slyšitelném pásmu, ještě větší možnosti modulací externím signálem, ale to už začíná připomínat modulární systémy, které na tom jsou s ovladatelností o světelné míle hůř - SH-5 je ještě dostatečně uživatelsky přítulná. Až ale někde uvidím vzácnější SH-7, nebudu váhat ani chvilku, tyhle nástroje mě prostě baví a nabízejí radost, kterou v současné nástrojové produkci hledám velmi těžko (pochopitelně krom Evolveru a Andromedy :-)).
Zvukové ukázky
Dokonce i zvukové ukázky jsem si připravil, bez nich by to nebylo ono. Upozorňuji, že nejde o žádné hudební umění, základem bylo předvést zvuk, tj. něco hrát a přítom ještě stíhat kroutit:-) MP3, 192kBps, nahrané přes digitální pult DDX3216 via ADAT do Soundforge, v pultu se lehce pro barvu přidal stereo chorus, gate hall a delay z interních efektů, výsledný záznam bez úpravy, LAME dekodér z WAV do MP3.
