Začátkem listopadu roku 2006 jsem přijala pozvání na Svátky světla. Akce se konala v královéhradeckém Aldisu. V programu jsem objevila mimo jiné show nazvanou Magické bubny. O půlnoci jsem se plná očekávání přesunula do velkého sálu. Byla tma. Jen na jevišti nehybně svítily malé fosforeskující body. Když nastal úplný klid v sále, spustili.
Světélkující paličky pěti bubeníků se pomalu roztančily ve tmě. Jemně se dotýkaly bubnů, postupně zesilovaly, až se sálem ozývaly údery všech pěti bubeníků v dokonalé souhře. Byl to nářez! Bubnová show trvala více než hodinu. K bubeníkům postupně přibyli ještě dudáci, houslista a baskytarista. Některé skladby byly doprovázeny spoře oděnými břišními tanečnicemi.
Full Contact si mně získali a brzy jsem vyrazila na jejich další koncert do Pardubic, kde jsem měla příležitost se setkat s vůdčí osobností této nové kapely Romanem Vránou.
Popíjeli jsme roztodivné nápoje a povídali jsme si nejen o Full Contact.
Mohl bys mi v krátkosti představit kapelu Full Contact?
Full Contact je seskupení studentů, absolventů a jednoho pedagoga z pardubické konzervatoře zabývající se interpretací poněkud zvláštní instrumentální hudby. Zpočátku se jednalo o kvinteto hráčů na bicí nástroje, později přibývají další tři členové nebubenící a nakonec jako stálý host baskytarista. Dostáváme se tedy k poněkud netradičnímu nástrojovému obsazení.
Bicí nástroje, perkuse, středověké dudy, šalmaje, housle, klarinet a basa, což je arzenál, který nám umožňuje experimentovat a hledat nová zvuková spojení.
Jaké skladby hrajete?
Od autorů jako je například M. Peters, M. Kiedaisch, E. Kopetzki či J. Avers (studenti konzervatoří a jejich profesoři jistě budou znát), které si tak trochu upravujeme nebo třeba znetvoříme jemnou píseň od Sinead O’Connor či převezmeme švédskou lidovou píseň tak, jak jí upravila skupina Hedningarna, ale samozřejmě zase „tak trochu po svém". No a pak hrajeme skladby vlastní k jejichž napsání jsme se odhodlali Kobliha (pozn. Ondřej Koblížek) a já.
Kde hledáte inspiraci?
Samozřejmě, že známe třeba Stomp či Blast, ale i kdybychom chtěli tyto dnes již světově proslulé kapely byť jen napodobit, tvrdě bychom narazili. Jsou to obrovské týmy mimořádných profesionálů, specialistů se skvělým zázemím a dokonalým servisem. O finančních prostředcích už vůbec nebudeme mluvit! Musíme si tedy vystačit s tím, co je pro nás dostupné, a to nás vlastně také nutí více přemýšlet a hledat jiné cesty. Ovšem, jsme limitováni i co se našich muzikantských dovedností týče. V rámci svých možností se snažíme vzdělávat a zdokonalovat, ale po shlédnutí ekvilibristických kousků borců z Blast většinou lámeme paličky a jdeme na pivo :-). Ale jak jsem již říkal, značnou část repertoáru tvoří skladby renomovaných autorů a nějaký ten nápad se občas taky dostaví. Většinou nečekán, ale o to více vítán.
Působí na naší hudební scéně obdobné kapely?
Tak asi nejvíce známí jsou u nás Dama Dama a Jumping Drums, v Liberci již delší dobu funguje dívčí soubor při jedné škole a myslím, že v Praze vede jednu skupinu V. Kabát. O jejich aktivitách toho moc nevím, ale každý se zabývá něčím jiným a kromě Dama Dama se jedná především o práci s dětmi, a to je myslím velmi dobře. Jo! Vzpomínám si ještě na Slety bubeníků kolem Pavla Fajta, Tam tam orchestra a určitě hodně aktivní je Miloš Vacík (kromě jiného) se svou Batucadou.
V čem se odlišujete?
Tak především se nebereme moc vážně a usilujeme o to, aby posluchači při našich vystoupeních cítili uvolněnou atmosféru, nadhled, pohodu a aby si všichni uvědomili, že se vlastně bavíme, smějeme, radujeme a neřešíme světové problémy lidstva. Samozřejmě potěší, když někdo ocení naše hudební výkony, ale jsme tým a každý z nás svým dílem přispívá do celkového vyznění každé skladby. Proto také na scéně měníme svá místa a nástroje, rotujeme a vlastně každý chvilku tahá pilku.
Velmi důležitá je pro nás pódiová prezentace. Rozestavení nástrojů má svůj řád a smysl, střídání rukou při hře také není náhodné, velmi důležitá jsou světla a videoprojekce.
Snažíme se prostě publikum vcucnout, pobavit, ohlušit a zase vyplivnout, k čemuž jsme ochotni udělat takřka cokoliv. No… trochu přeháním :-).
Ze skladeb jako např. African Fantasy On Joy To the World, Värg-Timmen, Z vašich makedonských tanců se mi vymyká industriální CORADO.
Ano. Už dlouho mě lákalo mít za partnera na jevišti obří stroj. Teprve ve FC jsme to s naším kameramanem, střihačem a režisérem v jedné osobě Romanem Vraspírem zrealizovali. „Vraspírek" ve firmě Korado v České Třebové natočil obrovský lis na radiátory a z těchto záběrů sestříhal klip s původním zvukem této monstrózní mašiny. Já pak do tohoto zvukového základu připsal party pro čtyři hráče na barely (od nějakého svinstva) a pak už se to jenom čtyři bubeníci museli naučit. Pokud je to tedy technicky možné, na plátně sledujete „pracující stroj", který svými zvuky vytváří „hudební" základ, do kterého pak naživo hrají další hráči ukryti ve tmě a vy vidíte pouze světélkující sudy a paličky.
Vypadá to jednoduše, ale v praxi to nemusí být tak snadné…
No právě…Díky naší rozměrnosti jsme limitováni a spoustu nabídek pro naše vystoupení musíme odmítat. Zabereme moc místa, do klubů se prostě nevejdeme a na festivalech bychom zdržovali. Z toho důvodu také před každým vystoupením jezdím na obhlídky, abychom třeba pár hodin před koncertem nezjistili, že se na jeviště v žádném případě neposkládáme. Ne v každém prostoru je také možné docílit úplné tmy, se kterou v některých skladbách pracujeme.
Ono i nazvučit naší kapelu není zrovna jednoduché, a proto spolupracujeme se dvěma profesionálními firmami, jejichž zvukaři už nás znají a jsou schopni si s námi poradit. Totéž platí i o nasvícení našich koncertů.
Vydali jste nějaké CD?
Ne, nevydali. Často za námi chodí posluchači a po CD se shánějí, ale myslíme si, že vizuální stránka našich koncertů je tak důležitá, že její absence na zvukových nosičích by byla citelná. Z toho důvodu chceme jít cestou obrazových záznamů. Zatím jsme natočili jeden videoklip a touto cestou bychom se chtěli ubírat.
Kde je možné tento klip vidět?
Na našich webových stránkách www.full-contact.cz. Na těchto stránkách budeme postupně zveřejňovat veškeré své výtvory. A pokud vydržíme, třeba to jednou bude stačit i na jedno samostatné DVD. Hudební nosiče nevnímáme jako prostředek ke zbohatnutí, ale jako šanci ke své prezentaci a přiblížení se posluchačům.
Jaký je Tvůj názor na stahování hudby z internetu a na vypalování CD?
Začínající kapely se mají možnost přes internet a díky vypalování svých nosičů přiblížit lidem. Pro ně je to úžasná záležitost. Najdou se ale umělci, kteří hrajou na koncertech, kde je vysoké vstupné, slýcháme je v rádiu a v televizi, mají business v reklamním průmyslu a ti si pak mohou stěžovat na vypalování. Já osobně si myslím, že vypalování podporuje hudbu a několika lidem holt kazí kšefty.
Jak často hrajete?
Za necelé dva roky naší existence jsme odehráli přibližně 20 koncertů, což je asi ideální množství. Každé vystoupení pro nás znamená dva dny intenzivních příprav a další dva dny nám trvá, než se z toho vzpamatujeme.
Musím říct, že jsem viděla tři koncerty a každý byl jiný…
Každé vystoupení je pro nás událost a vždy se snažíme přijít s nějakou inovací. Co se osvědčilo, zachováme a co ne, snažíme se zlepšit.
Také se snažíme vyhovět zadání pořadatelů, především v délce koncertního vystoupení.
Často musíme škrtat.
Díky za příjemné povídání a přeju vám hodně úspěšných koncertů a spokojených posluchačů.
Aktuální obsazení kapely
- Roman Vrána - bicí nástroje, perkuse
- Linda Gregarová - bicí nástroje, perkuse, body
- Petr Mori - bicí nástroje, perkuse, body
- Vojtěch Kudrnáč - bicí nástroje, perkuse, body
- David Lidmila - bicí nástroje, perkuse, body
- Ondřej „Kobliha" Koblížek - dudy, šalmaj, klarinet
- Josef Navara - dudy
- David „Senátor" Ruml - chlupatý Vašek, housle
- Milan Špaček j.h. - baskytara
