Již úvodní prohlídka vývojového pracoviště poskytla odpověď na otázku „Jaký je vlastně vzájemný vztah mezi sesterskými firmami dB Technologies a RCF?”, která již delší dobu rezonuje českým zvukařským světem. Sympatický průvodce Leonardo nám vysvětlil, že úlohy obou firem jsou důsledně rozděleny podle hesla „každý dělá to, v čem je lepší”. Zatímco RCF je tedy výhradním dodavatelem vynikajících měničů pro obě značky, inženýři dB Technologies mají na starost vývoj a výrobu veškerých sofistikovaných elektronických součástí, zesilovačů, ladění DSP, programování firmware atd., opět společně pro obě firmy. Ba co víc, v továrně v Crespellanu se vyvíjejí a vyrábějí elektronické komponenty i pro další světové značky, v dílnách jsme zahlédli například vrcholné digitální bezdrátové systémy TG 1000 německého Beyerdynamicu.
Hlavním produktem všudypřítomným na všech linkách, zkušebnách a měřících pracovištích však byl zcela nový třípásmový Line Array systém DVA T8. Mohli jsme vidět důkladné měření elektronických parametrů zesilovačových modulů těsně před definitivní montáží do boxů, dále zajímavé zařízení Challenge 700, ve kterém se zkouší mechanické vlastnosti a trvanlivost ozvučných skříní při simulaci arktických či naopak tropických klimatických podmínek i vytlumený box, testující kompletní akustické vlastnosti již hotové reprobedny.
Neméně zajímavý byl dunící žlutý kontejner na dvoře továrny. V něm musí každý prototyp nového výrobku přetrpět 5000 bezporuchových hodin plného provozního výkonu před tím, než je shledán vhodným k sériové produkci. Jelikož v této „reproduktorové mučírně” probíhá testování vždy několika produktů současně, tak zvuky, jež se i přes mocnou vrstvu tlumícího materiálu linou ven, vytvářejí nepředstavitelnou hudební kakofonii.
Po prohlídce výrobních prostor následovala nejočekávanější část exkurze - zvuková předváděčka. Uvnitř částečně odhlučněného sálu se předvedla většina přenosných aktiv-ních systémů řad Cromo, Opera a Flexsys. Nejvíce však zaujala nová řada kompaktních digitálních reproboxů DVX HP a ucelený set pro menší a střední ozvučovací aplikace Sigma.
Systém DVX ve verzích 10”, 12” a 15”, posílený dvěma subwoofery DVA S1518N, představil bohatě prokreslené výšky a důraz na brilantní srozumitelnost i dynamiku přednesu. Sigma v sestavách 1x15” + 1x18” a 2x15” + 18”, stručně řečeno, ukázala univerzálně použitelný zvuk v kompaktním a snadno přepravitelném balení.
Rovným charakterem, připomínajícím studiové monitory, potom všechny překvapil nenápadný aktivní box L160, doplněný o trpasličí subwoofer SUB 28D. Tato sestava sice na programu předvádění vůbec nebyla, avšak omylem italských techniků se v „test roomu” nečekaně rozehrála a nikdo ze zúčastněných toho určitě nelitoval.
Hlavní část zvukové předváděčky všechny přítomné čekala na parkovišti před halou. Byly zde zavěšeny obě vlajkové lodi italské značky - třípásmové aktivní Line Array systémy DVA v podobě známější T12 a zbrusu nové T8, ze spodu mocně dopované vždy buď sestavou šesti subwooferů DVA S30, nebo dokonce celým tuctem DVA S1518N, pokaždé v kardioidní konfiguraci.
Oba Line Array systémy předvedly dokonale bohatý a detailní zvuk zcela splňující (spíše překonávající) vysoké nároky dnešních hudebních produkcí. Bezchybné pokrytí, frekvenční vyváženost, dynamiku, homogenitu přednesu a jen neznatelně klesající hlasitost jsme si mohli vychutnávat i ve vzdálenosti mnoha desítek metrů od visících LA „hroznů”. Je zřejmé, že technicky uzavřený aktivní ozvučovací systém, pečlivě odladěný továrními vývojáři, bude mít obvykle navrch před pasivní sestavou, kde je uživateli druhdy dávána příliš velká možnost k tomu, aby parametry nastavil „ne zcela optimálně”.
Jednoznačným zpestřením decibelové show byla zvukařská varianta dětské hry „chodí pešek okolo”, v tomto případě okolo zcela nového aktivního subwooferu SUB 2585N s dálkově řiditelným vyzařovacím patternem. Kdo se v „live” ozvučovacím světě pohybuje delší dobu ví, že mnohé teoreticky jednoznačně vypadající funkce se následně v praxi ne vždy projevují tak, jak výrobce předpokládal či sliboval. Box SUB 2585N se svým přepínatelným kardioidním, superkardioidním, hyperkardioidním a všesměrovým vyzařovacím patternem je však v tomto ohledu čestnou výjimkou. V jeho případě zvuk působí opravdu tam, kam je sofistikovanou elektronikou směrován, zatímco v požadovaném mrtvém úhlu je skutečně téměř absolutní ticho. Je až neuvěřitelné, jak ohromný hlasitostní skok člověk může zažít při putování mezi přední a zadní stranou boxu.
Závěr venkovního pobytu byl okořeněn vášnivým matematicko-teoretickým slovním zápasem mezi přesilou českých zvukařů na straně jedné a dvojicí italských inženýrů na straně druhé o správnost metody přepočtu výkonu zesilovačů a citlivosti měničů na výslednou hodnotu max. SPL. Ke cti početně slabšího italského „mančaftu” budiž připsáno, že jimi prezentovaná výpočetní metoda tabulkových hodnot byla nakonec téměř všemi přítomnými shledána jako správná a především vůči zákazníkům navýsost férová.
Poslední položkou programu byla názorná přednáška a následná diskuze na téma použití programu Composer ve verzi 3.1 pro přesné umístění a nastavení Line Array systémů v prostoru, následovaná předvedením síťových systémů RDNet - pro elektronickou správu systémových komponentů během provozu (teplota klíčových uzlů, stav napájení, přítomnost signálu, poruchy...), DVA Network - pro dálkové řízení interního speaker managementu boxů DVA (ekvalizace, dynamika...) a posledního USB Manager - pro offline kontrolu stavu jednotlivých systémů (projevené závady, počet provozních hodin apod.), jež usnadní život především skladníkům a servisním technikům rentálních společností.
Po vstřebání uvedených teoretických informací a nezbytném „fasungu” reklamních předmětů se naše skupina vydala zpět směrem k ČR, přičemž nejednomu z účastníků jistě bloudila hlavou myšlenka: „...kde já na to jenom...”
