B.C. Rich Platinium Virgo Blood

Krvavý Valentýn

Končí první polovina druhého měsíce roku, přesněji je čtrnáctého, a já právě posílám do redakce své resumé na další "BíSíričku", se kterou jsem měl to potěšení se pár týdnů mazlit. Co si budeme povídat, značka B.C. Rich se proslavila u kytaristů celého světa hlavně díky netypickým tvarům svých kytar. V pozadí zůstává fakt, že ve Spojených státech je v povědomí také díky své ruční výrobě kytar. Individuální přístup ke kytaristům se ale přenáší i do sériové výroby.

Když pominu, že v custom shopu jsou zaměstnanci firmy schopni vyrobit cokoli z čehokoli (tím myslím třeba dvoukrké Flying Véčko z nějakého méně typického dřeva), pak velkovýroba nabízí několik standardních sérií kytar. Zmíněná individualita spočívá v tom, že jednotlivé modely se v těchto řadách každoročně mírně modifikují. Jedna z oněch modifikací je různé grafické provedení. B.C. Rich prostě jednoduše občas vypouští různé limitované série s nějakým grafickým motivem v řádu několika kusů (třeba 60 kusová série Halloween Warlocků nebo obrovský výprodej Warlocků s různou tribal grafikou někdy kolem roku 2000). Tyto modifikace a typy kytar nejsou bohužel nikde pořádně (respektive vůbec) zdokumentovány, a člověk se občas diví, když někde na eBay narazí na nějaký neznámý model. Na druhé straně tak mají jednotlivé série jakýsi "punc originality".

A to je právě případ recenzovaného Virga. To jsem totiž na oficiálních stránkách B.C. Rich nenašel a jen Google mi dokázal, že se nejedná o nějaký "padělek". Zaslaná kytara byla totiž červená s černými okraji, zatímco webové stránky B.C. Rich nabízejí pouze černo-bílou nebo bílo-černou variaci, navíc s odlišným vykládáním (lebky). Celé je to způsobeno právě postupnou obměnou modelů a navíc prodejní politika pro samotné Spojené státy a ostatní země je rozdílná.

Vzhled

Na pohled je Virgo samozřejmě krásná kytara vyvedená v pekelných barvách (červená + černá). Konkrétně tento typ má krvavě červené tělo s černými lemy. Hardware je pro kompaktní design také v černé barvě stejně jako ebenový hmatník, který obsahuje značky ve tvaru kapek (krve). Být v Koreji trochu pečlivější, mohli ještě udělat červeně i značky poloh na hraně krku, které jsou bílé.

Dvouoktávový hmatník je přilepen k javorovému krku. Spoj s korpusem je realizován šrouby za pomocí firemním logem a výrobním číslem embossované přítlačné destičky. Rohatá hlavice obsahuje odlité ladící strojky (tváří se jako vyrobené přímo v B.C. Rich). Každopádně se během testu jevily jako spolehlivé, ladit se dalo velmi jemně a bez problémů. Struny procházejí skrz tělo přes můstek, kterým lze nastavit oktávy. Stejně jako většina modelů disponuje Virgo dvěma humbuckery, u krku je však namontován ve velikosti singlu - Dual Blade design (na netu jsem ale našel fotky Virga i s jiným krkovým snímačem, který vypadal jako klasický single - právě o tom jsem taktéž na internetu našel zmínky). Elektroniku nástroje tvoří třícestný přepínač a knoflíky pro Tone a Volume. Pražce jsou začištěny a celkově se dílenské zpracování dá hodnotit na výbornou.

Pocit ze hry 

Virgo je relativně nový model vzniklý modifikací tvaru Virgin (design Virginu navrhl firemní návrhář Neal Moser roku 1986, nyní má vlastní firmu Moser guitars), paradoxně se ale Virgo nakonec podobá více Warlocku. Pokud si zahrajete na oba nástroje ve stoje, možná budete mít pocit, že Warlock musí být o něco delší. Pravda je ta, že Warlock má pouze větší korpus, ale jinak jsou obě kytary přibližně stejně dlouhé i stejně těžké. Přitom jsou z různého dřeva – Virgo totiž, narozdíl od ostatních B.C. Rich modelů této kategorie, není vyrobeno z agathisu, ale dřeviny jménem "nato". Obě dřeva jsou používána jako levná náhrada mahagonu a speciálně Nato wood je přezdíváno jako Eastern Mahogany, přičemž některé firmy o něm vyloženě mluví jako o mahagonu a nechci pomyslet na to, jak krásně by se tohoto faktu dalo zneužít v souvislosti s tím, že jediným důraznějším mínusem tohoto dřeva oproti mahagonu je menší stabilita (představte si pod tím co chcete :-)

Vyvážení Virga je vestoje o něco lepší než u Warlocka, i když stále kytara lehce napadá na hlavu. Na druhé straně v sedě se na něj hraje kvůli jeho křivkám hůře. Nevhodně je umístěn kolík pro řemen – na patce krku totiž brání při hře ve vysokých polohách na tenčích strunách. Zde se divím, že na to vývojáři nepřišli, tahle věc mi vadila prakticky ihned a když vzpomenu na to, jak někteří kytaráři vyzdvihují svoje "bezpatkové krky", tak opravdu nevím... – doporučuji rozhodně přešroubovat. Těsné umístění Volume u kobylky je dvousečná záležitost - vystrčený malíček prostě o potenciometr škrtá a má tendenci jej zeslabovat, naopak při technice Volume swell - tedy zeslabování a zesilování pomocí malíčku - houslový efekt, se stává umístění výhodou.

Více pozornosti by si zasloužily hrany ladících kamenů, jejichž finální úprava je přeci jen hrubější, což velmi rychle pocítíte na své dlani.

Dohmat byl seřízen tak akorát, struny pevně napnuty (nejspíš desítky). Velmi dobrý dojem při hře jsem měl z krku a hmatníku, které umožňují velmi rychlý pohyb.

Zvuk

Čistý zvuk s kobylkovým humbuckerem není až tak čistý. Snímač měl jasnou tendenci kreslit, při vyšší hlasitosti zesilovače či zvednutém gainu zněl celkem rockově, crunchové tóny uměl vykouzlit bez problémů. To koresponduje s výrazně středovým zabarvením zvuku, které překvapí i nižším podílem výšek než by se dalo očekávat. Výsledek měl tedy nádech menší čitelnosti.

Krkový snímač měl v tomhle ohledu mnohem konkrétnější zvuk s perkusivním nádechem. Byly u něj znatelnější spíše basy a výšky, což činilo zvuk průraznějším, prostorovějším. To se dá zúročit při hraní akordů, kdy pěkně vynikaly důrazy a taktéž při vybrnkávání jednotlivých tónů (zde velmi čistý, brilantní a příjemně hluboký zvuk).

V kombinaci snímačů se sčítaly složky obou z nich a o něco málo výraznější byl právě krkový snímač. V případě stažení Tone na minimum došlo samozřejmě k zatemnění zvuku a v tomto případě zněly oba snímače téměř stejně.

Po přepnutí na zkreslený kanál zesilovače, kdy člověk počítá s využitím pro rytmiku a sóla, je podle předpokladu zajímavější kobylkový snímač (případně kombinace snímačů). Zvuk byl konkrétní i při rychlém palm mutingu, natož při pomalejších úderech. Přitom obsahoval spíše menší množství různých "špinivých příměsí", které by jej zbytečně chlupatily.

Knoflík Volume reagoval pěkně plynule, jeho vliv na zvuk bylo při otáčení cítit, ale přece jen se mi zdálo, že i v minimální poloze má při použitém kobylkovém "dvojáku" stále dost ostrého zkreslení - takže pokud vám hodně záleží na feelingu, tak touto cestou asi nedocílíte stejných výsledků jako na jiných typech kytar.

Sóla zněla na obou snímačích v základu podobně. Krkový snímač produkoval hladší, jemnější tón, ale právě větší ukřičenost kobylkového snímače mi sedla lépe. I zde platilo, že zvuk obou snímačů byl hodně podobný v případě stažení Tone.

Pokud bych měl hodnotit zkreslený zvuk Virga komplexně, pak musím konstatovat, že jeho charakter je spíše výško-basový. V souvislosti s tím, že jsem v rukou střídal i Warlocka, musím říct, že obě kytary hrály hodně podobně. To ukazuje na skutečnost, že B.C. Rich se nejspíš snaží propagovat "jakýsi vlastní" zvuk, podle kterého by byly nástroje B.C. Rich snadno rozpoznatelné. Což je nakonec i v souladu s mými vzpomínkami na předchozí testování dalších B.C. Rich kytar. Překvapila mě pouze velká podobnost zvuku agathisového Warlocka a Virga vyrobeného z nato wood - tady jsem holt čekal větší rozdíl.

Nezmínil jsem se doposud o sustainu. Virgo drží svůj tón dlouze, neumírá vám pod rukama, struny skrz tělo však oproti výše zmíněnému Warlocku nepřinášejí žádné podstatné prodloužení tónu.

Závěr

Virgo je dobře řemeslně zpracovaný a designově nádherný metalový nástroj, který nijak nevybočuje ze zvukové charakteristiky typické pro tuto firmy a její nástroje "uživatelské třídy". Oproti ostatním modelům je na něm použito rozdílné dřevo (Nato wood), méně častý a velmi příjemný ebenový hmatník, a zajímavostí je i to, že Virgo nenajdete v jiné řadě něž Platinum série. Tato řada se vyrábí v Koreji, narozdíl od nižších řad pocházejících z Číny. Na rubové straně kytar lze nyní nalézt nálepku s informací o tom, kdo kytaru kontroloval (což je jednoznačně tah pro zvýšení povědomí o důslednosti kontroly kvality). Obměna barev (vykládání apod.) u modelů Virgo navíc zajistí, že v případě koupě nebudete mít kytaru, kterou vlastní tisíce dalších lidí. Jinak jako vždy v případě B.C. Rich platí, že je to kytara hlavně pro metalisty, s drobným omezením, co se týče herního komfortu.