Crate GTX65

Kombo s pamětí
Autor: 
Cena: 
Ceny v textu

V Missouri opět vychrlili do světa dvě nové řady aparátů s nápisem „Crate", což zavdalo podnět k patřičnému prokroucení knoflíků jednoho ze zmíněných sourozenců a následnému zpravení čtenářstva Music Store o této proceduře. CRATE GTX 65 (pokrevní bratr GTX 212 a nevlastní sestra VFX 5112 a 5212 – více na www.crateamps.com) je tříkanálové kytarové kombo s DSP jednotkou a pamětí pro její nastavení a přiřazení k jednotlivým kanálům.

Úvodem

Tak už nám ta umělá inteligence prorůstá i do kytarového nádobíčka… Pomalu si zvykáme na nejrůznější digitální „mršítka“, či simulace zesilovačů v instantním balení šestnáct v jednom, jež vyperou dočista a přitom ještě (samozřejmě vždy za bezkonkurenční cenu) odstraní vodní kámen ze záhybů vinutí našich strun… Kdepak, dosti přednášky o vědecko-technickém pokroku, který již téměř otáčí naší planetou a nemíjí ani náš obor. V tomto testu si posvítíme na zařízeníčko, které svojí koncepcí do nového tisíciletí sice nepochybně patří, zároveň si však ponechává jednoduchou strukturu i ovládání. Za zmínku též stojí, že firma Crate podobné věci vyráběla pod označením GT již v první polovině 90. let, kdy tyto technologie v kytarovém světě zdaleka nebyly běžné, a tak u GTX 65 jde v určitém smyslu vlastně o návrat ke kořenům.

Popis přístroje

Testovaný kus je v provedení 1x repro 12" 65W, dělá se i model 2 x 12" (GTX 212), podobná koncepce ovládání byla použita i u lampové série VFX. Na předním panelu v matně stříbrném provedení najdeme zleva:

Zdířku input, dále šest potenciometrů pro sekci zkresleného zvuku „RHYTHM/SOLO" (doprovod gain1, sólo gain2, shape, basy, výšky a hlasitost), mezi nimiž je tlačítkový přepínač rhythm-solo, který přepíná mezi gainem 1 a 2. Sekce čistého zvuku „CLEAN" je oddělena stejným přepínačem s názvem rhythm/solo-clean (volí mezi zkreslený a čistým zvukem), potenciometrem hlasitosti a třípásmovými korekcemi. Sekce DSP pak vládne hlasitostí efektu a potenciometrem pro jeho výběr (mode). Následují dvě jack zdířky (insert, external speaker – poněkud nestandardní umístění, čekal bych je vzadu) a síťový vypínač.

Na zadním panelu jsou kromě pojistky a síťového kabelu umístěny dvě stereo jack zdířky pro footswitch (ten je i s kabelem v příslušenství).

Test

Můj první pohled do manuálu byl předzvěstí jasných sympatií ke chlapíkům s pájkou a šroubovákem za velkou louží, kteří mají jasno co dělají, pro jaký účel a pro koho to dělají. Věděl jsem již předem, že jde o věc s pamětí na nastavení DSP a tak jsem trochu nevěřil, že manuál k ní čítá 8 stran A5 včetně obalu! Tak jsem se začetl (vy se podle informací dovozce začtete již do českého překladu, takže vám to půjde ještě rychleji, než mě) a po zapnutí přístroje a jeho několikahodinovém potrápení jsem zjistil, že v návodu nic důležitého nepostrádám. Ta věc má tak jednoduchou strukturu s intuitivním ovládáním, že na ní prostě není co řešit a tak se na oněch zmíněných osm stran vešly, kromě standardního popisu s návodem, i příklady doporučených firemních nastavení (některé mimochodem skutečně praktické) nebo schéma zapojení. Teď ke zvuku.

Zvuk

Tři kanály skýtají možnost nastavení čistého zvuku (clean), středního (gain1) a tvrdého zkreslení (gain2). Přepínání je vyřešeno (kromě možnosti použít tlačítek na předním panelu) footswitchem se třemi spínači, z nich první přepíná gain1 a clean a druhý přizařazuje gain 2 (ten je aktivní pouze je-li první spínač v poloze gain1). Bohužel jejich sepnutím se ozve drobné lupnutí – pravda není velké, ani závislé na momentální hlasitosti (takže čím víc nahlas budete burácet, tím větší bude odstup od něj), ale když test, tak test. Třetí spínač je pro efekty a spíná tiše.

Co se škály clean – distortion týče, připadá mi dostačující, neboť kombo nabízí zvonivý clean (ten se mi jeví skutečně zdařilý), který by se měl při 65 wattech výkonu vcelku bez problémů prosadit v kapele, přes „střední páru" gainu1 až po „high voltage" gainu2. Zde bych chtěl dovysvětlit, že potenciometr gainu1 a 2 se vzájemně neovlivňují. Reaguje vždy jen jeden z nich, přičemž gain2 je napevno nastaven na znatelně vyšší stupeň zkreslení. Jen škoda, že ovládání hlasitosti je pro oba gainy společné, takže jediná možnost nastavení poměru hlasitostí mezi nimi je úprava úrovně jejich distortionu, s jehož přidáváním roste pochopitelně i hlasitost. Nebude-li vám však vyhovovat firemně přednastavený schod (který naštěstí dle mého náhledu docela trefili), může se pro vás stát nastavení mezi gainem1 a 2 do určité míry kompromisem. Jeví se mi, že celkem ideálně to funguje pro systém zkreslený doprovod – zkreslené sólo při nastavení obou gainů fyzicky zhruba v téže poloze. Budete-li však chtít na doprovod jen lehký crunch a sólo hodně nakreslené – máte problém. Rozdíl v hlasitostech bude příliš velký. Pokud jde o korekce, jsou pro zkreslenou sekci sice dvoupásmové, ale firma zde použila poměrně dobrou funkci, známou již z jejích starších modelů. Zove se „shape" a jde o filtr v tomto případě pevně nastaveného středního frekvenčního pásma, čímž jsou třípásmové korekce v podstatě suplovány. Zde bych jenom upřesnil drobný detail, neboť v manuálu stojí, že „shape" otočením doleva přidává středy (což se skutečně děje) a doprava přidává basy a výšky, nicméně fakt je ten, že doprava středy mizí a basy s výškami se nemění – je to a není totéž. Přestože tato funkce je přiřazena pouze ke gainu2 a tak u gainu1 nelze středy ovládat, neoznačím tento fakt jako mínus, neboť mi to přijde naopak jako velice praktická možnost odlišení zkresleného doprovodu a sóla na ekvalizaci. Pro doprovod jsou navíc dvoupásmové korekce v zásadě dostačující. Co se týče kvality zkreslení – nejde o lampy, takže podle toho je k ní třeba přistupovat. Čím tvrdší zkreslení, tím více se prosazuje jeho tranzistorový typ s kovovými výškami. Zajímavé však je, že i když výšky úplně stáhnete, vyšší harmonické se zcela neztratí a flažolety stále napískávají. Koneckonců - pro milovníky flašek Crate právě ukul sérii VFX s podobnými efektovými možnostmi, včetně již zmíněných pamětí, takže řadu GTX lze chápat jako levnější řešení téže koncepce. Čistý kanál má ekvalizaci třípásmovou a zajímavé je, že pokud korekce stáhnete na nulu, je ticho. Jinými slovy – čistý zvuk vlastně tvoříte libovolným smícháním těchto tří pásem. U gainu1, 2 se to neděje, tam kombo hraje i při nulových korekcích, nicméně oba equalizery reagují velmi výrazně.

Pro vyzkoušení insert vstupu s nějakým externím efektem jsem neměl k dispozici potřebné kabely – ty již v příslušenství nejsou (jde o velký stereo jack na dva mono), takže v tomto směru nemohu sloužit.

Efekty

Tímto se dostáváme ke zjevně hlavní zbrani GTX 65 – k efektům a jejich inteligentnímu přiřazování pro jednotlivé kanály. Kombo skýtá možnost výběru ze 16 druhů efektů a jejich kombinací. Zde je výčet:

1 Small room reverb, 2 medium room reverb, 3 large room reverb, 4 concert hall reverb, 5 short slapback w/ small room reverb, 6 medium delay/ plate reverb, 7 long delay w/ large room reverb, 8 slow deep flange/ reverb, 9 flange w/ reverb & delay, 10 slow chorus w/ reverb, 11 chorus w/ reverb & delay, 12 rotating speaker, 13 octave down, 14 touch wah, 15 inverse wah, 16 doubler.

Zvolený efekt se ovládá v sekci DSP pomocí dvou potenciometrů – „mode" (vybere požadovaný efekt) a „level" (určuje jeho hlasitost v poměru k neefektovanému signálu). Zde bohužel velmi citelně postrádám alespoň ještě jeden potenciometr pro editaci. Všechny efekty jsou totiž napevno nastavené a jediné, co je možno kromě jejich výběru ovlivnit, je hloubka efektu – tedy poměr wet/dry. Zřejmě bychom byli příliš neskromní, chtít v této cenové třídě vyprat dočista a ještě k tomu odstranit ten zapeklitý vodní kámen… (U některých vyšších modelů totiž najdeme o knoflík víc, pro nějž je u každého efektu přiřazen alespoň ten nejdůležitější parametr k editaci). Takže například nebude-li vám vyhovovat time žádného z firemně nastavených delayů a budete si ho chtít nastavit přesně podle tempa vaší věci, zdá se, že budete muset zalovit ve své kapse poněkud hlouběji a zvolit jiný, ještě instantnější přípravek.

Jinak kvalita efektů je velmi slušná, za velmi zdařilé pokládám všechny hally (ty zejména), delaye, flangery, chorusy a jejich kombinace, též simulace leslie se dá docela zajímavě využít (i když samozřejmě že tu šedesátikilovou bednu do toho presetu prostě nikdo nezatluče), nejméně zdařilý mi připadá octaver, který občas vygeneruje pazvuk (napevno nastavená spodní oktáva). V pořádku funguje kvákadlo (touch wah = sešlápnutí, inverse wah vyšlápnutí), samozřejmě v rámci možností automatiky, reagující na dynamiku úhozu. Názvy efektů jsou myslím jasné, po vysvětlení volají snad jen termíny „slapback" a „doubler" – v obou případek jde o velmi krátký, perkusivní delay (doubler o něco kratší). Jinak efektovým presetům nelze upřít snaha nabídnout takovou škálu konfigurací potřebných pro běžné hraní, aby uživateli zaplašila myšlenky na jejich případnou editaci – najdeme zde například čtyři typy halů od krátkého až po velmi dlouhý (1- 4), čtyři typy lehce halených delayů s různě dlouhými časy (16, 5, 6 ,7) a pak ještě jejich vzájemné kombinace s dalšími efekty (8, 9, 10, 11). Z mého pohledu se mi jeví, že nejožehavější problém, volající po editaci by mohl vzniknout právě u již zmíněného delaye, s haly bych určitě vystačil a začlenění dalších efektů a jejich kombinací je už věcí vkusu a konkrétní aranže – použitelné určitě jsou.

Co je však výborně vyřešeno je jejich ovládání. GTX 65 má paměť, která si pamatuje poslední nastavení efektů pro každý kanál, takže je možno použít tři různé efekty a libovolně je přiřadit pro clean, gain1 a gain2. Přístroj si zapamatuje aktuální polohu potenciometrů „level" a „mode" v sekci DSP (tedy výběr efektu a jeho hloubku) v momentě přepnutí kanálu, či vypnutí přístroje. Tedy žádné ukládání, žádné luštění manuálu – prostě při zvukovce nakroutíte a hotovo. Na šlapce je pak třetí přepínač vyčleněn pro zapínání a vypínání efektu, takže v konečném výsledku můžete docílit šest zvukových barev: Clean, slabší drive na begl, tvrdší na sólo a pak ještě totéž se třemi různými efektovými presety. Velkým překvapením pro mě bylo, že po vyšlápnutí DSP na nožním přepínači prostorové efekty dozní!

Suma sumárum

GTX 65 je bezpochyby praktická záležitost zejména pro živé hraní, neboť v sobě integruje dvě zařízení – kombo a efektový procesor.

Kromě toho bych vyzdvihl jako hlavní klad komunikaci s přístrojem, neboť jednodušší už si ji opravdu nedokáži představit. Zvuk odpovídá cenové třídě zařízení a poměr cena/kvalita se mi při zakalkulování zmíněných „dvou v jednom" jeví opravdu příznivý. Navíc mi připadá rozumné, že podobná (dokonce o něco chytřejší, ale to by bylo téma zase na další test) koncepce ovládání integrovaného DSP je k dispozici i u lampových verzí (VFX 5112, 5212). Konec hlášení.