Godin Progression

Elektrická kytara
Distributor: 
Cena: 
19 300,00 Kč

„Sestaveno v  USA z  dílů ručně vyrobených v  Kanadě“... tak tohle tvrzení zní v  dnešní době dálně-východních supervizovaných licencovaných „kraftsmanšip-assemblerů“ skoro surrealisticky. Stále ještě je pár firem, které dělají ze svých zdrojů a „doma“; a u Godinů (a některých dalších) jsou na to patřičně hrdí.

Godin Progression je ukázkou toho, jak a kam je možné posunout hranice „třísinglové“ kytary na stratocasterovské bázi. Je to plnokrevný „stratocaster“ v godinovském provedení, tedy odlišné materiály a lehce jiné zvuky, které mají svoji vlastní osobitost a místo na slunci. Moje stálé přirovnávání ke stratocasteru trochu kulhá, ale je to zvukově a konstrukčně asi nejpodobnější. Tělo kytary je vyrobeno kompozitně - centrální blok těla je ze stříbrnolistého javoru, do kterého jsou vsazena křídla obou krajních částí z topolu. Toto spojení je poměrně netradiční, ovšem u Godinů časté a zvukově velmi zajímavé. Stříbrnolistý javor je, dle vyjádření výrobce, hustotou, hmotností a pevnostními vlastnostmi podobný mahagonu. Stále je to však javor, takže vedle plného sametového tónu můžeme čekat znělost a středovýškové pevné, ostré zabarvení. Spojení s topolem je myslím šťastné, neboť topol je hlasité spektrálně vyvážené dřevo, zvukově syté a zároveň lehké, s dostatečným podílem basů na jedné a výšek na druhé straně, s převahou „lehkých“ barev. Javor tomuto spojení dodává velkou míru kultivovanosti, hutného sustainu a celkově posunuje rovné a vyvážené naladění topolu do vyšších středních frekvencí. Krk je vyroben velmi precizně i s hlavicí z jediného kusu horského javoru a s hmatníkem také javorovým. Má tvar plnějšího D, takže pokud jste zvyklí na tenké ultrarychlé krky, budete mít chvilku potíže si zvyknout. Krk je zkrátka kus poctivého dřeva, na který si ale po prosvištění několika stupnic zvyknete. Rychlému navyknutí také pomáhá perfektní povrchová úprava - sametový transparentní matový lak, po kterém palec levé ruky krásně klouže a nezadrhává se. Pražce jsou tenčí, typ medium, a jsou stejnoměrně a velmi dobře začištěny.

Krk je nádherně opracován a hladce rovný, tady je znatelně cítit kvalita. Spojení krku a těla je také vysoce kvalitní a na tomto spoji si dávají u Godina velmi záležet. Ostatně je to nejcitlivější místo na kytarách s typem šroubovaného spoje. A aby se získal ten největší možný potenciál z kombinace obou dřevin, javorů a topolu, je vlastní spoj krku s tělem proveden stylem dřevo na dřevo, bez mezer, nerovností, lepidel, tmelů a jiných uspávačů zvuku. Je jasné, že takový spoj je háklivý na přesné provedení, ovšem odmění se věrným přenosem rezonancí a veškeré energie mezi krkem a tělem. Mnohem více tak sami nástroj živě „cítíte“ v rukou a vnímáte jeho vlastní vibrace a vliv na zvuk a tvorbu tónu. Dokonalost spoje krk-tělo potvrzuje i minimální výskyt interferencí na strunách h a g. Patka krku a přechod na blok těla jsou navrženy čistě a rgonomicky – patka je obloukovitě zkosená pro snadnější přístup do vysokých poloh. Dokonalosti už brání pouze absence vybrání v zakřivení dolního „rohu“ těla, ale zase je nutno ctít stratocasterovskou klasiku. Takže pokud chcete do nejvyšších poloh, musí levá ruka trochu ven.

Hlavice kytary má elegantní tvar, který je variací na fenderovské téma. Je osazena spolehlivě chodící ladicí mechanikou Godin 18:, která perfektně drží ladění. Hlavice je, stejně jako u kytar typu Fender, v jedné rovině s krkem, tedy žádné zkosení. Proto jsou tu i osazeny srážeče strun, které jsou konstrukčně zajímavé tím, že se dotýkají struny jen bodově a minimalizují tak třecí plochy za nultým pražcem. Snímače jsou Godinovské singly GS-2 s velkými magnety pólových nástavců, pětipolohový přepínač pracuje, jak má a veškerý výstup se ovládá společným volume a tónovou clonou. Vintage kobylka je klasické vibrato konstrukce se strunami skrz blok. Nastavení kamenů je precizní do směrového i výškového zakřivení a oktávy perfektně sedí. Tohle je prostě radost vzít do rukou. Barva těla nástroje je karamel, ale i kdybych nevěděl, jak se barevný odstín jmenuje, pořád se mi reflexivně sbíhají sliny na mléčné karamelky...

Kytara je zvukově velmi vyvážená, a to jak bez zapojení - na sucho, tak i po oživení při zapojení do zesilovače. Není ani příliš zabasovaná, ani příliš uječená či skřípavá. Godinům se podařilo spojení onoho stříbrného javoru s topolem velmi dobře a dali tónu výborný základ. Snímače dělají přesně to, co má správný snímač na správné kytaře udělat: zesílí její vlastní tón. Snímače nemění charakter dřeva, spíše se mi v určitých momentech čistého zvuku zdálo, že dřevěný charakter zvuku ještě umocňují. Zvláště mezipolohy zněly krásně. Samozřejmě nečekám zázraky a nekončící sustain, ovšem jsem překvapen, kolik toho všeho lze za tuto cenu dostat a ještě mít i značku, která má věhlas a záruku kvality a tradice. Nástroj je krásně twangový a skleněný, hlavně mezipolohy zní krásně. Zvuky a barvy, které z kytary můžete dostat, jsou samozřejmě stratovského typu, ale lehce modifikované. Zdá se mi, že celkový zvuk je docela výrazně ovlivněn použitým dřevem, které to všechno posunuje do ostřejších barev a témbr kytary je tvrdší, než byste čekali. Tonální spektrum je poměrně široké a lehce se stopou presence. Snímače jsou pravděpodobně Alnico5, nejsem si jistý, ale dávají docela silný a průrazný tón, jsou jakoby „hot“ a zároveň líbivě barevné. To znamená, že z kytary lze dostat jak „sklo“, tak tvrdší riffy. Hodně ale bude záležet na použitém zesilovači a naladění jeho korekcí, neboť např. na Marshallu MA se některé tóny prořízly ven velmi razantně a ostře, naproti tomu u Fenderů to bylo nad očekávání více neutrální. Celkově je zvuk Progression poměrně dravý, rockově-bluesový. Samozřejmě i další styly jsou možné, ale rock-blues naladění je dominantní. A teď k tomu, co je na tomto nástroji (a vlastně i na některých dalších Godinových kytarách) tak výjimečné. Je to malý nenápadný černý čudlík u ovladače tónové clony. Po zatlačení knoflíku se aktivuje H.D.R., High Definition Revoicer, což je obvod, který z pasivních snímačů udělá aktivní. V kapse pro drátky je možné po odšroubování krytu vidět 9V baterii Energizer, která napájí malou destičku (vlastně tištěný obvod) s názvem Godin PA-01. Takže dá se říci, že Progression je pravověrná aktivka, ne jen nějaké přemodulování barvy či korekcí. Ačkoliv já kytary s osazenou aktivní elektronikou moc neuznávám (samozřejmě: má to své nesporné výhody, podle mě to ale převálcuje dřevěnou podstatu nástroje), tak tohle řešení je docela zajímavé, neboť máte možnost volby. A umím si představit spoustu situací, kdy je zmáčknutí aktivačního čudlíku volbou naprosto k nezaplacení. Takže, co se děje se zvukem pod vlivem HDR? Dojde k jeho „enhancerování“ - malému boostu, trošku skoku v celkové hlasitosti a celkovému zvýraznění, propagaci zvukového charakteru. Rozšíří se frekvenční spektrum, posouvají se hranice, za kterými nastává útlum, a to na obě strany spektra. Hodně se zvýší dynamika, je to opravdu jako nějaký kvalitní boost, ale bez nakreslování v zesilovači; frekvenční a dynamické obohacení převládá nad skokem v hlasitosti, takže se primárně neposiluje zkreslení. Každopádně charakter zvuku jednotlivých snímačů se promění, takže ani výraz „boost“ není příliš vypovídající. Úžasné věci nastanou, když Progression zapojíte do zkreslení. Zkoušel jsem jak s overdrivovým pedálem (Hardwire Tube Overdrive), tak s vlastním zkreslením zesilovačů. Najednou si uvědomuji, jak je úžasné mít k dispozici zvuk Stratocastera, se všemi neduhy a bonusy, které to nese, a k tomu všemu ještě stiskem čudlíku HDR dostat další kytaru na stejné, stratovské bázi. Právě pro nakreslené zvuky, overdrivy a crunche je parádní mít možnost stiskem knoflíku „vytunit“ zvuk, který má stále stejný základ a je tonálně obrovsky bohatý. Částečně to při hraní na zkresleném kanále mohu přirovnat k střízlivě navolenému bufferu (vlastním jeden kousek od pana Bajgera), ale HDR enhancerování je více na vyšších středech a je to slyšitelné zvláště v mezipolohách. Když pak přepínáte zpátky do pasivního zvuku, je pasivní zvuk najednou jakoby celý „pod dekou“, ale jen prvních pár okamžiků. Obě polohy, pasivní i aktivní, jsou totiž velmi přirozené a krásně se dostávají pod kůži. Chvílemi nevíte, který zvuk je vlastně „hezčí“, ale takhle se k tomu přistupovat nedá, to je jasné. Každý z obou zvuků má své místo a hodně nakonec bude záležet, jak si padne tento nástroj do noty s vaším vybavením.

Velice dobře, až moc dobře, hraje tato kytara také na kombech pro akustické kytary, například Marshall AS apod. Nádherný, čistý, pevný a artikulovaný zvuk. Samozřejmě chybí trochu dynamika, kterou dostanete u lamp, ale dá se hrát i takto, a velmi dobře! Po pár dnech denního hraní mohu konstatovat, že tohoto nástroje byste si měli všimnout a rozhodně ho chvíli zkoušet. Samozřejmě nelze porovnat podmínky „domácího“ otestování na známém aparátu a v klidu s podmínkami někde na prodejně, ale rozhodně to zkuste. Možnosti, které Progression nabízí, jsou rozhodně zajímavé a kvalita Godinu je dostatečně známa, takže u mě má tato krásná karamelka, dodaná s vkusným Godinovým gigbagem, významné a velké plus!