Další z řady komb využívající digitální technologii s cenou pod třicet tisíc korun. Uvidíme, jak si stojí v tak velké konkurenci!
Jelikož jsme dle našeho názoru v předešlém díle (test Line 6 - Flextone) dostatečně obeznámili čtenáře se základními údaji týkající se digitální technologie použité pro zpracování kytarového zvuku a jelikož jsme též hovořili o základních termínech, se kterými je možné se na této půdě setkat, máme za to, že s klidem v duši můžeme od dalších úvodů upustit a věnovat se přímo samotnému testu. Řekneme pak již jen to, že kombo Mirage JT50 firmy Johnson, které jsme měli k dispozici vyzkoušet je další z řady kytarových zařízení využívajících „modelingu“ při zpracování kytarového zvuku. Nakonec takových zařízení je v současné době na trhu již celá řada a bezesporu se bude stále více firem uchylovat k tomuto řešení, které ku konci tisíciletí otřásá kytarovým světem.
Stručný popis
Mirage JT50 je 50 Watt kombo osazené 12" Johnson Premium Loud Speaker, využívající Digital V-Tube Technology Modeling s možností 12-ti odlišných modelingů aparátů (Amp Modeling). A/D/A (audio/digital/audio převodník) v kvalitě 24 Bit, jakožto stejně tak 24 Bit u DSP (digital signal procesing). K další výbavě patří Headphones výstup použitelný ve stereo jako Direct Out a v neposlední řadě je možné výbavu doplnit o dva typy Foot Controller JT3 a J8. Ani při tomto testu jsme neměli žádný z ovladačů k dispozici a tudíž s nimi nadále čtenáře nikterak blíže neseznámíme.
O krok blíže
Co se ovládání týče, nalezneme na horním (chcete-li předním) panelu vedle Input, korekce Master Volume, Gain, Treble, Middle, Bass a Level (hlasitost jednotlivých Presetů - viď dále). Přepínačem Amp Type, jež nalézá se další v řadě, je možné zvolit jeden z dvanácti modelingů firmy Johnson a to: Blues Combo, Black Face (modelovaný na bázi '65 Fender Twin Reverb), Tweed (modelovaný na bázi '57 Fender Tweed Deluxe), Boutique (na bázi Matchless DC30), Hot Rod Combo (na bázi Mesa/Boogie Mark II C), Johnson Clean, Johnson Dirty, Johnson Gain (což zní samo o sobě dosti výmluvně) a dále pak Rectified (na bázi Mesa Dual Rectifier), Brit Modern (na bázi Marshall JCM900), Brit Master (na bázi Marshall Master Volume) a Brit Class A (na bázi Vox AC30). Co se týče bází jednotlivých modelingů, nikterak nás jistě nemohou překvapit, neboť jsou to právě především tyto firmy, které vždy udávali dobrý tón kytarového zvuku.
Digitální efekty (DSP) a presety
Digitální efekty ve 24 bitové kvalitě, které Mirage nabízí jsou rozděleny do tří úrovní hlavního panelu. Modulation/Pitch nabízí Pitch Shift, Tremolo, Vibrato, Flanger, Phaser, Chorus či možnost Bypass. Dále pak Delay a Reverb. Z toho vyplývá že Mirage umožňuje použítí maximálně 3 efektů najednou a to vždy jednoho ze sekce Modulation/Pitch s Delay a Reverb. Hovoře o Reverb bude dobré zmínit, že výběr je možný mezi Hall Reverb a Spring Reverb. Editace všech zmíněných je samozřejmě možná, a to v klasické či - chcete-li standardní rovině. V řadě poslední pak k efektům patří i Noise Gate - tedy eliminátor šumu.
Konečně každé výsledné nastavení je možné uložit do tří presetů v sedmi bankách. Což dohromady dává počet dvacetjedna presety.
Na závěr tohoto stručného popisu již jen zmíníme, že zadní část komba nabízí kromě připojení síťové zástrčky a Power Switch též vstup pro méně komfortní ovladač JT3 či více komfortní J8 a dále pak stereosendreturnovou smyčku a již zmíněný Headpho-nes/Direct Out.
Samotný test
Jak již tomu u tohoto typu zařízení začíná bývat zvykem, první na co je třeba se zaměřit je kvalita převodu audio signálu digitálu; na druhém místě pak samotná kvalita modelingu. Co se A/D/Apřevodu týče, nikterak nás jeho bezproblémovost nepřekvapuje. Na jiném místě jsme mluvili o tom, že pokud by jakýkoliv výrobce, odvažující se vstoupit na toto bezesporu citlivé pole, nebyl schopen vyřešit tento základní problém, byla by jeho snaha uvést takovýto typ výrobku na trh zhola zbytečná. Můžeme tedy říci, že při převodu audio signálu jsme se nesetkali s žádnými negativními jevy na jeho kvalitu či charakter. Konečně digitální zpracování zvuku v profesionální kvalitě je dnes již obecně známou technologií. Dále se budeme opakovat a řekneme ohledně modelingu, že jeho báze udávaná výrobcem je pro nás spíše informační. To co od jednotlivých modelingů očekáváme, je přiblížení se charakteru aparátů na jejichž základě jsou vytvořeny - či modelovány, než jejich naprostá imitace o které upřímně řečeno obecně pochybujeme. U zkreslených zvuků je možné být s výsledným modelingem do vysoké míry spokojený. Hot Rod Combo svojí hutností a středovostí skutečně svůj základ v Mesa/Boogie nikterak nezapře a stejně je tomu tak i u modelingů Brit Modern, Brit Master či Rectifier. To, že modeling použitý na firemní zvuky Johnson (Johnson Gain ... atd.) obstojí v konkurenci vedle zmíněných velmi dobře musíme dát jako velké plus, neboť laťka, jak je zřejmo, je nasazena skutečně vysoko. Všechno co jsme si řekli, platí tam, kde je použito zkreslení. Hovoře o použití čistého zvuku, oceníme jeho barevnou mnohost - od jazzově kulatého tónu po brilantní zvonivý stratocasterovský, dobře využitelný i pro elektroakustické nástroje. Celkově vzato, je to právě zvuková mnohost, která je typická pro tento typ zařízení a ani zde nepokulhává Mirage, se svými 12-ti typy modelingu nikterak za svojí konkurencí.
Přejděme k digitálním efektům (taktéž v 24-bitové kvalitě) a vyzdvihněme především „staře“ vyhlížející Vibrato a Tremolo a taktéž pak možnost výběru ze dvou typů Hall, jako i Pitch Shifter s Detunerem. U Modulačních efektů je možné nastavovat parametry Speed, Depth a Level. U Delay pak Level/Time, Delay Time (od 50milisekund až po 2,5 sekund což se děje použitím tlačítka Tap - abych tak řekl jeho rytmickým stlačováním) a v poslední řadě Feedback. U Hall je to pak Level/Type a Reverb Type. Další věc, která je důležitá říci, je to, že Chorus, Flanger i Phaser nevyznívají nikterak chemicky - naopak přijemně a přirozeně teple. Nicméně to, že Mirage neobsahuje Compressor mě trochu mrzí, právě pro skutečnost, že digitální komba umožňují užívat jeden (či více) presetů pro elektroakustické nástroje, kde je použití compressoru často nezbytné. Raději bych oželel funkci Noise Gate, či bych se omezil menším počtem presetů (21). Zde tedy můžeme spatřovat vedle všech výše popsaných kladů jedno minus. A dostali-li jsme se až sem, musíme se zeptat, proč výrobci digitálních kytarových aparátů natolik opomíjejí klasickou možnost Direct Out - tedy tu, která neeliminuje výstupní signál z reproduktoru? Hovořili jsme o tom již v testu Flextone Line 6, kde jsme zjistili stejnou skutečnost. Nejsme však s to rozhodnout, zda se jedná o náhodu či úmysl a tak se, bez spekulací omezím na to, že bych osobně tuto možnost uvítal, už z toho důvodu, že v ní něspatřuji nikterak zásadní navýšení výrobních nákladů, či neřešitelný technický problém.
Závěr
Johnson Mirage vzbuzuje celkově příjemný dojem a to vedle své užitkovosti tak i designem. To co u zařízeních tohoto typu očekáváme ve své podstatě splňuje. A to pak především variabilitu. Mnohost presetů je bezesporu velkým plusem a možnost používat tři efekty najednou (viď výše) považujeme za běžně dostačující. Shrneme-li konečně samotný modeling, i přesto, že srovnávání s aparáty takových jmen jako je Mesa/Boogie, Fender či Marshall - jak je možné často slýchat - nám přijde mírně úsměvné, musíme konstatovat, že jistou podobnost ve specifičnosti jmenovaných je možné vysledovat. Takže bychom spíše vyzdvihli kvalitu samotných Johnson modelingů, které se nám jeví jako velice dobré.