Zdá se, že Angličané, ti pravověrní strůjci kytarového zvuku, se více než ve vývoji nových „lampátorů" shlédli v úpravách a reedicích osvědčených a stále žádaných modelů. Typickým příkladem budiž rejuvenace – znovuoživení - legendárního kytarového zesilovač JCM800 2203. Tento model byl vyráběn celých dlouhých 16 let a vždy po něm byla velká poptávka.
Něco k historii
Celková koncepce tohoto aparátu vycházela ze stowattových hlav Marshall Plexi, což byly první zesilovače firmy Marshall, které měly ovladač Master Volume. Původní JCM800 byly přímo zosobněním jednoduchosti. Pouze jeden kanál, celolampová konstrukce, žádný reverb ani vestavěné efekty. Nynější model tuto koncepci zachovává z 98 %, zbylá pomyslná dvě procenta připadají na nově zabudovanou sériovou efektovou smyčku, která je však ve jménu ortodoxnosti a linearity lampové cesty vybavena dnes velmi moderním spínačem True Bypass, který ji vyřadí zcela mimo signálovou cestu. Tím je zaručen originální tón bez jakýchkoliv přísad. Pokud jsme se výše zmínili o trendu modifikacích zesilovačů, pak se jen sluší připomenout, že firma Marshall velmi nedávno vyprodukovala také hlavu JCM800 2203ZW, což je limitovaná série (bylo vyrobeno pouhých 600 kusů) Zakk Wylde Signature. Hlavní rozdíl mezi řadovým JCM800 a modelem Zakk Wylde jsou čtyři koncové lampy 6550, které jsou v modelu ZW použity kvůli hutnému tónu a širokému frekvenčnímu pásmu. V naší republice se stal šťastným majitelem modelu 2203ZW Robert Kodym - ať mu tedy hraje k plné spokojenosti. Zajímavostí v této souvislosti jistě je, že zesilovač 2203ZW je teprve druhým signovaným modelem firmy Marshall. Tím prvním modelem byla hlava JCM Slash, která byla upravenou verzí modelu 2255, vyráběného v roce 1987 k 25. výročí trvání firmy. Tolik tedy dějinná exkurze.
Koncepce a uspořádání
JCM800 2203 je 100 W hlava klasického formátu, jejíž pravost potvrzuje podpis Jima Marshalla na předním panelu. Zesilovač je celolampový a využívá klasickou sestavu tří budících elektronek ECC83 a čtyř koncových EL34. Co nás trošku překvapilo, je to, že čtyři koncové elektronky EL34 nesou na rozdíl od minulosti logo firmy Ruby Tubes (Že by u Marshallů nevěřili svým firemním elektronkám? Každopádně zajímavé.). Přední panel sestává ze dvou vypínačů Power a Standby, ze šesti knoflíků a dvou jackových zásuvek High a Low. Ovládací knoflíky, to je nám všem dobře známá klasika - Presence, přidávající do zvuku výšky a ostrost, Bass (basy), Middle (středy) a Treble (výšky). Posledními dvěma knoflíky v řadě jsou Master Volume (celková hlasitost) a Preamp volume (nabuzení předzesilovače). Vzájemnou kombinací Master a Preamp Volume dosáhneme jak čistého, tak i zkresleného zvuku. Na zadním panelu nalezneme vstup a výstup pro efektovou smyčku a hned vedle dvě tlačítka Bypass (pro zapnutí a vypnutí EFX smyčky) a Level (pro volbu její pracovní úrovně +4 dB či –10 dB). Dále jsou zde výstupy pro reproduktorový box a volba impedance boxu (4, 8 a 16 Ohmů) a samozřejmě i zásuvka pro napájecí kabel. Volbu impedance je třeba provést velmi obezřetně a exaktně, protože při nesprávném nastavení (platí pro případ kdy vybraná impedance je větší něž reálná impedanční zátěž boxu) by mohlo dojít k poškození koncového stupně – většinou vlivem nadproudu odejde výstupní trafo. Zesilovač váží téměř 19 kg, takže je co nosit. No jo, trafa jsou vždy těžká. Za lampový komfort se platí větší hmotností.
Pod prsty i uchem
A jak to tedy hraje. K zesilovači jsem použil klasický Marshall box 1960A se 4 x 12" reproduktory Celestion a kytary Washburn MG-30 a Washburn WI-64DL. Zesilovač především hraje hodně nahlas, poctivých 100W o sobě dává pořádně vědět. Čistý zvuk je potřeba nastavovat velmi opatrně, neboť při větších hlasitostech už je zvuk jemně nakřáplý, což ale odpovídá obecné charakteristice tohoto firemního zvuku (jiskrný Fender to nikdy nebude). Zde je nutné pracovat s ovladačem hlasitosti na kytaře. Korekce mají tradiční marshallský průběh s důrazem na středové frekvenční pásmo kytarového zvuku. Velmi výrazně do zvuku zasahuje ovladač Presence. Zesilovač má při provozu minimální šum a ani brum nevykazuje nějaké vyšší hodnoty, a co je příjemné, ani s jednocívkovými snímači. Zkreslené zvuky jsou hlavní devizou této hlavy. Jemné crunche jdou nastavit jakoby samy a výborně reagují na dynamiku pravé ruky páně kytaristy. Při nastavení Master i Pream Volume úplně doprava dostáváme správné hardrockové maso – no, ta trocha krve z uší nic neznamená :-). Jako by jsme slyšeli staré dobré Led Zeppelin nebo Deep Purple. Zvuk je správně středový a i přesto hodně tlustý a především vůbec ne tzv. chlupatý. Navíc si zachovává konkrétnost. Co tím myslím - i když zahrajete na takto zkreslený zvuk akord přes všechny struny, to co leze ven z bedny je pořád akord a ne nějaký pazvuk, jak se často stává na různých procesorech. Zvuk je velmi dynamický a v kapele si musíte dát pozor, aby jste všechny při vyšší nastavené hodnotě Master Volume nepřeřvali. Metalové hráče – tak jak jsou v současnosti profilováni, asi trošku zklameme. Moderní metalové riffy – nikoliv samozřejmě technicky, ale v jejich zvukové barvě - z této hlavy nedostanete. Na to přeci jen nějaký ten stupínek gainu a komprimace chybí. Řešením, pokud o tuto klasiku stojíte, bude pořízení nějaké pastičku, nejlépe staré dobré Boss, Ibanez, ProCo, EH a tak podobně. I sóla bude asi zapotřebí jemně přikreslit nebo „nakopnout" aparát na vstupu. Co se týče efektové smyčky - zvuk samotného aparátu je tak dobrý, že já sám už bych tam nic nedával. Výjimku by snad mohl tvořit chorus na čisté zvuky, potažmo nepatrně delaye na sóla. Jinak EFX smyčka funguje bezvadně, zvuk si zachovává svou přirozenou lampovou barvu a pomocí přepínače úrovní si můžete zvolit to, co vyhovuje vašemu efektu nejlépe. Na co nezapomeňte, hlava je opravdu přísný jednokanál - tudíž žádné přepínání, žádný footswitch, jen ovladač hlasitosti na kytaře, pomocí něhož si můžete regulovat zkreslení – tzv. „čistit".
Shrnutí
Co říci závěrem. Hodně těžko se hodnotí aparát, který už se ohodnotil sám, neboť velká část kytarového světa i po skončení výroby řady JCM800, kterou nahradila řada JCM900 a posléze JCM2000 stále sháněla starou dobrou JCM800. Já sám jsem si na JCM800 zahrál na nějakém festivalu v roce 1996, a byl jsem příjemně překvapen tím soundem. Ale pozor, JCM800 vám nic neodpustí. To co zahrajete na svou kytaru, JCM800 věrně reprodukuje. Je jen velká škoda, že cena této hlavy je tak vysoká. Když si vzpomenu, že v roce 1996 se hlava JCM Slash u nás prodávala za 28.000,- Kč, můžu jen litovat, že jsem si ji nekoupil. Ale co naplat, „šetři barde, střádej, a až přijde den – dones 47 000,- Kč, zúčtujem spolu.
