Phonic AM 120/440D

Kompaktní mixážní pulty
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
Ceny v textu

Firma Phonic v průběhu loňského roku uvedla na trh zcela novou, ucelenou řadu mixážních pultů. Série nese označení AM (odvozeno od „analog mixer"), začíná jednoduchým pultíkem AM 120 a (prozatím) končí plně vybaveným mixážním pultem AM 844D. Řada AM koncepčně vychází z prověřené série MU a tuto vlastně nahrazuje.

V tomto testu si představíme dva zástupce, mixážní pulty AM 120 a AM 440D. Obě zařízení mají společné vlastnosti, jako design, zapojení signálových tras a technické parametry, použití technologie SMT, kde je celá elektronika osazena na jediné desce plošných spojů. Výbavou se od sebe samozřejmě odlišují a lze říci, že každý vyšší model řady nabízí rozsáhlejší možnosti připojování, propojování a zpracování zvukových signálů. Uživatel si tak může vybrat mixážní pult „ušitý" přesně jeho potřebám.

AM 120

Jak již bylo řečeno, je tento pult prvním v celé sérii. Je to jedno z nejjednodušších možných mixážních zařízení a z hlediska funkčnosti je to spíše mikrofonní předzesilovač v desktop provedení s doplňujícími linkovými vstupy. AM 120 umožňuje jednoduchou mixáž ze čtyř zdrojů signálu: signálu z mikrofonu, nebo linky mono, ze dvou linkových zdrojů stereo, nebo mono a přímo z CD přehrávače, nebo podobného zařízení. První vstup, který je uzpůsoben pro připojení mikrofonu (linky), má standardní ovládací prvky. Je to v prvé řadě regulace vstupní citlivosti Gain, dále pak dvoupásmový ekvalizér (výšky na 12 kHz, basy na 80 Hz), potenciometr pro směrování ve stereu Panorama a potenciometr Level pro regulaci výsledné úrovně z kanálu do hlavního výstupu. K tomuto vstupu lze bohužel připojit pouze dynamický mikrofon, AM 120 není vybaven fantomovým napájením pro kondenzátorové mikrofony (i když technické údaje v anglickém návodu tvrdí opak). V případě potřeby bude nutné použít externí zdroj. Další dva vstupy (označené 2-3 a 4-5) slouží k připojení signálů na linkové úrovni buď stereo, nebo mono. V případě připojení mono signálu se použije pouze konektor pro levý kanál. Tyto vstupy mají pouze regulaci úrovně do hlavního výstupu pomocí potenciometru Level a ještě potenciometr Balance pro vyvážení signálu mezi levým a pravým kanálem. Ke všem uvedeným signálům lze ještě přidat signál přivedený na vstupy 2T RTN, kam se obvykle připojují výstupy z CD přehrávače, případně výstupy z běžné zvukovky domácího počítače. Tento stereo vstup nemá žádnou regulaci a tak, v případě, že chceme takto přivedený zvuk začlenit do výsledné mixáže, nezbývá než upravit vzájemné poměry regulací úrovní na ostatních vstupech.

Výstupní, nebo také hlavní mixážní sekci tvoří hlavní stereo výstup, výstup pro sluchátka a výstup 2T REC. Regulační prvky jsou dva. Potenciometr, označený Main L-R, slouží k nastavení výsledné výstupní úrovně stereo a dál už zbývá jen potenciometr Phones, kterým se reguluje úroveň poslechu ve sluchátkách. Ve sluchátkách posloucháme samozřejmě celkovou mixáž, zvlášť lze pomocí tlačítka To Phones přivést do sluchátek signál ze vstupu 2T RTN. K nastavení a sledování úrovní slouží orientační indikátor z LED diod pro levý a pravý výstupní kanál. Indikace je opravdu orientační, k dispozici jsou úrovňové hodnoty –20, 0, +6 a Peak, na druhou stranu se však při testu ukázalo, že k nastavení potřebných úrovní to plně dostačuje. Vedle poslechu muziky jsem si orientačně změřil, co pultík dovolí. Přístroj je napájen externím adaptérem a zapnutí napájení se provádí prostým připojením k síti. Je-li pult „pod proudem" signalizuje nám to modrá LED dioda. Na linkový vstup prvního kanálu jsem přivedl měřící signál 1 kHz a na hlavní výstup, který byl propojen se zesilovačem, jsem připojil osciloskop. Potenciometr Main L-R jsem dal na maximum a potenciometrem Gain jsem nastavoval citlivost vstupu. Přestože se LED dioda Peak na kanálu rozsvítila trvale, sinusovka na výstupu ještě nebyla omezená. K tomu došlo až při dalším zvýšení citlivosti. Podobné to bylo i s indikátory na výstupech. Snížil jsem zpátky citlivost vstupu tak, že LED dioda Peak sice stále svítila, ale sinusovka na osciloskopu byla bez deformace. Potom jsem potenciometrem Level zvyšoval úroveň odcházející z kanálu na hlavní výstup (potenciometr Main L-R stále naplno). Situace se opakovala. LED diody Peak hlavních indikátorů už také svítily trvale a na osciloskopu ještě nebyla znát žádna viditelná deformace sinusovky. K omezení došlo až při dalším zvyšování úrovně testovacího kanálu. Tento jednoduchý test tedy ukázal, že indikace úrovní použité u AM 120 jsou sice orientační, ale mají dostatečnou rezervu na to, aby nedocházelo k nežádoucímu přebuzení signálové trasy. Jdeme dál…

AM 440D

Toto je dospělejší a sofistikovanější bratr předcházejícího AM 120. Možná bychom mohli začít výčtem toho, co nám na tomto vyšším modelu přibylo. V první řadě ho charakterizují podobné prvky v designu, které jsou vlastní celé sérii, dále pak stejný způsob napájení externím adaptérem, který už je u AM 440D doplněn vypínačem. Počet mikrofonních vstupů vzrostl na čtyři a počet linkových kanálů stereo také na čtyři. Ekvalizéry na mikrofonních kanálech jsou třípásmové, k výškám na 12 kHz a basům na 80 Hz přibyl potenciometr středů „posazený" na 2,5 kHz. Dále jsou tyto kanály vybaveny filtrem typu horní propust (Low Cut) omezující pásma pod frekvencí 75 Hz. Na mikrofonních vstupech tentokrát nechybí ani fantomové napájení + 48 V pro kondenzátorové mikrofony, byť je spínáno globálně pro všechny vstupy naráz. To, čím se však AM 440D zásadně liší od výše popisovaného AM 120 je digitální efektová jednotka s DSP procesorem 32/40 bitů, který nabízí 100 efektů, ovládaní funkce Tap Delay pomocí dvoufunkčního potenciometru pro výběr efektů a, pozor (!), testovací signály (100 Hz, 1 kHz , 10 kHz sinus a tzv. růžový šum). Z toho důvodu je na každém vstupním kanálu také ještě potenciometr EFX, kterým se odesílá signál do efektové jednotky. U linkových stereo kanálů je potenciometr EFX doplněn tlačítkem přepínání úrovně –10/+4. V hlavní výstupní sekci se, kromě ovládacího panelu digitálního efektu, objevil tahový potenciometr, kterým se ovládá celková výstupní stereo úroveň z pultu. Kromě konektorů hlavních výstupů jsou zde také ještě konektory separátního výstupu pro tzv. režijní poslech (CTRL RM). Pokud hovoříme o výstupech, u AM 440D je k dispozici také výstup do externí efektové jednotky (EFX SEND). Ostatní výbava je pak shodná se shora popisovaným AM 120, včetně provedené indikace úrovní.

Funkčnost celého zařízení a jednotlivých kanálů je také obdobná s tím, že je zde navíc možnost odeslat signál k úpravě do externího procesoru, nebo do vestavěné digitální efektové jednotky. Sekce digitálního efektu je vybavena číselným displejem, na kterém se zobrazují čísla jednotlivých navolených efektů a testovacích signálů. V displeji jsou rovněž zakomponovány indikační LED diody Clip a Sig, podle kterých nastavujeme úroveň signálu přicházejícího z jednotlivých vstupních kanálů přes potenciometry EFX. Dioda Sig značí přítomnost signálu a dioda Clip pak příliš vysokou úroveň. Požadovaný efekt se volí potenciometrem Program a každou volbu je nutné potvrdit stisknutím tohoto potenciometru. Po stisknutí se efekt okamžitě aplikuje. Z efektové jednotky je upravený signál veden přes potenciometr EFX TO MAIN na hlavní výstup z mixážního pultu. Takto se efekt k výsledné mixáži přimíchá. Ještě před tímto potenciometrem je možné signál odbočit do sekce výstupů režijního poslechu a do výstupů pro sluchátka pomocí tlačítka EFX TO CTRL. Pokud jde o kvalitu efektů, je to v této kategorii určitě velmi slušný standard, díky technologickému pokroku se už snad ani není možné setkat s vestavěnými efektovými jednotkami, u kterých je zvuk totálně „mrtvý" a bez rozlišení. Potěšující je i možnost přizpůsobit delay danému tempu skladby. Při testu efektové jednotky jsem zaznamenal, že použité efekty znějí nejlépe, pokud se nastaví optimální úroveň signálu příchozího do efektovky. Prakticky asi tak: na vstupní kanál přivedete signál, který chcete upravit nějakým tím efektem. Potenciometrem EFX na daném kanálu regulujete úroveň odcházející do efektové jednotky tak, jako když se na stavuje citlivost, to je, že přidáváte do té doby, až začne na displeji efektovky blikat dioda Clip. Potom se vrátíte zpět, těsně pod hranici rozsvícení diody Clip. Tak je nastavena optimální úroveň a použitý efekt, jehož množství pak přimícháte potenciometrem EFX TO MAIN, zní nejvýrazněji. Bohužel je možné toto aplikovat pouze při použití efektu na jeden vstupní kanál. Pokud máte připojených více zdrojů signálu a každý chcete trochu okořenit efektem (a každý v jiném množství), už jste nuceni jejich vzájemný poměr „ladit" pomocí jednotlivých potenciometrů EFX. Tím dochází k tomu, že u kanálu, ze kterého odchází do efektové jednotky méně signálu v porovnání s ostatními kanály, se ve výsledku jeví použitý efekt jako nevýrazný. Pokud máte jasno v tom, že na každý signál použijete stejnou porci efektu, pak použijte výše popsaný způsob a nastavte si z každého vstupního kanálu optimální úroveň jdoucí do efektové jednotky.

Pokud jde o nastavování úrovní obecně, zmíním se ještě o použitých indikátorech úrovní. Ty jsou provedeny stejně jako u modelu AM 120 a platí o nich totéž. Jsou jen orientační, ale není se třeba obávat nechtěného přebuzení, protože při počátečním trvalém rozsvícení červených LED diod Peak ještě není signál omezen. K tomu dojde až při dalším zvýšení úrovně signálu. Jste tedy včas varováni a pokud pouze občas probliknou, máte jistotu, že k přebuzení a zkreslení signálu nedojde.

A tím jsme myslím na konci testu. Popsal jsem vám výbavu a vlastnosti mixážních pultů Phonic AM 120 a AM 440D, popis jsem doplnil některými svými praktickými poznatky a zkušenostmi. Další už je na vás. Jsem přesvědčen, že tyto mixážní pulty nebudou marně hledat své uživatele a možná vám tento test pomůže při rozhodování, uvažujete-li právě o koupi takového zařízení pro amatérské účely.