RockBass Alien Standard 4

Elektroakustická baskytara
Kategorie: 
Autor: 
Cena: 
15 790,00 Kč

Elektroakustická baskytara Rockbass Alien Standard je sice základním modelem řady Alien, ale při pozoruhodném poměru cena/užitná hodnota představuje designem i zvukem zajímavou alternativu k běž-ným typům baskytar. 

Elektroakustické kytary vybavené různým způsobem snímání (piezo v kobylce, mikrofon v ozvučnici nebo magnetický snímač nebo jejich kombinace) jsou zcela běžnou a oblíbenou součástí vybavení amatérských i profesionálních kytaristů, kteří potřebují zvuk akustické kytary s rezonančním korpusem prosadit na pódiu a současně zesílit do PA. V rocku a popu zhusta dominují elektrické kytary s elektromagnetickými snímači, ovšem hudební žánry jako folk, country, gypsy a podobné, si bez elektro-akustických kytar nelze představit.

Zcela odlišnou situaci zaznamenáváme u baskytar. Elektroakustické baskytary se sice v nabídce výrobců hudebních nástrojů objevují, ovšem spíše jako okrajová záležitost, zatímco na pódiích jsou záležitostí vůbec vzácnou. Pokud si vzpomínám, při live koncertu Rock in Rio kapely Iron Maiden, (Rio de Janeiro 2002), baskytarista Steve Harris odložil klasickou baskytaru a chopil se v jedné skladbě elektroakustiky, viz DVD nebo www.youtube.com. Důvody, proč tomu tak je, by bylo možné spatřovat například: a) v doslova nepřeberné nabídce baskytar „klasické“ (myšle-no masivní) konstrukce typu „prkno“ s elektromagnetickými snímači, které z principu primárně téměř eliminují problém zpětné vazby, b) v příjemnějších rozměrech masivních baskytar, jejich větší pevnosti a tím i menší náchylnosti na poškození, c) v poněkud delikátnější amplifikaci (zesílení) elektroakustické baskytary ve srovnání s elektromagnetickým snímáním.

Pokud se letmo podíváme na vývoj basových strunných nástrojů historicky, pak vlastně nejméně do poloviny 20. století byl jediným basovým nástrojem v „populární“ hudbě akustický kontrabas. Teprve masivní baskytara Leo Fendera (patent z roku 1950, komerčně dostupná v roce 1951) pod názvem Telecaster Bass (později přejmenovaná na „Precision Bass“) způsobila na přelomu 50. a 60. let minulého století zejména v country a rocku průlom či průvan v po desetiletí stojatých vodách populární hudby. Od té doby masivní baskytara typu „prkno“ s elektromagnetickým snímáním prošla bouřlivým vývojem, kdy v současnosti zaznamenáváme desítky typů a stovky modelů mnoha značek. 

Někdo by se možná mohl oprávněně ptát, proč vůbec a pro jaký účel elektroakustické baskytary vyrábět, když na tomto poli vlastně dominují jiné typy? Důvodů by se opět našlo více. Za prvé, na baskytaru s elektromagnetickým snímačem si bez zesilovací aparatury, potažmo bez přívodu elektrického proudu moc nezahrajete, v kapele tedy určitě ne. Za druhé, i u nástrojů s magnetickým snímačem zabudovaným v dutém či polodutém korpusu je výsledný (elektrický) zvuk jiný, jaksi přirozenější, měkčí a „akustič-tější“. Za třetí, proč nezkusit vyrobit hybrid se specifickým zvukem, který v sobě bude kombinovat prvky kytary a baskytary? 

Elektroakustická baskytara v poněkud zjednodušeném pohledu je vlastně „jenom“ velká nejméně čtyřstrunná akustická kytara s kontrabasovým laděním E1, A1, D, G doplněná o systém pro snímání a zesílení zvuku. Protože zvuk (stejně jako u akustické kytary) vzniká rezonancí horní desky, a protože ladění 

je o oktávu nižší, podle zákonů elektroakustiky je vyžadován dostatečně objemný korpus... A velký objem kmitajícího vzduchu a zesílení basových frekvencí s sebou přinášejí problémy se zpětnou vazbou. Vývoj elektroakustické baskytary se vlastně ubírá jakoby „zpět proti času“, protože jsou hledány cesty, jak amplifikovat čistě akustický basový hudební nástroj jiným způsobem, než jak to geniálně jednoduše před více než půlstoletím udělal pan Leo Fender právě tím, že rezonanční korpus nahradil „dřevěnou deskou s elektromagnetickými snímači.“. 

RockBass Alien Standard 4 

Elektroakustická baskytara Alien má všechny typické znaky konstrukce akustických baskytar, tj. objemný korpus charakteristický pro „jumbo“ kytary, současně se vyznačuje některými konstrukčními odlišnostmi proti modelům jiných značek. 

Baskytara je díky macatému trupu opravdu velká. Její délka přesahuje 116 cm, a to nese pouze 32“ dlouhý hmatník (zkrácený proti standardním 34“). Největší šířka trupu činí 43 cm, délka trupu 55 cm. Hloubka těla (luby) se honosí dvanácti centimetry. Zkusil jsem si ji uložit do pouzdra pro dvanáctistrunnou kytaru, bylo největší, které v prodejně tehdy měly, ale ani do něj se bohužel nevejde. 

Druhým nápadným znakem je ozvučnicový výřez umístěný nikoliv souměrně v ose korpusu přímo pod strunami, ale netradičně v horní části desky nejblíže a nejvýše k hlavě hráče. Snadno se tak můžete setkat s reakcí okolí, které se bude podivovat slovy: „Není ta kytara nějaká divná?“ (vlastní zkušenost!). Připouštím, 

že boubelaté barokní proporce korpusu jsou poněkud narušeny asymetrickým ozvučnicovým otvorem připomínajícím vyplazený jazyk z loga Rolling Stones. Ozvučnicový otvor zdobený vkusným a decentním lemováním svým tvarem koresponduje s asymetrickou kobylkou z jednoho kusu palisandru. S výše uvedeným označením „divná“ bych proto asi nesouhlasil, možná by se hodilo spíš „nezvyklá“. Mně připadají všechny její proporce i tvarové detaily jako celek homogenní a uhlazené. Rozhodně nemám pocit, že by bylo třeba na designu cokoliv měnit. Podobně jako u akustických kytar je kobylka opatřena plastovými kolíčky, které strunu pevně jistí. Netradiční tvar kobylky jakoby připomínal obrys stylizovaného býka z jeskynních maleb v Altamiře. Luby a spodní deska korpusu jsou pro dosažení příznivé ceny vyrobeny z laminovaného agathisu, pro vrchní desku výrobce použil laminovaný smrk. Korpus je pokryt vysoce lesklým lakem, na vrchní desce průhledným, luby a spodní deska před lakováním jsou mořeny černě. Ke korpusu je naklížen mahagonový krk, který nese palisandrový hmatník 

s 24 pražci, což znamená, že máme k dispozici plné dvě oktávy. Krk je zakončen tradiční zaoblenou hlavicí Warwick, která nese ergonomicky vyosené uzavřené mechaniky s přesným chodem, samozřejmě s možností nastavení tuhosti chodu. Nastavení tuhosti bylo jediné, co bych na seřízení baskytary okamžitě upravil. Šířka krku dosahuje na nultém pražci „jazzbasové“ šířky 38 mm, nultý pražec typu Just-A-Nut umožňuje přesné nastavení výšky strun. 

Zatímco levnějším agathisem možná výrobce něco ušetřil, použitý palisandr na hmatníku vizuálně rozhodně působí hodnotně a kvalitně. Hmatník nese bezproblémově začištěné „jumbo“ pražce o rozměru 2,9 x 1,3 mm obsahující nikl a stříbro. Pro snazší přístup do nejvyšších poloh je korpus ve spodní části pod hmatníkem výrazně vykrojen („cutaway“) až k 18. pražci. 

Popravdě řečeno, domnívám se, že  možnosti plně dvouoktávového krku se u tohoto modelu ani nevyužijí, on totiž přístup levé ruky výše než do 15. polohy (možná u někoho až do 17. polohy) není z důvodu masivní porce dřeva na patce krku nejsnazší. Zřejmě pro zvýšení pevnosti spoje korpus-krk pokračuje krk v neztenčeném profilu pod vrchní deskou a kopíruje rozměry hmatníku. 

Smrková deska je zespodu zpevněna žebrováním, v nejužším místě vrchní desky (tedy v „pase“) lze pohmatem zjistit jedno příčné žebro. Další tři se symetricky rozbíhají pod spodní částí desky. Spojení vrchní i spodní desky s luby je ohraničeno bílým plastovým olemováním, na spodní desce dokonce dvojitým. Dvojité lemování jako výrazný estetický prvek bych čekal opačně, tedy na vrchní desce. Jak hlásí štítek umístěný uvnitř korpusu, baskytara je vyrobena v Číně pod dohledem firmy Warwick. Rukodělné provedení celku i drobných detailů je na vysoké úrovni, o pověstnou „kvalitu Warwick“ ani u této levnější varianty modelu Alien se není třeba vůbec obávat. Mimochodem, nová baskytara velmi příjemně voní po dřevu a použitých lepidlech, takže dojem rukodělně vyrobeného aku-stického nástroje je tím umocněn.

Tento model je vybaven sice jednodušším, ale naprosto dostačujícím snímacím systémem renomované firmy FISHMAN, který se skládá z piezosnímače FISHMAN Sonicore a předzesilovače FISHMAN Sonitone. Snímací páska je umístěna tradičně pod kobylkou, předzesilovač, resp. jeho ovládací prvky najdeme téměř skrytě pod výkrojem ozvučnice, takže jsou výborně přístupné. Ovládání je rozloženo do dvou momentů – hlasitost (volume) a regulaci výšek (Tone) upravíme dvěma lehce vyčnívajícími kolečky, v poloze při hře kolečko bližší k očím (horní) reguluje míru vysokých frekvencí, čili máme zde obligátní „tónovou clonu“. Napájení předzesilovače zajišťuje jeden hranatý monočlánek 9V, který se vloží do snadno přístupné „šachtičky“ vedle jack konektoru na lubu korpusu. 

Existují také modely RockBass Deluxe (Čína) a model Warwick Alien (Německo) ve čtyř i pětistrunném provedení vybavené sofistikovanějšími snímacími systémy FISHMAN. Čtyřstrunné modely RockBass Alien výrobce osazuje firemními bronzovými strunami Red Strings Acoustic Bass, medium scale, tj. 0,45“ 0,65“ 0,85“ 1,05“ (35200 MS4).

Jak to jako celek hraje?

Někdo zastává ten názor, že u akustických nástrojů s rezonančním korpusem je třeba určitého času, aby se rozehrály na lepší zvukovou úroveň (ale tvrdí se to i o elektrických kytarách i baskytarách). Nehodlám s tímto názorem polemizovat, ale (podle mých zkušeností baskytaristy) pokud nástroj nehraje slušně hned jako nový, už to nikdy nedožene. Toto naštěstí není případ RockBass Alien 4. 

Ihned po prvních tónech je zřejmé, že tohle je baskytara, která „nasucho“, tedy akusticky ještě bez zesilovače, hraje pěkně důrazně, poměrně silně a především baskytarově. Na nástrojích Warwick mě vždy znovu překvapí, jak vyrovnaně a barevně zní všechny struny jako celek, a to bez ohledu na polohu na hmatníku, ve které je právě hráno. U baskytary Warwick Alien jsou struny G, D, A skvěle vyrovnány, zní plně a ušlechtile. Struna E se vyznačuje podobně výrazným sustainem, ale přeci jenom je barevně lehce odlišná. Nejedná se ovšem o žádnou tragédii, možná jen očekávám od Warwicku více, než od jiných, kterým by tato nuance prošla bez povšimnutí. 

Šířka hmatníku na nultém pražci je sice jenom 38 mm, ale díky profilu krku typu D představuje krk slušnou porci dřeva. Na baskytaru se vsedě hraje pohodlně, jen je třeba si trochu zvyknout na široké luby a upravit adekvátně tomu pozici pravé ruky. V návodu se popisuje montáž strap-lock mechanik pro upevnění popruhu, takže s možností hry ve stoje se počítá. 

Nastavení krku (průhyb) je velmi komfortní, nízký dohmat usnadňuje i rychlé laufy levé ruky. Ovšem pokud hodláme využívat celou část prostoru mezi hmatníkem a kobylkou, jsme poněkud limitováni tím, že v prostoru blíže ke hmatníku mají kmitající struny samozřejmě větší amplitudu, zvláště při razantnějším ataku, což může způsobit nežádoucí drnčení strun o pražce ve vyšších a nejvyšších polohách. Drobnou rezonanci jsem zaznamenal na 14. pražci struny D a v 15. poloze na struně A. Tyto jevy jsou ovšem při elektrickém hraní podstatně potlačeny. 

Uvažoval jsem tedy chvíli o možnosti mírně zvýšit dohmat zvětšením průhybu krku, ale nakonec jsem poněkud přizpůsobil techniku hry tím, že prsty pravé ruky rozechvívají struny ve vzdálenosti nejvýše do 5 cm od kobylky. Ačkoliv kobylka je pevná a neumožňuje tedy dodatečně seřizovat intonaci, na celkovém ladění nástroje se to nepříznivě neprojevilo. Až nejméně do 12. polohy znějí intervaly i akordy čistě. Povšiml jsem si ale, že je třeba baskytaru naladit přesně podle „komorního A“, při podladění o půl až jeden tón už intonace tak přesná není. 

Pro elektrické hraní byla baskytara připojena k několika běžným aparátům pro baskytaru různého výkonu i typu. Jednalo se o malé tranzistorové kombo 1 x 10“ o výkonu 30 W, o tranzistorový zesilovač 250 W a o hybridní zesilovač 400 W ve spojení s boxem 1 x 15“. Žádné speciální kombo pro připojení elektroakustického nástroje s piezosnímačem nevlastním, proto jsem byl předem poněkud nejistý, jak si běžný baskytarový zesilovač konstruovaný pro připojení elektromagnetických snímačů poradí se signálem z piezosnímače... Spojení FISHMAN Sinicore a Sonitone na této baskytaře s uvedenými zesilovači funguje bez problémů. Jak se v průběhu času ukázalo, není vůbec nutné využívat maximálního nastavení hlasitosti na předzesilovači FISHMAN v baskytaře, naopak pro eliminaci vzniku zpětné vazby postačí pohybovat se někde mezi 1/3 až 2/3 rozsahu. (Tato základní verze od fy FISHMAN nemá Notch filtr, který u vyšších verzí baskytar Alien účinně brání vzniku zpětné vazby). Eliminaci zpětné vazby samozřejmě napomáhá vhodné postavení hráče, resp. natočení baskytary od reproduktoru tak, aby ke zpětné vazbě nemohlo docházet. Podobně účinným prvkem je ovladač Tone na předzesilovači, opravdu zde není jenom pro parádu. Typický poněkud „drátěný“ zvuk z piezosnímačů dostaneme, pouze pokud je Tone vytočen naplno. Drátěný zvuk je ale u baskytary dosti nepraktický, proto se mi Tone osvědčilo podstatně stáhnout. Dokonce při úplném stažení „tónové clony“ je zvuk výborně čitelný, zvláště hrajete-li prsty pravé ruky blízko kobylky. Vrchní deska není vybavena žádnou ochranou (pickguard) proti poškrábání trsátkem, z  čehož by se dalo usoudit, že výrobce předpokládá hru převážně prsty. 

Zvukem je RockBass Alien hodně specifický; na stejném zesilovači při totožně nastavených korekcích při záměně baskytar s magnetickými snímači za Alien okamžitě slyšíme, že zvuk je jiný. Docela zajímavým vedlejším efektem projevujícím se do určité hladiny hlasitosti může být jakési „pseudo-stereo“, kdy zvuk slyšíme současně ze dvou zdrojů – bezprostředně z akustické baskytary i z dálky z aparátu. Je zajímavé, že (asi díky léty prověřené konstrukci) si i tato elektro- akustická baskytara zachovává určité charakteristické rysy nástrojů Warwick: frekvenční vyrovnanost ve všech pásmech, nadprůměrný sustain, pevný a konkrétní tón.

Souhrn

Warwick RockBass Alien je kvalitní elektro-akustická baskytara se specifickým zvukem, vybavená piezosnímačem a předzesilovačem od renomované firmy FISHMAN. Ke zpracování a použitým materiálům nelze mít výhrad. Její výhodou je hlasitý zvuk i bez použití apa-ratury. Proti kontrabasu, běžně používaném v určitých stylech akustické hudby, je Alien podstatně menší, mobilnější a odolnější. Zejména pro hráče přecházející na baskytaru z kytary, nikoliv z kontrabasu, tak může představovat zajímavou alternativu. Přestože ve srovnání se základními modely elektro-akustických baskytar na trhu s cenou kolem 

7 až 10 tisíc Kč se cena Alien pohybuje poněkud výše, doporučil bych si ji vyzkoušet a porovnat. Pravděpodobně dojdete ke zjištění, že cena, kterou firma Warwick za tuto basky-taru požaduje, jí zcela odpovídá.