Roland DS-7

Decentní suveréni
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
10 840,00 Kč

Pokud nahráváme, nebo se snažíme smíchat do hotového produktu to, co jsme už nahráli, musíme se přitom spolehnout na to, co slyšíme. Ne vždy přitom sedíme v profesionálně navržené a provedené režii nahrávacího studia. Naopak, častokrát se musíme spokojit s pouhým koutem v obývacím pokoji, pracovně apod. Přesto chceme dosáhnout co nejlepších výsledků. Z těchto (a nejen těchto) důvodu potom volíme referenční poslech z velmi krátké vzdálenosti, tedy poslech v blízkém poli, které je mnohdy definováno pouze naší vlastní vzdáleností od obrazovky počítačového monitoru, po jehož stranách stojí reproduktorová soustava levého a pravého kanálu. Pokud také pracujete tímto způsobem a zajímáte se o to, co by vám v takových podmínkách zajistilo poslech na který se můžete spolehnout, potom možná právě pro vás je určeno dnešní povídání z našeho volného cyklu testů monitorů pro poslech v blízkém poli.

Uspořádání

Monitory Roland DS-7 jsou určeny právě pro ten účel, který jsem v úvodu modelově nastínil, i když tím možnosti jejich využití rozhodně zdaleka nekončí. Pojďme si tedy o nich říci něco víc. DS-7 jsou aktivní dvoupásmové monitory pro referenční poslech v blízkém poli. Skříň, která je vyrobena z tuhého MDF je osazena vysokotónovým tlakovým měničem 19 mm, který je magneticky stíněn a přenos nižších pásem obstarává reproduktor s polypropylenovou membránou o průměru 160 mm (6 1/2 palce). Každý z obou reproduktorů je buzen svým vlastním zesilovačem. Pro vysokotónový reproduktor je to zesilovač s výkonem 20 wattů a reproduktor pro nízké frekvence je buzen zesilovačem o výkonu 40 wattů. Signál pro oba reproduktory je dělen aktivní výhybkou čtvrtého řádu s dělící frekvencí 2,7 kHz. Udávaný frekvenční rozsah monitoru je 68 Hz až 23 kHz v tolerančním poli +/- 3 dB. Při pohledu zpředu vidíme standardní uspořádání dvoupásmové reproduktorové soustavy, kde účinnost hlubokotónového reproduktoru posilují dva basreflexové otvory. Čelní stěna je doplněna síťovým vypínačem a dvěmi LED diodami. Zelená indikuje zapnutí monitorů a oranžová provoz přes digitální vstupy. Když se podíváme zezadu, první co se určitě nedá přehlédnout, jsou poměrně mohutné chladiče a ventilační otvory výkonových zesilovačů. Pod nimi jsou umístěny veškeré ovládací prvky a propojovací místa konektorů. Když už jsem to nakousl, zmíním se o sekci vstupních připojovacích míst. Monitor DS-7 umožňuje připojení běžného analogového signálu, který lze přivést jak symetricky, tak i nesymetricky. Pro analogové signály je k dispozici tzv. kombo konektor pro připojení kabelu s koncovkou XLR, nebo Jack TRS. Vedle toho je možné přivést do monitoru signál také v digitální podobě a to jak v profesionálním formátu AES/EBU (konektor XLR), nebo na běžný koaxiální či optický vstup. Tím je zaručeno téměř univerzální propojení s jakýmkoliv zdrojem signálu. Přepínačem vstupů lze volit provoz buď přes analogové vstupy, nebo přes vstupy digitální. Pokud jsou v provozu digitální vstupy, signalizuje to, jak už jsem zmínil, oranžová LED dioda na čelní stěně monitoru. DA převodník pracuje s rozlišením 24 bitů s frekvencí (automaticky) 32 kHz až 192 kHz.

Vedle vstupních míst a přípojky síťové napájecí šňůry, je zadní panel ještě osazen třemi potenciometry. První zprava je potenciometr pro nastavení vstupní úrovně do zesilovačů monitoru. Potenciometr má aretaci jednotlivých kroků, čímž je usnadněno shodné nastavení hlasitosti u více monitorů současně. Potenciometr úrovně je „ocejchován" obdobně jako potenciometr na mixážním pultu, tedy od - • do 0 dB. Další dva potenciometry slouží k jemnému doladění frekvenčního průběhu na obou krajích frekvenčního pásma. Pro vysoké pásmo je to potenciometr HF Trim umožňující zdvih, nebo útlum nad dělící frekvencí aktivní výhybky v rozsahu +/- 3 dB. Spodní pásma lze doladit potenciometrem LF Trim na frekvenci 80 Hz, ve stejném rozsahu +/-3 dB. Oba potenciometry korekcí mají hladký chod s aretací v nule.

Poslechovka

Po obligátním popisu technických parametrů a konstrukčních vlastností DS-7 se vám na následujících řádcích, stejně jako v předešlých testech, pokusím zprostředkovat své dojmy z praktického provozu. Tak tedy začněme pěkně od začátku. Kdykoliv jsem měl možnost testovat reproduktorové soustavy, každé ve mě při prvním poslechu vyvolaly určitý pocit, dojem. Už jsem se o tom v některém z předcházejících testů určitě zmiňoval. Stejné to bylo i v případě DS-7. Monitory jsem rozestavil do vzdálenosti zhruba 1,5 m od sebe, propojil jsem je s CD přehrávačem, nastavil jsem hlasitost asi na čtvrtinu, vložil první disk a pustil první skladbu. V prvních minutách poslechu na mě monitory DS-7 působily takto: decentní, ale suverénní. Reprodukce byla velmi nenucená, nic z nahrávky na sebe nijak neupozorňovalo, ale čitelnost jednotlivých nástrojů byla velice dobrá, podání detailů skvělé. Podotýkám, že jsem nejprve poslouchal při propojení přes analogové vstupy. S přibývajícími minutami naposlouchaných stopáží skladeb jsem si uvědomil, že mě poslech nijak zvlášť neunavuje a jsem stále schopen vnímat detaily (to je dobrá zpráva pro případy dlouhotrvající mixáže, nebo nahrávání). Pravda je, že vzhledem k celkem malé vzdálenosti od monitorů jsem poslouchal na relativně nízké úrovni, ale na druhou stranu to ukázalo, že i při nízké hladině poslechu nemizí detaily nahrávky, zůstává také zachován přehled o frekvenčním spektru zvukového snímku, to znamená, že se neztrácejí basy. Samozřejmě jsem monitory zkusil také pořádně „do plnejch". Nahlas hrají slušně a přitom si zachovávají kontrolu nad reprodukovaným zvukem. Myslím, že separátní zesilovače pro každý z obou reproduktorů (tedy Bi-amping) jsou jedině ku prospěchu věci. Vyvážené a hlavně takřka neutrální podání hudebních snímků mě tentokrát potěšilo, protože si monitory dobře poradily i s velmi starými nahrávkami, které jiné monitory, které jsem měl možnost poslechnout, zvládají s obtížemi, nebo vůbec. Hezkým příkladem byl poslech alba Elvis 30 #1 Hits z roku 2002, které obsahuje, jak už název napovídá, třicet remasterovaných hitů Elvise Presleyho. Tyto nahrávky byly pořízeny v rozmezí od roku 1956 až do roku 1977 a jako bonus je přidán veleúspěšný remix skladby A Little Less Conversation z roku 2002. Na monitorech DS-7 jsem si krásně vychutnal rozdíly mezi technickým provedením jednotlivých nahrávek. Ať už šlo o frekvenční, dynamické, nebo prostorové podání jednotlivých kusů a to včetně použitých efektů, vše bylo naprosto čitelné. Nikdy dřív jsem si neuvědomoval, jak konkrétně je nahrána skladba Love Me Tender. Pravděpodobně je to také zásluhou remasteringu, ale chvílemi jsem měl pocit, že Elvisovi vidím do krku a že mi dýchá na čelo. Tak dobrá, dost přehánění. Kromě poslechu hotových nahrávek jsem si také udělal zkušební mix z vícestopého záznamu. Jak jsem se různě nakláněl nad mixážním pultem, uvědomil jsem si, že jsou monitory dost směrové, tedy rozhodně víc, než jsem zvyklý. Musel jsem dávat pozor při frekvenčních úpravách na basech, protože z každého úhlu to znělo vždy jinak. Celkově mě neutrální a nenásilná reprodukce na DS-7 sváděla k extrémnějšímu přidávání na basech a na výškách, protože to prostě monitory snášely celkem bez problémů. Chtěl bych se ještě zmínit o rozdílu mezi reprodukcí přes analogové a digitální vstupy. Měl jsem možnost odzkoušet pouze koaxiální digitální vstup. V porovnání s analogem se mi rozdíl nezdál téměř žádný, při reprodukci přes digitální vstupy jsem měl pocit (ale opravdu jen pocit), že se nepatrně jakoby zpevnily basy a vyčistily výšky. Tady to bude pouze o tom, jestli má uživatel lepší převodník na výstupu ze svého zařízení, nebo jestli je lepší převodník v DS-7, a to si musí každý zkusit sám. Poslední věcí, o které nebyla ještě řeč je možnost doladění frekvenčního průběhu na výškách a basech. Trimování v rozsahu +/- 3 dB je na prahu postře-hnutelnosti sluchem a nemá zásadní vliv na reprodukovaný zvuk. Pokud se vrátím k reprodukci hotových nahrávek, tak se ukázalo, že úpravy jsou možná více znatelnější na současných nahrávkách. Při reprodukci nahrávek pořízených dříve byly korekce už opravdu jenom pocitové. Bude to tedy opět záviset případ od případu a ve hře jsou ještě akustické podmínky poslechového prostoru. Každopádně možnost doladění tu je a to je jistě dobře.

Rekapitulace

V závěrečném shrnutí bych tedy už jen krátce zrekapituloval: Roland DS-7 jsou profesionální aktivní monitory pro poslech z blízka. Zajímavými je činí příjemné, neutrální a nenásilné podání reprodukovaného zvukového snímku při současně dobré čitelnosti detailů. K jejich užitné hodnotě přispívá možnost propojení analogovou, nebo digitální cestou. K zahození nebude určitě ani možnost doladění frekvenčního průběhu na obou krajích přenosového pásma, byť jde o doladění opravdu kosmetické. I když jsem v úvodu zmínil pouze použití v domácím nahrávacím studiu, DS-7 své místo najdou určitě i na ostatních zvukových pracovištích, ať už se jedná o pevné nebo mobilní přenosové instalace.