Po vybalení z prodejního obalu jsem objevil velmi praktické, zipem uzavíratelné tuhé pouzdro, které je schopno sluchátka ochránit nejen před prachem, ale i před mechanickým poškozením nejen při uložení, ale i během cestování. Po otevření pouzdra jsem zjistil, že prostory jsou vytvarovány tuhými příčkami pro maximální zpevnění pouzdra. V pouzdře je místo nejen pro sluchátka (která nejsou skládací), ale i pro pro uschování dvou přiložených kabelů (o redukci z 6,3 mm nemluvě). Oba kabely mají shodnou délku, ale jeden je rovný a druhý kroucený (roztažitelný od 1,5 až na 3 metry). Kabely jsou na obou koncích osazeny po jednom konektoru 3,5 mm jack. Konec určený pro připojení do sluchátkové mušle je vybaven bajonetovým rychlouchycením ve sluchátkách. Druhý konec má šroubení pro pevné upevnění dodávané redukce na 6,3 mm. Vše je ze žlutého kovu.
Most
Hlavový most sluchátek je masivní, na vnitřní straně je měkce polstrován, a jako všechna polstrování na těchto sluchátkách je zde užita jemná příjemná kůže. Neřeším, zda pravá či umělá, ale jde o velmi kvalitní, příjemný a snadno udržovatelný povrch, což je pro provoz, kde nevíte, který nadšenec si vaše sluchátka v nestřežené chvilce nasadí na zapocené uši, docela výhodou. Získáte i další pár náušníků pro snadnou výměnu, tentokrát s povrchem příjemného veluru. Most je elastický, poměrně pevně pružný, s klasickou možností přizpůsobení velikosti konkrétní lebce vysouváním bočních segmentů.
Mušle
Sluchátkové mušle jsou zcela logicky uzavřeného typu, tlumí vnímání okolního hluku, a jsou variabilně nastavitelné v obou osách. Výkyv není nijak přehnaný, což je výhodné pro rychlé nasazování v praktickém provozu, kdy nemusíte mušle převracet a hledat „správnou“ orientaci k uchu. Současně však je variabilita dostačující pro různé tvary a velikosti hlavy, jak jsem operativně zjistil na členech domácnosti. Příjemné je, že sluchátková mušle má eliptický tvar, což vhodně odpovídá tvaru boltce. Vzhledem k mým větším boltcům bych snesl nějaký ten kubický mm navíc. Na spodní straně obou mušlí jsem objevil konektorovou zásuvku pro připojení kabelu, což je ideální vychytávka. Díky tomu lze jednostranný kabel variabilně připojit vpravo či vlevo, nikoli dle politické orientace, ale přizpůsobit instalaci například podle umístění zdrojového konektoru na pultu či jiném komponentu. Při obou zapojeních byla stranová orientace hudby v pořádku. Poměrně výrazně dimenzované polstrování vytváří uvnitř mušle menší akustický prostor pro možnost přirozeného šíření zvukových vln k uchu. Jak jsem již zmínil, velikost mušlí by mohla být o krapítek větší, ale rozhodně ani delší nošení není nepohodlné.
SYS38
Při bližším ohledání vnitřku oválného akustického prostoru ve sluchátkových mušlích HD6 MIX jsem zjistil, že pod jemným překrytím průzvučnou tkaninou (v modré barvě Sennheiser) je reproduktor umístěn excentricky, tak, aby cesta emitovaných zvukových vln byla ve správné orientaci nejen ke zvukovodu. Dle údajů výrobce jsou v těchto sluchátkách užity velmi kvalitní reproduktory SYS38, používané i v dalších modelech sluchátek Sennheiser vyšší třídy.
V technických specifikacích sluchátek je kromě impedance 150 ohmů uveden také frekvenční rozsah poměrně úctyhodné šířky – 8 až 30 000 Hz. Toleranční pásmo sice není uvedeno, ale údaj o harmonickém zkreslení (THD) 0,1 % je povzbudivý. Uvidíme, co uslyšíme.
Poslech
Již při prvních tónech mne potěšila střídmost zvuku a až jeho plánovitá věrohodnost. Reprodukce je příjemně podrobná, ale zcela jistě nezdůrazňuje a nedobarvuje žádné části frekvenčního spektra reprodukované hudby. Poslouchal jsem na několika signálových zdrojích, mimo jiné na referenčním sluchátkovém zesilovači s D/A převodníkem Sennheiser HDVD 800. V hudebním spektru jsem vystřídal více žánrů, od opery, přes jazz, rock, pop a elektronickou hudbu zastoupenou nahrávkami skupiny Yello v úpravě Stereophile. Tato nahrávka měla očekávaný říz s mírně přehnanými okraji zvukového spektra, což právě nahrávka reálně obsahuje. Dynamika a basová prezentace je pevná a přehledná. Reprodukce nízkých kmitočtů nezachází do extrémů, ale drží se nahrávky, což mému naturelu vyhovovalo, ale uznávám, že výrazný basofil se může cítit ošizen. Žádné nadsazené, uširvoucí DUC, DUC se nekoná.
Sice nepředpokládám, že místní zvukaři by měli denně možnost zpracovávat vokály v podání například Kathleen Battle (Barokní duety s Wyntonem Marsalisem) nebo jazzové Diany Krall, přesto jsem je do testování zařadil. V přesné reprodukci lze vycítit až nádech strohosti, což však není na škodu ani pro běžné posluchače, protože vylepšovat nahrávky, myslím kvalitní nahrávky, není potřeba. Při poslechu žesťových nástrojů je příjemné vyvážení reprodukce tónů a „technických“ zvukových ruchů informujících o nástroji a upřesňujících vznik tónů. Tyto detaily zřetelně vnímám, ale rozhodně nejsou v nahrávce či reprodukci dominantní, neruší ani neunavují, je především slyšet tón nástroje. Trubka zní přiměřeně ostře a pevně, mnohobarevnost tónů je příjemně rozmanitá. Velmi přesvědčivý je přednes klavírních partů s mohutností silných strun a velikosti ozvučnice nástroje, zde je i chladnější podání přebito barevností nahrávky.
Na opačné straně spektra jsou reálné zvuky výšek, prezentované perlivě cinkavými zvuky s hluky kladívek mechaniky. Stejně tak například klapky saxofonu jsou příjemným okořeněním a zhmotněním mého milovaného nástroje, ale nepůsobí přehnaně či rušivě v nahrávce. Tento způsob prezentace hudby je příjemný nejen pro práci se zvukem, ze kterého těží zejména posluchači výsledných nahrávek, ale ji potěší posluchač s vyššími nároky na kvalitu zvuku. Sluchátka (oceněná mimochodem prestižní cenou Red Dot) jsou vhodná nejen pro práci s nahrávkami, ale i pro dlouhodobý poslech již dokončených skladeb. Jsou ideální pro ty posluchače, kteří sledují zvuky nástrojů a nechtějí se nechat opájet mohutnými basovými údery. SYS38 jsou však i těchto kmitočtů schopny docílit, pokud v nahrávce opravdu jsou, jako například mohutných 30 Hz v referenční nahrávce varhan, která vyzněla opravdu monumentálně.
