Troubit na „heligón" by se mi líbilo, a když jich bude pět, tak tím líp… Nebojte se, nebude řeč ani o dechové hudbě, ani o aranžování žesťového kvinteta, nýbrž si vezmeme na paškál rackovou mašinu od „super" firmy TC-HELICON s názvem QUINTET.
TC-HELICON je pobočkou či divizí světoznámého výrobce studiových přístrojů TC-ELECTRONIC. Patří k nim ještě pobočka TC-WORKS, která se věnuje výrobě efektových akceleračních karet, softwarových pluginů a masteringových programů. Tato, původem dánská firma si velmi rychle vydobyla místo na špičce výrobců prvotřídní spolehlivé techniky pro nahrávací studia.
Pamatuji si na dobu, kdy jsem okukoval zbožně jejich TC-FINALIZER, který tehdy stál skoro stejně jako celé moje začínající studio a v noci se mi o něm zdálo. Myslel jsem si, že když ho připojím na výstup, bude má nahrávka znít jako Stingova. Poté jsem se dočetl kdesi v zahraničním tisku, že ve studiu ABBEY ROAD mají tyto finalizery na každém kanálu. Lehce jsem omdlel. Po přechodu na „počítačový digitál" s jejich výrobky pracuji a kvalita v tomto případě opravdu není reklamní bublinou.
Kdopak to dnes leží na pitevním stole…
…elegantní 1 HU vysoká racková škatule šedomodré barvy kombinované s černou. Říkají jí „QUINTET". Umí přijmout váš zpěv (ale i nástroj), upravit ho pro nahrávací hlasitostní úroveň, přidat mu několik hlasů dle Vaší libosti a to celé opatřit prostorem v kvalitě ala TC. Pokud je vaše zvukovka opatřena vstupem S/PDIF můžete toto celé rovnou hrnout do PC či MAC. Nebo přístroj můžete použít jako efektový procesor ve studiu či jako preamp k zesílení mikrofonního signálu, nebo na „live" produkci, stačí už? A to celé bratru za nějakých 25 tisíc Kč. Že je to balík? Tak si zkuste koupit tyto přístroje zvlášť v této kvalitě od renomovaných výrobců a zaplatíte trojnásobek.
Trochu jsem asi přeskočil a vzal to obráceně, než je u testů zvykem. Budu navíc trochu i sprosťák, protože se mašince podívám nejdřív na zadek.
Dark side of…
Je to velmi jednoduché. Vezmu to zleva doprava. Prvním vstupem je XLR vstup pro mikrofon. Dále následuje „jackový" symetrický vstup vhodný buď pro z mixu vysílaný „aux send", nebo pro přímé připojení nástroje. Toto zapojení sice není v manuálu uvedeno, ale zkoušel jsem ho s kytarou a funguje to zcela bez problému, přesně podle hesla „zapoj a hraj" Na řadě jsou dva symetrické „jackové" výstupy L a R. Opět mohou být zapojeny buď přímo do vstupů, nebo přimíchány do „aux return". Digitální koaxiální RCA výstup už každý efektový procesor nemá. QUINTET však ano. Usnadňuje tak možnost přímého nahrávání do počítače. Škoda, že nemá i USB port, byla by to bomba, nebo třeba i „firewire"…. Dost vymýšlení si. Zbývá už jen trojice nezbytných MIDI otvorů IN/OUT/THRU a zdířka pro footswitch (třípřepínačový-nebyl k dispozici). Nakonec pak jak jinak u profesionálního zařízení klasický síťový kabel, žádný titěrný adaptér. Jednoduché, multifunkční a účinné (tedy škoda jen toho USB….).
Face to face…¨
A opět zleva doprava. První je síťový spínač, za ním následuje otočný potenciometr linkové vstupní citlivosti. Vedle něho je velmi důležitá osmisegmentová stupnice složená z různobarevných LED. Ukazuje všechny důležité informace. Od spodu: Žlutá signalizuje (tedy pokud máte připojen nějaký MIDI nástroj) aktivitu a shodný výběr midi kanálů. Ťuknete do kláves a hned víte na čem jste. Nad ním se nachází vlastní, pětibodová stupnice úrovně od –40 dB až po 0 dB. Nad touto stupnicí občas problikávají ještě dvě kontrolky-první signalizuje vstupní přebuzení a druhá upozorňuje na přebuzení DSP, tedy buď přemíru harmonických hlasů, nebo hallu (to bylo častější-při velké úrovni hallu a delším času dozvuku docházelo k postupné vazbě).
Šestnácti místný žlutě podsvícený display pak informuje uživatele o všech nastavených, nebo editovaných parametrech. Dále máme k dispozici šest spínačů spouštějící jednotlivé intervaly přidané k našemu základnímu hlasu. Nad touto řadou tlačítek jsou znázorněny jednotlivé přidané intervaly. Aktivovaná tlačítka mají v rohu malou žlutou LED. Vedle se nachází čtveřice stejných spínačů určených k nastavování hlasitostí a vzájemných poměrů, editování jednotlivých presetů, potvrzování a konečně k ukládání editovaných presetů. Listování presety pak zajišťuje dominantní otočný krokový ovladač, kterým zároveň nastavujeme editované parametry - světe, zboř se - nepřeskakuje.
Zbývají dva spínače - jeden vypíná harmonické hlasy, druhý pak funguje jako celkový bypass (oba mají v rohu červenou LED). Aby výrobce zachoval designérskou symetrii, je celá škála ovládacích prvků zakončena otočným potenciometrem korigujícím citlivost mikrofonního vstupu. U něho jsou dva mini spínače - jeden přepíná mezi linkovou a mikrofonní vstupní citlivostí a druhý nastavuje útlumový režim 0 či –20 dB (hurá).
Mikrofonní předzesilovač
Jak jsem již stručně nastínil v úvodu recenze, jedná se o multifunkční zařízení a proto vezmu každou sekci zvlášť. První věcí u každého podobného výrobku je cesta signálu dovnitř a ven. Zapojil jsem symetrický XLR do příslušného otvoru a oba výstupy jsem připojil do digitálního multitrackeru FOSTEX DMT 8. Pomocí již výše popsaného mikrofonního gainu jsem nastavil úroveň vstupního signálu mezi –1 a –3 dB. Zapnul jsem tlačítko „mic in". Spínač pro funkci útlumu jsem nechal v režimu 0 dB. Je skvělé, že máte možnost korigovat vstupní i výstupní hlasitost hned na několika místech. Jedná se opravdu o plnohodnotnou studiovou „potvoru". Tlačítkem „Levels" najedete na fu „Lead" a nastavíte, pokud podržíte déle tlačítko „Edit" dostanete se do jakýchsi utilities a zde si můžete nastavit celkovou hlasitost výstupu (-80 dB až +20 dB). Pokud jste zvyklí, že levý výstup je vždy zároveň mono - zde to funguje opět přes přidržení „Editu" a nastavení celkového výstupu na „mono". Vše, co poleze ven, je pak mono. Kvalitu převodníku uvnitř Quintetu (24 bit, 44.1, 48 kHZ, 128násobné převzorkování) jsem testoval pomocí jednopalcového mikrofonu Audix C111. Nahrál jsem jednu stopu přes Quintet a druhou pomocí mikrofonního lampového preampu. Je jasné, že zvuk přes „lampu" byl nasycený a křišťálový. Záznam z Quintetu byl lehce zahuhlanější a méně dynamicky prokreslený. Vše však bylo zcela v mezích normy. Však on už to hall zamaskuje. Přístroj má jednu věc, která mi vadí, při přepínání některých funkci se objevuje zpoždění, je to zřejmě dáno výpočtem procesoru. Možná, že updatování operačního systému, který je výměnný, tuto latenci částečně odstraní. Testoval jsem přístroj s verzí 1.03. Na internetu je po absolvování přihlašovací procedury možno stáhnout už verzi 1.05 a měl by tam být ke stažení ovládací editor. Stáhnout se mi ho nepodařilo, zapomněl jsem barvu očí svého psa. Přístroj totiž obsahuje další jemné parametry, na které se bez něho prostě nedostanete. (Editor se dá udělat i svépomocí, mně se to kdysi podařilo u Yamahy REV 100, kde byl podobný problém - čísla kontrolerů a value jsou přiložena v manuálu v midi implementaci).
Quintet jako DSP…
Quintet obsahuje třináct typů hallů a simulací prostorů. Od „Chamber" přes „Club" „Vocal studio", „Ambience" až po „Plate" a „Spring". Určitě si vyberete. Dělal jsem si hvězdičky a nejlépe se mi libil „Chamber, Vocal room, Plate a Spring" Nejméně pak „Ambience", byl moc dlouhý a tříštil zvuk. Platí zde opět přísloví „o koření". Doporučuji v Levels intenzitu nastavit mezi -10 a –17 dB (ve studiu). Pokud dáte úroveň na 0, přístroj má tendenci se rozkmitat a vazbit. V našich „utilitkách" reverb opět můžeme celkově vypnout. Uvítal bych zde možnost alespoň nastavit velikost místnosti, čas dozvuku a třebas odraz od stěn, ale takhle je to jednodušší. Na moje gusto by prostory mohly být i více do sterea. Kvalita je zde však velká a srovnatelná např. s některými levnějšími „Lexicony".
Vokální harmonizer
No, teď se připravte… K ovládání slouží šestice tlačítek uprostřed přístroje. Jsou popsány, řekněme notovými piktogramy. Kdo má za sebou alespoň první ročník hudební nauky a rozpozná basový klíč od houslového, pochopí, že můžeme přidat „unisono" k našemu základnímu hlasu a dva další hlasy směrem nahoru, nebo tři hlasy směrem dolů. Kupodivu však přístroj zvládá pouze čtyři hlasy k našemu „cantu firmu" neboli hlasu hlavnímu.
K dispozici jsou režimy „Scale" tedy jednoduše stupnice u nichž navolíme základní tón a o zbytek se postará Quintet. Doplní na trojhlas či čtyřhlas přesně podle pravidel hudebního světa. V durové stupnici bude pak první, čtvrtý a pátý stupeň durový, druhý, třetí a šestý mollový, sedmý pak zmenšený. Musí však být nastaven správně základní tón, jinak se budou posluchači velmi divit. U mollové to bude zase přesně dle pravidel o harmonizaci mollového tónorodu. Nebudu s tím čtenáře otravovat, neboť toto není manuál ani nauka o harmonii. Pomocí parametru „Smooth" můžeme nastavit intonační přesnost, lépe řečeno nepřesnost. Hlasy mohou jakoby lehce „dotahovat" správné výšky. Zvyšuje to autentičnost harmonického doprovodu.
Dalším režimem je „Chord", tedy akordický mód. Zní buď fixovaný akord, nebo pokud použijete externí klávesy, „zpívá" Quintet, co držíte. Jako bonus se na display objevují akordické značky - velmi působivé. Dost se to podobá dalšímu režimu.
V „Notes" čeká Quintet na „kilo", které mu pošlete z kláves. Stačí klepnout a zní zahraný akord. (velmi praktické). Musíte však mít aktivovaný příslušný počet hlasů. Na kvintakordy tři, na septakordy čtyři. S nónovými akordy jaksi nepočítá. Od Chordu se liší reakcí na bend kontroler. Tedy pějete a přitom hýbete kolečkem či páčkou po vaší levé ruce. Hlasy klouzají a tvoří glissanda. U ostatních režimů funguje tento kontroler jako kontinuální zesílení. Vytvoříte iluzi crescenda či decrescenda. Pokud hýbete kolečkem „modulation" přidává se do hlasů vibráto a „celé to jaksi ožívá". Toto funguje u všech režimů. Typ vibráta můžete nastavit pouze přes softwarový editor.
V režimu „Shift" přidáváme podle navolených hlasů čisté intervaly-tedy nahoru unisono, čistou kvintu a oktávu, dolu pak čistou kvartu, oktávu a ještě jednou oktávu. Zde jsem nevěděl, jak to prakticky využít. Stále to znělo jako Gregoriánský chorál. Přestal jsem tedy pět, vzal do ruky Stratocastera a hle, použití bylo na světě. Čisté intervaly krásně vyplnily moje pidlikání. A zkreslení dodalo to pravé. Musím říci, že kontra oktáva zní ve vokálním provedení děsně roboticky, ale s nástrojem je dobrá. Navíc nemá zpoždění, jak je tomu zvykem u jiných harmonických procesorů.
Posledním módem je „Thick". Vystihuje význam slova - tlustý. Vytváří efekt nazývaný doubletracking nebo-li záměrné zdvojení materiálu, velmi často užívané v nahrávacích studiích. Na zpěv dobré, kytaristé, nahrajte však svůj part opravdu dvakrát, je to lepší. Manuál ač zdánlivě tenounký, hovoří o všech režimech jasně a srozumitelně. Bohužel v anglické hudební terminologii. Neužívá vůbec tónin s béčky, a to i u akordů. Holt musíte rychle enharmonicky zaměňovat.
Konec dobrý, všechno dobré…
Firemní presety jdou lehce přepisovat. Přístroj skýtá 50 volných míst pro různé Vaše programy s různými hally a individuálním nastavením. Můžete Vaše presety používat např. při dnes tak populárním home recordingu. Nemusíte stále nastavovat vše znovu, prostě navolíte číslo a je tam program (nesmíte nikdy však zapomenout stisknout Recall, jinak budete stále točit a nic se nebude dít - můj případ) K dispozici máte různá dolaďování hlasů a nastavení „bypass" módu. V midi funkcích jsem nenalezl funkci Dumpbulk, že bych se přehlédl?
Co dodat, chtěl bych ho mít, je to profesionální výrobek super firmy za slušnou cenu, má internetovou podporu, parádně zní, krásně vypadá i svítí…. ale dnes odpoledne se z pod kapoty mého vozu začaly ozývat jakési divné zvuky a černoušci to dozajista nebyli. Takže Quintete - sbohem a šáteček.
