Hejna vran, stepujících v rytmu valivého rocku, nás budou doprovázet po krvavě rudé cestě testu efektového boardu nám dobře známé firmy Warwick. Proč hejna vran? Proč rudá cesta? Na tyto otázky si odpovíme v průběhu našeho badatelského úsilí nad zmíněným Casket Gigboardem.
Komu a co vlastně?
O co tady tedy vlastně jde... Pokud rádi efektujete signál své kytary více než jen jednou krabičkou, jistě znáte (nebo si možná vzpomenete, že jste znali) mocnou potřebu volných elektrických zásuvek pro řadu napájecích adaptéru nebo případně dostatečnou zásobu devítivoltových baterií. Vedle této potřeby vyvstává také požadavek pokud možno ergonomického uspořádání krabiček a dále jejich umístění na patřičné, tzn. nesmekající se podložce. Nejčastěji asi tuto funkci plní koberec, zastřižený na potřebnou míru. A ačkoliv je jeviště často zalito světlem, v průběhu tklivé balady, kdy bývá naopak celý sál zahalen v melancholickém šeru, doposud přesvícený, nyní však tápající kytarista, jistě nepohrdne zdrojem světla, které promění anonymní efektovou řadu krabiček v přehledně uspořádaný zdroj hudební zvukomalebnosti.
Všechny výše uvedené potřeby nám může pomoci vyřešit a mnohé strasti přitom ušetřit pedálový board, nebo, chcete-li, Casket Gigboard by Warwick.
Ad balení a vzhled etc...
Pokud si tento pedal board zakoupíte, odnést si jej můžete v nepřehlédnutelně graficky vyvedené krabici, opatřené praktickým plastovým uchem, podobně jak to známe např. z kytarových nebo basových pouzder/futrálů. Paint-art se grafikům od Warwicku vskutku vydařil – truchlivě vyhlížející havran sedící na písmenku S ve slově casket (hádejte proč?) možná viditelně nekrákorá „nevermore", nicméně pro reminiscence ad dílo E. A. Poe není zapotřebí chodit nijak daleko. Také zvolený font, hrdě oznamující, co že si to vlastně vlečete domů, je nesen v duchu gotického přítmí.
Otevřete-li doma obal, vaše oko jistě zjasní, potěšeno voděvzdorným černým pouzdrem z umělých vláken, na boku zdobeným bílým logem Casket, havránka v to nevyjímaje. Po levé i pravé straně je pouzdro vybaveno solidním poutkem tak, aby bylo možno příjemně širokým popruhem, zakončeným poctivými karabinkami, celé pouzdro přepásat a takto pak nosit pedál, osazený krabičkami, přes rameno. Což rozhodně vřele doporučuji, neboť i přestože je pouzdro opatřeno také uchy, které lze spojit suchým zipem a gigboard takto nésti v ruce, domnívám se, že rameno bude přeci jen jistější. Váha 3,8 kg není váhou zcela zanedbatelnou, natož osadíte-li gigboard plně pastičkami. Sluší se uvést, že zmiňovaný pás k přepásání je opatřen kapsičkou, určenou pro mobilní telefon. Rozepnete-li bag, budete příjemně překvapeni lesklým svítivě červeným saténem, prošívaným černou nití, který překrývá vnitřní polstrování o tloušťce 10 mm. K vrchní vnitřní části pouzdra je přišita síťovinová kapsa na zip, ve které uzřete uživatelský manuál, propojovací napájecí kabely (viz níže), zmiňovaný popruh a minilampičku na husím krku. Popsaný obal po jedné straně obsahuje i průhledné pouzdro na vizitku, podobně jako je tomu např. u klasických cestovních tašek.
První, co vás (možná) napadne, až zaměříte svoji pozornost na samotný gigboard je, že tvarem to připomíná dětskou rakvičku (to konečně napovídá vedle názvu už samotný tvar pouzdra). Pak si už taky začnete všímat i dalších náležitostí, než jen samotného tvaru. Vrchní hranu delší strany (tam, kde majitel rakve zpravidla mívá nohy, resp. stehna) perforuje šest napájecích zdířek, z nichž je pět ochotno v případě potřeby poskytnou stabilizovaných devět voltů, kdežto jedna pak voltů dvanáct, taktéž stabilizovaných (pochopitelně rozlišeno popiskem udávajícím hodnotu). Níže od těchto nalezneme dvě ledky, označené popisky POWER a OVERLOAD – jistě netřeba komentáře o čem asi informují, ale sluší se uvést maximální zatížitelnost tisícovkou miliampér.
Směrem k hlavě potenciálního nebožtíka a stále po vrchní hraně dospějeme k XLR konektoru, do něhož připojíme zmíněnou lampičku na kuří nožce – vlastně husím krku. Napravo od tohoto XLR konektoru se pak nalézá čtveřice konektorů určená dvěma paralelním signálovým smyčkám, každá dvojice označena dvěma popisky IN a OUT. Na boku spodní krátké hrany boardu můžeme nahmatat zdířku, do které připojíme napájecí síťový kabel, jímž casket gigboard oživíme. Centrální část boardu, určenou efektům, překrývají dvě lepící Velcro pásky, díky nimž vaše krabičky pozbudou chuti po boardu tancovat.
Board sám pak nesedí přímo na zemi (resp. na pódiu), nýbrž je usazen na deseti gumových nožičkách, což zaručuje dostatečnou přilnavost k podkladu, takže je silně nepravděpodobné, že by vám takto usazený pedal board mohl někam utéct.
Určitě na vás zapůsobí poměrná robustnost základny, neboť ačkoliv je tento vlastně plastový, i když si během hraní, rozehřáti staccatovým tempem, dupnete o něco více než jen málo, pedál board určitě toto vaše skotačení přežije. Domnívám se proto, že lze napsat, že je gigboard vyveden precizně. Snad proto pak poněkud překvapivě zapůsobí, když zaklapnete do XLR samice lampičku. Samotná XLR zdířka se totiž poněkud svobodomyslně viklá. Ne snad, že by to nějak narušovalo stabilitu samotné lampičky, nicméně dle mého soudu to při prvním „insertu" může překvapit.
Podstatné jsou samozřejmě vlastnosti samotného zdroje – jde o spínaný stabilizovaný zdroj pracující bez problémů po celém světě s rozkmitem napětí od 100 do 240 V. Jeho technologické zpracování působí solidně, i když vlastní mechanické detaily (rozmázlé upevňovací tmely, atd.) trochu kazí dojem. Každopádně jsem nezaznamenal u efektů vyžadujících stabilizované a dokonale filtrované napájení (viz např. delay Boss DD-3, flangery DOD FX-75B, Ibanez SL-10, overdrive MXR ZW-44, simulátor Tech21 GT-2 a ekvalizér Boss PQ-4) žádné nežádoucí brumy, a to je věc v pravdě podstatná. Možná by stála za zamyšlení délka síťového napájecího kabelu – myslím, že by opravdu mohl být o něco delší, než stávajících 150 cm.
Možnosti zapojení pedal boardu asi nejlépe a nejpřehledněji (než samotný textový popis) osvětlí schémata, uvedená v manuálu. Variace zapojení jsou široké, velmi pravděpodobně si každý bude moci vybrat dle své konkrétní potřeby.
Pokud se vrátíme ještě ke kabelům, které jsme zmínili během prohlídky kapsy pouzdra, uveďme, že se jedná o dva DC kabely s možností změny polarity, dále tři DC „Y" kabely (tedy jeden kabel pro dva efektové pedály), taktéž s možností změny polarity, dále pak jeden DC kabel zakončený mini jackem a nakonec poslední kabel s přípojkou pro devítivoltovou baterii.
Co dodat?
Nechte se inspirovat temnou havraní siluetou a dopřejte svým krabičkám důstojné spočinutí v útrobách rakvičky od Warwicku! Nebo jim alespoň umožněte, aby si toto spočinutí směly vyzkoušet. A pokud to bude vyhovovat vám i jim, pak nechť odpočívají v pokoji (R.I.P.)
