MXL V67 Series Modely V67N, V67G, V67i...

Studiové mikrofony (1. část)

Americkou společnost Marshall Electronics asi není potřeba čtenáři zvukaři nějak blíže představovat. Svým více jak třicetiletým působením v oblasti audio/video se již stihla pevně zapsat do povědomí odborné obce. Víme také, že divizí Professional Audio v posledních letech oslovuje hudebníky a mistry zvuku svými kvalitními a cenově přístupnými studiovými mikrofony MXL.

Obliba těchto mikrofonů zejména v poslední době velmi roste, což je i s ohledem na současný trend nepochybně (spolu)způsobeno faktem, že se tyto výrobky vyznačují zejména vynikajícím poměrem cena : výkon (a možná, že výkon ještě přesahuje cenu). Díky této cenové politice a výrobní kvalitě jsou mikrofony MXL vyhledávány zejména majiteli menších či domácích studií po celém světě. Však jsou také v mnoha zahraničních odborných časopisech patřičně glorifikovány a „jejich sláva se občas hvězd dotýká“. Sídlo firmy byste našli v kalifornském EL Segundo, výroba je potom rozprostřena různě po světě (Rusko, Čína, Japonsko...).

Komu se nelení, tomu se zelení

Od dovozce jsme k testu obdrželi hned pětici mikrofonů řady V67. Všechny mikrofony této řady zaujmou na první pohled především brčálově zelenou matnou barvou kombinovanou s blyštivě zlatými mikrofonními koši se snímacími kapslemi a zlatým potiskem. Řešení velmi elegantní. Nedostál bych ovšem hodnosti recenzenta „šťourala“, kdybych šeptem nedodal, že mně tato barevná kombinace velice nápadně připomíná slavný C12 VR od AKG, který je vlajkovou lodí této mikrofonní megafirmy. (Zejména V67i Tube se C12 nápadně podobá.) Nicméně, nemám nic proti, a jak říkají hudební skladatelé: „Pokud je to jen citace, je vše v pořádku". Řada V67 nabízí širší spektrum mikrofonních modelů, od malomembránové tužky V67N, velkomembránového kondenzátorového V67G, po „velkomembránu“ s duální kapslí V67i, stereo mikrofon V67Q a lampovou verzi modelu V67i (s přídomkem Tube). Všechny tyto mikrofony využívají elektroniku zapojenou pomocí kabelů Mogami, jejichž produkci zajišťuje jedna z divizí Marshall Electronics, a které zajišťují co možná nejvíce transparentní zvukový přenos. Modely V67i a V67i Tube disponují zcela neočekávaně dvěma rozdílnými kapslemi, které si uživatel volí dle libosti přepínačem. Přes původní záměr zpracovat test všech těchto mikrofonů do jediného článku jsme se v redakci nakonec rozhodli věnovat stereo a lampovému modelu samostatný test, respektive druhou část navazující na následující „prověření“ mikrovonů V67N, V67G a V67i.

V67N (2 785,- Kč)

Prvním z trojice testovaných mikrofonů je „tužka“ osazená 22mm kapslí potaženou 6mikronovou vrstvou zlata. Mikrofon je dlouhý 124 mm a v průměru měří 23 mm. Uživatel má k dispozici v setu hned dvě kapsle, kdy jedna disponuje kardioidní směrovou charakteristikou a druhá kulovou. Obě kapsle jsou chráněny jednoduchou mřížkou. Na druhé straně mikrofonu je vývod pro třípinový XLR konektor. Kondenzátorová konstrukce mikrofonu samozřejmě vyžaduje phantomové napájení. Mikrofon pracuje v rozsahu 20 Hz - 20 kHz (jiné tužky většinou končí na 30 Hz). Impedance je 150 Ohmů, maximální akustický tlak 122 dB, odstup signál/šum: 78 dB (1 Pa, váženo křívkou A) a ekvivalentní šum -16 dB (váženo křivkou A). V67N je díky udávanému frekvenčnímu rozsahu výrobcem doporučen pro poměrně pestré zdroje signálu, ať už jde například o náběr bicích, smyčců, akustických i elektrických kytar, sborů apod. My jsme mikrofon zkoušeli ve studiu při nahrávání houslí. Použivali jsme ho jako kontaktní mikrofon. Současně jsme stejný part pro srovnání točili přes mikrofonní tužky JM-27 Joemeek, AKG C-430 a starší Shure BG4. Cenově je testovaný mikrofon kdesi uprostřed, ale disponuje navíc kulovou výměnnou vložkou, což ho činí univerzálnějším. Nejlépe se nám jevil zvuk nástroje zachycený právě touto vložkou. Měl vcelku přirozený charakter a vyrovnané kmitočtové spektrum. Koule samozřejmě nebyla tak dokonalá, jako tomu je u jednopalcových mikrofonů, nicméně zvuk věrně zaznamenává nejen nástroj samotný, ale i prostředí kolem něho. Dvojici těchto mikrofonů bych si uměl představit i při nahrávání v terénu, ať už v pozici AB (hlavních stranových mikrofonů), či XY (dvojice vykrývající střed). U XY bych použil spíše vložku kardioidní. Joemeek JM-27 měl zvuk dosti podobný naší V67N, jen mi přišel maličko hladší. AKG C-430 bylo zase průraznější a ostřejší, Shure BG4 měl kulatě-sametovou projekci. Kardioidní vložka snímala taktéž velmi slušně s maličko větším nárůstem proximity efektu. Zvukově nemůžeme tomuto mikrofonu nic vytknout. Samotné mechanické provedení zvukově jinak zdařilého výrobku však není úplně dokonalé (barva zateklá do závitů vložky, nepříliš odolná krycí mřížka kapsle či volnější mikrofonní držák bez redukce). Být výrobcem, možná bych dodal mikrofon jen v papírové krabičce namísto polstrované dřevěné etue, ale trochu bych dotáhl hardware, protože si to i s ohledem na slušný zvukový projev zaslouží. („Smrt etuím!“)

V67G (2 785,- Kč)

Tento mikrofon disponuje jednopalcovou pozlacenou kapslí. Je “nejnižším” modelem z trojice jednopalcových V67. Výrobce mu naordinoval kardioidní směrovou charakteristiku, kterou disponuje valná většina kondenzátorových mikrofonů určená pro nahrávací studia. Jeho použití má být vpodstatě univerzální, tedy jak pro zpěv, tak pro nástroje. Charakteristickým designovým prvkem je opět zelená barva těla a zlatá - tentokráte dvojitá - mřížka mikrofonního koše. Je dodáván v papírové krabici. V příslušentví se nachází též pevný kovový mikrofonní držák. Cena mikrofonu je podle mého názoru velmi příznivá.

Přístroj disponuje FET elektronikou a transformátorově symetrizovaným výstupem. Pracuje v rozsahu 30 Hz - 20 kHz, jeho citlivost je 15 mV/PA, maximální SPL je 130 dB @ 0,5% THD, dynamický rozsah činí 110/120 dB, impedance 200 Ohmů a SRN 74 dB (1PA, váženo křivkou A). Mikrofon váží 600 g. V67G jsme využili k natáčení mluveného slova. Výrobce upozorňuje na záměrně zvýšený proximity efekt, který umožňuje získávat větší množství barev a zvukových nálad. Tento efekt je v nahrávce opravdu slyšitelný, ale není nepříjemný. Dodává do zvuku plnost a barvu. Výšky nejsou naopak nepříjemně vlezlé, i když jich mikrofon produkuje maličko více. Stejné slovo jsme natočili pro srovnání též přes AKG Perception 420. Jeho zvuk byl vyrovnanější a referenčnější, zároveň však pořizovací cena o téměř třetinu vyšší. Musím říci, že mě osobně zvuk V67G mile překvapil, protože za tuto cenu bych takový výkon opravdu neočekával. Má kritika se opět snese na hardware, tentokráte na malou pevnost mikrofonní mřížky, kterou lze bez větší námahy promáčknout prstem. Škoda přeškoda, protože jinak by neměl tento nízkorozpočtový mikrofon chybu.

V67i Dual Capsule (3 922,- Kč)

Pomalu začíná přituhovat, cenově je však stále ještě teploučko. Tento mikrofon je velikostně i designově zcela identický s V67G. Naše „íčko“ má však jedinečnou konstrukci. Je totiž dvoukapslové. Taktéž disponuje pouze kardioidní charakteristikou jako V67G, zato však umí dvě barvy: Brt (Bright) a Wm (Warm). Každá z těchto dvou barev má svou vlastní snímací kapsli. Páčkový přepínač umožňuje jejich výběr. Pod aktivní vložkou se zároveň rozsvítí červená LED. I když to někomu může připadat trochu pouťové, je toto řešení „blbuvzdorné“ a nelze se splést. Zkratky obou charakteristik jsou navíc vyraženy na kovovém rámečku koše. Na druhé straně mikrofonu jsou ještě dva další páčkové přepínače. Jedním z nich lze aktivovat ořez nežádoucích kmitočtů (150 Hz/6 dB na oktávu) a druhým se zapíná útlum o -6 dB. Mikrofon pak zvládá snímání hlasitějších zdrojů, jako jsou kytarové aparáty či žesťové nástroje. Primárně je však výrobcem doporučen pro vokál a akustické nástroje. Přední „Warm“ strana je výrobcem určená pro harmonicky bohatší a plnější záznam, tedy zejména pro mužské hlasy, a strana zadní „Bright“ má evokovat zvukový charakter starších elektronkových mikrofonů s typickou vzdušností a kulatostí. Tento mikrofon opět pracuje v rozsahu 30 Hz - 20 kHz, jeho citlivost je 15 mV/Pa, SRN 74 dB (1PA, váženo křivkou A), impedance 200 Ohmů, dynamický rozsah 110/120 dB, SPL je 130/140 @ 0,5% THD.

Mikrofon jsme opět testovali stejně jako v předchozím případě na mluvené slovo. Při použití kapsle Warm mi přišlo, že zvuk už je příliš ostrý a nabasovaný. U člověka s vyšším podílem sykavek se toto může nepříjemně projevit v nahrávce. Opravdu není tato barva příliš vhodná pro snímání ostřejších ženských hlasů. Ve zvuku byl opět proximity efekt. Kapsle Bright je výrazně hladší a vzdušnější. Se zvukem se lépe pracuje v celkovém mixu. Kapsle Warm ale dobře snímá akustickou kytaru. Pokud je tato v nahrávce sama, výtečně se barevně prosazuje. Když bych však takto zaznamenal více akustických nástrojů, byl by mix dle mého názoru ostrý. V67i dosahuje dobrých výsledků i při náběru elektrické kytary (čisté, či old school crunch např. s aparáty Fender, Vox, nebo s vintage Marshally), zejména s nastavením Warm. Bright může být zajímavé řešní pro perkuse (conga, djembe...). Mikrofon je dodáván sice v dřevěné polstrované krabičce, zato bez odpruženého držáku. Ten v tomto případě vybízí k dokoupení. Pletivo chránící koš mikrofonu je měkké, stejně jako v předchozím případě. Závěrem Závěrem bych jen potvrdil, že všechny mikrofony disponují ve své cenové kategorii opravdu naprůměrným zvukem. Pokud bych měl mezi nimi volit, rozhodl bych se pro V67G a dokoupil odpružený držák. Tento model mě jako milovníka jednoduchosti a účelnosti zaujal nejvíce. Myslím, že by za málo peněz udělal hodně muziky. Pozor, to ale není konec, protože dva velmi zajímavé modely vám představíme v příštím čísle...