„Osobně nejvíc doporučuji všem bubeníkům bez rozdílu hudebních stylů a technik (veteránům i začátečníkům) soustředit se především na základy. Pokud cvičíte, bubnujete (hrajete v kapele) nebo jen ‘jamujete‘, dbejte na ‘timing‘, zvláště pak na feeling doby čtvrťové. Od ní se totiž vše odvíjí…!"
Odkud a kam
Akira Jimbo se narodil 27. února 1959 v Tokiu, dnes mu je tedy něco málo k padesátce, ale i tak dokáže vedoucí ikona japonské hudební scény oslovit tisíce mladých příznivců moderního rytmického nástroje - bicích. Hudebně nadaný, vzrušující, dynamický, zářivý, velice stálý a stabilní v rytmu a tempu, častokrát neuvěřitelný - takto i jinak by jsme mohli charakterizovat v několika přívlastcích génia, který se dokázal svou jasnou a přímočarou vizí rozvoje techniky hry na bicí přenést na místa, o kterých se mnohým v dané době ani nezdálo.
Začátek a inspirace
Když bylo Akira Jimbovi něco přes patnáct let, dostaly se mu do rukou mnohé nahrávky z USA, ve kterých se mimo jiné prosazovala i technika virtuózního mága Steva Gadda.
A někde tam bychom mohli začít hledat kořeny pro Akirovy inspirace. Tradiční školy (potažmo učitelé) techniky hry na bicí nástroje v Japonsku v té době neexistovaly, a tak se Akira rozhodl (to mu už bylo něco kolem osmnácti) zkusit to jako samouk. Na „College Keio University" v Tokyu se stal členem kapely Keio Light Music Society (18členný orchestr), ze které se propracoval do mezinárodně známé skupiny Casiopea (již jako profesionální bubeník a na plný úvazek). Od tohoto kariérního bodu zlomu již nebylo daleko k sólové dráze (v roce 1989 ji sdílí rovněž s talentovaným basistou Tetsuo Sakurai), kterou pojal přímočaře jako inovátor a propagátor využití moderních herních technik.
Inovace a moderní techniky ve hře
Inspirativních prvků pro rozvíjení techniky bubnování (včetně doplňkových perkusivních nástrojů) najdeme u Akiri mnoho. My se však budeme věnovat pouze třem jeho vkladům do soudobé „zlušenosti" bubenické obce…
Inovace první: Použití triggerovaných akustických bicích v kombinaci s pady a vlastními samply.
Pro ty, kteří již s „mozečkama" typu ddrum, Roland TD nebo Yamaha DTX něco zažili, je zde místo na cigárko… Pro ostatní se pokusím stručně vysvětlit. „Triggerovaní" je způsob přenášení úderu paličky pomocí „TRIGGER-u" (snímač přenášející napětí) do přístroje (mozeček), ve kterém můžete danému úderu/triggeru přiradit zvuk (sample). Místo triggerů je možné použít i PAD (plastové destičky obsahující trigger uvnitř). Pokud si „natriggerujete" další zvuky bicích nástrojů (tedy kopák, virbl, přechody), nejedná se o nic zvláštního a pouze zesilujete zvukový efekt samotné soupravy. AKIRA nám ukazuje další možnosti. Každý jeho PAD spouští různé zvuky jiných nástrojů (např. basa, klávesy v různých akordech, zpěvy, doprovody atd.). Výsledkem zůstává náš užaslý pohled na osamoceného bubeníka mlátícího kolem sebe do všeho nač jen dosáhne, v paralelním vesmíru představující velice slušnou kapelu hrající příjemnou muziku. A to všechno ovládá v reálném čase VŠECHNO sám. Trošku geniální? ANO!
Inovace druhá: Rozvinutá technika Steva Gadda a nejen jeho…
Jak sám Akira přiznává Steve Gadd byl a zůstává jeho velkým vzorem. Mnoho základních technik se naučil právě odposlechem tohoto klasického bubeníka. Sám nezůstal pouze u kopírování a přidává hodně své trošky do mlýna. Typickým příkladem je technika „PARADIDLE-DIDLE" – kombinace střídaní pravé a levé ruky PLPPLL. Tuto techniku s oblibou používá a střídá v různých obměnách a kombinacích v celé soupravě a tím vytváří velice barevný obraz sól nebo celých „grooves" u jednotlivých pasáží.
Další zajímavostí je koordinace těla, kde využití nohou nezůstává pouze u šlapky a šlapání hi-hat (dnes možná běžný jev, ale co tak 15 až 20 let zpátky?). Zde přichází ke slovu osobitý a velice znatelný vliv mistra latino-bubeníků Ignacia Berroa (afro-kubánský expert a bubenický guru). Levou nohu používá jako vedoucí rytmizující/pulzující část u latinských rytmů. Pomocí woodblocku (dřevěný čtvereček) malebně prochází Karibikem latinské samby, přičemž se zbytkem těla samozřejmě věnuje normálnímu chodu bicích a kapely (na pódiu je ale pořád SÁM!). Rovněž geniální, že? ANO! Pokud ani tohle všechno nestačí a chcete ještě vědět něco o tom, jak se může hrát na dvoušlapku a přitom šlapat hi-hatku na každou čtvrtku/osminku zároveň, a dokonce i při rychlých sextolách, tak určitě zajděte na seminář v Praze, kde vám to mistr jistě velice rád ukáže.
Inovace třetí: Vývoj činelů Zildjian K Custom Hybrid a paliček Vic Firth Akria Jimbo (SAJ).
Poslední z řady přínosů do moderního světa bicích nástrojů je nesporně vývoj činelů u firmy Zildjian řady K Custom Hybrid a paliček Vic Firth SAJ. Akira je typický jazzový bubeník, a proto se zaměřil v továrně na řadu K Custom (jazzové činely). Jeho stylová interference si u místních kováčů vynutila „vmísit" do jejich typického zvuku ještě víc brilance (jistý druh jasno-zvuku), a tím je připravit pro univerzální použití ve studiu i na koncertě, zároveň neztratit citlivost nutnou pro jazz při dynamickém hraní.
U paliček firma Vic Firth přihlédla k multifunkci u jeho hry bicích - rychlé i úderné zároveň. Paličky mají trochu protáhlou špičku (tvar kapky nebo slzy) délku 16" (40,64 cm) a průměr .565" (1,44 cm). Velice všestranné.
„Nádobíčko”
Akira Jimbo je Japonec a jeho patriotismus mu za celou kariéru nedovolil se ani poohlédnout po jiném výrobci bicích nástrojů než je Yamaha (případně Pearl v počátcích kariéry). Pokud si tedy shrneme vše, co jsme naznačovali v předchozích odstavcích, dostáváme sečteno a podtrženo:
Akustické bicí (bukové dřevo): WSD-13AJ 13" x 7" - virbl „signature" model, bukové dřevo s dřevěnými ráfky; WBD-1022T 22" x 18" - kopák (všechny přechody jsou zavěšené); WTT-1008 8" x 8" – přechod; WTT-1010 10" x 9" – přechod; WTT-1012 12" x 10" - přechod, WTT-1014 14" x 12" – přechod; WTT-1016 16" x 14" – přechod; Alex Acuna Signature Series TM13AA 13" Timbale; Alex Acuna Sinature Series TM14AA 14" Timbale; 8"/10" cow bell (2x); wood blok (1x)
Hardware: CH-745 - držák pro stojan (5x); CS-945 - stojan pro činel (3x); DS-1100 - hydraulická židle; CSAT-924 - přídavný stojan pro činel (3x); DFP-9310 – dvoušlapka; HS-1000 - stojan pro hi-hat; SS-940 - stojan pro virbl; TH-945 - dvojitý držák pro přechody (3x); WS-940 - dvojitý stojan (4x)
Elektrické bicí: DXT2SU DTXTREME2S Drum Trigger Modul; TP65S elektrické 3zónové pady (6x); DT20 Drum Triggery (6x)
Činely: Zildjian K Custom Hybrid, dle potřeby - nejčastěji 20" Ride, 19" China, 2x 16/18 Crash, 2x 10"/12"splash, 13" hi-hat
Paličky: Vic Firth, opět vlastní model Akria Jimbo (SAJ)
Jimbo – učitel moderních bubeníků
Pokud chceme sumarizovat ve VELKÉ zkratce působení Akiry Jimba v mediálním světě, potřebujeme celou stránku umělců, se kterými za svou velice plodnou kariéru spolupracoval. Nebudu je zde vypisovat, protože Music Store má omezenou kapacitu stránek a stejně bychom se na jeho konci nedopracovali ani k polovině daného seznamu :o).
Při své domácí kapele Casiopea, ke které se v roce 1997 opět vrátil, se rovněž věnuje projektu DNA Synchronized (s dalším vynikajícím japonským bubeníkem Hiroyuki Noritake z pojektu T-Square). Za zmínku stojí práce na poli předávání roky získaných zkušeností - tedy video škol a sólových alb. Akira se v nich představuje jako opravdu VŠESTRANNÝ umělec a učitel.
Uveďme tedy chronologicky: Video školy a jiné video produkce: Metamorphosis (1992), Pulse (1995), Independence (1998), Evolution (1999), Wasabi (2003), Fujiyama (2003).
Sólová alba: Cotton (1986), Palette (1989), Jimbo (1990), Slow Boat (1991), Lime Pie (1993), Rooms By The Sea (1995), Panama Man (1995), Flower (1997), Stone Butterlfy (1997), Brombo! (2003), Brombo 2 (2004) s basistou Brianem Brombergem
Kompilace: New Age Music & New Sounds Vol. 67 - "Liberty"
