Hi-Fi

AV receivery s dekodéry Dolby Digital a DTS

Třemi produkty z oblasti domácí zábavy navazujeme na minulé srovnání DVD přehrávačů. Jsou to receivery s dekodéry prostorového zvuku, určené pro použití právě s takovými DVD playery, jaké jsme poznali minule. Písmena AV (audio-video) na začátku symbolizují možnost propojení i obrazových signálů, a to hlavně v případech malého počtu vstupů na televizoru - všechna zařízení produkující zvuk i obraz (videorekordér, DVD, satelit, počítač apod.) pak lze propojit do receiveru a z něj pak jedním kabelem do televizního přijímače.

Odlišnost testovaných modelů od ostatních spočívá hlavně v přítomnosti dekodérů prostorového zvuku: kromě obligátního Dolby Surround Pro Logic pak Dolby Digital a DTS, což jsou právě systémy používané na DVD titulech. Více informací najdete v minulém čísle, kde byla otázka domácího kina rozvedena podrobněji.

Receivery, česky přijímače, v sobě obsahují část zesilovací, část tunerovou a často i sekci dekodérů domácího kina. RDS systém u tuneru je nezbytnou výbavou a nabízí nejen zobrazení názvu stanice. Domácí kino má svůj základ v analogovém typu Pro Logic a dnes i v možnosti připojení a zesílení šestikanálového signálu dekódovaného v dekodéru (externím nebo v DVD). Nedekódovaný signál vyšších typů prostorového zvuku vyžadují u receiveru digitální vstup, a to buď v optickém, nebo koaxiálním provedení.

Rozdíly mezi AV přijímači spočívají zejména v počtu audio a video vstupů a výstupů, provedení připojovacích konektorů reprosvorek, počtu a druhu simulovaných zvukových polí, provedení dálkového ovladače nebo ve způsobu podrobnějšího nastavení přístroje. Zvukové rozdíly v prostorovém i stereofonním režimu často nejsou veliké - to platí nejčastěji pro přístroje stejné cenové kategorie.

V následujících řádcích jsou shrnuty ty důležitější údaje o AV receiverech ve skupině do dvaceti tisíc korun a vybavených dekodéry Dolby Digital a DTS. K poslechu sloužil jako zdroj DVD přehrávač Sony (DVP-S 525 D), přehrávající testovací disk firmy Yamaha s velmi „propečenými“ ukázkami filmů i hudby v DTS a tituly Mumie, Vodní svět a Metallica - Cunning Stunts v režimu Dolby Digital. K reprodukci sloužila cinema sestava Jamo Sirius a pro stereo poslech soustavy Canton CT-920 SC. Je třeba ještě poznamenat, že cena testovaného přístroje Technics byla původně 14 995,-.

SONY STR-DB 830

Veleúspěšný a průlomový model Sony je důkazem, že za zajímavou cenu lze prodávat přístroj svými kvalitami a výbavou pronikající i za dvacetitisícovou hranici. Je to též zástupce takzvané QS řady, která je mezistupněm k nejvyšší, espritové sérii. Nabízí oproti základní linii čelní hliníkový panel a zpravidla mj. vylepšení v konstrukci a napájení (transformátoru).

Provedení přístroje ve velmi bytelné (nejtěžší v testu). Odklápěcí dvířka na předním panelu ukrývají většinu ovládacích prvků: ovládání tuneru, nastavení parametrů domácího kina, ekvalizér atd. Hravým posluchačům nezbývá nic jiného, než mít dvířka stále odklopená a ukojit si tak své nastavovací potřeby. Většinu funkcí zastane ale i dálkový ovladač. Displej je přehledný v tunerovém i zesilovacím režimu a navíc lze ztlumit jeho jas.

Zadní část působí impozantně obzvláště díky reproduktorovým svorkám, jako jediným kompletně ve šroubovacím provedení (včetně efektových kanálů), takže není problém připojit adekvátně silné kabely. Počet vstupních konektorů je opravdu velký a uspokojí drtivou většinu zákazníků - nechybí pět videovstupů, navíc čtyři v provedení S-VHS (hosiden). Zajímavostí je možnost míchání různých audio a video signálů. Nadstandardem jsou i jeden koaxiální a tři optické digitální vstupy a k tomu i jeden optický výstup (např. pro nahrávání digitální cestou). Velmi příjemným jevem je pak přítomnost linkových výstupů pro každý kanál, včetně subwooferu. Impedanci reproduktorů lze volit přepínačem (4/8 Ohm) a hned vedle se nalézá spínaná zásuvka 220 V pro připojení a spuštění jiného přístroje.

Dálkové ovládání je relativně přehledné; pod odklápěcí částí se skrývají tlačítka pro velmi podrobné nastavení veličin zvuku domácího kina. Příjemnou vlastností je možnost naprogramovat ovladač k řízení ostatních komponentů, a to i jiných značek (jejich seznam není nejpočetnější, ale buďme rádi i za to). Tunerová část nabízí běžnou výbavu: třicet předvoleb, soubor funkcí RDS v plné sestavě (včetně radiotextu (RT), časové informace (CT) a EON). Jednotlivé stanice byly přijímány velmi dobře.

Možnosti nastavení zvuku jsou opravdu nepřeberné. Místo klasických korekcí (basy, výšky) se zde vyskytuje ekvalizér se třemi volitelnými frekvencemi (bass, mid, treble) a volbou úrovně +/- 10 dB a navíc je možno skokově posílit basy tlačítkem Bass Boost. U domácího kina je možné velmi detailně doladit parametry poslechu - po suďte sami: relativní velikost reprosoustav, vzdálenost reproduktorů od posluchače (s krokem 0,1 m), možnost omezit dynamický rozsah nahrávky v několika stupních (D. RANGE) , tzv. hloubka efektu, typ zdí a tlumení (WALL), odrazy (REVERB), "hloubka" obrazovky (SCREEN DEPTH) - k nastavení vjemu hloubky obrazu nebo polohu - tj. úhel a výšku zadních efektových reproduktorů vzhledem k posluchači. Příznivci počítačů neodejdou nespokojeni.

Režimy prostorového zvuku mají opravdu široký rozsah. Celkem je jich zde 27 (!). Většinu z nich si uživatel může nastavit sám a vychutnat si tak nahrávky, které třeba nejsou vytvořené ve vícekanálovém zvuku.

Poslech filmu i stereo hudby je opravdovým zážitkem a je možné směle srovnat přístroj s jen o málo levnějšími zesilovači. Zvuk je přirozený, nijak nezabarvený a zaslouží si připojení kvalitních reprosoustav, na kterých lze kvality tohoto receiveru opravdu docenit. Navíc velice bohatá výbava posouvá tento model do čela testovaných mašinek bez ohledu na cenu.

TECHNICS SA-DX 930

Zajímavý typ od Matsushity nenabízí tolik jako předchůdce, ale to je dáno i jeho cenou, nyní sníženou. V nabídce Technicsu není v současnosti nejvyšším modelem, ale je jediným, který je vybaven dekodéry Dolby Digital a DTS.

První dojem z přístroje je velmi příjemný, a to hlavně symetrickým vzhledem. Tento design je použitý i u nižších modelů firmy. Čelní část nabízí většinu ovládacích prvků nutných k řízení přijímače. K vyvolání řady funkcí však slouží různé kombinace stisků kláves, a tak některé méně užívané úkoly se asi nezachytí v kůře mozkové a potom musí pomoci návod.

Pohled odzadu ukáže, že ostatním modelům v testu dali výrobci do vínku poněkud více přípojných míst - zde jsou pouze dva video vstupy a navíc jen v provedení cinch. Digitální vstupy jsou k dispozici celkem dva, a to optické (TOS-link). Vstup 5.1 pro zesílení dekódovaného signálu samozřejmě nechybí. Reproduktorové svorky mají šroubovací provedení jen na první pár předních beden, ostatní terminály mají podobu pérových svorek. Přístroj umožňuje též přizpůsobení se impedanci reprosoustav.

Dálkový ovladač nabízí spíše jednodušší, ale o to přehlednější ovládání přístroje i ostatních komponentů, včetně televizoru, DVD, videorekordéru. Podmínkou je ovšem stejný původ těchto zařízení (Panasonic/Technics). Stanice v éteru naladí uživatel velmi jednoduše a přístroj to za něj udělá i automaticky (až třicet pozic). Příjemná je možnost zadání frekvence přímo pomocí číselné klávesnice dálkového ovladače (Direct Tuning). RDS nechybí a kromě časového údaje nabízí to, co ostatní přístroje.

Ovládání korekcí (bass, treble, balance) je přítomno "klasicky" na předním panelu. Ostatní nastavení není příliš rozsáhlé - samozřejmá je regulace síly centrálního i zadních kanálů, řízení dozvuku efektových reproduktorů (Delay) a navíc i nastavení velikosti použitých reprosoustav. Počet režimů prostorového zvuku je omezen na nejnutnější minimum: Technics nabízí kromě sterea pouze Pro Logic, Dolby Digital a DTS, čímž poněkud zaostává za konkurencí, která nabízí větší či menší počet DSP režimů.

Přítomnost Sleep timeru, který zajišťuje vypnutí přístroje za určitý čas (usínání s hudbou), není žádným překvapením. Zajímavou funkcí je Wake Up, což je vlastně náhrada za zabudované hodiny a dokáže zapnout (vzbudit) přístroj po pěti, sedmi nebo devíti hodinách od aktivace této volby.

Zvukové vlastnosti jsou velmi dobré, přesto že zvuk je mírně zabarven na nízkých kmitočtech. To ale nemusí být na škodu u domácího kina, kde není mírně basovější zvuk k zahození. A protože příznivá cena je zde zřejmě nejzajímavější devizou, najde si tento receiver jistě dostatek zákazníků.

YAMAHA RX-V 595 a RDS 

Přístroj průkopnické firmy domácího kina uzavírá startovní pole našeho srovnávání. Klasický a technicky strohý design tvoří stabilně tvář této značky, přičemž drtivou většinu výrobků seženete nejen ve vyobrazeném černém provedení, ale i v nyní módním stříbrném (titanovém) kabátu. Typové označení nese dodatek "a", což znamená přítomnost dekodéru DTS (na rozdíl od starší verze).

Úvodní pohled zařadí tento přístroj spíše do kategorie AV receiverů, které zde reprezentuje model Sony. To platí jak při pohledu zepředu, tak i po otočení a prozkoumání stroje z odvrácené strany, která nabízí dostatek přípojných míst. Přístroj v dostatečné míře umožní zapojení i video signálů, a to jak přes konektory cinch, tak i pomocí S-VHS kabelů (hosiden) - navíc (stejně jako Sony) i z předního panelu, což je příjemné při zapojení např. videokamery. Reproduktorové kabely jsou uchyceny pomocí šroubovacích terminálů (oba hlavní páry), ostatní svorky jsou pérové, což v této kategorii je tak trochu malý nedostatek.

Dálkové ovládání je řešeno velmi zajímavě. V horní části mu dominuje otočný volič, kterým vybíráme ovládaný přístroj. Snaha o přehledné uspořádání tlačítek je zřejmá, ale přesto ovladač vyžaduje poněkud delší seznamování - většina tlačítek má více funkcí a jejich vyvolání dá někdy více práce. Co ovšem potěší, je možnost naprogramovat ovladač k řízení jiných přístrojů - seznam zařízení, a hlavně počet přednastavených kódů podle značek je úctyhodný a je srovnatelný se univerzálními infraovladači té vyšší kategorie.

Příjem rozhlasového vysílání je bezchybný, počet předvoleb je největší v testu - lze uložit až čtyřicet stanic do pěti banků po osmi. RDS funkce jsou samozřejmostí a na oranžově svítícím displeji nechybí název stanice, radiotext, čas, typ programu a ani soubor EON.

Kromě běžné regulace síly jednotlivých kanálů, tónových korekcí a volby velikosti reproduktorů nabídne Yamaha i detailnější možnosti nastavení zvuku domácího kina: každý z osmi nabízených efektů (kromě režimu Pro Logic a Enhanced Pro Logic ještě efekty Cinema DSP) lze upravit regulací dozvuku centru i zadních reproduktorů; užitečnou volbou je omezení dynamického rozsahu, což je vhodné např. při tišším poslechu (v noci), kdy se zmenší rozdíly mezi velmi tichými a hlasitými pasážemi. Všechna tato nastavení lze zablokovat proti náhodné změně díky funkci Guard. Sílu hlavních reprosoustav lze utlumit pomocí přepínače -10 dB, například při nerovnováze citlivosti vzhledem k ostatním reproduktorům.

Po zvukové stránce nelze tomuto AV receiveru nic vytknout - reprodukce je vyrovnaná a nenese stopy žádného ovlivnění a to platí i pro stereofonní poslech. Celkově tedy zanechá Yamaha výborný dojem až na maličko vyšší cenu v porovnání s konkurencí. Malou skvrnou na jinak čistém štítě je nízká úroveň českého překladu návodu a je nutné často konzultovat hlavně obrázky s manuálem originálním.

Závěrem

Z hodnocení vyplývá, že nejzajímavější ze tří testovaných byl zřejmě model Sony, ovšem pokud máme hledět hlavně na cenu, Technics svého majitele jistě nezklame. Ty důležitější parametry a vlastnosti jsou shrnuty v tabulce. Hodnotím opět stupnicí od nuly do sedmi, přičemž nula není zrovna nejlepší výsledek.

Tento článek vznikl ve spolupráci s firmou
Interaudio Pardubice (www.interaudio.cz)