Beyerdynamic Opus Drumset

Sada mikrofonů pro bicí
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
Ceny v textu

Drumset to je transportní kufřík, který obsahuje mikrofony užitečné pro snímání a ozvučení soupravy bicích nástrojů. Sada přichází od firmy Beyerdynamic. Tak, jako si každý z nás vybírá konfekci, která mu padne na míru, tak i v případě sady Opus Drumset si může uživatel vybrat přesně podle svých potřeb a možností z dostupných „velikostí" S, M, L a XXL.

Nám tuzemský distributor, společnost Audiopro, poskytla kufřík, ve kterém se nacházejí mikrofony značky Beyerdynamic v následujícím složení: 1x OPUS 99 (včetně stojánku ST 99), 2x OPUS 53, 2x OPUS 83, 4x OPUS 87 a 1x OPUS 88. Testovaná sestava sice svým složením přesně neodpovídá žádnému z nabízených setů, následujícím řádkům to však v žádném případě neublíží, spíše naopak. Základní verze Opus Drumset si každý zvukař může dle svých potřeb doplnit přikoupením dalších mikrofonů… Co víc, alespoň seznámíme čtenáře i s velmi zajímavým modelem OPUS 83, který (na rozdíl od ostatních testovaných mikrofonů) není součástí žádné z nabízených sad Opus Drumset. Ten se k sadě dá podle vkusu a potřeby dokoupit jako vhodný doplněk (je na něj i příslušné místo v kufříku).

Už dávno neplatí, že kompletně ozvučená bicí souprava musí být nutně obklopena lesem mikrofonních stojanů. V sadě jsou téměř všechny mikrofony vybaveny integrovaným držákem pro uchycení na ráfky tomů a kotlů, běžné mikrofonní stojany budete potřebovat pouze pro mikrofony na snímání činelů, případně hi-hatky. Dokonce i mikrofon určený ke snímání velkého bubnu (kopáku) má svůj vlastní, skládací, překvapivě robustní a stabilní stojánek. Pokud při ozvučování nehodláte příliš experimentovat s umístěním mikrofonu ke kopáku, určitě vám stojánek vyhoví. Onen stojánek a samozřejmě každý mikrofon, je uložen do výřezu v pěnovém polstrování, kdykoliv připraven k použití. Pro úplnost dodejme, že sada sestává výhradně z kondenzátorových mikrofonů, výjimkou je mikrofon určený pro ozvučení velekého bubnu. Zapůjčená sada byla otestována během nahrávání, kdy posloužila ke snímání bicí soupravy Yamaha, která se skládala z kopáku, virblu, dvou velkých tomů a dvou kotlů, hi-hatky a spousty činelů. Záznamový řetězec byl jednoduchý, mikrofony, vstupní předzesilovače pultu D&R, výstupy z kanálů, vstupy zvukovky Delta 1010 a následně záznam do stop ProTools 7.3 M-Powered. Dále už k jednotlivým mikrofonům, a to pěkně od spodu, od základu:

OPUS 99

Mikrofon je určen ke snímání kopáku (poradí si ale i s kotlem a aparátem pro baskytaru). Je to jediný dynamický mikrofon v sadě, jeho udávaný frekvenční rozsah je 30 Hz – 18 kHz, směrová charakteristika je hyperkardioidní, citlivost 2,0 mV/Pa, nominální impedance 280 ohmů, zatěžovací impedance větší než 1000 ohmů. Tělo mikrofonu je robustní, kovové s integrovaným držákem pro montáž na mikrofonní stojan. Integrovaný držák je od těla mikrofonu izolován gumou, aby nedocházelo k přenášení vibrací a ruchů na snímací systém mikrofonu. Integrovaný držák se dá samozřejmě v případě potřeby demontovat. Zvuk, který mikrofon produkuje, má vše, co při snímání kopáku většinou hledáme, to je důraz, tlak ve spodních pásmech, čitelnost a dobře definovaný úder palice na blánu, tzv. klik. Jinými slovy, oblíbený a hledaný zvuk současnosti. Ten ovšem není dílem náhody, ale výsledkem promyšlené konfigurace rozhodujících parametrů mikrofonu, které jsou „ušity" na míru danému účelu. Snímací charakteristika mikrofonu je hyperkardioidní, tedy ještě více „zaostřená" na zvuk přicházející zpředu na mikrofon, než je tomu u běžnější kardioidní charakteristiky. Mikrofon je naopak téměř necitlivý na zvuky přicházející ze stran kolmo na osu snímání. Na zvuky přicházející zezadu je pak mikrofon zhruba o polovinu méně citlivější než na zvuky zpředu. Výsledkem je zmíněná vyšší směrovost, menší podíl přeslechů a výraznější tzv. proximity efekt při snímání zblízka, a tedy lepší možnosti pro práci s barvou zvuku. Podíváme-li se na frekvenční charakteristiku mikrofonu, zjistíme, že v okolí 5 kHz (tedy v pásmu důležitém pro definování kliku velkého bubnu) je mikrofon výrazně citlivější (přibližně o 8 dB). Tato charakteristika ale platí pouze ve vzdálenosti asi 1 m od snímaného zdroje zvuku. Z této vzdálenosti se kopák snímá spíše výjimečně. Při přibližování mikrofonu ke zdroji zvuku se začne uplatňovat proximity efekt, začne výrazně narůstat citlivost mikrofonu ve spodních pásmech, která může v okolí 100 Hz dosáhnout zvýšení o 10 dB. Pokud je tedy mikrofon v maximální blízkosti u snímaného zdroje zvuku (u otvoru v přední bláně kopáku) je citlivost nejvyšší právě v okolí dvou jmenovaných frekvencí, kde kopák tlačí (okolí 100 Hz) a kde je čitelný klik (okolí 5 kHz). Takto je úpravou průběhu frekvenční charakteristiky, kdy se počítá s proximity efektem při snímání zblízka, dosaženo v zásadě vyrovnané citlivosti v rozhodujících pásmech. Na obou okrajích přenášeného pásma citlivost mikrofonu pozvolna klesá, ale je stále dostatečná, aby měl výsledný zvuk dobré rozlišení a barvu. Pokud by se kopák ve výsledné mixáži přece jen ztrácel, většinou postačí pouze jemná úprava ekvalizérem.

OPUS 83

První z řady kondenzátorových mikrofonů v sadě, který je zároveň, co do mechanického provedení, také nejrobustnější, výše zmíněný „bonbónek navíc", model OPUS 83. Tělo je z kovu, klasická „tužka", je nutná montáž na mikrofonní stojan. Udávaný frekvenční rozsah je 40 Hz až 20 kHz, směrová charakteristika kardioidní, citlivost 3,2 mV/Pa, nominální impedance 190 ohmů, zatěžovací impedance 1000 ohmů, pro provoz vyžaduje fantomové napájení + 48 V. V testované sadě jsou 2 kusy. Jedná se o univerzální, spíše nástrojový mikrofon. První způsob využití, který se při snímání/ozvučování bicí soupravy nabídne, je snímání činelů, tedy overheady. V sadě jsou ale ještě dva další, k tomuto účelu vhodné, mikrofony, a to model OPUS 53. Takže máme na vybranou. Pokud jde o OPUS 83, samozřejmě jsem je na činelech vyzkoušel, osvědčil se i při snímání kopáku a kdyby tomu v daném případě nebránil přístup k bubnu, určitě by obstál i u virblu. Mikrofon má ze všech kondenzátorových mikrofonů v sadě nejmenší citlivost v porovnání s ostatními typy, a to zhruba o polovinu. To je výhoda při snímání perkusivních zdrojů zvuku, kde je špičková úroveň signálu hodně vysoká a u jiných mikrofonů vyžaduje aktivaci útlumu. Jako stereo pár při snímání činelů mikrofony produkují přehledný, plastický a realistický zvuk. Díky své vyrovnané přenosové charakteristice se ale hodí i na ostatní nástroje. Jak jsem zmínil, odzkoušel jsem ho i při snímání kopáku. Umístil jsem ho naprosto běžným způsobem k otvoru v přední bláně kopáku. Mikrofon se s akustickým tlakem vypořádal na výbornou. Výsledný zvuk je, v porovnání s OPUS 99, více „otevřený" směrem k hornímu okraji přenášeného pásma a naopak jakoby nepatrně méně tlačil v basech. Celkově se ale zvuk kopáku zaznamenaný kondenzátorem OPUS 83, v porovnání se záznamem dynamikou OPUS 99, o něco víc blížil originálu, tedy zvuku kopáku tak, jak jsem ho vnímal v reálu. Mikrofony OPUS 83 (v tuzemsku stojí kolem 6000,- Kč) jsou podle mého názoru univerzální zbraní, použitelnou na jakýkoliv nástroj.

OPUS 53

Kondenzátorový mikrofon, v provedení „tužka". Jeho tělo je zhruba o polovinu menší než u výše popsaného OPUS 83, a je z plastu. Udávaný frekvenční rozsah je 30 Hz až 20 kHz, citlivost 5 mV/Pa, nominální impedance 200 ohmů, zatěžovací impedance větší než 1000 ohmů, snáší akustický tlak 136 dB při fantomovém napájení +48 V a 126 dB při fantomovém napájení +12 V. Tento typ je v sadě doporučen především pro snímání činelů, případně hi-hatky, k dispozici jsou dva kusy. Frekvenční charakteristika je vyrovnaná se zdvihem citlivosti zhruba o 4 dB v okolí 10 kHz. To platí opět pro vzdálenost 1 m od zdroje snímaného zvuku. Při snímání ze vzdálenosti 2 cm od zdroje zvuku se už plně uplatňuje proximity efekt, který fakticky vyrovnává plynulý pokles charakteristiky směrem k nízkým kmitočtům nárůstem citlivosti v okolí 50 Hz o přibližně 8 dB. Při snímání činelů stereo párem je výsledný zvuk velmi podobný zvuku snímanému pomocí páru dvou OPUS 83. Výsledný zvuk je čistý s dobrým rozlišením, možná nepatrně méně plastičtější pokud jde o lokalizaci rozmístění činelů na stereo bázi a jakoby ostřejší směrem k levému a pravému okraji báze. Bylo to znát při přímém srovnání, když jsem poslouchal jenom stopy činelů. Po smíchání nahraných stop činelů se zbytkem bicí soupravy jsem už ale nebyl schopen žádný rozdíl identifikovat. OPUS 53 je doporučen pro snímání činelů a bude dobré se toho držet. Eventualitou je použití na hi-hatku, ale vzhledem k citlivosti mikrofonu bude záležet na umístění (poloze) mikrofonu, na razanci stylu hry bubeníka.

OPUS 87

Kondenzátorový mikrofon s integrovaným držákem pro připevnění na ráfek virblu, tomů a kotlů. Vložka mikrofonu je na husím krku dlouhém 10 cm, který je zakončen držákem (MKV 87), jehož součástí je zároveň předzesilovač a konektor XLR pro signálový kabel.

Provedení integrovaného držáku patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl možnost mít v ruce. Je z plastu a jak je vidět na doprovodných obrázcích, fixaci na ráfku zajišťují dvě silné přítlačné pružiny na kovových distančních sloupcích. Tedy žádné šroubky, západky, nebo plastové klipsny, které se časem opotřebují, ale konstantní přítlak a navíc snadné přizpůsobení případným různým šířkám ráfku. Držák chytnete nejlépe oběma rukama, stlačíte pružiny, usadíte na ráfek, pružiny povolíte a je to! Husí krk vám pak umožňuje snadné natočení mikrofonní vložky do požadované polohy vůči bláně bubnu. Mně to zcela vyhovovalo. Vždycky jsem našel místo pro mikrofon, i když na tomech některé činely doslova ležely. S běžným mikrofonem bych se pravděpodobně k blánám takhle nedostal, pokud by se mi nepodařilo bubeníka přesvědčit, aby dal činely jinam, což může být někdy trochu problém. V tomto případě byl bubeník naopak rád, že mu mikrofony nikde nepřekážejí a nemusí na ně při hře myslet. V testované sadě je OPUS 87 k dispozici celkem 4x a v mém případě to přesně vyšlo na oba tomy a oba kotle. Byl jsem zvědav, co se odehraje, když jsou kondenzátorové mikrofony takhle blízko k blánám bubnů. Vložky byly zhruba ve výšce 3-4 cm nad blánou, vyzkoušel jsem polohy, kdy byla osa kolmo na blánu a nebo směřovala na pomyslný střed bubnu. Obě varianty jsou samozřejmě použitelné. Pokud byla osa kolmo na blánu bubnu, plně se uplatňoval proximity efekt, takže zvuk obsahoval značný podíl basů, u kotlů docházelo ke zdůrazňování přeznívání (doznívání) korpusů bubnů. Při otočení osy směrem na střed se situace v tomto ohledu znatelně zlepšila, mně osobně se zdál zvuk takto realističtější. Právě zde je ale místo pro experimenty. Výborně se osvědčilo také odpružené uložení vložky mikrofonu, do zvuku se z tomů nepřenášely žádné mechanické rezonance a vibrace. Doposud jsem se nezmínil o udávaných parametrech mikrofonu OPUS 87, a to zcela záměrně, protože bych se víceméně jen opakoval. Po porovnání dostupných technických údajů, ale i podle chování mikrofonů jsem si jist, že je to po elektrické stránce stejný mikrofon jako předchozí popsaný typ OPUS 53. A stejné to je i v případě posledního mikrofonu, který nám zbývá.

OPUS 88

Je tedy rovněž kondenzátorový mikrofon s odpruženým integrovaným držákem pro připevnění na ráfek bubnu. Od typu OPUS 87 se vlastně liší pouze tím, že husí krk mikrofonu není dlouhý 10 centimetrů, ale pouhé 2 cm a snímací vložka je uchycena na jakémsi rameni s otočným kloubem, který má rozsah otočení přibližně 300°. Jednotlivé kroky jsou aretovány, takže kam mikrofon nastavíte, tam zůstane. Po uchycení na ráfek je snímací vložka opět ve vzdálenosti 3-4 cm nad blánou a rameno umožňuje nastavení polohy od okraje blány bubnu až nějakých 8 centimetrů směrem ke středu blány. Tento mikrofon je v sadě jediný a pro mě to byla jasná volba pro virbl. Při snímání jsem vyzkoušel několik poloh nastavení snímací vložky mikrofonu, ale nakonec jsem skončil u okraje blány s osou natočenou na střed virblu. Tady se už totiž nepříznivě uplatňovala značná citlivost mikrofonu. Ten sice snášel a přenášel statečně všechny údery na virbl, ale pokud byla osa mikrofonu kolmo na blánu a navíc „vysunuta" směrem k středu, už se mi na vstupu mixážního pultu rozsvěcovala LEDka Peak i při zcela staženém potenciometru citlivosti. Vždycky je možné aktivovat na pultu útlumový pad, ale co kdyby tam to tlačítko nebylo?

Trocha „štelování" se vyplatila a pokud mikrofon nebyl kolmo na blánu virblu, bylo to v pořádku, i když... s jiným virblem a s jiným bubeníkem může být všechno jinak. Vzhledem k tomu, že mikrofon má shodné technické paramtery (tj. frekvenční rozsah, citlivost, max. SPL apod.) jako OPUS 87 a OPUS 53), může být kromě virblu, využit také na ostatní bubny v soupravě a naopak.

Experiment

A na závěr ještě jeden zajímavý praktický poznatek týkající se všech kondenzátorových mikrofonů v sadě. Kondenzátorové mikrofony vyžadují pro svůj provoz tzv. fantomové napájení, které je ustáleno na známých +48 V. Mikrofony samozřejmě fungují i při nižším napětí, ale za tu cenu, že jsou schopny bez zkreslení zpracovat mnohem nižší akustický tlak. Výrobce uvádí možnost napájet fantomem v rozsahu +12 až +48 V, ale s nižším napájecím napětím se samozřejmě obecně snižuje i hodnota maximálního akustického tlaku SPL, který jsou mikrofony schopny zpracovat bez slyšitelného zkreslení. Protože jsem měl k dispozici externí zdroj schopný „krmit kondenzátory" nejen doporučenými +48 V, dovolil jsem si malý experiment a všechny použité kondenzátorové mikrofony jsem napájel napětím sníženým. Srovnávací poslechy byly náročné, ale ve finále ukázaly, že mikrofony OPUS fungují spolehlivě i při podstatném omezení napětí fantomového napájení. Při fantomovém napájení +15 V už bylo v záznamu zcela jasně slyšet zkreslení u mikrofonu OPUS 88, který byl na virblu, další zkreslení se objevilo na mikrofonech OPUS 87, které byly umístěny na obou kotlích soupravy. Tomy (OPUS 87) a činely (OPUS 53) byly v pořádku a největším překvapením (pro mě) byl mikrofon OPUS 83, který byl u kopáku a pracoval naprosto v pohodě, bez slyšitelného zkreslení nahraného signálu. Při fantomovém napájení od +30 V už pracovaly všechny mikrofony bez slyšitelného zkreslení.

Shrnutí

V tomto testu jsme si představili sadu mikrofonů Beyerdynamic Opus Drumset, doplněnou o model OPUS 83 a určenou ke snímání/ozvučování bicích nástrojů. Sada je tvořena mikrofony řady OPUS, které jsou, s výjimkou dynamického mikrofonu pro ozvučení velkého bubnu, všechny kondenzátorové. Mikrofony jsou uzpůsobeny pro snadnou manipulaci a jednoduchou montáž přímo na jednotlivé bubny a tím odpadá potřeba velkého počtu mikrofonních stojanů. Velmi dobré zvukové vlastnosti použitých mikrofonů umožňují realistické a bezproblémové ozvučení bící soupravy za předpokladu odpovídající kvality ostatních komponentů zvukového řetězce včetně samotného nástroje. Některé mikrofony (OPUS 83, OPUS 99) jsou vhodné ke snímání/ozvučování i jiných hudebních nástrojů, nebo jejich aparatur. Sada Beyerdynamic Drumset je k dispozici ve variantách S, M, L a XXL pro různé aplikace podle potřeb uživatele.