Zesilovače AMCRON/CROWN série Macro-Tech, uvedené na trh před čtvrt stoletím, se staly na dlouhou dobu „průmyslovým standardem“, ultimativní volbou pro nespočet velkých rental companies na celém světě, o pevných instalacích nemluvě. Každý člověk, který v devadesátých letech navštěvoval nějaké open-air festivaly, určitě slyšel zvuk svých oblíbených hvězd zesílený transistory právě těchto zesilovačů.
S ohledem na legendární, praktickou nezničitelnost těchto zesilovačů si troufám tvrdit, že většina jich slouží dodnes, i když už třeba ne na tak prestižních postech. Požadavky zákazníků však stále rostou, podmínky na trhu se mění, a tak dozrál čas pro generační výměnu. Myslím, že nejsem mezi zvukaři-profesionály sám, kdo zamačkává slzu nostalgie v oku...
Co se vlastně očekává od zesilovače pro 21.století? Kromě zvukové kvality, vysokého výkonu, odolnosti a spolehlivosti jsou tu především požadavky na nízkou hmotnost, kompaktní rozměry a ovládání, respektive monitorování zesilovače přes PC. K tomu přistupuje stále aktuálněji i požadavek na malou spotřebu (respektive co nejlepší poměr příkon/výkon, tedy vysokou účinnost) a s tím související minimalizaci tvorby tepla. To jsou všechno vlastnosti, kterými nové zesilovače „Macro-Tech i“ disponují. V nabídce je trojice modelů: MA-5000i (2x1800W/2 Ohm, 2x2000W/4 Ohm, 2x1250W/8 Ohm), dále MA-9000i (2x2500W/2 Ohm, 2x3000W/4 Ohm, 2x1500W/8 Ohm) a konečně nejvýkonnější MA-12000i (2x3500W/2 Ohm, 2x4000W/ 4 Ohm, 2x2100W/8 Ohm), o němž si povíme v této recenzi.
V rozměrné lepenkové krabici jsem kromě zesilovače samotného obdržel ještě čtyřjazyčný Operation Manual v klasické „tištěné podobě, dále CD obsahující programy System Architect a IQwic, katalog produktů, jejich datasheety, manuály atd. Následně vlastně ještě také igelitový pytlík – no, spíš pytel! – jehož obsahem bylo celkem pět (!) napájecích kabelů s různými typy koncovek, pojistka z ocelového drátu, určená k zajištění napájecího kabelu proti vytržení ze zesilovače a konečně materiál pro uchycení do 19“ racku. Tak snad abych začal od počátku, jak se sluší a patří – tedy popisem:
Zesilovač je vestavěn ve skříni o rozměrech 19“ x 2HU (=89 mm) x 411 mm a hmotnosti 12,7 kg. Mechanika je ohýbána z ocelového plechu o tloušťce 2 mm a je povrchově upravena v matně černém odstínu. Čelní díl zesilovače, lakovaný jemně strukturovaným tmavošedým lakem, je tvořen odlitkem z lehké slitiny a poměrně značně vystupuje před montážní rovinu rackových úchytů (o 44 mm). Dutiny po stranách vystupující části tvoří prostor pro bezpečné uchopení a nahrazují tak klasická madla. Dvě štěrbiny pro přívod chladicího vzduchu, vyplněné prachovými filtry z pěnového materiálu, se narozdíl od „klasických“ MacroTechů nenalézají dole, nýbrž zabírají horní třetinu odlitku, zatímco spodní část vyplňuje zapuštěný panel z jednosměrně broušeného hliníku. Značnou část jeho plochy zaujímá po levé straně umístěné velké stříbrno-černé logo s označením modelu; vpravo od loga se nachází dvojice potenciometrů nastavení zisku, mezi nimiž jsou umístěny dvě indikační LED pro každý kanál (SIGNAL a READY). Zcela vpravo pak můžeme vidět trojici LED indikátorů (modrá POWER a dvě žluté - DATA a BRIDGE) a kulaté tlačítko síťového vypínače.
Okolo regulátorů vstupní úrovně jsou prstence z průhledného materiálu, za nimiž je umístěna řada zelených LED. Tyto svítivé diody indikují „mechanicky“ - tedy knobem - nastavenou hodnotu zisku, neboť tuto regulaci lze provádět i pomocí ovládání z PC (buďto v rozmezí mezi hodnotou nastavenou „knoflíkem“ a nulou, nebo lze potenciometry dálkově zcela vyřadit a regulovat pouze z počítače a v celém rozsahu). Trochu jsem očekával, že „ledky“ budou v takovém případě ukazovat právě aktuální nastavení, ale není tomu tak. Co je ale milé, pokud konkrétní vstup na počítači dálkově „zamutuji“, prstenec LED to indikuje tím, že se rozbliká. Mimoto může prstenec po přepnutí do jiného módu indikovat okamžité vybuzení zesilovače jako běžné LED sloupce. Žlutá LED popsaná DATA problikne vždy, pokud změníme z PC hodnotu nějakého parametru a BRIDGE svítí po přepnutí zesilovače do můstku (světe div se, kdo by to čekal). Okolo tlačítka síťového vypínače na předním panelu se nachází podsvětlené segmenty, které zeleně svítí, i když je přístroj stiskem tohoto tlačítka „vypnut“ - skutečný vypínač síťového napájení je až kolébkový spínač na zadním panelu zesilovače.
Ještě než se začnu věnovat zadnímu panelu zesilovače, nemohu si odpustit konstatování, že po estetické stránce se jedná o jeden z nejhezčích „koncáků“, jaké jsem kdy viděl. Design zdařile evokuje reminiscence na „staré dobré“ MacroTechy (ačkoli je zde vlastně všechno jinak), přitom nový zesilovač vyhlíží jemněji a precizněji... je to radost pohledět, jako když na ulici potkáte krásnou holku. Čelní panely LABů náhle vypadají stroze a fádně, CAMCO Vortex se svým plastovým rámečkem přes protiprachové filtry trochu jako chudší příbuzný. Nový CROWN je fakt elegán! Jo, mít takhle v racku čtyři kousky... No, vytrhněmež autora recenze ze snivého stavu akutní zamilovanosti a podívejme se raději na zesilovač zezadu, kde je toho k popisu přece jen poněkud více než vpředu. První, nač padne náš zrak, je věc, která mne poprvé (a naposledy!) donutila zvolat při práci s tímto zesilovačem ono krátké slůvko, jímž se v angličtině vulgárně označuje pohlavní styk. Tříkolíkový konektor pro odnímatelný síťový kabel se při zběžném pohledu zdálky může jevit jako běžné „euro“, leč – není tomu tak! Konektor má nepatrně větší rozměry, čistě obdélníkový průřez bez dvou sražených rohů a kontakty orientované souběžně s delší stranou. Kdo si s sebou na první „kšeft“ nevzal originální napájecí kabel (stejně jako autor recenze), má smolíka! Chápu, že se konstruktéři chtěli vyhnout „euroštekru“, ale proč proboha nepoužili Neutrik POWERCON? Jestlipak nám odpověď nabídne tabulka „AC current draw and thermal dissipation“? Aha – při připojení na 120V rozvodnou síť může proudový odběr dalece přesáhnout oněch 20A, pro něž je POWERCON konstruován. No dobrá...
Vraťme se raději k zadnímu panelu. Za napájecím konektorem následuje první ventilátor (průměr 60 mm), pod ním modrý kolébkový síťový vypínač/jistič, typový štítek, dvojice paralelních XLR vstupů a výstupů (excelentní konektory Neutrik s odlévaným tělem) a pod nimi trojice tlačítek s indikačními LED. INPUT SENSITIVITY umožňuje krokovat mezi třemi hodnotami: vstupní citlivostí 1,4 V nebo napěťovým ziskem 26 dB a 32 dB. MODE nám dovolí přepínat zesilovač do „paralell mono“ nebo můstkového provozu. Třetí tlačítko RESET přísluší k vedle umístěnému konektoru Ethercon, označenému slůvkem NETWORK. Jde vlastně o běžný RJ45, umístěný ale v obdobném kovovém pouzdře, jako mají konektory XLR (včetně západky), což poskytuje mechanicky nesrovnatelně spolehlivější spojení, než ono humusácké provedení které „ajťáci“ běžně používají. Pro snazší orientaci jsou analogové vstupy lemovány modře, ovládací tlačítka zeleně a vše, co souvisí s „networkingem“ fialově.
Výkonové výstupy jsou realizovány jednak dvojicí standardně zapojených SPEAKONů (na pinech 2+, 2- konektoru kanálu 1 jsou i výstupy z kanálu 2) – opět se jedná o nejlepší dosažitelné konektory Neutrik s kovovou základnou, jednak čtyřmi bytelnými, dokonale izolovanými šroubovými svorkami – vodič je třeba zasunout do plastového „domečku“. Vzorné. Za nimi již následuje jen další, větší ventilátor (průměr 75 mm). Dovolím si maličko zakritizovat - ventilátory chlazení, přestože jsou samozřejmě řízené, běží i v momentě, kdy zesilovač není nijak zatěžován (což bych jim nevyčítal) a nejsou, abych tak řekl, zrovna z nejtišších. Ale nepředpokládám, že by při reálném provozu tohoto zesilovače někdo seděl v tiché místnosti metr od něho jako já teď.
Ovládání a funkce, ovládací software
Na samotném zesilovači snad nejsou žádné ovládací prvky nebo kontrolky, k nimž by bylo třeba nějakých dalších komentářů. Dostáváme se k funkcím, k nimž získáme přístup teprve po připojení PC.
Program HiQnet SYSTEM ARCHITECT je produktem společnosti Harman International a umožňuje ovládat celou řadu různých zařízení různých výrobců, kteří jsou sdruženi pod křídly tohoto obchodního gigantu (AKG, BSS, dbx, CROWN, JBL). Protože celý systém je značně obsáhlý, použil jsem uživatelskou instalaci a nainstaloval jenom ty součásti, které mne aktuálně zajímaly. Veškerá instalace byla z přiloženého disku zcela bezproblémová, vše je logické a přehledné. Po otevření hlavního okna stačí kliknout na položku „Crown“ a vybrat zesilovače MA-I série. Otevře se nám okno a v offline režimu si můžeme rovnou prohlédnout, jaké funkce jsou pro „remote“ k dispozici.
V levé části máme slidery LEVEL, pod nimi jsou dvě tlačítka MUTE, dále vpravo dvě dvojice sloupcových ukazatelů IN a OUT a pod nimi dvě čtveřice kontrolek LOAD, TEMP, READY a LIMIT. V pravé části panelu nahoře vybíráme jeden ze 20 presetů, které mohou být v zesilovači uloženy (prvý je vždy DEFAULT), následují tlačítka recall a store. Tlačítkem GENERAL se dostaneme k informacím o typu zesilovače, o výrobním číslu, datu výroby a aktuální verzi firmware; dále můžeme pojmenovávat kanály, uzamykat ovládací prvky (samostatně na čelním a na zadním panelu), přepínat LED prstence okolo knobů na čelním panelu do funkce indikátorů vybuzení a konečně dálkově přepínat napěťové zesílení (26 nebo 32 dB; 1,4V). Následuje ikona, jejímž prostřednictvím přepínáme provozní mód obou kanálů (dual, parallel mono ze vstupu 1 neboli „Y“ a bridge) a poté 2x 4 ikonky k přístupu do parametrů pro každý z kanálů samostatně: COMP, LIMIT, AMP a LOAD. V prvém okně můžeme nastavovat a zapínat klasický kompresor (práh 0 až -60 dB, poměr 2:1 až 32:1, ručně stavitelné časové konstanty náběhu a odběhu), v druhém máme k dispozici hned dvojici limiterů: prvý omezuje napěťové špičky a jeho práh se zadává přímo ve voltech (12 až 255 V), druhý RMS limiter lze nastavit v rozsahu 20 W – 10 kW a je zde třeba zadat i jmenovitou impedanci připojené zátěže. Oba limitery mají opět nastavitelný attack a release time. Okno rozbalené ikonou AMP nám umožňuje dálkový monitoring zesilovače: přehřátí, clipping, napětí v síti, funkci ventilátorů – to vše lze sledovat jednak v reálném čase, jednak statisticky s možností pozdějšího vyhodnocení. A konečně LOAD nám umožní nechat „naměřit“ hodnotu připojené zátěže, přičemž můžeme nastavit meze, v nichž se hodnota má pohybovat...
„Prefabrikovaný“ ovládací panel jednoho zesilovače samozřejmě představuje tisícinový zlomek možností celého programu: veškeré indikátory a ovladače můžeme přizpůsobit „k obrazu svému“, můžeme vytvářet komplexní ovládací panely pro celý audio řetězec nebo jeho jednotlivé části, sdruženě ovládat vybrané parametry jednotlivých zesilovačů (i různého typu). Ale popis funkcí System Archtectu by zabral celou tlustou knihu a my z nich u MA-I využíváme právě jen výše popsané minimum, takže raději konstatujme, že to funguje bezproblémově, po připojení LAN kabelu si „písíčko“ zesilovač samo najde, umožní nám jej pojmenovat a následně už můžeme vesele pracovat. Hurá!
Strýčku, co je uvnitř?
Přístup do zesilovače získáme po sejmutí spodního krytu (horní je integrální součástí skříně) - je zapotřebí demontovat celkem 24 (!) šroubů typu TORX. Inu – podívat se můžeme, ale to je také jediné, co normálnímu smrtelníku zbývá. Uvnitř je opravdu hodně „plno“, veškerá elektronika je realizována pomocí SMD, vnitřní provedení je velmi čisté a úhledné, kabeláže je naprosté minimum – např. i výstupní SPEAKONy jsou zapájeny přímo do desky plošného spoje. A to je asi tak všechno, co jsem schopen vykoukat – připadám si trochu jako člověk z minulého století, což taky (sakra) vlastně jsem. Ale v dnešní době, kdy se s autem jezdí do servisu i kvůli výměně žárovky v blikači, a z motoru si můžeme prohlédnout jen pěkný plastový kryt, už možná „vnitřnosti“ čehokoli nikoho ani nezajímají – ostatně, tenhle zesilovač žádný „bastlíř“ doma na koleně neopraví ani neokopíruje... Pohled do útrob nicméně přece jen k něčemu byl. Potvrdil „podezření“, které vyvolal už pohled na zadní panel, prakticky identický se sérií I-Tech: Nové Macro-Techy i jsou velmi blízkými příbuznými I-Techů, tak blízkými, že by se dalo říci, že Macro-Tech i je vlastně I-Tech bez onoho vestavěného Speaker Management Pprocesoru... A to je nepochybně velice, velice potěšující zpráva.
Protože mne zajímalo, jak je to vlastně s onou revoluční, u Crownů stvořenou pracovní „třídou I“, zapátral jsem na netu a mohu se s vámi rozdělit o tu trochu teorie, kterou jsem načerpal. Na veletrhu NAMM roku 1996 prezentovala firma první zesilovač, využívající patentované technologie BCA, tedy Balanced Current Amplifier – model K2. Tehdy se nejednalo o přístroj nijak monstrózního výkonu; zajímavý byl především absolutně tichým provozem s minimální tvorbou tepla. Toto obvodové řešení se stalo základem, z něhož vychází i nová řada špičkových zesilovačů pro nejvyšší nároky v profesionálním touringu – serie I-Tech, představená v roce 2004.
Jak to funguje? V principu jde o spínaný zesilovač pracující s pulsní šířkovou modulací (PWM), který má dvě samostatné, paralelně pracující sady spínacích transistorů. Kladná půlvlna signálu vyvolává rozšiřování pulsů v prvé větvi, zatímco ve druhé jejich adekvátní zužování. Záporná půlvlna potom zužování v prvé větvi a prodlužování ve druhé, přičemž se posouvají náběžné a odběhové hranu pulsů; jejich střed leží na témže bodě časové osy a mezera mezi středy pulsů zůstává konstantní. V okamžiku, kdy není přítomen signál, nebo aktuálně prochází nulou, obě větve jsou spínány zároveň v polovičním cyklu, čímž vytváří symetrické, vzájemně se vyrušující proudy a tedy nulový proud na výstupu. Od anglického slůvka „interleaved“ potom pochází označení I-Class. Výsledkem této technologie je, že koncový stupeň pracující se spínací frekvencí 250 kHz se chová, jako by signál byl modulován na kmitočet 500 kHz. Výrazně se zvýší účinnost, protože ztráty při spínání jsou díky polovičnímu kmitočtu redukovány na polovinu. Další výhodou zesilovače je, že - laicky řečeno - dokáže „readsorbovat“ energii pohybujícího se reproduktoru (konvenční zesilovače tuto energii při „brždění“ rozkmitaného reproduktoru pohltí také, ale promění ji kompletně v teplo). V zásadě by se dalo říci, že zesilovač se „dobíjí“ energií získanou zpětně z pohybujícího se reproduktoru. Pokud toho chcete vědět více, doporučuji vám nahlédnout na www.crownaudio.com/pdf/amps/137234.pdf. To vše umožňuje, aby zesilovač spotřebovával méně energie, vytvářel méně tepla, které by bylo třeba odvést a tím byl i lehčí, neboť odpadá potřeba příslušných chladičů. A v neposlední řadě je tu zvuková kvalita, kterou toto řešení přináší.
Praxe
Přestože k testování zesilovače jsem se dostal až v „okurkové sezóně“ po Vánocích, našlo se dostatek příležitostí k jeho „potrápení“. Sloužil převážně k buzení různých sestav subwooferů (jak už je údělem takto výkonných zesilovačů) – klasických „kramperovek“, tedy hornflexů s 18“ BC, L-Acoustics SB218, NEXO S2 a dalších. Záměrně se zde nechci pokoušet konfrontovat konkurenční zesilovače (např. L-Acoustics LA48/LAB Gruppen fP6400 a CAMCO Vortex6 – všechny tři zesilovače dle mého názoru podávají excelentní výsledky a myslím, že pokud se potenciální zákazník bude chtít rozhodnout pro některý z nich, nejdůležitější roli budou muset hrát jiné faktory, než je případný rozdíl v kvalitě zvuku, ve zpracování nebo výbavě).
Možná že i vy, stejně jako já, jste byli při pročítání „datasheetu“ překvapeni faktem, že do zatěžovací impedance 2 Ohm dodává zesilovač o něco nižší výkon než do 4 Ohm. Výrobce na „FAQ“ odpovídá, že otázka proč je výkon do 2 Ohm „tak nízký“, je nesprávně položena – správně by měla znít, jak bylo docíleno toho, že je výkon do 4 Ohm tak vysoký! Kromě toho rozšířená představa „dává to míň wattů = bude to míň/hůř hrát“ neodpovídá realitě – zvláště v oblasti hlubokých basů je podstatnější, jak dalece má daný zesilovač reproduktor „pod kontrolou“, což závisí na celé řadě faktorů (jaký je reálný DF zesilovače se zátěží a použitým reprokabelem, zda je výstup ošetřen tlumivkou, jaký je impulsní výkon zesilovače, jaké je chování zesilovače při impulsu, v okamžiku limitace, jak jsou nastaveny a jak reagují ochrany zesilovače...) mnohem více než konkrétně na údaji RMS výkonu – samozřejmě bavíme-li se o zesilovačích srovnatelné výkonové a kvalitativní kategorie.
Zesilovač si zahrál i v improvizovaném domácím studiu na „regálovky“ Monitor Audio PMC700. Přestože s podobnými aplikacemi se dozajista principiálně nepočítalo, ani v tomto případě nenalézám nic, co bych mohl kritizovat (s výjimkou oněch hlučných ventilátorů).
Závěr
Nový Crown je bez diskuze extrémně výkonný, vysoce kvalitní a excelentně zpracovaný zesilovač spadající do té nejvyšší kategorie. Pozitivní zkušenosti s radou I-Tech umožňují předpokládat, že MA-i budou rovněž vysoce spolehlivé a vysoce odolné zesilovače. Ovládání základních parametrů a monitoring pomocí PC je uživatelsky přívětivé a dokonale funkční. Jedinou pihou na kráse je cena, která je vysoká, i když uznávám, že je adekvátní kvalitě, kterou dostáváme - inu, formule 1 se zkrátka nedělá tak, aby byla levná.
