Muzikantský svět kolem nás je poslední dobou zaplavován nepřeberným množstvím hudebních nástrojů, různých tvarů, typů, provedení a hlavně značek. Avšak i v tomto spektru výrobků je několik jmen, které se skloňují častěji než cokoli ostatní. Bývá takřka nepsaným pravidlem, že jakýkoli výrobek sestrojený nebo vyprodukovaný takovýmto velikánem na nebi hudebního průmyslu, bývá velmi kvalitní záležitostí. Jedním z těchto gigantů na poli kytarovém je firma Gibson.
Je pravdou, že tuto firmu je možné jak nenávidět tak bezmezně obdivovat.Vzpomeňme jen na ty zástupy kytaristů, kteří již dlouhá léta nebyli spatřeni s nástrojem od jiné značky.
Podívejme se dnes trochu podrobněji na dva zcela nové výrobky této renomované firmy. Jedná se o X-plorer a Les Paul, avšak ze série Voodoo, která vykazuje jisté odlišnosti od dnes již klasických a zaběhnutých modelů této legendární značky.
Stavba
Oba nástroje mají těla vyrobena z lehkého bahenního jasanu, který jak uvádí odborná literatura, vykazuje velmi podobné akustické vlastnosti jako skalně zaběhnutý mahagon a při tom je díky větší poréznosti o deset procent lehčí. Obě těla jsou též shodně vyrobena z jednoho materiálu, tedy opět radikální změna oproti klasickým modelům např. Les Paulů, které jsou sendvičového typu – pro nezasvěcené - jsou tvořeny základním mahagonovým korpusem a svrchní deskou z odlišného materiálu (často je např. využíván výrazně prokreslený javor).
Krk je mahagonový s ebenovým hmatníkem. To vše je k tělu, jak jinak než přilepeno mezi čtrnáctou a patnáctou polohou z celkového počtu dvaadvaceti pražců. Na hmatníku je pouze jediná orientační značka a sice červená lebka, vlastně Voodoo logo, na páté poloze. Celý krk je náležitě mohutný, takže se velkou měrou podílí na výsledném soundu celého nástroje. Hlava krku je ozdobena logem firmy též v červeném provedení. Šest bezchybně fungujících jemných ladících strojků dotváří výsledný design hlavy nástroje. A sice u Explorera nezbytná hokejka a u LP dnes tak již známý a elegantní tvar s kolíčky po obou stranách. Už snad jen pro úplnost destička zakrývající zakončení výztuhy krku je zcela bez popisu. Celkové provedení je velmi zajímavé a stojí za pár řádek. Žádný do zrcadlového lesku vyleštěný lak a naprosto hladký povrch. Vše je vyvedeno do barvy ebenového dřeva s červenou výplní, či řekněme filtrem, který je nejvíce patrný ve struktuře úžasně vykreslených let použitého dřeva. Vše na dotek naprosto plastické, připomínající sametově voskový povrch. I krk je ze zadní strany bez lesklého povrchu. Jen matná a hrubou strukturu dřeva podtrhující povrchová úprava. V žádném případě však ne nepříjemná na dotek! Ba naopak! Toto „vzdušné" otevřené povrchové zpracování navíc umožňuje dřevu téměř volnou ventilaci.
Malé upozornění pro majitele menších přepravních prostředků. Rozměry X-ploreru nejsou samy o sobě malé a s pevným pouzdrem nabydou do takových rozměrů, se kterými se jen s potížemi vejdou napříč do kufru Forda Escort kombi. A ten je opravdu širší než česko-muzikantská "Škodověnka". V tomto směru působí LP velmi subtilně – pouze na pohled!
Hardware
Od základního materiálového a vzhledového popisu nástrojů, se nyní vrhneme na mechanické a elektrické osazení . Oba typy jsou opět osazeny téměř shodně, takže následující řádky se vztahují na oba nástroje. Ladící strojky značky Grover (liší se pouze jejich velikost), upínací mechanika strun i kobylka jsou v klasické Gibson sestavě v provedení černý chrom. Jsou velmi precizně a přesně umístěny na korpusu nástrojů. Kobylka je v provedení Tune-o-matic a umožňuje plynulé a pohodlné nastavení oktávového ladění nástrojů.
Elektrické osazení se skládá z dvou snímačů Black Magic double-slug 496R/500T v černočerveném provedení s barevně odlišenými kostřičkami cívek snímačů. První výraznějším rozdílem, pomineme-li typový vzhled obou nástrojů, je počet a uspořádání ovládacích prvků. Na rozdíl od LP je na svrchní straně těla Explorera umístěna krycí kovová deska kopírující ostrý cíp nástroje a spodní hrany snímačů. Třípolohový přepínač, umístěný ve zmíněném cípu, umožňuje připojit na výstup z kytary libovolnou kombinaci snímačů. Dalšími prvky jsou dva ovladače hlasitosti, pro každý snímač je zvláštní ovládání hlasitosti, a společná tónová clona. Les Paul je osazen čtyřmi potenciometry a nezbytným třípolohovým přepínačem. Každý snímač má vlastní ovládání hlasitosti a i tónovou clonu. Toto zapojení umožňuje daleko větší variabilitu ve výsledném zvuku, protože nástroj poskytuje nastavení nejen poměr hlasitostí snímačů, ale i jejich barvu. Samozřejmě tónovou. Jacková samice je u obou nástrojů umístěna na lubu těla. Pokud jde o struny, pak již výrobce osazuje na model LP velmi solidní firemní hybridy .009/.046 Les Paul Signature a X-plorer má nataženy .009/.042 Bright Wires
Ucho slyší…
Pomalu, ale jistě se blížíme k tomu nejzajímavějšímu a sice ke kvalitám zvukovým. Stejné elektrické osazení, stejný použitý materiál by mohl naznačovat i stejné herní vlastnosti, avšak nějaké odlišnosti jsem přeci jen zaregistroval. Co mě asi překvapilo nejvíce byla neuvěřitelná energie sálající z obou nástrojů již při hře na sucho. Dokonalý přenos rozezvučených strun do těla a krku nástroje byl opravdu nezvyklý, ale přistupme k aparátu a k elektrifikaci nástrojů. V čistém zvuku jsou si kytary velmi podobné. Tón je pěkně kulatý a hebce měkký pohybující se převážně v oblasti středních kmitočtů. Velmi příznivě se projevuje velká variabilita v možnosti volby snímačů a tónové clony. Nástroj se dá velmi úspěšně charakterově měnit. Přihodíme polínko a otočíme knoflíkem drive trochu více doprava. Nyní již pomalu začínáme spatřovat mírné odlišnosti ve zvukovém projevu obou nástrojů. Explorer disponuje velmi plným středobasovým tónem, který nepostrádá patřičnou šťávu. Jde velmi příjemně za rukou i při nižších úrovních drajvu. Jednotlivé tóny jsou i po průchodu velkým zkreslením naprosto konkrétní s pevným základem a vysokým počtem harmonických. Tento fakt velmi napomáhá skutečnosti, že se zvuk velmi snadno a příjemně korekčně upravuje. Kvalitu zvuku nemalou měrou podporuje výborný sustain. Na rozdíl od LP má zmíněný Explorer daleko dravější zvuk. Obsahuje o něco málo víc vyšších středových kmitočtů a to dělá celkový sound o něco více agresiní a metalovější. Vím, že pro někoho může být pojem metalovější trochu zavádějící, ale on tak opravdu působí. Les Paul se chová velmi obdobně jen je mnohem více kultivovaný. Ale to je naprosto v pořádku, protože si nedovedu představit naprosto ortodoxního bluesmana postávajícího nebo posedávajícího na pódiu s Explorerem přes rameno. Je pravdou, že opačně už to zase takové pravidlo nebývá. Les Paul je tu a tam vidět i v rukou těžkotonážních metalistů. Zvuk je daleko kulatější než u předchozího bratříčka, nikoli však horší. Prostě trochu jiný.
Rád bych se ale zmínil i o některých, alespoň pro mě, „vadách na kráse". Je jasné, že každý výrobek a každá série výrobků potřebuje jistou originální prezentaci a s ní v tomto případě spojené logo a neobvyklý design. Mám na některé věci asi příliš konzervativní názor, ale vůbec mě neuchvátila již zmíněná jediná orientační značka na hmatníku. Uvítal bych spíše zcela prázdný hmatník. Dále mě nikterak neohromila barevná kombinace snímačů, více decentnosti, např. pouze s červenou obrysovou linkou, by zvýrazňující prvek zachovalo, a troufám si tvrdit i umocnilo eleganci designu. Jinak celkové provedení nástroje je naproti tomu naprosto ukázkové. Poslední, a v tomto případě opravdu velmi subjektivní nedokonalosti jsou tenké pražce. Já na ně prostě nejsem nějak zvyklý.
Zavěrem
Opět jsme si alespoň rámcově přiblížili dva vysoce špičkové nástroje, které každopádně stojí za odzkoušení a v lepším případě i za nákup. Přiznám se, že jsem se s nimi velmi špatně loučil. Ke každé z kytar dostane potencionální zákazník pevný kufr. V této cenové hladině jistě nic obzvláště překvapujícího. Ovšem jeho provedení v červené hadí kůži je jistě něco, co sami již při koupi, a také vaše okolí (pokud budete nástroj vlastnit) nepřehlédnete a rozhodně bude dobře, stejně jako samotné nástroje, reprezentovat. Milý výrobce. Neber si to nikterak osobně, ale zpracování kufrů je tak vydařené, že mě občas zachvátil pocit, že je na celé sestavě téměř to nejhezčí.
V úplném závěru si uveďme, že Voodoo série zahrnuje ještě dva typy nástrojů, kterými jsou „flying“ Voodoo V a SG Voodoo, se základními vzhledovými parametry v intencích výše popsaných nástrojů.
