Tento test mi tedy dal zabrat, alespoň nemusím do posilovny, jsem úplně hotový. Určitě budu mít zítra svalovou horečku. Myslíte si, že jsem se zbláznil? Kdepak, takové překvapení jsem od americké firmy JBL nečekal. První kontakt s touto firmou a jejich soustavami proběhl ve studiu V u pana Viktorína, a na jejich zvuk jsem dodnes nezapomněl. O dva roky později jsem na Franfurktském veletrhu slyšel Geneleky – přiznám, že s lepším zvukovým podáním jsem zatím neměl tu čest, ale také stály o „milion" víc.
Východiska
JBL je firmou, která dokáže držet krok a dokonce určovat trendy. Nebo si myslíte, že je dnes jednoduché něco vymyslet třeba u studiových monitorů či v nějaké jiné oblasti? A že to jde i za přijatelnou cenu, tak to vám má ukázat tento test aktivních dvoupásmových studiových monitorů z označením JBL LSR25P.
Aby si někdo z vás nemyslel, že se vyhýbám odpovědi, tak malinko předběhnu události. Věřili by někdo z vás, že bednička měřící 17 x 27 x 24 cm může vážit skoro osm kilo. Přesně 7,7 kg! Tato bednička mně naštěstí překvapila nejenom svou hmotností. Ale pěkně od začátku.
Když se zadíváte na název tohoto modelu jsem si jist, že vás upoutají tři písmena LSR. Jak jinak, je to opět zkratka. Slova, kterým patří jsou Linear Spatial Reference - jedná se o pojmenování nové technologie. Technologie je natolik obsáhlá a zajímavá, že se ji pokusím popsat a přiblížit. Její hlavní myšlenkou, tak jako ostatně u všech solidních vývojářů, je pokusit se vyvinout akustický měnič, který by co nejvěrněji přenášel celé akustické pásmo i s jeho dynamikou, s omezením parazitních rezonancí, a také s co nejmenším zkreslením. Že se o to výrobci pokouší už dlouho je jasné, vždyť od vývoje reproduktorů uplynula již pěkná řádka let a vystřídalo se hodně technologií. Jsem opravdu rád a vděčný, že i dnes se někdo snaží. Vždyť ať si to uvědomujeme nebo ne, tyhle měniče budeme ještě dlouho potřebovat, možná až do té doby, kdy pomocí elektrických impulsů zvládneme ovlivňování přenosu vlastních nervových vzruchů, a tím se dostaneme bez přechodových článků přímo do mozku.Věřím, že potom se může dosáhnou špičkového podání prostoru, dynamiky a taky frekvencí bez poškození sluchu. Nastala by nová dimenze externího ticha a vnitřního hluku. Nechci tuhle myšlenku dál rozvíjet, vývoj sám ukáže kam se cesta bude ubírat.Vraťme se zpátky na zem a podívejme se jak to dnes funguje v otázce, kterou jsem předeslal.
LSR technologie zahrnuje pět hlavních směrů:
- Uvědomuje si, že celá soustava, včetně designové filosofie, se odráží a také sčítá ve frekvenčním podání. Zkrátka všechny části se ovlivňují navzájem a nelze konstrukční prvky vytrhávat z celkového kontextu. Jednotlivé chyby se vždy sčítají. Proto takový apel na celou soustavu. Dokonce tato technologie se snaží myslet jakoby i dál, a to v otázkách vyzařování do volného prostoru, který v podstatě nemůžou ovlivnit, ale můžou vám pomoci díky příslušenství eliminovat některé prostorové nedostatky. Pevná a masivní konstrukce bere na zřetel jednoznačně myšlenky této filosofie, že vše ovlivňuje celkové podání a každý díl je úplností celku. Proto jsou bedničky aktivní, čili se zesilovačem, který je konstruován právě pro tento účel celku.
- Lineární průchod vzduchu štěrbinami v jakýchkoli dynamických podmínkách. Netýká se jen tradičního ošetření bassreflexů, třeba kulatými koncovkami, abychom omezily případné turbulence, u JBL šli ještě dál, a to ve virtuální simulaci těchto dějů a následné nápravě v oblasti netradiční konstrukce. Týká se i výškových frekvencí a mění některé tradiční výstupy a konstrukční tvary.
- Patentovaný kompozitní materiál redukuje veškerá zkreslení a rezonance na velmi nízké hodnoty. Sám se také nepodílí na jakémkoli vyzařování parazitních kmitočtů - vše je konstruováno tak, že se dá hovořit o radikálním útlumu v těchto oblastech možných zkreslení.
- EOS - což je Elliptical Oblate Spheroidal Waveguide. Tento typ „zvukovodu" je schopen rozptylu signálu ve výseči 60 x 100 stupňů.
- Stanovení mezí v používání a v konkrétním nasazení. Zkrátka každá bednička je předurčena pro jinou praktickou aplikaci, jen tak bude naprosto perfektně sloužit svému účelu, pro který byla konstruována. Uživatel by je neměl přeceňovat v aplikacích pro které nejsou uzpůsobeny.
Součtem výše zmíněných bodů pak technologie LSR například dosahuje v typickém pracovním prostoru zvukového mistra, tedy +/- 15 stupňů vertikálně a +/- 30 stupňů horizontálně, maximálního úbytku ve frekvenční charakteristice mimo osu pouhého 1,5 dB, což se následně odráží v dokonalé stabilitě stereo obrazu a téměř nulovém zabarvení spektra právě mimo hlavní osu signálu.
Konstrukce
Jak jste si všimli v úvodu, předně jsou opravdu nezvykle těžké. Dominantou přední strany je basový reproduktor s průměrem 134 mm – je magneticky stíněný a jeho výchylka je úctyhodných 38 mm. Membrána je chráněna masivní kovovou mřížkou, v jejíž spodní části je firemní logo. Detailisté si všimnou, že nemá červený podklad, ale stříbrný, určitě jde o celkové sladění designu. Koš reproduktoru je odlévaný, slitina totožná s materiálem celé bedničky, tedy žádný lisovaný plech. Ve spodních rozích přední stěny je vpravo celkový vypínač a vlevo krokový potenciometr pro regulaci vstupní úrovně. Mírně v pravo nad ním je dvoubarevná LED dioda, která zelenou barvou indikuje optimální stav, pokud problikává červená, dochází k přetěžování soustavy – může se jednat jak o basový, tak i výškový reproduktor. Pokud svítí kontinuálně, ochranné obvody limitují tak, aby se soustava nijak nepoškodila. Mezi výškovým a basovým reproduktorem je patrné vyústění bassreflexových eliptických otvorů. Jejich hrany jsou zaobleny a do samotné bedny zasahují až 150 mm hluboko. Prvních 60 mm patří celkovému odlitku čela bedny, zbytek je z černé umělé hmoty, které je pevně nalepena na tento kov. Koncovky jsou i uvnitř oblé a elipsovité v celém průběhu. Pokud se díváte přes ně dozadu do bedny, prosvítá zelený plošný spoj zesilovače - to se mi moc nelíbí.
Výškový reproduktor je poslední popisovanou částí čelního panelu, jeho černá kalota je chráněna vertikálním kovovým proužkem. Reproduktor je opět stíněný. Směrové vlastnosti podporuje eliptické vyústění. Uvnitř jsou reproduktory propojeny 1,5 mm silnými vodiči. Čelní strana je se vším co jsme si popsali odnímatelná po odšroubování čtyř inbusových šroubů.Vše je poctivě sešroubováno a jištěno černou plastickou hmotou. Do korpusu zbývající bedny je také použito speciální tlumící hmoty. Z toho, co jsme si popsali vyplývá, že celá bedna se skládá jen ze dvou částí. V té druhé jsou na zadní straně přípojná místa pro napájení a symetrický XLR a zlacený RCA linkový vstup. Veškeré konektory jsou součástí spodní zadní části a kabely se připojují vertikálně. V horní části je chlazení zesilovače, tvořené vlastním odlitkem a černá polepka se základními údaji o výrobku, včetně sériového čísla. Její součástí je přístup na čtyřřadý DIP přepínač pro jemnou korekci bedničky vašim potřebám a požadavkům. První je 80 Hz odříznutí spodního pásma, např. využijete-li možností zapojení subwooferu, druhým kompenzace basů a nižších středu při umístění např. na zeď, třetí zvýší úrovně kmitočtového pásma nad 2,2 kHz o + 1,5 dB a poslední čtvrtý je snížení uvedeného pásma o - 1,5 dB. Popis zadní strany jsme vyčerpali a tak se podíváme dovnitř.
Tam je úplně nahoře toroidní transformátor a k zadní stěně přišroubována deska zesilovače. Disponuje výkonem 100 W sinus pro basy a 50 W pro výškáč. Na dělícím kmitočtu 2,3kHz pracuje elektronická výhybka Linkwitz-Riley 4. řádu. Spodní část je vytlumena minerální vatou žluté barvy. Raději bych viděl nějaký přírodní materiál, při práci z bedničky bassreflexními otvory proudí vzduch značným tlakem a rozhodně bude vířit vlákna této izolace do prostoru místnosti. Mně to osobně vadilo a izolaci bych vyměnil za nějaký vatelín, cupaninu či něco podobného. Celkově konstrukce působí naprosto profesionálním zpracováním, z důrazem na co možná největší pevnost a kompaktnost. Tomu slouží i zvláštní hliníková slitina, z které jsou bedničky odlity. Síla stěny je 5 mm, vnitřní objem 6,5 l.
Jak hrají?
Předně, když si dáte první poslech nebudete věřit, že ten zvuk leze z tak malých bedniček. Zvuk je dynamický i frekvenčně vyrovnaný, a to při jakékoli hlasitosti až po klip. Naprosto věrný v podání. Pustil jsem si samotnou nahrávku bicích, a když jsem zavřel oči, nebyl jsem sto rozeznat jestli hrají opravdově nebo reprodukovaně. Jen podle určité hloubky prostoru, které je dána vždy při akustickém hraní. Šroťák pecka, že se vám samy přivírají oči, činely naprosto bez nějakých parazitních syčivých zvuků, kopák bouchanec jak má být. Je s podivem, co vydrží a zesilovač se ani nijak enormně nezahřívá. I při snížené hlasitosti je celé pásmo velmi dobře čitelné. Jsem rád že to tak je, alespoň se tak brzy neunaví uši a také lze nahrávku smysluplně porovnávat při různých hlasitostech. Pokud připojím namíchanou hudbu, okamžitě vás překvapí hloubka prostoru a naprosto detailní podání umístění jednotlivých nástrojů. Celé pásmo je kompaktní a jasně slyšíte, že se nic nepotlačuje ani nezdůrazňuje. Prokreslení je natolik markantní, že i já jsem byl překvapen. Musím si opravit některé názory na otázku dřeva v konstrukci - tato použitá slitina není nijak slyšitelná, chová se zvláštním neutrálním dojmem. Přenos vibrací je minimální. V nahrávce se můžete pohybovat pomocí sluchu jako se zoomem, zkrátka si najdete co potřebujete a pracujete s tím. Nádherně se zde dají programovat efekty, klobouk dolů pánové od JBL...
Výkon je naprosto dostačující, pro ty, kteří by chtěli pochybovat nad basovým pásmem u takto malých bedniček mám informaci, že chodí od 70 Hz - 20 kHz v pásmu +1 dB, - 2 dB. Při 65 Hz je to - 3 dB, což je běžné toleranční pásmo, 56 Hz - 6dB, to nemají leckteré velké bedny a 48 Hz - 10 dB. Rezonance vlastní je potlačena na 55 Hz. Zkreslení na druhé a třetí harmonické je od 150 Hz - 20 kHz 0,5 %, u basového reproduktoru do 150 Hz druhá harmonické 2 % a třetí 3%. Maximální špička SPL (90 - 20 kHz) je 109 dB SPL/1 m. Všechny hodnoty jsou špičkové a na výsledném zvuku je to znát do nejmenších detailů.
Co říci závěrem
Překvapení je asi první slovo, které mě v souvislosti z těmito bedničkami napadlo.
Práce na celkové konstrukci a filosofie celkového podání jde správným směrem a přináší slyšitelné rozdíly. Jsem rád, že JBL jsou stále JBL na které se dá spolehnout, a také jim věřit. Jen takto bude i v budoucnu tato značka synonymem kvality spojeného z příjemnou cenou. Nechci si nic vymýšlet, ale moc bych si je ve studiu přál. Všechny mé negativní poznámky se netýkají konstrukce a koncepce samotné, jsou to z vykonanou prací prkotiny. Pokud se vám chce, najděte si je a pořádně poslechněte - vezměte si sebou i vaše studiové, budete překvapeni.
