Kenton Control Freak Live

Rychlejší než myš
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
16 490,00 Kč

Jednou z hlavních nevýhod softwarových instrumentů proti jejich hardwarovým protějškům je nutnost ovládání jednotlivých parametrů pomocí myši, a proto dnes téměř všichni výrobci audioaplikací umožňují ovládání jejich produktů také pomocí MIDI-controlerů. Firma Kenton patří mezi výrobci MIDI-controlerů k těm nejznámějším a ve své nabídce má v současnosti tři modely: Control Freak studio edition, Control Freak original a Control Freak live. Poslední zmiňovaný dal Kenton do distribuce teprve nedávno. Od jeho předchůdců se liší počtem ovladačů a také tím, že tahové fadery nahradily klasické otočné knoflíky, a právě proto je předurčen především k ovládání nejrůznějších syntetizerů, samplerů, efektů atd.

Využití se nevztahuje samozřejmě jen na pole softwarových pluginů, ale také na všechny hardwarové nástroje, které výrobce neobdařil takovým množstvím vlastních táhel a kroutítek, jak by si jejich uživatel představoval. Ostatně ihned po zapnutí Control Freaku najdete v pamětí, krom hotových presetů k programům jako Rebirth, také presety ke starým analogovým syntezátorům Roland Juno 106, RolandJX-8P, OB Matrix 1000 atd.

Přístroj

Po vybalení na vás v krabici čeká už jen manuál a síťový zdroj. Je škoda, že nebyl přibalen také softwarový editor Virtual Control Freak (SE), který sice není k nastavování Control Freaku nutný (přístroj je plně programovatelný bez nutnosti připojení k počítači), ale který vám práci při vytváření presetů výrazně urychlí. Navíc spolu s ním můžete ze stránek výrobce stáhnout i hotové presety k obrovskému množství jak hardwarových, tak softwarových nástrojů. Protože jsou presety ve formátu *.mid, lze je do přístroje přenést nejen pomocí výše zmíněného editoru, ale i použitím běžného sekvenceru.

Provedení Control Freaku je perfektní. Celokovové pouzdro v provokativně červené barvě působí nerozbitným dojmem, takže slovo "Live" v názvu je zcela oprávněné. S něčím takovým lze vyjet na turné bez obav z toho, že by přístroj nějaké to drsnější zacházení nevydržel. Na zadní straně se nachází trojice MIDI konektorů, napájecí konektor a dva jackové vstupy pro připojení pedálů. Hlavní část horního panelu zabírá 16 otočných knoflíků a 8 tlačítek. Dohromady tedy 24 ovladačů. Programování přístroje probíhá pomocí 8 funkčních tlačítek umístěných v pravé části přístroje a jednoho velkého DATA ENTRY kolečka. Přístroj je vybaven pěkným dvouřádkovým žlutě podsvíceným displejem a čtyřmi diodami signalizujícími MIDI IN signál, MIDI OUT signál, LEARN režim a EDIT režim.

Co to dělá?

Jednotlivým otočným knoflíkům a osmi tlačítkům lze přiřadit v podstatě libovolný MIDI povel, nebo celou sérii povelů. Funkce lze navíc různě kombinovat a spojovat. Jeden knoflík může vysílat několik kontrolerů současně, tlačítko může vysílat třeba notu C1, přičemž dalším otočným knoflíkem budete určovat k dané notě její VELOCITY atd.. Tlačítka můžou fungovat v různých režimech, kdy při jednom stisknutí se vyšle jedna hodnota, a při druhém stisknutí druhá, nebo se druhá hodnota vyšle ihned, jakmile tlačítko pustíte. Všechny knoflíky a tlačítka je možné pojmenovat a jejich název a hodnota se zobrazují na displeji, pokud s nimi pohnete. Pokud je potřeba zjistit, co který knoflík děla a vypsat to na displeji, aniž byste s nim museli hýbat a něco si tak rozházet, stačí přidržet tlačítko SHIFT a knoflíkem pohnout.

Každé nastavení toho, co který ovladač vysílá za povel u všech šestnácti knoflíků a osmi tlačítek, se nazývá PROGRAM a lze ho uložit do jedné ze 64 pozic v paměti. Navíc je možné vytvořit takzvané scény, které obsahují číslo programu a pozice všech 24 kontrolerů. V paměti může být uloženo 256 scén, a ty se pak dají kdykoliv vyvolat a vyslat současně nastavení pozic všech kontrolerů. Tyto scény ale bohužel není možné pojmenovat a v paměti zůstávají uloženy jen pod jejich číslem. Kompletní nastavení každého programu je možné vyslat jako soubor MIDI dat do sekvenceru, nahrát a uložit. Stejně tak je možné programy ze sekvenceru nahrát zpět do paměti. Mnohem jednoduší je ale pro tuhle funkci použít již zmiňovaný softwarový editor, který jednotlivé presety umí editovat a ukládat do paměti přístroje nebo jako MIDI soubor na disk. Programování je vcelku snadné a rychlé i bez softwarového editoru. Navíc lze použít i LEARN režim, kdy si přístroj pod daný knoflík nastaví parametr, který do něho po MIDI vyšlete. Nastavené presety samozřejmě zůstávají v paměti i po vypnutí přístroje.

K čemu to je?

To, co mě především u takového zařízení zajímalo, je jeho skutečné praktické využití. Pokud budete controler používat pro živá vystoupení, pravděpodobně si vytvoříte preset pro několik parametrů, se kterými potřebujete následně při koncertě hýbat, případně si čelní panel i polepíte štítky s názvem jednotlivých ovladačů, stejně jako se to dělá u mixážních pultů. Například spousta hardwarových samplerů žádné vlastní controlery nemá a modulační kolečko na master keybordu asi každého neuspokojí (pokud ho vůbec s sebou máte a nehraje za vás sequencer). Stačí si tedy namapovat například veškeré ovládání filtru, obálek atd. a hned je o zábavu postaráno. Stejně zajímavé může být i ovládání vybraných parametrů u multiefektů, které taky většinou moc “kroutítek” pro práci naživo nemívají.

Druhá věc je práce ve studiu. Určitou nevýhodou univerzálního kontroleru je totiž právě to, že je univerzální a že jednotlivé knoflíky dělají pokaždé něco jiného. V tomto případě je tedy otázka urychlení práce dost sporná. Zapamatovat si, co dělá šestnáct různých knoflíků a osm tlačítek pro pět různých syntezátorů, není opravdu příliš jednoduché. V případě tvorby nových zvuků tedy asi stále vítězí myš, kdy přímo vidíte to, na co chcete sáhnout. Asi nejvíce se mi kontroler osvědčil při nahrávání do sekvenceru. Vůbec největší přínos byl na vytváření různých breaků, které bych s myší programoval podstatně déle a navíc takhle vznikaly přirozeněji. Jedním tlačítkem jsem např. na bicí smyčku zapnul u sampleru filtr, zakvedlal CutOffem a tlačítko pustil, čímž se filtr zase vypnul. Můžete u audio sequencerů dynamicky posílat věci sendem do efektů, mutovat jednotlivé stopy atd. Jestli budete controler používat na hardwarové nástroje a efekty nebo na pluginy, je fuk. Výsledek bude až na možnou latenci u softwaru stejný.

Lahůdka na závěr

Na závěr se musím zmínit ještě o jedné lahůdce, která potěší všechny majitele starých vzácných strojků. Vzhledem k tomu, že lze ke controleru připojit dva pedály, a tím převádět jejich analogová data na MIDI povely, je možné Control Freak použít i jako CV - MIDI převodník. V návodu dodávaném s přístrojem najdete popis, jak na to.