Kustom The Contender

18wattové kytarové kombo
Autor: 
Cena: 
5 019,00 Kč

Už je to celkem dávno, co jsem testoval kytarové kombo Tube 12A od firmy Kustom. Mělo v předzesilovači jednu lampu a bylo primárně určeno spíše pro domácí hraní. Nyní se doslova „uchází“ o moji pozornost další velmi podobné „mimčo“ stejné stáje i zaměření – The Contender.

Některým z vás možná bude tento název povědomý. Bez ohledu na to, zda-li tušíte nebo ne, prozraďme hned v úvodu, že se jedná o menšího bratříčka zesilovače The Defender. Toto jednokanálové celolampové kombo bylo již u nás s výborným výsledkem testováno. Podle referencí kolegů kytaristů se těšilo opravdu dobrému čistému soundu. Jeho kvality zřejmě potvrzuje i fakt, že The Defender jde (respektive šel) docela na dračku. Zmenšeninu The Contender („Uchazeč“) si tedy dovolíme chápat jako další reakci (v poslední době se malá lampová komba rojí jako houbičky po dešti) na poptávku po méně než padesáti wattech výkonu (což je někdy skutečně hodně, neb plnou zátěž lze využít jen málokdy).

Uchazeč

Jak jsem již naznačil, The Contender je kytarové kombo s jednou lampou (12AX7) v předzesilovači – jde tedy o hybridní kytarový zesilovač, v tomto případě o celkovém výkonu 18 wattů. Na místě reproduktoru je použit 8ohmový model KEI Epic 8 (vyrobený speciálně pro Kustom firmou Eminence/Kustom Eminence Integrated) o velikosti 8“. Již jen samotný pohled na něj nenechává nikoho na pochybách, že tu máme produkt s jasně vymezeným polem působnosti – domácí cvičení nebo menší zkušebny. Ostatně, s avizovaným výkonem a rozměry 330 x 335 x 190 mm (hmotností 5 kg) by si jej na velké pódium vzala jen velmi extravagantní osoba.

Vzhledově i konstrukčně nejde o žádný okázalý výstřelek, naopak. Pravděpodobně borovicová ozvučnice, kterou výrobce uvádí a považuje za klíčovou ingredienci zvukového projevu komba The Contender, je elegantně potažena černou koženkou. S ní jsou do kontrastu položeny stříbrné kovové kryty rohů. Krycí tkanina reproduktoru je naopak opět oděna do smuteční barvy a zvýrazněna světlým lemováním. Lišta oddělující místo usazení měniče a ovládací panel nabízí prostor pro reliéf se stříbrným logem výrobce. Eleganci komba nakonec podtrhuje pevné kožené madlo (prošívané bílým vláknem), které má co říci i v praktickém ohledu, stejně jako čtveřice gumových nožek zajišťujících stabilitu i lehké odtlumení komba od podložky.

Jednoduchost lze přiřadit i ovládacímu panelu. Vedle vstupního konektoru zaujme páčkový přepínač Bright, kterým můžeme navýšit v signálu podíl vysokých frekvencí a redukovat basové složky. Následuje ovladač hlasitosti, jímž můžeme ve vztahu k poloze Master ovladače nastavit také míru zkreslení signálu. Pokud budeme chtít docílit například jen jemného zkreslení, nastavíme Volume na „málo“ a přidáme Master. V opačném případě (tj. pro radikálnější zkreslení) nastavení prohodíme. The Contender nabízí také jednoduchý pasivní dvoupásmový ekvalizér (s klasickým typem vzájemné interakce).

Milým překvapením je páčkový přepínač Master Bypass, kterým lze dost výrazně „Contendra“ nakopnout a vybudit signál na vyšších frekvencích o 6 dB (na 15 kHz). Výrobce uvádí, že zařazením této funkce dochází k vyřazení obvodu regulujícího Master Volume. Zvuk by měl potom připomínat vintage modely zesilovačů bez Master ovladače. Posledními „drobnostmi“, které uzavírají ovládací panel jsou ozdobná LED (modré oko) a vypínač. Oproti Defenderu nám tedy chybí Reverb, Presence a Boost (v tomto případě vzhledem k uvedenému tedy ne tak docela), což ale v zásadě ničemu nevadí.

Zadní panel je pochopitelně chudší. V našem případě vidíme pouze zdířky pro napájecí kabel, externí kabinet (min 8 Ohm) a výstup na sluchátka. Tolik k popisu samotného komba. Jak to hraje a co to umí si popíšeme vzápětí…

Hra a využití

Standardně nastavuji ekvalizační korekce na dvanáct hodin, Volume s Masterem na tři čtvrtě na devět. Funkce Bright a Master Bypass prozatím nechávám vypnuté. Po zahrání klasického kila jsem byl překvapen syrovostí a plností zkreslení, které ve mně evokovalo dojem hraní na aparát Fender Twin Reverb; pochopitelně bez prostoru. Už jsme si řekli, že Volume pracuje jako Gain a Master jako celková hlasitost. Jakmile tedy dáme například Volume naplno a Master na tři hodiny, dostaneme charakteristický rockabily sound á la Allman Brothers nebo Creedence. Speciálně Creedence potažmo John Fogerty dokonce Kustom svého času používal. Slidy skladby Up Around The Bend, kterou jsem si přes Contender zahrál, zněly prostě výborně.

Co se stane se zvukem, když zaktivujeme Master Bypass? Ještě předtím, než si odpovíme, dovolte malou odbočku a upozornění zároveň. Před první zkouškou komba jsem si trestuhodně nepřečetl manuál. Kdybych to udělal, jistě bych se dozvěděl, že pokud chci zaktivovat funkci Master Bypass, musím napřed nastavit potenciometr Volume na minimum a až po aktivaci MB postupně zvyšovat její úroveň. Na toto si u Contendra dávejte pozor. Nastavené Volume na polovinu mělo při zapnutí Master Bypass za následek probuzení několika sousedů…

V tomto režimu se naplno projeví elektronka v předzesilovači. Z aparátu se line skutečně typicky nakřáplý sound šedesátých let, kdy Beatles nebo Stouni začínali brázdit pódia. Skvěle to zní s nástrojem typu Stratocaster nebo s lubovými nástroji typu Gibson ES-535, kdy dostanete opravdu křišťálový sound. Master Bypass je v tomto případě opravdu velmi povedená záležitost, která rozhodně přidává kombu The Contender na zajímavosti.

Testoval jsem též práci komba v kombinaci s vlastním a poměrně bohatým efektovým řetězcem. Měl bych zmínit, že mi připadalo zbytečné hledat dále nuance ve standardním režimu, který sám o sobě pracuje… zkrátka dostatečně. Zaměřil jsem se spíše na hru v režimu Master Bypass. Nejprve jsem zapojil overdrivy Maxon a Austin. Pokojík zaplavil drive podobný zvuku Cream (čili známému JTM 45 od Marshall). Přiznám se, že jsem to od tohoto „diblíka“ opravdu nečekal!

Když jsem připojil distortion Deucetone Rat, o kterém vím, že sice má svou vlastní charakteristiku, ale zároveň tolik nelikviduje primární sound připojeného zesilovače, začínal jsem mít toto kombo opravdu rád. Také jméno The Contender/Uchazeč dostalo mnohem větší smysl. Kombo totiž začalo produkovat dosud možná trochu postrádaný akustický tlak. Hlavně sóla se pyšnila velmi pěkným sustainem, který mi dovolil hrát bez omezení a také bez omrzení.

Pochopitelně; chcete-li využít maximální hlasitost, 8“ se začne hltit. Od toho však máme možnost připojení dalšího boxu. Tím dostane The Contender poslední ingredienci – prostor. Potom už nevidím nic šíleného na tom, aby si kdokoliv vzal aparátek i na pódium. Momentálně zkoušíme s kapelou v rockovém klubu, kde jsem měl možnost tuto variantu vyzkoušet a s klidným svědomím mohu říci, že to tento Kustom docela zvládl! The Contender je samozřejmě především kombo pro cvičení a pro dobrý pocit při „tréninku“. Hru v každé hodině (i noční) si můžete dovolit díky avizovanému sluchátkovému výstupu. V tomto ohledu pracuje vše standardně spolehlivě. Resumé ze zkušenosti s tímto malým kombíčkem lze vyjádřit jedním slovem. Překvapení. (A velmi příjemné.)