„Tak co chceš?" Otázal se mě kolega při pohledu na „horu" do testu zapůjčených nástrojů a zařízení. „Něco co budu mít RYCHLE z krku," pomyslel jsem si a sáhl po té nejmenší škatulce. Stálo na ní M-Audio – Fast Track USB!
Úvod
No, tak takhle „ledabylé" to samozřejmě nebylo, tedy alespoň ne úplně. Na výběr jsem sice měl, ale svou roli sehrála zcela jiná kritéria, než velikost balení! Popravdě mě zajímalo něco z oblasti home recordingu a externích USB zvukových karet. Tím se mi také výběr zúžil na dva produkty americké firmy M-Audio – zvukovou kartu FireWire Solo a USB audio interface pro kytarové a mikrofonní nahrávání Fast Track! První jmenované jsem se rozhodl ponechat na odborném posouzení povolanějších a domů si odvezl škatulku s vyobrazeným stříbrošedým zařízením. V jejích útrobách jsem nalezl USB kabel, instalační CD, manuál, no a nepochybně také samotný Fast Track – lehkou, pravděpodobně plastovou, jednotku o rozměrech cca 13,5x8,5x4 cm. Namlsán informacemi o nulové latenci, maximálním rozlišení 24 bitů / 48 kHz (podporuje také vzorkovací frekvenci 44,1 kHz) a snadném použití jsem se vrhl do jeho zapojení…
Instalace
Fast Track pracuje na obou základních platformách. V případě Windows vyžaduje operační systém Windows XP, u Macinthoshe jsou v manuálu mezi minimálními požadavky uvedeny desítkové verze 10.2.8 „Jaguar" a 10.3.4 „Panther" Doporučená operační paměť je v obou případech 128 MB RAM a více, nejnutnější minimum činí pouhých 64 MB RAM. I náročnost na procesor není vzhledem k dnešním „cenám" počítačů žádným problémem. Minimum u PC představuje Pentium II / 350 MHz, u Maců G3 / 300 MHz nebo G4 / 350 MHz. Co se týká obtížnosti a neobtížnosti instalačního procesu, jednodušší to budou mít pravděpodobně majitelé počítačů s nakousnutým jablkem, neboť zde stačí pouhé připojení karty do USB portu a její výběr v systémovém nastavení, čili v zásadě uplatnění moderního principu jednoduchosti - „plug-and-play". S instalací do gatesovského systému je to trochu složitější, i když ne zase tolik, aby se tento proces nedal relativně rychle „odbýt". Po vložení CD se ve Windows otevře (pokud je aktivován autorun) instalační dialogové okno, které vám nabídne hned několik možností: instalaci ovladačů Fast Track USB a softwaru GT Player Express, možnost zkopírování vzorků bicích ProSession Samples z CD na hard disk, přístup k uživatelským příručkám ve formátu pdf (CD obsahuje i „instalačky" Adobe Acrobat 6.0) a odkazy na webové firemní stránky s podporou. Prvním krokem je samozřejmě instalace driverů, která se provádí před připojením Fast Tracku k počítači. Vše je v podstatě popsáno v manuálu, včetně upozornění na systémové hlášení o nekompatibilnosti instalovaného s logem Windows. Jediné co mi nebylo z uvedeného postupu zprvu jasné byla přístupnost nastavení bitové hloubky (16 a 24 bitů) a kapacity vyrovnávací paměti. Ikona Fast Tracku se na spodní „liště" mezi aplikacemi objevila „pouze" po nainstalování driverů, nikoliv však už po připojení USB a opětovném spuštění počítače (nutné pro dokončení instalace nového hardwaru). Byl to však – přiznávám – problém mé neznalosti, neboť, jak jsem později zjistil, záložka Fast Track s těmito parametry byla v mnou používaném Nuendu k dispozici u nastavení ovladačů pod tlačítkem Control Panel. A nejinak to asi bude i u jiných hudebních softwarů. V každém případě po novém zapnutí počítače s připojeným USB se Fast Track (díky podpoře WDM/MME driverů) nastavil jako výchozí zvuková karta pro Windows, kde nahradil interní zvukovku. Problémem nebylo ani manuální „střídání" obou karet, stačilo jen změnit patřičná nastavení v systémové kartě pro zvuky a zvuková zařízení. S novým hardwarem si díky podpoře ASIO protokolů rozumí i běžně používané hudební programy jako Cubase, Reason, Logic či GarageBand! Výjimkou nebylo ani výše zmíněné Nuendo, které se po nastavení správného ovladače v Device Setup / VST Multitrack s externím rozhraním rychle spřátelilo…
Popis
Tak se pojďme podívat, co jsme si to vlastně připojily k počítači. Zařízení má malý - kompaktní vzhled. Přibalený USB kabel je dostatečně dlouhý (necelé 2 m) na to, abyste mohli Fast Track na svém „pracovišti" umístit v podstatě kamkoliv. V případě absence „předního" USB portu na vašem počítači bez problémů dosáhnete i dozadu. (Hlavně dnes už není problém dokoupit USB kabel libovolných rozměrů.) Fast Track je sice lehoučký, ale vybaven je i protiskluzovými nožkami. Nebude-li tedy uživatel cestovat se sluchátky na hlavě nebo s nástrojem po místnosti, pád ze stolu myslím nehrozí (přesto, že jsem to nezkoušel, řekl bych, že pár takových nehod by přežít mohl). Co se týká možností ovládacích prvků a připojení, začněme netradičně od zadního panelu. Úplně vpravo pod bezpečnostní zdířkou nalezneme USB konektor. K USB rozhraní není asi potřeba nic dodávat, snad vyjma dostatečnosti jeho verze 1, to obstarává obousměrnou komunikaci mezi počítačem a zařízením, včetně jeho napájení. Posuneme-li zrak dále doprava, nalezneme zde dvojici RCA stereo výstupů (1/R a 2/R) pro připojení monitorů. Vedle nich se nachází tlačítko, kterým uživatel volí mezi kytarovou a linkovou (guitar/line) signálovou úrovní sousedícího 1/4" vstupu. Vybavení zadního panelu uzavírá symetrický XLR mikrofonní vstup. Bez „oslího můstku" přejděme rovnou k výčtu atributů předního panelu. První ze tří přítomných potenciometrů (bráno opět zprava do leva) je ovladač pro nastavení vstupní hlasitosti mikrofonu. Následují související LEDky, které indikují vstupní úroveň signálu mikrofonu. Spodní (signal) zeleně zažehne ve chvíli, kdy se úroveň signálu blíží hodnotě - 40 dB. Horní (Peak) upozorní uživatele na - 3 dB před přebuzením. Potenciometr „mix" slouží uživateli k nastavení poměru mezi vstupním signálem a signálem směřujícím z počítače. Jinak řečeno při nahrávání si můžete libovolně nastavit hlasitostní poměr mezi vámi hraným a již existujícími stopami. Stříbrné tlačítko nadepsané jako „input monitor" je předurčeno k přepínání mono a stereo módu. Jeho stisknutím dojde ke sloučení vstupních signálů do mono režimu. Sluchátkový výstup (32 Ohmů) je u Fast Tracku proveden ve stereo 1/8" formátu. Posledním ovladačem („output") se nastavuje celková hlasitost výstupu, a to jak do sluchátek, tak do monitorů. Zbývá zmínit poslední LEDku, která modrou barvou signalizuje stav pohotovosti – „ready to use".
Praxe a celkový dojem
Byť je součástí instalačního CD volná verze softwaru GT Player Express od společnosti DSound, s kartou jsem pracoval především ve spolupráci s Nuendem. Na druhou stranu mlžil bych, kdybych nepřiznal, že první co jsem po instalaci Fast Tracku prováděl bylo projíždění zajímavých kytarových a v mém případě především basových efektů softwaru a jamování s rytmickými paterny knihovny ProSession Samples (najdete tu rockové, funky i jazzové základy). Ale to jen na okraj. O hladkém nastavení ovladačů v Nuendu jsem se již zmínil. Mohl jsem tedy rychle přestoupit ke „skládání", při kterém jsem opět využil samply z CD a jeden importoval, abych si k němu mohl dohrát basovou linku (testoval jsem s aktivní baskytarou Schecter). Kvalita nahraného záznamu byla překvapivě docela dobrá (uváženo vzhledem k ceně výrobku). Stačilo menší doladění ekvalizérem a tradá… Problémy nedělal ani samotný proces nahrávání. Vyzdvihl bych praktičnost ovladače mix (jeho funkce popsána výše) a nulovou, respektive člověkem nepostřehnutelnou latenci. (Číselný údaj se mi podařilo vypátrat v preferencích GT Playeru, kde byla u tohoto parametru uvedena hodnota 11,6 ms při nastaveném rozlišení 16 bitů / 44,1 kHz.)
Určitě není na místě klást Fast Track na úroveň vybavení profesionálních studií a muzikantů a v tomto kontextu je třeba přihlížet i na celkové hodnocení zařízení! Člověk by se mohl zeptat k čemu vlastně Fast Track potřebuje, zvláště když už ve svém počítači jednu zvukovou kartu má? Jenže pokud se jedná o běžně používané karty (různé „soundblastery" apod.), má proti nim Fast Track několik výhod! Ano, i do „obyčejných" karet prostřednictvím redukce připojíte kytaru do linkového vstupu, jenže…!!! Fast Track jakožto nahrávací rozhraní, jehož vstupy jsou zkrátka „amplified", poskytne přeci jenom více výkonu k zesílení signálu z pasivních kytarových snímačů, vstup je impedančně přizpůsoben nástrojům a tak se vám jejich zvuk frekvenčně „nedeformuje" a ve výsledku „neztrácí" v mixu. Připočteme-li k tomu podporu výše zmíněných protokolů, což přináší kompatibilnost s používanými DAW, tedy bezproblémovou synchronizaci více jak tří stop (o čemž se uživatelům Soundblasteru a spol. může jen zdát), téměř nulovou latenci a jednoduchost při práci (chcete-li při hraní si), lze Fast Track považovat za praktické, finančně nenáročné řešení pro amatérská domácí studia. Pravděpodobně se budu opakovat, ale podle mého názoru je to rovněž ideální „předskokan" pro práci se složitějšími produkty. Jediné co bych přivítal, je vlastní nastavení úrovně nástrojového vstupu, které na rozdíl od toho mikrofonního chybí.
