Naprostá většina prací spojených se záznamem a zpracováním zvuku se dnes provádí v počítači. Pro ozvučení počítače je možné vybírat z obrovské nabídky reproduktorových soustav, které jsou běžně k dostání jako příslušenství u každého prodejce počítačového hardwaru a softwaru. Vyhoví takové reproduktorové skříňky pro práci se zvukem?
Je pravděpodobné, že některé někomu ano. Pokud ne, je možné zkusit prostudovat sortiment výrobců profesionálních zařízení pro práci se zvukem, z nichž mnozí nabízejí i multimediální reproduktorové soustavy k počítači, která snesou, z pohledu kvality reprodukce hudby, i trochu přísnější měřítka. Jedním z takových výrobců je i americká firma M-Audio a její aktivní multimediální reproduktorové soustavy StudioPro 3 jsou možná přesně tím zařízením, na které váš počítač čeká.
Parametry
StudioPro 3 je pár aktivních dvoupásmových reproduktorových soustav. Jak bývá zvykem u takovéhoto příslušenství k počítači, jedna ze dvou soustav nese kompletní elektroniku a ovládací prvky. Skříně reproduktorových soustav jsou vyrobeny nikoliv z plastu (jak by se dalo v této kategorii předpokládat), ale z dřevovláknitých desek MDF, které jsou potaženy ochranným a dekorativním vinylem. Vnitřek skříní je vyplněn tlumícím materiálem. Dvoupásmový systém je tvořen vysokotónovým, magneticky stíněným tweeterem o průměru 1" a basovým reproduktorem o průměru 3,25" (8,25 cm), který je doplněn basreflexovým otvorem na zadní straně skříně. Dělící frekvence systému je 2,3 kHz. Udávaný výstupní výkon soustav StudioPro 3 je 2 x 10 wattů, přenášené pásmo v toleranci +/- 3 dB je 100 Hz až 20 kHz, dosažitelný akustický tlak ve vzdálenosti 1 m od soustavy při frekvenci 1 kHz je 101,5 dB. Pár dohromady váží 4 kg a rozměry skříní jsou: výška 20 cm, šířka 14 cm a hloubka 15 cm. Dodávané příslušenství tvoří, vedle nezbytné síťové šňůry a propojovacích kabelů, také dva podstavné klíny, které umožňují potřebné naklonění skříní a tím optimalizaci poslechu a dále ještě speciální tlumící podložky pod reproduktorové skříně i podstavce.
Ovládání
Hlavní (nazvěme ji „řídící") reproduktorová soustava pro levý kanál je na čelním panelu osazena otočným síťovým vypínačem, který je zároveň potenciometrem hlasitosti. Při zapnutí napájení se kolem potenciometru rozsvítí modrý kruh signalizující, že je systém „pod proudem". Vypínač pracuje lehce, při stahování hlasitosti se mi několikrát podařilo bedýnky nechtěně vypnout. Čelní panel řídící bedýnky nese ještě dva konektory typu mini jack. Jeden je určen pro připojení stereo sluchátek, po jejichž připojení se reproduktory odpojí. Druhý je označen jako Aux In a slouží pro přivedení stereo signálu na linkové úrovni. Na zadní straně skříně je pár konektorů RCA Cinch, které lze považovat za hlavní vstup levého a pravého kanálu pro přivedení linkového signálu. Vstup Aux In na čelní straně a vstupy RCA Input na zadní straně lze použít současně, ke konektorům RCA se dá například připojit výstup ze zvukovky počítače a k čelnímu konektoru mini jack například mp3 přehrávač, nebo něco podobného. Vstupy se navzájem neovlivňují, podle blokového schématu jde vstup Aux In přes samostatný operační zesilovač. Jinými slovy, cesta signálu z konekotrů RCA do koncového stupně je o jeden operační zesilovač kratší. Pokud jsme na zadní straně, tak se zde ještě nachází 3,5 mm jack, na kterém je výstupní signál pro reproduktorovou soustavu pravého kanálu, která, jak jsem zmínil, nemá kromě reproduktorů žádnou elektroniku. Obě reproduktorové soustavy se tedy propojují pouze tímto jediným reproduktorovým kabelem (je součástí výbavy). Řídící reproduktorová soustava levého kanálu je na zdaní straně vybavena přepínačem Bass Boost, jehož aktivací se zdůrazní spodní pásma, podle ilustračního grafu v manuálu asi o 4 decibely okolo frekvence 100 Hz. Výsledkem má být vylepšený dojem z reprodukce spodních pásem.
Útroby
Jako vždy při takovém testu mi to nedalo a se šroubovákem v ruce jsem prozkoumal útroby řídící soustavy, ve které je ukryta veškerá elektronika. Ta se nachází na jediné desce plošných spojů, která je osazena běžnými součástkami (ne SMT). Za zmínku stojí snad jen to, že kromě pasivních prvků je napěťová část osazena operačními zesilovači JRC 4580 a sekce výkonová jediným integrovaným zesilovačem TDA 2009. Jedná se integrovaný stereo Hi-Fi zesilovač pracující s nesymetrickým napájením, se kterým lze dosáhnout výkonu 2 x 11 wattů.
V zátěži
Přistupme k poslechu. Instalace páru reproduktorových soustav je možná různými způsoby. V zásadě je možné skříně umístit například nad monitor počítače na poličku (je-li k dispozici) a díky klínovým podstavcům, které jsou součástí výbavy je naklonit dopředu tak, aby osy reproduktorů směřovaly k uším posluchače. Možný je také druhý, asi obvyklejší způsob, tedy umístění reproduktorových skříní vedle monitoru. I v tomto případě lze využít klínové podstavce a skříně odklonit dozadu tak, aby osy reproduktorů opět směřovaly k uším posluchače. Já jsem zvolil druhý způsob. V každém případě doporučuji použít dodávané tlumící podložky jak pod klínové podstavce, tak i přímo pod reproduktorové skříně, obzvlášť, pokud je aktivován Bass Boost a podklad, na kterém reproduktorové soustavy stojí, není příliš masivní. Zaleží samozřejmě také na nastavené hlasitosti a stylu muziky. Nemůžu říct, že bych měl při poslechu problémy s nějakými parazitními rezonancemi, ale při vyšších hlasitostech a řízném syntetickém šlapáku….jistota je jistota.
Pokud jde o poslech hudby, můj vztah k reproduktorovým soustavám StudioPro 3 se, musím přiznat, po dobu testu vyvíjel. Ukázalo se totiž, jak hodně záleží na čem, jak pozorně a též jak často muziku posloucháte. Já hodně, často a na trochu větších reproduktorových soustavách. Jsem příznivcem přirozené reprodukce bez jakýchkoliv příkras, korekcí a tak podobně. Tak se stalo, že po instalaci soustav StudioPro 3 a jejich prvním poslechu jsem byl zklamán. V reprodukci mi, jednoduše řečeno, scházely basy, dojem nevylepšil ani aktivovaný Bass Boost, nebyl jsem spokojen s podáním dynamiky a tak bych mohl pokračovat. Moje uši jsou zkrátka uvyklé na jiný druh poslechu.
Nicméně, v rámci testu, jsem několik dní poslouchal pouze přes StudioPro 3. Vzhledem k tomu, do jaké kategorie tyto soustavy patří, stále vnímám jistá omezení, které StudioPro 3 mají, ale to vůbec neznamená, že jsou špatné. Postupně jsem při opakovaném poslechu nahrávek různých žánrů objevil jejich kvality. Podání spodních pásem nejde až úplně dolů do hloubky, některým nahrávkám jakoby schází přirozená plasticita a objem spodní části akustického spektra. Na druhou stranu spodní pásma zůstávají přehledná a čitelná. Aktivovaný Bass Boost bude někomu vyhovovat, podle mého u některých nahrávek dává baskytaře, nebo šlapáku hrubší (já říkám dřevěný) zvuk. V průběhu poslechu si uvědomuji, jak jsou detailní a dobře prokreslená pásma výšek, líbí se mi podání zpěvů, neruší žádné nepřirozené zdůrazňování sykavek. V rámci počítačového pracoviště jsem spokojen s podáním stereo báze. Reproduktorové soustavy jsou umístěny po stranách monitoru a odkloněny dozadu na klínových podstavcích. Rozložení nástrojů po bázi je přehledné. Bicí souprava je rovnoměrně rozprostřena po monitoru, ostatní nástroje vlevo, nebo vpravo, basa, zpěv uprostřed. A tak bych mohl pokračovat.
Pokud jde o ta zmíněná omezení, je to asi tak. Napsal jsem, že podání stereo báze je dobré. Vzhledem k výkonu a objemu soustav StudioPro 3 však dojde poměrně brzo k „roztržení" poslechové báze při zvyšování vzdálenosti jedné skříně od druhé a poslech je rozdělen na striktně levý a pravý kanál (tvůrci asi dobře vědí jak dlouhý propojovací kabel k soustavám přibalit). Při umístění v blízkém okolí počítače je ale podání stereo báze v pořádku, na „ozvučování" obýváku to bohužel není. Další omezení, dané rozměry soustav a jejich výkonem, je podání dynamiky. To se mění s nastavenou hlasitostí. Pokud je hlasitost na poslouchatelném minimu, pak zejména rytmické sekce ztrácejí jakoby dech, například nástupy bicích vyznívají dost ploše, bez důrazu. Při nastavení hlasitosti téměř naplno získávají poslechově navrch pásma vyšších středů, která mají tendenci přehlušovat ostatní pásma a snižovat celkovou čitelnost jednotlivých prvků nahrávky. Nějaký čas jsem věnoval hledání optimálního nastavení hlasitosti. Zjistil jsem, že se dá nastavit taková hlasitost, při které zůstávají i při plném forte všechny nástroje v zásadě čitelné. Pomohlo mi soustředit se na bicí soupravu a nastavil jsem si poslechovou hlasitost tak, abych dokázal rozeznat jednotlivé části soupravy a basovou linku i při plném „nářezu".
Tak jsem to praktikoval po celou dobu, kdy jsem StudioPro 3 poslouchal. Ve hře je vždy rovněž provedení poslouchané nahrávky. Na konci testu tak můžu říct, že pokud se vejdete do naznačených mantinelů, jinými slovy, pokud na reproduktorové soustavy nebudete klást přemrštěné požadavky, stanou se vám StudioPro 3 příjemným prostředníkem k poslechu hudby na vaší audiovizuální stanici. Vzhledem k dobrému rozlišení a přirozenému podání detailů je lze do jisté míry využít jako kontrolní monitory při zpracování zvukových záznamů a srovnání s leckterými plastovými kreacemi by je pravděpodobně katapultovalo na příčku monitorů referenčních.
