Pigtronix je americká firma sídlící v New Yorku, která vyvíjí, vyrábí a prodává kvalitní analogové boutique efekty, pod úsměvným komiksovým logem brejlatého prasátka v bublině. Na trhu nepůsobí sice dlouhou dobu (od r. 2004), avšak za těch několik málo let své existence se kytarovými a basovými efekty proslavila po celém světě. Produkty Pigtronixu plně využívají famózní muzikanti ze známých, ale i méně známých uskupení, jakými jsou například Aerosmith, Living Colour, The Police, RHCP, Korn, Slipknot a desítky dalších. Aktuálně testovaný produkt z „prasečí farmy“ – Bass Envelope Phaser – není výjimkou. Proslavili jej taktéž známí světoví hráči, jako jsou například Doug Wimbish z Living Colour, Bakithi Kumalo, Bill Dickens či Colin Kasprowicz.
Bass Envelope Phaser – říkejme mu „BEP“
– je modulační efekt typu phaser (modulace vzniká fázovým posunutím sinusové křivky zvukového signálu), umožňující reagovat na dynamiku hry (envelope efekt), který byl speciálně vyvinut pro nízké frekvence, tedy pro baskytaristy. Vychází ze vzoru většího brášky – kytarového (ale i basového) EP2 Envelope Phaser pedálu. Oproti této předloze mají basáci, kteří zvolili variantu „BEPu“, výhodu jednoduché, lehce ovladatelné a kompaktní krabičky, která mimo to potěší i podstatně nižší cenou (výrobce na svých webovkách uvádí cenu za BEP $199, zatímco EP2 si cení na $275). Přesto, že je BEP určen pro basáky, neodpustila jsem si vyzkoušet to, jak bude reagovat na zapojení s elektrickou kytarou. Musím říci, že v tomto testu obstál velmi dobře. Obecně mám totiž tu zkušenost, že kvalitní analogové baskytarové efekty znějí v kombinaci s kytarou velmi pěkně. Zvuk je silný a mohutný, není deformován a neječí. Samozřejmě nelze basový phaser použít ve všech kytarových partech, nicméně „bezbariérovým“ kytaristům, prahnoucím po inspiraci, jej mohu jedině doporučit.
Designová revoluce
Na první pohled mají krabičky Pigtronixu velmi hezké a kvalitní zpracování. Hned po vybalení z papírové krabice ve svém novém „páníčkovi“ stoprocentně vzbudí dojem, že se jedná o hravé efekty s moderním zvukem i designem. Pestrobarevné krabičky sice nejsou úplnou novinkou na trhu, v jejímž stylu zpracování můžeme nalézt obdobný newyorský závan, jako například u Electro Harmonixů, nebo taktéž amerických, kreativních Z.VEXů, ale originalitu jim rozhodně ubírat nemohu. Doposud jsem si myslela, že jediné fialovobílé zvířátko je „kráva Milka“. Není tomu tak. Vzhled testovaného BEPu dává jasně najevo, že už existují i fialovobílá prasátka. Jojo, přesně takovéto ujeté myšlenky začnou přicházet, když dáte „dospělákovi“ do ruky hračku. Tajně závidím designérům a vývojářům z dílny Pigtronixu, kteří si podle mého názoru musejí vlastně celou svou pracovní dobu hrát… Pobavila mě například představa pohledu na pedalboard plný jejich krabiček – jako byste koukali do krabice plné LEGA.
Úchylný vzhled však nutně nemusí znamenat i úchylný zvuk. Jak i dále vyplyne z popisu testovaného kousku, efekty jsou založeny na použití kvalitních, čistých a ušlechtilých deformacích zvuku, kdy především jejich kombinováním vznikají nové možnosti použití. „Prasečí“ krabičky umožňují velký stupeň hráčské kreativity, což ocení především „crazy“ hráči, kteří se nebojí experimentovat a rádi tráví dlouhé hodiny kombinováním efektových krabiček a hledáním nových a nových zvuků.
Provedení
Jak již bylo řečeno, jedná se o šikovnou, kompaktní krabičku malých rozměrů (61x112x25 mm), která je obdařena velmi jednoduchým a efektivním ovládáním nastavení. Na bytelné celokovové šasi je umístěn klasický 6,3 jackový vstup/výstup a dále otvor pro napájení – 18V DC. Velmi pozitivně hodnotím fakt, že je efekt dodáván spolu s adaptérem, kdy adaptér má stejně praktické rozměry jako samotná krabička, tzn. je natolik úzký, že jej lze do prodlužovačky zapojit spolu s dalšími, bez toho, aniž by se navzájem vytlačovaly. Spuštění efektu nožním spínačem „engage“ hlásí malá modrá LED dioda umístěná uprostřed krabičky.
Nastavení zvukového projevu BEPu zajišťují dva knoby a jeden malý přepínač. Prvním z potenciometrů je „SENSITIVITY“, kterým lze nastavit citlivost dynamiky hraní, tj. jak moc reaguje envelope efekt na to, jak hrajeme – jedná se o míru závislosti na sílu použitou k rozhýbání strun. Druhou možností, jak upravit výchozí zvuk, je „RESONANCE“. Touto nastavujeme naopak intenzitu phase efektu. A k čemu slouží přepínač UP/DOWN? Umožňuje jedním mikro-pohybem naprosto změnit charakter zvuku, a to tak, že přehodí směr sinusoidy. Při nastavení UP začíná envelope pracovat na spodku křivky a jde směrem nahoru, poté, co se struna rozezní. Naopak u DOWN je směr křivky odshora dolů.
Novinkou v oblasti inovace phaser efektů je použití obvodu „Staccato envelope“, který automaticky uzavře envelope efekt mezi notami. V praxi tento zlepšovák umožňuje hrát rychlé prstové techniky, fast slap apod., kdy i přesto, že je zvuk modulován, zůstává každý tón konkrétní a oddělený od ostatních. Tvůrcem elektrických obvodů je Howard Davis a designérem zvuku je pan David Koltai.
Hurá do zkušebny
Po teoretické hodině fyziky konečně přichází zasloužená chvíle zkoušení. První test proběhl doma pouze za spolupráce malého komba. Člověk tak může v klidu a bez okolního hluku vnímat všechny drobné zvukové rozdíly při různých nastavení efektu. Už na první poslech je jisté, že z této krabičky nemůže vylézt nic špatného. BEP má čistý analogový zvuk, který velmi pěkně reaguje na styl hraní, a to při jakémkoliv nastavení. I když dáme knoby do krajních poloh, ani tak se nestane, že by efekt nadměrně zmoduloval zvuk nebo byl prostě a jednoduše „moc“ či se stal naopak „neznatelným“. Přiznám se, že jsem čekala, že krabička bude o něco více razantní. Tím myslím, že čím bude mít větší rozsah modulace a zefektování, tím bude o něco výraznější. To jsem se ale asi nechala unést vnějším vzezřením této hračky. Naopak. Po chvíli zkoušení (a hlavně po té, co jsem vzala BEPa do kapely mezi ostatní nástroje), jsem došla k tomu, že rozsah nastavení je naprosto dostačující. Větší poměr mezi čistým a zmodulovaným tónem by byl akorát ke škodě. Zvuk by se propadl a ztratil by na konkrétnosti. Efekt je tedy vyvinut tak, že modulace je za každých okolností přiměřená.
Velmi znatelný rozdíl mezi zvuky
dostaneme při přepnutí UP/DOWN ovladače. Zatímco nastavení na směr UP z efektu vyloudí spíše jasnější a mlaskavější zvuk s velkým atakem, směr DOWN je naopak brumlavý a kulatý. Nastavení RESONANCE nastavuje množství přidané fázové křivky. Lze jím tedy jednoduše přidávat či ubírat efekt samotného phaseru dle chuti. Nelze říci, jaký je ideální poměr potenciometrů, neboť nastavení záleží na basové lince, kterou zrovna hrajeme. Druhý potenciometr s názvem SENSITIVITY ovládá citlivost efektu na dynamiku hraní. Umožňuje tak uživateli zvolit si to, jak moc bude efekt reagovat na jeho hru. Možná je to trochu přehnané, ale po chvíli hýbání citlivostí jsem občas až měla pocit, že tímto knobem vnukli vývojáři BEPu této plechové krabičce život. Interakce mezi hráčem a krabičkou vyvolává dojem, že mu efekt doslova naslouchá, reaguje na jeho hru, a tak mu vlastně i odpovídá. Vysoké nastavení senzitivity je velmi krásné, ale umí být také velmi zrádné. Jako na každou živou bytost, i na toto malé prasátko se musí s citem. Velká citlivost vynikne především v houpavých funky riffech (slapované oktávy zvoní přímo nádherně), dynamických tappingových hrách či emotivních sólech. Někdy však může být velmi těžké udržet zcela rovnou linku tak, aby zněly všechny noty stejně a groove tak nekulhal. Když je však „houpavá linka“ zahrána precizně a s chtěnými akcenty, envelope efekt je nenahraditelným pomocníkem k rozechvění publika.
Po nastudování různých nastavení BEPu přišlo příjemné zjištění o tom, co tato malá a jednoduchá krabička umí. Přišel tedy čas přesunout se do zkušebny k pořádnému aparátu – za zjištěním, jak BEP obstojí v kombinaci s jinými efekty, ale hlavně, a to je nejdůležitější, jak se prosadí v praxi spolu s dalšími hráči. Ze začátku se dostavila chvilka rozpaků, kde se pochopitelně projevilo to, že efekt phaseru nelze použít úplně do všech hudebních stylů, a taktéž ne ke všem stylům hraní. Hned, jak automatický bubeník Tom nastavil tempo na středně rychlý (asi 110 bpm) funkový groove, (a já měla čas si „za jízdy“ neustále měnit kombinace nastavení), bylo jasné, že se konečně
efekt dostal na „své místo“. Slapované funky s nastavením na směr DOWN, menším poměrem senzitivity a naopak větším Resonance se krásně rozhoupalo. Jen začít rapovat. Naopak nastavení na UP s velkým poměrem senzitivity a menší mírou Resonance se osvědčilo při pomalém jazzovém (tudíž nekonečném) jamu.
Toto nastavení je naprostou bombou do pomalých povídavých sól, založených na dynamice. Baskytara jako by začala vyprávět. Efekt „hovořícího nástroje“ ve mně přirozeně vyvolal vzpomínku na hru Davida Gilmoura. Jeho jméno pak evokuje další nápad – co zkombinovat BEP s delayem? Akcentovaná basová linka na osminových notách v hlubokých polohách, trsátko, delay EHX Memory boy, a především BEP s nastavením maximální citlivosti dohromady, vytváří rotující „vrtulníkový“ efekt, který vyvolává silně emotivní zážitek ze hry.
Jaké má tedy BEP využití?
Sám výrobce definuje tento efekt jako „Massive Funk in a tiny box“. Mini krabička má tedy primárně sloužit jako pořádné nakopnutí zvuku pro funky hráče při jejich crazy dovádění na basovou kytaru. Myslím ale, že má daleko širší využití. Stačí se jen nebát kreativity a prostě to zkoušet, zkoušet a zkoušet, kde se dá. Kombinování s jinými efekty také není od věci. Dobře poslouží nejen basákům, ale i kytarovým fajnšmekrům.
Na druhou stranu krabička BEP opravdu není „holka pro všechno“. Hráč musí být opatrný, kde ji použije, a nesmí jí cpát za každou cenu do všech svých partů bez ohledu na ostatní hráče v kapele. Při hraní je také důležité mít neustále na paměti, že envelope phaser nekompromisně reaguje na sílu hraní, což je sice geniálně živelný efekt, ale třeba takové hardcorové „ratatatata“ jeho vinou může začít velmi jednoduše kulhat. Na tvrdé údery trsátkem umí efekt odpovědět neméně agresivním lupnutím do reproduktorů (v případě, že je uživatelem citlivěji nastaven).
Celkově krabička působí velmi přesvědčivým dojmem kvalitního produktu. Mezi basáky si jistě najde mnoho příznivců, kteří kromě zpracování, designu a jednoduchého přímočarého ovládání ocení hlavně jeho kvality zvukové. Na BEPu se mi strašně líbí jeho dynamičnost a interakce, jakou umí reagovat na svého uživatele. Nastavení modulace není příliš široké, ale to je jedině k dobru, neboť takto je zvuk konkrétní, rychlý a přirozený. Příliš mnoho phaserového efektu baskytaře v kapele rozhodně nepřidá. Škála charakteru zvuků jde od zvonivého a rychlého zakvíknutí až po dlouhé čvachtavé kvákání. Ale jak říkám, rozhodně se nejedná o „univerzální“ efekt pro začátečníky, který zalepí herní nedostatky „crazy“ zvukem. Při nevhodném nastavení či použití může basáka spíše rozhodit, než že by jej podržel. Efekt rozhodně ocení sóloví hráči. Přirozený zvuk baskytary je jemně vyplněn posunutou fází. „Povídavým“ herním stylům zase přidá na artikulaci. Citlivé hráče odmění ještě větším zdůrazněním jejich dynamické hry. Rozhodně s BEPem ale zažijete spoustu zábavy. Stojí zato si jej alespoň někde vyzkoušet, i když nejste zrovna „funky“ hráči.