Malincí, ale všude vlezou, všechno vidí a vše opraví. Je samozřejmé, že jim nesmí velet hologramový idiot Rimmer - postava ze slavného britského sitkomu „Červený trpaslík". To potom exploduje jeden „robík" za druhým. Ti naši pomocníčci sice neprolézají chodby kosmických lodí, ale v poklidu dřímají v přítmí vaší pracovny či studia, kdykoliv hotovi vám pomoci při zachycování audioreality….
Od americké firmy PRESONUS jsem tentokrát obdržel čtyři již na první pohled velmi pěkné kovové „krabičky" montované v Číně. Nejprve jsem myslel, že se jedná o půlracky, ale není tomu tak. Řekl bych spíše „třetinoracky". K čemu tedy slouží? Jde o lampový preamp/direct box, kompresor s 16 pevně nastavenými presety, třípásmový plně parametrický equalizer s nastavitelnou šíří pásma a nakonec sluchátkový splitter (dělič) pro čtyři páry sluchátek. Řekl bych už v počátku testování, že celý komplet bude plnit funkci při home recordingu, kde se vlastně chová jako jedna „šavle" hodně nadupaného mixu. Výše zmiňované komponenty může uživatel samozřejmě použít samostatně, např. při hudební produkci či ve studiu. Tedy fantazii se meze nekladou.
Vzhůru do nekonečna
Design, stejně i tak obal jsou jedním slovem perfektní. Všichni naši malí „robíci" jsou zabaleni do krásných lesklých modrých krabic s potiskem. Žádný papundekl. Krabice skrývají uvnitř jednak v igelitu pečlivě zabalené přístroje s přiloženými manuály (v angličtině), v další přihrádce jsou napájecí 16 V trafa. U manuálů jsou přiloženy samolepící gumové podložky (trochu připomínají čtyři tablety živočišného uhlí), kterými je možno procesory opatřit proti nechtěnému skluzu. Veškeré technické popisy i specifikace včetně váhy a napájení jsou natištěny už na krabici. V každé krabici je pytlíček se silikagelem proti vlhkosti.
Procesory jsou celokovové - hliník, včetně knobů na potenciometrech. Přední deska je vyvedena v elegantní tmavě modré barvě, potisk okolo ovladačů je bílý, zřetelně viditelný i v přítmí Lucerny či KD Zadní Lhoty. Spínače jsou podsvícené - nelze se splést. Kompresor a tubepreamp disponují navíc ještě kulatým podsvíceným retro VU-metrem. VU-metry jsou podsvícené modře. Nejsem si jist, zda se mi to líbí, normální žluté světlo by bylo možná efektnější, ale nejsem designér. Boky jsou vyrobeny ze stříbro-šedivého vroubkovaného hliníku, a jsou lehce zaobleny. Toto zaoblení sice vypadá elegantně, ale zároveň znemožňuje srazit všechny krabičky k sobě. Alespoň ze začátku jsem nabyl tohoto dojmu. Leč opak je pravdou, po jejich odšroubování lze standardně 3 moduly umístit vedle sebe, tedy celková šířka přesně odpovídá šíři běžného racku. Jen výškový rozměr je nestandardní, bude třeba využít prostoru 2U. Jinou možnost nabízí narovnání na sebe, a vytvoření jakési minivěž či miniracka. Firma koneckonců nabízí stojánek MAXRACK (3 490,-), který pojme šest přístrojů nad sebou, i s bočnicemi. Zbytek obalu tvoří černý plech. V horní části je mřížovaný prostor určený pro chlazení. U lampového preampu na uživatele tímto otvorem mrká „flaška" 12AX7 - nu, jak jinak. Tato je podsvícena červenými LEDkami. Proč však tento otvor vlastní i zbývající tři „nelahvové" procesory, zůstává záhadou - že by globalizace? No, spíše unifikace. Zadní stěny equalizéru, preampu a kompresoru mají jednotné zdířky: symetrický XLR vstup a výstup, instrument/nesymetrický vstup a výstup. Sluchátkový dělič má vstup L/R a výstup na monitor L/R. Spodní strana je opatřena otvorem se závitem k přišroubovaní procesorů. S tímto „podivným" úchytem jsem se setkal už i u jiných Presonusů. Zde jde zřejmě zase o volání po individualitě. Zbývá zmínit pouze napájecí zdířku, úchyt nad ní zabraňující vytržení kabelu z přístroje. V krabicích je v pytlíčku i šroubek k přišroubování modulů.
TUBE Pre
Zřejmě první (a nejdůležitější) stupeň hned za kvalitním mikrofonem. Váš signál buď získá nebo bude nezřetelný a zašmudlaný. Hodně amatérů tento prvotní audiovstup podceňuje a myslí si, že signál opraví nějaké zázračné plug-iny až v počítači. Opak je samozřejmě pravdou. Mizerně natočený signál zůstane vždy jen mizerným signálem. Náš Tube Pre by měl signál posílit, přidat vyšší harmonické kmitočty lahodící uchu, paradoxně jej trochu zkreslit a tím dosáhnout lepší čitelnosti.
Přední panel se honosí několika ovladači - dva otočné potenciometry - DRIVE (0/+20 dB) lampově charakteristické nakopnutí zvuku, GAIN (0/+40 dB) úroveň vstupního/výstupního signálu. Mezi těmito potenciometry je LEDka CLIP upozorňující na přebuzení signálu. Čtveřice podsvícených přepínačů slouží k otáčení fáze, skokovému útlumu o 20 dB, protihlukový filtr odřezávající rušivé zvuky pod 80 Hz a phantomové napájení pro symetricky připojené kondenzátorové mikrofony. O modře světélkujícím ručkovém VU-metru jsem se už zmiňoval v úvodu. Připojit lze buď mikrofon s použitím symetrických XLR, či nástroj pomocí jacku. Jako první jsem zcela nezávisle zkoušel zapojit do Tube Pre basu a hnát ji do obyčejného cvičného komba. Výsledek mě velmi uspokojil. Toto staré kombo (Roland Cube Keyboard 50) hraje velmi suše, až referenčně, ale po připojení našeho „Tubíka" starý Jazzbass krásně chroptěl a lubová Ibanezka dostala ten správný odér jako přes lampový aparát. Troufnu si říct, že zvuk byl když ne lepší, alespoň srovnatelný s lacinějšími lampovými komby.
Ve druhém testu jsem nahrál jednoduchý riff na basu rovnou do pultu a hned vedle do stopy to samé přes Tube Pre. Oba signály měly stejnou úroveň. Linka přes testovaný procesor však byla mnohem nadupanější, s větší dynamikou. Šum - a to je důležité, byl zanedbatelný. Lampa riffu dodala zřetelnost, jiskru a samozřejmě kompresi. Při zapnutí spodního filtru došlo k výraznému zeslabení basů, takže tam opravdu není pro parádu.
Přesně tak se choval Tube Pre i jako preamp při nahrávání zpěvu. Samozřejmě, že na moje mnohem dražší preampy neměl, ale opět jeho podíl na zvuku byl lví. Pokud dáte gain za půlku, začíná signál lehce kreslit.
U kytary je to půvabné, u basy méně a u zpěvu vůbec. Pokud chcete čistý signál, je dobré udržet VU-metr opravdu někde kolem O dB. Útlumový pad funguje pouze při symetrickém zapojení.
EQ 3B
Korekční obvod slouží jak známo ke zvýraznění či potlačení určitých pásem zvuku.
Můžeme zvuk rozjasnit či naopak ořezat a tím pádem otupit, nebo nechtěné pásmo vyříznout. Při dlouhém natáčení stoupá sluchová únava a my se pak druhý den nestačíme divit, co jsme večer s nahrávkou vyvedli. Náš druhý „testovánek" nabízí celou škálu těchto korekčních úprav. Uživatel má zde k dispozici tři pásma - hluboké (20 - 300 Hz), středové (200 - 3 kHz) a výškové (2 kHz - 20 kHz). Dalším prvkem je potlačení či zvýraznění těchto pásem -12/+12 dB se středovou aretací. V této poloze nedochází k žádné změně signálu. Třetím ovládacím prvkem jednotlivých sekcí je plynule laditelný BandWidth, jinými slovy Q - tedy šířka pásma. Vybíráme zde, jak široké bude ovlivňované pásmo. Zda-li, jak říkal můj známý kolega zvukař, bude ve tvaru Lysé hory, či spíše Ještědu. Pokud je pásmo velmi úzké (Ještěd), pak minimálně ovlivňuje okolní frekvence a působí spíše jako fader určitého pásma grafického eq. Naopak široké pásmo drsně ovlivní celkový zvuk.
Na přední desce nalezneme ještě dva spínače. Prvním opět aktivuje ořez pod 80 Hz, druhý slouží jako BYPASS. Je vhodné si čas od času udělat kontrolu mezi upraveným a neupraveným signálem. Červená LEDka signalizuje, že je přístroj v síti.
Zadní panel nabízí dva XLR konektory a dva jackové nesymetrické body.
Zvuk lezoucí z tohoto „minimodůlku" je velmi příjemný, nebojím se říci - decentní. Korekce přibarvují celkový charakter např. nástroje či hlasu bez výrazného nárůstu hlasitosti. Měkkost a sytost zvuku mě opravdu překvapila.
COMP16
Nejedná se o hackerskou zkratku pro počítač, nýbrž o kompresor s 16 pevně přednastavenými kompresními presety. Nechce se mi opět vysvětlovat všechny parametry kompresoru a jejich funkčnost a nudit tak uvědomělé čtenáře technickým tlacháním. Každopádně bez kompresoru se moderní, dynamicky nabušená muzika blbě točí. O to hůře, když točíte do „digitálu", protože analogový vícestopý magnetofon má doma málokdo. Přední panel disponuje třemi velkými otočnými potenciometry: INPUT (-20/+20 dB), PRESET - volba jednoho z presetů, OUTPUT (-20/+20 dB). Ovládání je tedy velmi jednoduché a dá se naučit i cestou pokusu/omylu (ovšem za přítomnosti byť jen zbytku hudebního vkusu). Pro technicky zkušenější uživatele je v manuálu podrobný popis všech presetů včetně hodnot Treshold, Ratio, Attack, Release, jakožto podrobná slovní specifikace užití (pouze v angličtině).
Nad třemi potenciometry je řada 16 malých zelených LEDek. Svítí vždy vybraný preset. Presery jsou rozděleny do šesti kategorií: VOCAL - zpěv (tři presety), PERC - perkuse a bicí (dva presety), FRETTED - kytary a basy (tři presety), KEYBOARD - klávesy (tři presety), LIMIT - limitery (dva presety), EFFECTS - speciální situace během nahrávání (tři presety).
Nastavení parametrů u presetů je pevné. Hýbat můžete pouze vstupní a výstupní hlasitostí. Pro někoho dobře, pro někoho ne. Kulatý podsvícený VU-metr slouží:
- jako Gain reduction - ukazuje o kolik dB nás komprese obrala
- jako skutečný VU-metr - úroveň signálu. Mezi těmito funkcemi měřidla přepínáme spínačem OUTPUT TO METER. Pokud aktivujeme BYPASS, pak měřidlo reaguje pouze na vstupní signál (nastavíme funkcí INPUT), při spuštění procesoru měří součet vstupu a výstupu (INPUT + OUTPUT) a při změně na gain reduction, měřidlo ukazuje úbytek vzniklý komprimací. V této poloze ručka metru zůstává viset na 0, jak je ve slušných končinách zvykem. Zadní panel opět nese symetrické XLR a nesymetrické jacky. Klíčovaný vstup - sidechain, jakožto i jiné kompresorové špeky zde v rámci jednoduchosti nenajdete. Přes vše mé čenichání v manuálu se mi nepodařilo zjistit, zda se jedná o optický či o napěťově řízený kompresor. Dle parametrů a měkkosti výsledného signálu bych tipoval spíše na opto. Ale jist si nejsem.
Testoval jsem nahrávání rázových partů - slapovou basu a malý a velký buben. Používal jsem doporučované presety. Zpočátku mi připadalo, že COMP16 nic moc nedělá. Projížděl jsem presety a žádný velký rozdíl jsem neviděl. Teprve po chvíli zkoumání jsem přišel jemné kompresi na chuť. Kupodivu např. na nahrávání slapových bas se mi nejvíce líbil preset doporučovaný výrobcem pro piano a na malý buben zase preset pro akustickou kytaru. U některých presetů se redukce projevovala na VU-metru téměř minimálně. Rozhodně jsem zvyklý na jasnější indikaci. Přitom VU-metr je úplně stejný jako u TUBE PRE, že by opět uni?
Zrovna jako u předcházejících dvou modelů, je výsledkem práce s COMP16 pěkný, tučný analogově měkký zvuk. Když umíte s kompresorem nahrávat, hodně moc signál nakopnete a přikrmíte. Trochu hůře funguje jako ochrana proti klipu, ale když si necháte odstup od nuly a posílíte output - nic neztratíte. Používejte často BYPASS ke zjištění, zda váš signál není po úpravě horší než před ní.
HP4
Malý, ale náš. Tento modul mně osobně v tomto setu připadá trochu zbytečný, ale je to za a) pouze můj názor, za b) nemusíte si ho kupovat. Což asi také neuděláte pokud budete používat předešlé moduly k nahrávání pouze doma do počítače. Na co pak dělit signál pro čtvery sluchátka. Menší studia si ho ale pořídit mohou. Zbaví se závislosti na jednom výstupu a nahluchlí muzikanti se pak lépe uslyší. Všiml jsem si v této souvislosti, že mizerní muzikanti se většinou ve studiu „hrozně blbě slyší". Většinou to, co jim pouštíte nemá „ten správný tlak" a oni se do toho nemohou pořádně „položit" a dát tomu „duši". Profíci často nahrávají na poloviční sluchátkovou hlasitost. HP4 má na čelním panelu vstupy pro čtvery sluchátka, každý má svou hlasitost pomocí otočného potenciometru. Pátý potenciometr slouží k nastavení hlasitosti monitorů. Tyto monitory mohou být umístěny ve studiu, kde je použijeme pro odposlech více hudebníků, pro něž už sluchátka nemáme. Často se toto dělá třeba u natáčení pěveckého sboru. Sólisté dostanou sluchátka a zbytku musí stačit playback z beden. Důležité je však co nejvíce omezit přeslech tohoto doprovodu - to je ale už na jinou recenzi. Opět dvě tlačítka - jedním signál přepneme u všech sluchátkových vstupů na mono (MONO) a druhým můžeme umlčet monitorový výstup (MONITOR MUTE). Na zadním panelu jsou jackové vstupy a výstupy L+R. Output je možno použít právě pro monitory. Zbyla nám malá červená LEDka na předním panelu pro signalizaci zapojeného napájení.
Poslední rady galaktickým cestovatelům
Pevně věřím, že všichni naši robíci se mohou stát neocenitelnými pomocníky na cestách hudebním vesmírem. Jsou hezcí, barevní, mají intuitivní ovládání. Nemyslí si (tak jako Listerův toustovač), že jsou los, nebučí, a ani se vás nesnaží kousnout. TUBE PRE mě oslovil asi nejvíce. Kdybych už jednu lampu v aparátu neměl, silně bych zvažoval jeho koupi. Určitě jejich hutný, ale velejemný zvuk ocení zejména majitelé notebooků či jiných home PC studií. Za cenu 3 990,- za libovolný kus získáte kvalitu.
P.S. V průběhu recenze se na trhu objevil nový box této série. Nese název FIREBOX, z čehož bystrý jedinec jistě usoudí, že jde o zvukovou kartu s rozhraním Firewire. A co nabízí? V celku zajímavých 4 x In/6 x Out, S/PDIF, MIDI. Škoda, že nebyla k testu, zcela jistě velmi vhodně doplňuje tuto sérii na plné domácí digitální nahrávací studio.
