Tak je tu další přístroj, který se zajímá o vaši přízeň. Je určen těm, kteří jsou nespokojeni s parametry a možnostmi úpravy zvuku na svých pultech. Tady máte k dispozici jednu šavli, která je vybavena vším, co k práci potřebujete, a specializace ? Přeci, jak už to dnes bývá, mikrofonní.
Chtělo by se říct "Nůďo", ale ......... to ostatní v testu.
Firma je zajímavá tím, že nepatří k nejstarším, začíná se objevovat v roce 1995, a jak jinak, snaží se zaplňovat více, či méně zmapovaná místa na hudebním kolbišti. To, že se jí to daří, je nesporné, a tak dnes prodává v jednačtyřiceti zemích po celém světě. Jejich hlavní stan je na Floridě v zemi s magickou zkratkou U.S.A. Takže hurá na prohlídku.
Okem, šroubovákem, duší
První pohled zaujme moderní design v módních barvách, poctivě řemeslně zpracován s nádechem vintage nostalgie. Čelní panel není stříbrný, ale přístroj jako by byl inverzí vůči dnešním trendům, hliníkový panel je modře eloxovaný, a ovládací prvky, taktéž z hliníku, jsou stříbrné. Vše je naprosto účelné a logicky seřazené. Parametry pod jednotlivými otočnými knoflíky jsou velmi dobře čitelné. Je to důležité, jelikož některé mají dvojí funkci. V naprosté tmě může rušit podsvícení power spínače, které je hodně intenzivní. Ale pěkně od začátku a to zleva doprava. Takže, čelní panel obsahuje následující ovládací a indikující prvky - jak jsem již uvedl jsou přehledně rozděleny podle jednotlivých bloků. Uvedu jen bloky, a na ty se podrobněji podíváme později. Prvním je mikrofonní předzesilovač, pak následuje kompresor, dalším blokem je expander, dále důležitý de-esser, za ním equalizer a na konec master. Vše je ovládáno pomocí otočných knoflíků a také přepínačů, nikde není žádný display a přeci to funguje. Náš pohled později zaměříme na jednotlivé bloky a jejich funkce.
Teď přístroj otočím a podíváme se, co nabízí zadní panel. Znovu ve stejném logickém sledu jako výše. Prvním a největším konektorem je zástrčka pro napájení z integrovanou pojistkou tzv. IEC power connector, kousek vedle jsou výstupní konektory, samozřejmě symetrické jak v provedení jack tak i XLR. Střední části dominuje digitální kartička, možná, že bude za nějaký příplatek je fakt dobrá, pokud ji využijete nebudete omezeni svými A/D převodníky. Pracuje s těmito samplovacími frekvencemi - 44,1/48/ 88,2 a magických 96 kHz v rozlišení 16, 18, 20 a 24 bitů. Je na ní opravdu všechno co potřebujete, snad kromě optiky, myšleno optického výstupu. K propojení ať již přístrojů nebo různých hardwarových karet slouží S/PDIF, ten má skoro každý přístroj nebo karta, následuje AES/EBU - to mají lepší i starší mašinky, dále jsou tu konektory známé z profimašin tzv. BNC. Přepínače pro určení jak Bits tak také Rate, jak bylo česky uvedeno výše. To, že vám tam něco chodí indikuje led dioda, a indikace nezůstává oproštěno ani nastavení rozlišení spolu z frekvencí. Součástí karty je i TRS analogový vstup. Odpoutejme zrak od tohoto zázraku a posuneme se ještě víc v pravo. Nechybí analogová TRS dvojice pro insert a nezbytný balancovaný XLR konektor pro zapojení mikrofonu. Celkově je celá konstrukce provedena velmi poctivě. Co mně osobně mrzí, je řešení odvětrání vnitřního prostoru. Stabilizátory celkem hodně hřejí a výstup teplého vzduchu je nahoře, což je logické, ale pokud leží v racku jeden přístroj na druhém uvedené řešení ztrácí opodstatnění.
Uvnitř přístroje vypadá vše americky, to je mé pojmenování pro osazení desek a typickou vůni, které jejich výrobky doprovází. Není to zkrátka tak učesané jak u japonců, nicméně vše je přehledné a naprosto plnící svou funkci - jen ty stabilizátory se mohly chladit plechovým obalem přístroje. V napájecí části dominuje toroidní transformátor, celkem slušné velikosti, zdrojová část je klasicky provedena, žádný spínaný zdroj. Vše je na dvou dvouvrstvých deskách, příslušná digitální karta se skládá taktéž ze dvou desek. Většina součástek je v SMD provedení, takže hustota osazení je poměrně vysoká. Na deskách je copyright z roku 1999, a přístroj se vyrábí do dnes. To může vypovídat o jeho dobrých funkčních vlastnostech. Horní víko zašroubujeme a půjdeme se podívat na jednotlivé bloky.
Bloky přístroje
První je samozřejmě předzesilovač, tedy mikrofonní, jsou tu dva otočné potenciometry a také dva přepínače. Citlivost je indikována pomocí osmi led diod. Sedm je zelené barvy a osmá jak už to bývá je červená indikující přebuzení. Není tu žádný přechodový stupeň. Přepínače mají následující funkce - horním zapínáme fantomové napájení 48 voltů a druhým snižujeme citlivost vstupu o -20 dB. Levým otočným potenciometrem řídíme citlivost od 0 - 60 dB, vedle je knob, který má zvláštní název IDSS, stupnice pod ním je rozdělena od 0 - 100%. Jedná se o harmonický saturační „oteplovač". Nižší hodnoty bez zásahu a vyšší přidávají lampové zkreslení a zabarvení. Jako by jste přes spektrum přetáhli samet. Je to prosté, ale funguje to. Někteří již znají tuto funkci z jiných přístrojů, jedná se o přidávání harmonických, lidově měkkých a tvrdých, dnes je to nezbytná výbava těchto přístrojů, a podle mne je to dobrý pomocník při různém nastavování z různých zdrojů. Digitál se musí stále zateplovat.
Dalším blokem je sekce kompresoru - ovládání je řešeno pomocí dvou poťáků, z nichž ten pravý má dvojí funkci, kterou nastavujeme pracovní a výstupní úroveň. Je tu jeden spínač, kterým blok aktivujeme, nebo lépe přidáváme do řetězce, známý také pod názvem bypass. Indikace komprese je provedena osmi zelenými led diodami od -1 až do - 18 dB. Levý kontrolní potenciometr je aretovaný po jednotlivých krocích a rozdělen v popisu na tři části. Část "light" kde je komprimační poměr 1,1:1 až po 1,5:1, střední část je nazvána jako "medium" s poměrem 1,6:1 až po 2:1, poslední je " heavy" od 2,5:1 až do 8:1. Takže v podstatě to funguje presetově a napočítal jsem celkem 16 možných nastavení. Komprimace je proto s tímto blokem jednoduchá, není potřeba nad ničím přemýšlet, jedině poslouchat, jestli to moc nepřeháníme. Každý kompresor se více čí méně podepisuje na výsledném zvuku.
Expander - malý, ale důležitý pomocník v odstraňování šumu. Tady se ovládá opět sdruženým otočným kontrolerem, vnějším prstencem řídíme tzv. treshold, čili kdy expander startujeme a to od - 70 dB až po + 20 dB, takže nastavení je v podstatě možné v celém dynamickém rozsahu. Úroveň zavírání, jeho citlivost, řídíme pomocí prvku z názvem ratio. Funguje od 1:1 až po nekonečno. Musím říct, že jeho celková funkce je velmi příjemná, šum nemusí být vůbec slyšitelný a přesto nahrávka neztrácí svou brilanci a spínání není po správném nastavení prakticky slyšitelné. Indikace je provedena čtyřmi led diodami známé zelené barvy. Decibelové rozložení je 3, -6, -12 a –24 dB.
Naprosto vizuálně podobným, ale funkčně odlišným, je blok z názvem De-esser. Pro většinu z vás je již jeho funkce z názvu naprosto patrná, je to tak - odstraňuje problémy se sykavkami, ale nejen s nimi. Funguje opět jednoduše díky duálnímu nastavování. Máme tady opět treshold, a důležitý prvek frekvenci. Tím prvním se nastavuje opět citlivost jeho práce, od - 40 po +20 dB, konečný doraz má ale název OFF, takže pro ty, kteří si lámali hlavu jak uvedené bloky nezapojit do řetězce, teď jejich problém řeším. Týká se i předcházejícího bloku expanderu, kde je OFF úplně vlevo. Frekvenci, kterou chceme vybírat můžeme nastavit od 800 až po 8 kHz. Funkce je opět indikována čtyřmi diodami s rozlišením -1, -3, -6 a -12 dB. Blok funguje naprosto perfektně, a při nastavování se řídíme většinou opět sluchem, uvedené hodnoty potom může odečíst ze stupnice a zapsat si je pro další nastavení. Práce je rychlá a naprosto efektivní. To se dá říct i o další bloku a tím je equalizer, je na tomto přístroji blokem největším. V podstatě to jsou čtyřpásmové korekce. Spodní pásmo je pevné, a je zafixováno na 100 Hz. Jeho citlivost je +/- 12 dB. Dvojí laditelné středy jsou rozděleny na spodní a horní. Ty první jsou laditelné od 90 do 700 Hz, vyšší od 450 Hz až po 5,8 kHz. Zisk pásma je stejný +/- 12 dB. Tyhle korekce mají ještě jednu zvláštnost, a to přepínač pro nastavení strmosti, takže lze vypíchnout nebo odstranit patřičný kmitočet. Ne, nezapomněl jsem ani na poslední pásmo a to je pevně fixováno hodnotou 12 kHz. Ve středu jsou ještě dva spínače, horním ovládáme spodní propust nastavenou klasicky na 80 Hz, a dolní je náš bypass, tady nazván jako IN. Korekce mají velmi příjemný charakter a jsou bez větších problémů použitelné. Lze nastavit jakýkoliv zvuk, záleží jen na vás. Myslím si, že tady se není na co vymlouvat, a výsledek záleží skutečně jen na vás. Dokonce jsem zkoušel i obyčejné dynamiky, a bez nadsázky lze říci, že pomocí korekcí jde dosáhnout opravdu dobrého zvuku. Budete až překvapeni, co dokáží udělat dobré korekce. Konec chvály, popojděme dál v pravo. Je tu poslední sekce, sekce z názvem master. Nepleťte si to z masteringem. Jsou zde dva ovládací prvky a osmimístná indikace od - 28 dB až po 18 dB, nula je pátá led v pořadí. Výstupní úroveň je nastavitelná od -70 dB až po +10 dB. Je tady také integrován limitér špiček, nastavitelný, jak jinak, od 0 dB až po +24 dB. Konec dráhy vpravo je náš OFF, takže jde vypnout. Tady není co popisovat vše funguje dle předpokladu. Pro úplnost, v pravo je power vypínač, červeně podsvětlený, o jeho intenzitě jsem se již zmínil v úvodu.
Co říci závěrem
Vám, co sledujete mé testy jistě neuniklo, že pochvaly nerozdávám zadarmo. A tenhle přístroj by u mně dostal za zpracování 95%, těch - 5% je za nesmyslné chlazení stabilizátorů, a za malinko deformovanou digitální kartu, nesmím zapomenout také na intenzivní podsvícení power vypínače. Za funkčnost by dostal 96 % dvojí funkce potenciometrů šetří místo, ale hůře se ovládá, led indikace běží každá jiným směrem, někdy je matoucí, flexibilita je excelentní. Za zvuk v dané cenové kategorii uděluji 99 bodů, znám i levnější, ale mají také svůj charakter. Tenhle by jste díky nezabarvenosti zvuku nepoznali. Poslouchejte bez předsudků, ne z MPtrojek a každou změnu v nastavení si zapamatujte. Přístroj jsem zkoušel z těmito mikrofony AKG 414, C - 4000, C - 1000, Shure SM - 58, a Behringer XM 1800S.
