RockBass Fortress

5strunná baskytara

Značku Warwick netřeba představovat.

Je evropským synonymem basové kytary. Zdomácněla na našem trhu velmi rychle a pro neznalé dodávám, že staví na svém plnohodnotném předchůdci jménem Framus, který mimochodem po několika desetiletích opět září z výkladních skříní hudebních salónů a výstav a jak jinak – nedělá svému jménu ostudu. Firma Warwick, ač domovem v Německu, vyrábí své nástroje i v Číně a to pod značkou RockBass, což je i případ právě testovaného kousku s modelovým označením Fortress, tj. něco jako „rocková pevnost". Jedná se o pětistrunný model, o kterém výrobce udává, že jde o velmi žádané „re-issue" původního Warwick modelu, který byl z důvodu zájmu zákazníků o tento konkrétní design oživen v sérii RockBass, když jeho původní produkce skončila koncem devadesátých let.

Design

Jak jsem se již zmiňoval, jedná se o oblíbený tvar, který si nesčetní zákazníci vyžádali zpět na rock-jazz-funk-pop scénu. Mně tenhle tvar osobně moc pod fousy nejde – mám raději klasičtější „obliny" jazzbasů a precissionů, ale co, „proti gustu žádný dišputát", jak říkával pan otec z babiččina Bělidla. A vůbec – muzikant má zásadně a vždy kupovat především ušima. Na to si při nákupu nových nástrojů a aparátů málokdo vzpomene, že? Hm, víte, ty delší rohy stejně přispívají k delšímu sustainu (viz Pedulla bass - USA). Tak co, že? A basa sedí perfektně, je vyvážená a tento model je krásně zpracovaný, má nádhernou vínovou barvu a pod lakem je vidět struktura dřeva. No, chuťovečka na oči. „Uvidíme" jak to bude s ušima…

Krk je uchycen k tělu čtyřmi šrouby se zapuštěnými hlavami. Přestože je na něm pět strun, pohodlně sedí v ruce. Malá kobylka, potažmo nultý pražec - jak se dnes nesprávně říká, je zřejmě z grafitu a má inovativní konstrukci – je výškově nastavitelná!!! Po povolení strun lze dvěma „červíky" fungujícími na imbusáček, který je přiložen k nástroji (spolu s větším klíčem na nastavení krku), tuto nastavit. Je to nesporná výhoda pro precisní nastavení dohmatu (výšky strun nad hmatníkem).

Baskytara je osazena dvěma aktivními snímači typu Jazzbass Gold firmy MEC (je třeba podotknout, že 4strunná verze Rock Fortress má na rozdíl od své 5strunné sestry střední snímač typu precission, tj. dělený) a ovládání zvuku je napomáháno dvoupásmovým předzesilovačem napájeným 9 V baterií umístěnou pod krytem společně s potenciometry. Pro výměnu baterky musíte tedy odšroubovat pět malých šroubků s křížovou hlavou (u tohoto nástroje se jeden z nich protáčel – asi jediná vada nástroje), což zrovna není ani rychlé ani pohodlné, ale při současné úspornosti aktivních elektrik, tzn. prodloužení životnosti baterií to asi nebude problematickou záležitostí.

Čtyři potenciometry jsou umístěny pohodlně pod (mezi) kobylkovým snímačem a kobylkou. Dole jsou basy a výšky a nahoře je hlasitost, která je skoro pod kobylkovým snímačem a je tedy velmi snadno dosažitelná a ovladatelná a stejně tak snadno dosažitelná a ovladatelná je pod ní balance (váha) středního a kobylkového snímače. Samice výstupního jacku je vedena z boku. Veškeré hardware je v černé, matové barvě, což pěkně oku lahodí.

Materiál

Korpus čili tělo nástroje je vyrobeno z močálového jasanu, krk je javorový s hmatníkem z palisandru. Velká kobylka je poměrně robustní, asi litá (odfrézování z plného materiálu by bylo neekonomické, i když?! Je to vyrobeno v Číně, že?).

Herní vlastnosti

Když jsem tuto krásku vyndával z papundeklové krabice, říkal jsem si: „Je to Čína, tak to bude podle toho rozhašená a budu ji muset štelovat, aby vůbec byla hratelná". Opak byl pravdou – nástroj byl perfektně nastaven, stačilo jen naladit! Krk rovný jako svíčka, žádné drnčení, bezchybně zapravené pražce, prostě – padnula mi hned do ruky.

Dvouoktávový krk, tzn. 24 pražců, je na pětistrunku poměrně tenký a „rychlý". Poziční značky jsou po straně hmatníku.

Ladicí strojky opatřené nápisy Warwick drží spolehlivě ladění a jsou rozmístěny na hlavě v poměru 3 : 2.

Zvuk

Basa zní dobře i nasucho, má dlouhý sustain. Po zapojení do vintage hlavy Acoustic 130 (USA – 1974 solid state – germaniové tranzistory, 130 W) a bedny Fender (2 x 15" JBL D140F s kovovými středy, 300 W celkem) se ozval hutný, ale čitelný zvuk. 2pásmové korekce fungují skutečně aktivně a lze jimi nastavit slušnou pestrost tónu. Struny neznámé značky (pokud jsou mé informace přesné, zpravidla bývají osazeny Warwick Red Label) na tomto kousku byly dobré (.045") se zvonivým, vyváženým zvukem a to zřejmě i díky snímačům a aktivní elektrice. Vzal jsem na porovnání starou fenderáckou basu „precission", a ejhle, zvuk byl u Rockbassu trochu plošší. To se však snadno mění přidáním aktivních basů. Síla signálu mně připadá při středových polohách potenciometrů „rockové pevnosti" u obou bas (aktivní i pasivní) naprosto stejná. Na RockBassu znějí všechny struny vyrovnaně a spodní páté „háčko" je čitelné. Záležet bude ovšem na kvalitě vašeho aparátu, zda-li tento kmitočet spolehlivě přenese.

Závěrem

Pětistrunná baskytara RockBass Fortress je na současném trhu hudebních nástrojů bezesporu kvalitním nástrojem své třídy, patřící do horní kategorie instrumentů, kterou lze doporučit na moderní i klasickou hru různých stylů hudby. Nezapomeňme však na zásadní a veledůležitý fakt, že zvuk, respektive tón, tvoříme v prvé řadě na basové kytaře jen a jen sami – vlastníma rukama a žádný snímač, aktivní elektrika či aparát - byť sebelepší - nám v tom nepomůže, naopak – neohrabanost a chyby zesílí!