Díky firmě Disk Boskovice, která tyto mikrofony před nedávnem zařadila do své nabídky, můžeme je dnes představit i vám. A protože se jedná o novinku na našem trhu, zaslali pánové z Disku tři zástupce, z nichž každý inklinuje k jiné oblasti snímání zvuku.
Vždy záměrně neříkám, že testujeme, ale představujeme, protože ten termín sám je přesnější. Totiž od plnohodnotného testu lze očekávat mnoho a každý i trochu něco jiného. Za další: test by muselo provézt alespoň několik nezávislých osob za různých podmínek. A mohl bych vesele pokračovat, nebýt toho, že ve skutečnosti je to nemožné jak časově, tak finančně, a tak vědom si reality dneška a faktu, že mnohdy se o výrobku dopátráme jen to, jak se jmenuje, provedeme i dnes další průzkum neznámem (asi pro většinu z nás) a pokusíme se přiblížit další zajímavé pomocníky. Pokud se tedy někdy v budoucnu budete rozhodovat o koupi nějakého mikrofonu, zapátrejte ve starších číslech Music Store a snad vám bude nápomocen i tento článek.
Trocha historie
Firma RODE se nejmenovala od začátku svého vzniku v roce 1967 takto, ale převtělila se ze společnosti Freedman Group, kterou založili Henry a Astrid Freedmanovi. A protože se jim zachtělo poznat svět, rozhodli se tedy vydat na cestu. Kam se může člověk rozjet z takové severní Evropy? Jedině na druhou stranu zeměkoule. Tak v roce 1990 spatřil světlo světa první RODE mikrofon. I radovali se všichni klokanové a časem celý svět,…..i my se teď radujeme, protože firma se snaží za využití moderních technologií vyrábět kvalitní zboží pro obyčejné smrtelníky. To ovšem neznamená, že nenaleznete ve výrobním programu mikrofon, který má vše, na co si vzpomenete a ještě špičkové parametry zvuku. Nicméně, i ty levné jsou velmi kvalitní, ale musíte si odpustit určitou zhýčkanost v balení, příslušenství a ovládání vícefunkčnosti.
RODE BROADCASTER
Zde už typové označení jasně odhaluje, „zač je toho loket". Musím se přiznat, že mi tím dovozce příliš radosti nenadělal. Tedy nic ve zlém, ale jeho vlastnosti by určitě lépe prověřilo studio zabývající se mluveným slovem. Vezměte tedy za vděk těmito informacemi:
Hezky od začátku. Balení (stejně jako u ostatních) je pouze papírová krabice. Uvnitř se nachází kožený sáček, malá brožura a nějaké to pěnové protipádové vyložení. Nejdůležitější se jeví být černý kožený sáček skrývající samotného "pána mikrofona", stojanový držák a …XLR-5 konektor. Proč to poslední, se dozvíte dále. Mikrofon je velmi robustní konstrukce. Barva je studiová klasika, tedy polomatný nikl. Na těle mikrofonu je malý plastový výstupek a slouží hned k několika věcem. Jednak je na něm umístěno firemní logo – zlaté kolečko. Pravděpodobně symbol slunce a nebo kapsle z ušlechtilého materiálu, za další je zepředu červená LED, o které bude řeč později. Ze zadního pohledu, tedy od konektoru, mimochodem pozlaceného XLR-3, nalezneme miniaturní vypínač, který má dvě polohy. Tedy Flat – rovná frekvenční charakteristika a druhá poloha je se zařazeným filtrem typu horní propust (viz. parametry).
Proč tyto mikrofony mají své specifické postavení? Samozřejmě můžete tyto mikrofony s klidem použít i v hudebním nahrávacím studiu jen to bude frčet. Konkrétně ten, o kterém je řeč, ale velmi dobrým příkladem mohou být i slavné mikrofony v tomto oboru, jako je E. Voice RE20 nebo Shure SM7. Oba jsou dynamické a dosti vyhledávané pro saxofony, basové nástroje, a kromě dalšího, hlavně pro řečové aplikace. První důvod je v konstrukci mikrofonu. Membrána je uložena axiálně, tedy stejně jako o zpěvových handek. U dynamických a malomembránových mikrofonů to bývá obvyklé, ale kapacitní velkomembránové modely začaly být konstruovány tímto způsobem teprve před nedávnem a ještě by mi stačily prsty jedné ruky na jejich součet. Tělo mikrofonu totiž nezabírá takový zorný úhel jako klasická konstrukce např. Neumann U87. Není třeba se kolem mikrofonu vrtět na všechny strany, abychom viděli text, mohli mrkat na ministra při rozhovoru a vyplazovat jazyk na zvukaře za sklem. Dalším požadavkem je minimální uplatňování proximity efektu, tedy co možná nejmenšího vlivu na nárůst frekvencí v dolní části zvukového spektra ze zmenšující se vzdáleností. Totiž zvukař, který zrovna nespí, by se mohl klidně ukroutit podle toho, jak „spíkr" blbne na židli. Dalším nárokem kladeným na „broadcast" mikrofony je minimální vlastní přenos hluku. Samozřejmě že je vhodné umístit mikrofon do tzv. pavouka, ale prevence je matkou důkladnosti. Za poslední je třeba, jako v předešlém případě, hledět na dobrou snášenlivost „prskavek" a „fukavek", tedy „P","B", atd. V případě mluveného slova zpěvu je nutností ještě použít externí popfiltr.
Jak jsme tedy na tom v našem případě? Řekl bych, že po všech stránkách velmi dobře. Mikrofon se na můj telecí hlas tvářil nekompromisně. Frekvenční charakteristika se zdá být velmi vyrovnaná s mírným navýšením v horní části zvukového spektra, ale to je u velkomembránových mikrofonů žádoucí. Navýšení je opravdu tak akorát, protože hlas je velmi dobře srozumitelný, ale není přemrštěný v sykavkách. Dále musím pochválit proximity efekt.
Je opravdu mírný a lineární. Každopádně pro umělce čichající mikrofony použijte filtr nízkých kmitočtů. Co bych rád ohodnotil velmi kladně, je minimální přenos manipulačního hluku a i dobrá snášenlivost retných hlásek i bez použití popfiltru. Odpružený koš a popfiltr lze dokoupit. Za další, tedy jako téměř obvykle u této cenové třídy, nenajdeme žádný individuální graf, alespoň tedy frekvenční charakteristiky. Najdeme zde ovšem, a to je co jsem slíbil na konec, konektor XLR-5. Samozřejmě pokud ho budete (tedy funkci, kterou umožňuje) využívat, musíte na běžný mic.kabel naletovat ze strany „ do mixážního pultu" tento konektor. Piny 1 – 3 fungují jak jsme zvyklí, pro signálovou cestu a zbylé dva jsou určeny na zapojení obyčejného spínače. Samozřejmě tím spínačem může být i rychlostart u šavlí mixu. A už víte o co jde. Zvukař vytáhne „Fader", sepne se spínač, rozsvítí se LED na mikrofonu a ve studiu vědí, že jsou v záběru. Vtip je v tom, že pokud není instalovaná signálka, tak toto funguje po normálním mikrofonním kabelu. Velmi dobrý nápad.
Ještě skromě dodám, že zvukové vlastnosti se mi jevily velmi podobné s NT1 a tak se mrkněte o něco dál.
RODE NT3
Zde podobně jako v předešlém případě jde o mikrofon, který asi více použijete jinde než v nahrávacím studiu, ale na rozdíl od předešlého, jeho využití bude širší. Nebo ještě jinak. Jeho konstrukce je uzpůsobená především pro "live", ale není vyloučeno i studio.
Jak a proč? Tělo mikrofonu a mřížka tvoří symetrický tubus. Díky konstrukci je možné jak nástrojové, tak zpěvové využití. Dolní část těla mikrofonu je odšroubovatelná a zde se nachází prostor pro devítivoltovou baterii. Je tedy možný provoz i v podmínkách, kdy po fantomovém napájení není ani potuchy. Výrobce zaručuje při použití kvalitní alkalické baterie až 400 hodin provozu. Dokonce je možný i provoz na jiné typy fantomu než je nejobvyklejší (viz. parametry). Z tohoto hlediska se jedná o perfektní mikrofon pro muzikantské harcování. Pokud vložíte monočlánek do mikrofonu, je zde přítlačný mechanismus, který zamezí kloktání a nedostatečnému napájecímu kontaktu. Úplně na konci mikrofonu se již tradičně nachází konektor XLR-3. Na těle pod mřížkou jistě upoutá vyříznutý ovál, ve kterém je, celkem schován proti náhodné a nechtěné manipulaci, přepínač vypnutí nebo odpojení baterie a malá červená LED. Ta indikuje stav napájení. Mřížka chránící ne zrovna malou kapsli (pro tento typ mikrofonu) se zdá být bytelná a uvnitř je, jak to mívají zpěvové handky, ještě vyložena interním popfiltrem z černé pěny. Když odbočím v kontinuitě popisu, tak bych rád zmínil, že v příslušenství NT3 naleznete ještě externí popfiltr. Také z černé průvzdušné hmoty a dále pěknou, pružnou mikrofonní objímku pro oba typy stojanových závitů. Mikrofon je balen do černého koženkového sáčku, a to celé ještě do veselé papírové krabice. Dále je třeba dodat, že monočlánek velmi dobře vymění i méně zdatné osoby, ale musíte si jej koupit sami. Není tedy ve standartním příslušenství.
Zvukové vlastnosti mikrofonu jsou v kostce následující: Široký frekvenční záběr, kdy v dolní části se projevuje silnějším proximity efektem. Zblízka je tedy dosti mohutný v basech, ale rozhodně to nejsou basy zastřené nebo ploché. Středy jsou vyrovnané. Lehký nárůst je v prezenci, tedy asi kolem 3 kHz, a pak až ve výškách. Díky barvě, která se jeví dosti transparentně a rozhodně čistěji, než z většiny dynamických mikrofonů, může (?) být velmi dobrou zpěvovou handkou. Při poslechu (v podmínkách studia) se mi zdál být citlivější na zpětnou vazbu kolem 3 - 4 kHz. A kvůli popsanému proximity efektu by se velmi hodil filtr nízkých kmitočtů. Při použití nástrojovém se striktně nemusí pohybovat po pódiích, ale díky vlastnostem, které jsem uvedl, odhaduji využití k malému bubnu, tomům a perkusím včetně činelů, aparaturám amplifikovaných nástrojů i dechovým a strunným instrumentům. Vždy je třeba dbát na nastavení vzdálenosti od zdroje zvuku. Budu-li uvažovat nahlas, tak nemít momentálně slušný výběr "nástrojových" mikrofonů, tak je to volba (nejen) vzhledem k ceně cca 5 700,- bez DPH/ks - vynikající. Často je i porovnáván s velmi známou AKG C1000S. Já jsem přímé srovnání neměl, a tak bych nerad soudil.
RODE NT1
Poslední z této várky je svojí konstrukcí předurčen pro studiovou práci, ale jako vždy není vyloučeno ani použití např. při "live" produkcích, třeba na sekce akustických nástrojů. A protože se jedná o mikrofon, který má nejblíže ke stylu mé práce, nechal jsem si ho naposled a "proklepl" jsem si ho přeci jen víc.
Vzhled mikrofonu je poněkud "hračičkovitý" a dělá to především jeho lesklá světle šedá barva těla.
Následně i váha, která je na takový mikrofon dost nízká. Prostě nemáte pocit, že v ruce držíte něco, co je nacpáno vším možným. Samozřejmě, jsou to předsudky, a nižší váha je ku prospěchu. Nepadají vám stojany při větší páce, nemusíte tahat o několik kilogramů více, natáčíte-li v exteriéru apod. O těle mikrofonu, jehož barvu by jsem mohl mít i jinou, což je nepodstatné, jsem se zmínil. Na jednom konci je pozlacený konektor XLR-3 a na druhém konci je dvojitá mřížka skrývající jednopalcovou kapsli.
Dále kromě typického zlatého "puntíku" ze strany, kde kardioda je nejcitlivější, tedy ze předu, nic víc nenaleznete. Žádné ovládací prvky. Tento nedostatek je bohatě vyvážen konečnou cenou velmi dobrého mikrofonu. Proč si (opět) myslím, že jde o dobré zboží, vysvětlím následně.
K porovnání jsem si pozval (zdánlivě nesoudně) mikrofony: Neumann - Gefell UM57 (lampový velkomembránový mikrofon, rok cca 1969-70), AKG C 12A (nuvistorový velkomembránový mikrofon), Neumann U87 Ai (velmi slavný velkomembránový mikrofon) a Neumann TLM 103 (moderní beztransformátorový velkomembránový mikrofon).
Nejdříve vlastnosti, které se dají zhodnotit poněkud objektivněji, ale záleží i na zatěžovací impedanci vstupu.
Tedy citlivost versus množství signálu dodané mikrofonem: Nejlépe si stojí U87Ai, těsně za ním je náš NT1, hned vedle TLM 103. Pak je poněkud mezera a přichází UM57, poslední s nejmenším výstupním napětím při stejném akustickém tlaku je AKG C12A. Další měřítko, které mě zajímalo, byl vlastní šum. Zde se jedná o hodnotu, kterou jsem nezjišťoval laboratorními přístroji a tak samozřejmě je v nepřímé úměře k citlivosti. Totiž i každý vstupní preamp nějak šumí. Se šumem se zdá být nejlépe vyrovnán TLM 103, hned za ním U87Ai, potom za sebou NT1 a AKG C12A a konečně pak UM57. Porovnání zvuku je již subjektivnější a rozdíly mezi jednotlivými typy jsou jednou nepatrné, jindy zřejmé. To je důvod proč tvrdím, že není dobré ve studiu spoléhat na jeden, byť výborný typ. Nicméně, všechny podávají pravdivý zvukový obraz a rozdíly by jsem (opět) neobratně popsal takto: Poněkud odlišně se jeví oba lampové typy, a to tak, že jsou jemnější, a tím i navozují dojem většího množství detailů. Zbytek mikrofonů je ale živější a tím i reálnější. U87 má nejvíce plné středy (zhruba 250 až 800 Hz), hned za ním je TLM103 následuje UM57 a opravdu nepatrně za nimi jsou poslední dva. Podobně je to i v nejnižší části spektra, s tím že, UM57 a C12 si mění místa. V horních středech je nejrovnější TLM103 a U87. C12a má lehký propad. Téměř vyrovnaný je NT1. Nejprezentnější se jeví UM57. Velmi jemné alikvoty má U87, TLM103 jich má více a možná i průraznější. C12 je na tom podobně jako U87, ale jde trochu výše. NT1 a UM57 jsou podobné, ale rozdíly zde jsou. Např. na zpěv má NT1 (i ze všech testovaný) nejvíce tzv. hrdelního vrnění, ale za cenu občasných tvrdších „ššš" a „ččč", výšky pak jsou někde mezi U87 a C12. UM57 má asi všeobecně nejvíce sykavek. Samozřejmě záleží na posazení hlasu. Snažit se toto vše dohnat korekcemi je naprostý nesmysl, protože např. UM57-čka s přibývajícím prostorem kulatí a výšky zjemňují. NT1 naproti tomu částečně zachovává brilanci ve výškách.
Prostě, kde může být jedno výhodou, jinde se stává přítěží. Proto vždy tvrdím, že většinou sáhnete po mikrofonu a ono je to dobré a kdyby jste tam dali jiný, věřím, že zase to bude dobré. Pokud se bude samozřejmě jednat o vhodný typ. Potom jsou náhody, že je to dobré i když sáhnete po něčem neobvyklém a nakonec jsou případy, kdy to hraje až po určitém laborováním ze vzdáleností i typem mikrofonu. Nemluvě už o tom, pokud točíte v různých akustických podmínkách a různé hudební žánry.
Ještě dodám, že mikrofon je balen do veselé krabice stejně jako NT3 a ještě do koženého sáčku. V krabici lze kromě brožurky nalézt mikrofonní držák pro oba typy závitů a stejně jako u Broadcasteru se přetáhne přes konektor a zajistí velkou šroubovací maticí. Snadné a spolehlivé. Aretace ohybu se zajistí i rukou tak, že nepotřebujete mít stále po ruce velký šroubovák. Dobrý a pohodlný detail. V průběhu testování jsem se dozvěděl, že je možné dokoupit koš, tzv. pavouka za 2 690,- a popfiltr za 690,- Kč.
Proto, NT1 je rozhodně velmi dobrý studiový mikrofon. Moderní konstrukce mu dala do vínku vysoký výstupní signál, velmi dobré šumové vlastnosti a vyrovnaný zvukový projev. Jevil se spíše jako partner k ostatním mikrofonům. Tedy rozhodně ne jako odpadlík z jiné cenové skupiny, i když některé, byť (někdy) malé rozdíly tu jsou. V rámci objektivity nutno přiznat, že nejde jen o zvuk a zpracování mikrofonu, ale….. Stejně si znovu kladu otázku. Kde je rozdíl mnohdy několika desítek tisíc korun!?
Závěrem
Dojem ze všech třech výrobků je velmi dobrý, a to hlavně po zvukové stránce. Design a provedení mikrofonů je až na NT1 (mohla by se změnit alespoň barva) také velmi dobrý. Výbava a příslušenství je na střední až nižší úrovni. Balení je jednoduché a prozatímní. Cena – výborná. Záruka je jeden rok a pozáruční servis zajištěn v Disku.
Škoda, že Boskováci neposlali i NT2, asi nejznámnější RODE mikrofon. Odhaduji, že některé nepodstatné i důležitější mínus by odpadly a to vše vyváženo jen o několik málo tisíc větší investicí. Snad příště. Rozhodně, děkuji jim, že máte teď možnost být alespoň o trochu více v obraze, který není až tolik vzdálen ekonomické situaci průměrného českého občana.