V minulém čísle jsme se společně začali zabývat problematikou bezdrátových odposlechů. Relativní klid na podiu, věrný poslech a eliminace tak nežádoucích zpětných vazeb vede čím dál tím více muzikantů do obchodů s tímto sortimentem. Nabídka se neustále zvyšuje a konkurenčních zařízení přibývá, ale těch opravdu kvalitních je zatím opravdu pár.
Dalším příbuzným z oblasti In Ear Monitoringu je s pověstnou německou pečlivostí vyrobený Sennheiser EW 300 IEM G2.
Letmý průzkum
Již při prvním ohledání zjistíme, že výrobek nese nezaměnitelné znaky svého výrobce (jeho výrobky v oblasti bezdrátové technologie už nás provází pěkně dlouho). Vlastní vysílač je umístěn do velmi bytelné plechové krabičky, která musí přežít snad úplně všechno. Přednímu panelu přístroje vévodí velký display, na kterém jsou zobrazovány veškeré informace o nastavení. Vlevo od displeje se nalézá 1/4" TRS samice pro připojení sluchátek, kterými může zvukař kontrolovat skutečný stav poslechu, odesílaného na přijímač. K regulaci hlasitosti tohoto sluchátkového výstupu slouží modře zbarvený knoflík s označením Vol. Vpravo od displeje se nachází dvojice tlačítkových šipek, určených pro pohyb v položkách menu. Hned vedle pak potvrzovací tlačítko SET. Hlavní vypínač zcela vpravo.
Zadní panel skýtá zdířku pro připojení napájecího adapteru, dvojici XLR konektorů pro připojení přenášeného stereo signálu (levý tradičně slouží pro napojení jediného monofonního zdroje) a BNC konektor pro připojení antény. Dále je tu trochu tajemný konektor s označením DATA. Slouží pro přenos servisních informací mezi počítačem a vysílačem. Jak sám výrobce udává je určen jen pro autorizované servisní střediska a opravny. Běžný zákazník k němu nemá přístup.
Ovládání
Po zapojení adaptéru a stisku hlavního vypínače se vše ve vysílači uvede v chod a my můžeme přistoupit k pro nás optimálnímu nastavování a zkoumání. Stiskem tlačítka SET se dostáváme do hlavního menu. Menu nabízí následující položky. Bank – základní výběr banky pevných i uživatelských kanálů (1 – 8 a ještě U – User), Channel – touto položkou je možné v dané bance zvolit mezi 12 kanály s přednastavenými frekvencemi, Tune – umožňuje v uživatelské bance ladit přenosové frekvence v krocích po 25 kHz. Jednoduchým výpočtem pak dojdeme k číslu přes 1400 (toto číslo udává i manuál) možných pracovních kmitočtů. No a z toho už se dá opravdu vybírat. Ještě důležitá poznámka – vše samozřejmě pracuje v režimu UHF. Další položkou menu je Sensitiv – nastavení citlivosti vstupu. Po 8 dB krocích můžeme snižovat citlivost až na –24 dB. Já osobně bych uvítal jemnější posun, ale výrobce asi ví co dělá! Docela praktickou věcí je zřetelná optická signalizace - dojde-li k přebuzení vstupu vysílače, zareaguje na to změnou podsvícení displeje. To se změní ze zelené barvy na červenou! Display – položka dovolující na základní stránku displeje umístit námi zvolenou informaci. Na výběr je mezi pracovní frekvencí, bankou a kanálem a nebo popis zvolený v další položce menu – Name (např. Vocal, Kytara…). Reset – uvede vše na tovární hodnoty a LCD Contr – kontrast displeje. Mode – volba stereo nebo mono módu. Lock – uzamčení všech hodnot, před náhodným přepnutím nebo přeladěním. Exit – nás vrací na základní stránku, na které se nachází námi navolená informace. V továrním nastavení vidíme číslo kanálu a banky, pracovní frekvenci a dolní části dvojice bargrafů, zobrazujících úrovně vstupního signálu jednotlivých vstupů.
Tělo přijímače je ze spodní části tvořeno kovovým odlitkem na který je svrchu přidán plastový panýlek s displejem a výklopný kryt baterií. Na horní hraně je umístěn otočný ovladač hlasitosti spojený s hlavním vypínačem, výstup na sluchátka a anténka. Na zadní straně je klipsna pro připevnění za opasek nebo za kalhoty. Je vyroben jen z ocelového drátu a po několika týdnech zkušeností musím konstatovat, že dosti často vyskočí z úchytů a tak za sebou přijímač taháte po zemi za kablík od sluchátek. Doporučuji před každým vystoupením klipsnu vyjmout a napružit, aby se alespoň částečně předešlo neštěstí.
Vpravo od displeje se nachází dvojice ledek, podávající základní informace o stavu přijímače (zapnutí přístroje, stavu baterií a přítomnosti nosné frekvence). Na vlastní LCD je možné zobrazit prakticky stejné informace jaké umožňuje vysílač, až na několik odlišností. Asi nejdůležitější informace je přesný stav baterií. Ten je zobrazován pomocí tří segmentů symbolu ubývající „baterčičky“ (100/70/30% a vybito). Další odlišnost je zobrazení pilotního signálu, který umožňuje dokonalou stabilitu nosné frekvence pro bezchybný přenos (viz manuál). Pod displejem je umístěna dvojice tlačítkových šipek, které na přijímači mají kromě funkce pohybu v položkách Menu ještě jednu funkci, ale k té se dostaneme.
Po odklopení krytu baterií se objeví další dvojice tlačítek pro nastavování pracovních bodů. Veškerý pohyb po menu a výběr položek se provádí pomocí šipek. Po stisku tlačítka Set se dostáváme do hlavního menu, které je stejné jako na vysílači. Jsou jen přidány položky funkcí přijímače jako je zapnutí limiteru LTD, funkce zvýraznění vyšších frekvencí HI-BST, funkce SCAN umožňující automatické vyhledání volných kanálů v bance, SQELCH – šumová brána, zavírající výstup přijímače při ztrátě nosného signálu – nastavuje se ve třech krocích, pro zachování věrnosti přenosu je dobré nastavit co nejnižší práh. Dosti důležitou funkcí je ST – FOC. Nabízí dva módy práce přijímače. Při volbě Stereo je levý signál vysílán do levého sluchátka a pravý do pravého, ale při módu Focus jsou oba signály smíchány do obou sluchátek a pomocí šipek, které doposud sloužily jako klasický balance ovladač, zdůrazňujeme jeden či druhý signál. Jednoduše řečeno, do jednoho kanálu si namícháme kapelu a do druhého náš sladký vokál nebo sólový nástroj a pomocí šipek volíme silnější poslech kapely nebo sebe samotného. Docela dobrá věc až do momentu, kdy se snažíme na přijímači při koncertě najít dvojici šipek a rychle změnit nastavení. Nikdy jsem to nestihl. To ale už k „digitálnímu" ovládání patří, šikovný potenciometr by byl samozřejmě praktičtější.
Užitné vlastnosti
Vlastní funkce přenosu signálu je naprosto bezchybná. Přenesený zvuk si zachovává veškerou dynamiku i barvu. Pro zachování především dynamických vlastností a velkého odstupu šumu (S/N udává výrobce 110 dB) je implantován systém HDX. Jde o širokopásmový kompander, tedy kombinovaný kompresor s expanderem, který ve vysílači komprimuje audio signál v poměru 2:1, čímž jej vyzdvihne nad hladinu přenosového RF šumu. V přijímači je pak ve stejném poměru signál expandován, a tedy v ten stejný okamžik je RF šum potlačen pod hranici šumového pozadí přijímače.
Mnou odzkoušený dosah vysílače přesahoval padesát metrů, takže i na stadionu nebudete mít problém. Je třeba dobře ohlídat vstupní úroveň, protože již na vstupu do vysílače je jistý kompresor, hlídající veškeré nežádoucí špičky a rázy, které by mohly vážně poškodit sluch. Je velmi důležité pracovat společně s ovladačem vstupní citlivosti a hlasitostí sluchátkového výstupu přijímače, aby právě nedocházelo k nepříjemnému omezování dynamiky signálu. Pro případného zákazníka doporučuji držet vstupní sílu signálu v rozmezí –10 až –5 dB a zesilovat spíše sluchátkový výstup přijímače. Právě v tomto rozsahu vám přístroj zaručí onen bezchybný přenos dynamiky. Dále a znovu předesílám, že vysoká výstupní hlasitost může vážně poškodit sluch! I pro tyto účely je přijímač vybaven limiterem, který doporučuji používat. Jeho pracovní rozsah je velmi pečlivě a plně funkčně nastaven.
K celému setu jsou standardně přibalena velmi kvalitní sluchátka IE3 béžové barvy, která po „implantování do lebky" spotřebitele produkují čistý konkrétní zvuk, frekvenčně zdůrazněný ve středo-výškovém pásmu. Ale to je dobře, protože tyto kmitočty se dobře prosazuje ve vyšších úrovních okolního hluku. I když konstrukce sluchátek uživatele prakticky odřízne od okolního světa, není velký problém si na ně zvyknout. Informace o typu sluchátek je však již podle posledních zpráv, a i mnou realizovaného aktuálního nákupu, minulostí. Nové sety obsahují sluchátka IE4, prozatím pouze v černé barvě. „Špunty" IE4 především zmenšily rozměry a původní těsnící molitan byl nahrazen pěnovou pryží, která se jak lépe aplikuje do ucha, tak lépe na kraji zvukovodu sedí. Poslechově pak došlo k obohacení spodní části spektra, a celkově bych si dovolil zvuk označit za průzračnější.
Připočteme-li ke všemu, že přijímač je napájen z tužkových baterií, které podle výrobce vydrží až deset hodin, což je velká praktická i cenová výhoda oproti 9 V bateriím, jedná se o velmi kvalitní zařízení za velmi rozumnou cenu. V tomto ohledu je dalším vylepšením využití nabízených accupacků a řízené nabíječky, čímž odpadá nutnost měnit tužkové baterie, neb nabíjíte přes kontakty umístěné přímo na plášti přijímače.
Jelikož se tato renomovaná firma zabývá bezdrátovou technikou již řadu let a její výrobky patří ke špičkám na trhu, je i toto zařízení nositelem velmi dobrých vlastností. V souvislosti s minulým článkem se mi vybavila i dokonalá izolace vysílače od příjmu a přenosu ruchů z okolí, které, jak jsem se již zmínil, jsou obecným problémem levných zařízení. Tedy na vysílač můžete strženi rytmem a atmosférou vesele „klepat jak na nebeskou bránu" bez jakéhokoliv nebezpečí rušení koncového uživatele. Celou soupravu ještě doplňují adaptery pro montáž do racku, náhradní sluchátkové návleky a velmi podrobně napsaný a graficky upravený manuál, který vám zcela jistě dopomůže ke správné funkci a nastavení všech parametrů přístroje.
O výhodách sennheiserovského IEM systému, zřetelnosti a jistotě kvalitního zpětného poslechu i ve velmi hlučné pódiové vřavě jistě svědčí i to, že tuto technologii již stabilně používají při koncertním vystupování oba zpěváci kapely Arakain, jak končící Petr Kolář, tak nově nastupující Honza Toužimský a v neposlední řadě i na postu „bicmana“ zaskakující Roman Lomtadze.
