Firma T.C. Electronic je ve světě moderního zvuku synonymem kvality a spolehlivosti. Jinak tomu není ani v případě kytarového procesoru G- Major. Pokusím se vám proto představit tohoto stájového kolegu a bratříčka neméně známého G – Force.
Začíná být pomalu pravidlem, že zákazník platí za kvalitu a množství možností ukrytých v kolikráte až zázračných krabičkách, což odpovídá i tomuto případu. Procesor je podstatně jednodušší, obsahuje méně efektů a algoritmů než výše zmiňovaný G – Force, ale je taky o poznání levnější.
Vše se skrývá v černé slušivé a velmi elegantní skříňce. Na první pohled celému přístroji dominuje velký barevný multifunkční display, který je schopen zobrazovat snad všechny editovatelné hodnoty, parametry a úrovně signálů.
Na levé straně se nacházejí informace o vstupní sekci procesoru. Velikost vstupního signálu (levý i pravý kanál), informace o vstupním módu (analog, digital lock) a neposledně informace o taktovací frekvenci digitálního výstupu S/PDIF (44,1 kHz nebo 48 kHz).
Přímo pod těmito údaji najdeme velký a přehledný tuner, čili hezky česky ladičku. G – Major umožňuje řazení efektů ve třech nastavení. Paralel, semiparalel a serial. Tabulka s názvem Matrix velice příjemně a názorně ukazuje, jak máme efekty seřazeny. Každý čtvereček se rovná jeden efekt.
Dostáváme se ke čtyřem sloupcovým indikátorům pod souhrnným názvem Levels. Indikátory se aktivují v momentě, kdy editujeme jednotlivé efektové články. První sloupec pod názvem PPM indikuje zahlcení a špičkovou hodnotu vlastního efektu. Další dva In a Out ukazují velikost vstupního a výstupního signálu daného efektu. Sloupec s názvem Mix ukazuje poměr efektovaného a čistého signálu na konci efektu. Indikátor DUMP zobrazuje míru omezení signálu ať kompresorem nebo efektem noisegate.
V pravém horním rohu se zobrazují pořadová čísla editovaných nebo právě užívaných předvoleb. Další řádek poskytuje informaci v jaké bance se zrovna nacházíme. Na výběr je factory banka, která umožňuje pohybovat se v továrních presetech přístroje, editovat je a upravovat. Banka user je bankou algoritmů a zvuků, které si sám uživatel uložil. Na tomtéž grafickém řádku se nachází informace o přijímání MIDI dat a o edit stavu přístroje.
Dostáváme se k posledním řádkům dipleje, kde se zobrazují všechny ostatní údaje v podobě textu. Tzn. jméno předvolby, číselné údaje o různých hodnotách apod.
Nyní k hlavním ovládacím prvkům předního panelu přístroje. První na řadě je hlavní vypínač Power. Hned vedle displeje jsou umístěny dva ovladače vstupní a výstupní úrovně signálu. Z pravé strany displeje se objevují první dvě tlačítka, kterými se ovládá Noisegate a velmi vydařené nastavení spínání interních relé přepínačů, které slouží k ovládání kanálů na předzesilovači. A konečně první dvojitý otočný Jog Wheel. Tento přepínač slouží k nastavování parametrů efektů.
Hlavní efektová klávesnice je situována do dvou řad. Stiskem tlačítka se jednotlivé efekty aktivují a deaktivují. Je – li efekt aktivní, svítí na tlačítku slušivá žlutá LEDka. Stiskneme – li tlačítko efektu dvakrát rychle za sebou, dostáváme se do hlavního menu jednotlivých efektů.
Další sekce tlačítek s názvem Setup obsahuje tlačítka sloužící k nastavení řazení efektů (již zmíněné paralel, semiparalel atd.), I/O neboli In Out režim (analog. atd.). Tlačítko MOD umožňuje nastavení ovládání procesoru externími ovladači a poskytuje uživateli opravdu nepřeberné množství nastavení. MIDI/UTIL nás přenese do menu, kde nastavujeme přenos MIDI dat a ovládání přes MIDI.
Sekce Control obsahuje tlačítko Recall, kterým vyvoláváme původní nastavení, nebo se vracíme ven z menu. Tlačítko Store slouží k ukládání vyrobených zvukových variací.
Druhý Jog Wheel slouží k editaci a pohybu v menu jednotlivých efektů. Vnějším prstencem se pohybujeme po jednotlivých parametrech efektu a vnitřním nastavujeme hodnoty těchto parametrů. Tlačítkem Tap v reálném čase nastavujeme delay časy efektů. Posledním tlačítkem je tlačítko Bypass All. Uvádí procesor do absolutně průchozího stavu. Podržíme –li tlačítko déle než jednu sekundu, procesor se uvede do Mute stavu vhodného například k tichému ladění nástroje.
Zvuková stránka celého zázraku mě vůbec nezklamala a jen naplnila mé očekávání kvality a ušlechtilosti soundu. Veškeré tovární presety a nastavení jsou ihned použitelné a velice příjemné. Jen se nemohu zbavit pocitu, že některé jsou trochu zbytečné. Ale to jen asi výrobce potřeboval obsadit veškerá volná místa v tovární bance. Asi nejvíce jsem se těšil na modulační efekty typu chorus a flanger, jimiž je firma T. C. Electronic vyhlášená. Hodnocení se dá shrnout do dvou slov. Prostě nádhera. Někdo by mohl namítnout, že je chorus jako chorus, ale není to v žádném případě pravda. Zvuk z těchto efektů je velice příjemně teplý a plný, s velkým množstvím parametrů k nastavení. Každý z efektů zvukového řetězce poskytuje několik typů modulací, mezi kterými je, na rozdíl od některých procesorů, slyšitelný rozdíl. Vlastně velice obdobné hodnocení zasluhuje Reverb a jeho modifikace (procesor opět poskytuje několik typů reverbů). Zvuk je opět velice plný a příjemný a záleží jen na vkusu uživatele. Dostáváme se k jednomu ze slabších článku zařízení a tím je Pitch shifter. I ten poskytuje několik modifikací. Samotný zvuk efektu není v žád ném případě špatný, potud se jedná opět o velmi kvalitní efekt, ale . . . Ponoříme – li se hlouběji do nastavení zjistíme, že obsahuje tři hlasy. První je původní a druhé dva se dají libovolně posunovat nahoru a dolů. Tento posun je možno provádět pouze po centech. Já osobně bych uvítal posun spíše po semitónech a k nim jemné doladění v centech, ale to zas není tak fatální problém. Daleko větším problém však spatřuji v tom , že se nedá ovládat úroveň jednotlivých hlasů. Menu umožňuje pouze procentuelní mix mezi původním a efektovaným signálem. Takže pokud přistoupíme k vícehlasé hře a požadujeme k původnímu signálu přimíchat spodní oktávu a jen lehounce např. vyšší kvartu, nelze to. Oktáva i kvarta se nám ozvou v naprosto stejné úrovni. Škoda, určitě by tato možnost editace nepřinesla velké zatížení ani procesoru, a dá se předpokládat že ani kapse kupujícího. Snad v některém z jistě budoucích softwarových upgradů.
Pokud bych popisoval parametry nastavení efektu Delay, vypadala by tato recenze jako český manuál. Proto se této cestě, stejně jako v předchozích případech vyhnu a omezím se na konstatování, že Delay opět umožňuje několik režimů a poskytuje uživateli zpoždění až o 1800 ms. Čas zpoždění lze v reálném čase nastavit tlačítkem Tap anebo externím pedálem.
V paletě efektů G – Major najdete též méně obvyklý, ale rozhodně zajímavý rezonanční filtr, který je možné naladit na určitou frekvenci a tím libovolně měnit charakter výsledného zvuku.
Jako poslední jsem si nechal další slabinu celého řetězce, a tou je vlastně první stavební kámen, tedy Noise gate. Nabízí sice mnoho nastavení, ale výsledná funkce nevyznívá dobře a nekoresponduje tak s množstvím proměnných parametrů ani se špičkovou kvalitou modulační či reverbační sekce. Problém se samozřejmě projeví nejvíce při hře na z kreslený kanál, kdy se zvuk na konci doznívání roztřepí a rozseká. Brána zavírá buď pozdě nebo naopak brzy a jen obtížně se hledá kompromis. Rozhodně bych opět doporučil výrobci aby se při tvorbě vyšších softwarových verzí nad tímto poznatkem velice zamyslel.
Shrnutí
V žádném případě jsem se nezmínil o všech možnostech nastavení procesoru, protože by se nám recenze, jak už bylo předesláno, změnila v manuál. Jistě se najde dost muzikantů, kterým hlasy v pitch shifteru a problematický gate (který ostatně spousta kytaristů používá separátně, či jsou dnes již běžnou součástí preampů) rozhodně nezkazí radost a požitek ze špičkové zvukové kvality, značné variability a uživatelské přívětivosti tohoto procesoru, která jednoznačně nad ostatními dominuje a činí tak G- Major jedním z nejkvalitnějších výrobků v dané kategorii. A nic na tom nemůže změnit ani těch několik výše popsaných vad na kráse. Doporučuji ho vyzkoušet všem, kdo si libují v moderní hře plné pestrobarevných zvuků a nálad. Tovární nastavení jsou výbornými základními stavebními kameny pro tvorbu vlastních zvuků. Vše ostatní najdete v manuálu přístroje, který je velmi přehledně zpracován. Nedoporučuji však výrobek úplným začátečníkům, protože množství parametrů a nastavení jednotlivých efektů je opravdu velké, začátečníkovi nic neříkající, a je velmi jednoduché se v nich ztratit.
Modernost přístroje podtrhuje i digitální 24bitový vstup a výstup formátu S/PDIF, možnost přepínání kanálů vašeho aparátu či preampu, symetrické jackové TRS konektory vstupů a výstupů a konektor MIDI Thru doplňující standardní dvojku MIDI In a MIDI Out.
G-Minor
Vzhledem k souhře okolností se o tomto poddůstojníkovi zmíním pouze okrajově a pro doplnění, neb na opravdové potrápení tohoto MIDI ovladače nedošlo. Přesto však mohu konstatovat že se jedná o šikovné, robustní, odolné a příjemně netradiční zařízení, které vám práci s G-Majorem usnadní (pokud samozřejmě nemáte jiný multifunkční MIDI pedál). Jedná se o pedál pracující ve dvou režimech a v podstatě se třemi spínači – Up, Down, Enter.
V prvním režimu listujeme presety vzestupně či sestupně, navíc po sešlápnutí zadního spínače za LED displejem můžeme listovat presety bez jejich přímé změny - tedy jaksi offline - a preset aktivujeme až opětovným stlačením tohoto spínače.
Druhý režim Minoru pak podle naprogramování může skokově měnit hlasitost pro sóla, přepínat přes Majora kanály preampu, umlčet výstup při ladění a mnohé další.
I přes systém ovládání podobný spíše mobilnímu telefonu, joysticku či game padu pracuje toto zařízení i při neohrabané noze dosti spolehlivě.
