Vox T-60

V kabátě po dědovi
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
19 500,00 Kč

Svět se dnes stále jakoby zmenšuje, přibližuje, propojuje, jak se hezky říká cizím slovem, „globalizuje". Kdo by si ještě před nějakými 20 lety v tehdy rozděleném světě na „Imperialistický Západ" a náš „Tábor Míru" uměl představit, že firma VOX, tradiční a proslavený britský výrobce legendárních aparatur, bude jednou vyrábět část své produkce v jihovýchodní Asii a své výrobky bude dodávat i do malého „Česka"?

Po vzoru velkých firem Fender, Gibson aj. je to zřejmě proces, který čeká většinu ostatních tradičních amerických a evropských výrobců hudebních nástrojů. I když… Marshall made in Korea nebo Indonesia…? Nějak si to zatím neumím představit. Naštěstí tento trend má pro nás, uživatele a hudebníky, jeden příjemný a nezanedbatelný přínos, že můžeme nakupovat široký sortiment nástrojů a aparatur za relativně rozumné ceny…

K těmto obecnějším úvahám mne inspiroval pohled na zadní štítek komba pro baskytaru zn. VOX T-60 Bass Amplifier. V následujících řádcích se dopracuji k tomu, jakáže to komba pro značku VOX pracovití Korejci vyrábějí. Jenže firma s padesátiletou tradicí výroby hudebních nástrojů a zvukových aparatur si jako jeden z tehdejších leaderů snad zaslouží představit trochu blíže. Zvláště když její počátky jsou docela zajímavé a vůbec ne přímočaré.

War-story

V r. 1941 se poprvé setkávají pánové Tom Jennings a Dick Denney, oba amatérští hudebníci, první, řekněme klávesák a druhý kytarista. Místo ani doba ale příliš múzám nepřály: zuří II. světová válka a vrcholí letecká bitva o Anglii, takže oba protagonisty budoucí firmy zastihujeme v muniční továrně fy VICKERS. Kromě hudby mají společného dalšího koníčka - elektrotechniku. Ještě v r. 1944 si Tom Jennings otevírá bazar s hudebními nástroji, zvláště akordeony. Po válce se jejich cesty rozcházejí. Jennings se věnuje naplno svému obchodu a dovozu akordeonů a koncem 40-tých let současně experimentuje s elektronickými nástroji a vyvíjí jednoduché jednohlasé varhánky pojmenované „UNIVOX". Brzy potom, v roce 1951, zakládá vlastní firmu s hrdým názvem „The Jennings Organ Company". V době vrcholící rock-and-rollové vlny (1956) Tom Jennings, snad jakoby v předtuše boomu pozdějších kytarových skupin, začíná upravovat zesilovač ze svých elektronických varhan pro elektrickou kytaru. S výsledkem ale není příliš spokojen.

Nám, nám narodil se Vox…

Mezitím Dick Denney po dlouhodobé nemoci pokračuje osamoceně v experimentování s elektrickými kytarami a jejich amplifikací. Sestrojuje vlastní elektronkový zesilovač o výkonu 15 W s 12" reproduktorem, který již měl slušný zvuk. Po předvedení svého zesilovače Tomu Jenningsovi mu bývalý kolega z muniční továrny nabízí zaměstnání ve své firmě. V roce 1957 je Dick Denney díky svému technickému talentu „vedoucím inženýrem" a je založena společnost Jennings Musical Industries Ltd. (JMI). Od ledna 1958 firma vyrábí 15 W kytarové zesilovače již se jménem VOX AC 15, jedinečnou kombinaci lampového zvuku elektronek EL 84, pro VOX později typických reproduktorů Celestion a britského espritu a designu. Během roku 1958 si firma zřizuje obchod v Londýně se záměrem prodávat kytary Fender a popřípadě také vlastní kytarové zesilovače… V tehdejší době jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších anglických zpěváků rock-and-rollové éry, Cliff Richard, vystupuje s doprovodnou skupinou Shadows, která používá jako jedna z prvních aparatury s vertikálně umístěným logem VOX. To je reklama jako hrom a znamená začátek obchodního průlomu na tehdejším nenasyceném hudebním trhu dychtícím po nových hvězdách, stylech i zvucích.

VOX pro kytaristy…

V polovině 60-tých let pak po majetkových transakcích došlo k přejmenování původní firmy JMI na jednoznačné „VOX Sound Limited", čímž se název nejslavnějšího výrobku dostal přímo do jména firmy. Zmíněné lampové kombo AC 15, následované později výkonnější verzí AC 30, se stalo brzy po uvedení na trh doslova hitem. Jejich pozdější varianty a modifikace zůstávají pro mnohé kytaristy bestsellerem do dneška. Leč zde je však nutné připomenout jednu zásadní věc: legendární proslulost a úspěch získaly firmě VOX především lampové aparáty kytarové. Mimochodem, původní vyráběný sortiment byl dosti široký a kromě aparatur zahrnoval varhany, vlastní modely elektrických kytar a baskytar včetně příslušenství.

…a co basáci? Mají na co hrát?

Nejznámějším hudebníkem hrajícím od začátku na baskytarové aparatury VOX byl „Beatl" Paul Mc Cartney. Ten používal postupně model VOX T-60 Bass, pak lampovou hlavu AC 100 s původním boxem T-60 a ve vrcholném období Beatles v letech 1966-67 model Dynamic Bass, a to jak na pódiu při živém hraní, tak především ve studiích fy EMI. Basové aparatury VOX však nedosáhly takové obliby a rozšířenosti jako jejich kytarové protějšky…

Přesto již v prvním období rozvoje firmy v letech 1958-1966 byly vyráběny mj. modely VOX „Foundation Bass" s původně 50 W celolampovou hlavou AC-50 (později celotranzistorovou 75 W) a boxem o rozměrech 56 x 66 x 40 cm osazovaným 1 x 18" (!) reproduktorem Goodmans nebo model „T-60 Bass", jeden z vůbec prvních celotranzistorových zesilovačů, s hlavou o výkonu 60 W a boxem se zajímavým osazením 1x12" Alnico Celestion a 1x15" Alnico Celestion. Pozdější pozoruhodný model „Dynamic Bass" (r. 1966-69) měl rozměrnou lampovou hlavu o výkonu 30 W umístěnou na chromovaném držáku nad boxem s 15" reproduktorem Goodmans Audiom. V ose jeho dolní zadní hrany byl již tehdy po stranách zabudován pár bytelných koleček, což po mírném naklopení umožňovalo jedinému maníkovi celkem pohodlné přemisťování stylem „rudlik". Ostatně tohle staronové řešení po létech oprášili u některých svých modelů praktičtí Američané mj. ve firmě Ampeg. Za velmi oblíbené a úspěšné byly také považovány modely Beatle Super Stak a Beatle Power Stak. Po tomto výletu do historie se podívejme na současný VOX T-60.

Novorozenec v kabátě po dědečkovi…

Na rozdíl od původního modelu VOX ze 60-tých let minulého století se samostatnou hlavou a reprobednou je nový T-60 v praktickém a úhledném provedení „kombo" se zesilovačem umístěným v horní části boxu. Zesilovač má stejný výkon jako původní tj. 60 W. Je také celotranzistorový a tudíž i výsledná váha komba s příjemnými rozměry 47,3 x 45,5 x 35 cm vychází solidních 17,3 kg. Design komba tzn. především jeho tvar, povrch i materiály, je navržen ve stále častěji používaném „retro" stylu včetně průzvučné tkaniny s typickým diamantovým vzorem kryjící reproduktor, vrchního červenohnědého „měděného" panelu s knoflíky tvaru „kuřecí hlavy", i archaického „kufrového" plastového madla pro uchopení. Přiznávám, že tenhle klasický, nadčasový a „nemoderní" kabát , charakteristický pro VOX, se mi velmi zamlouvá.

Ochranný rám s průzvučnou tkaninou kryjící reproduktor je upevněn pomocí suchých zipů, olemování tkaniny bílou, kdysi oblíbenou „bužírkou", působí poněkud rušivě a lacině. Tkanina má sice efektní vzor, ale její ochrana reproduktorů při stěhování bude spíše symbolická. (Praktičtější by byly pevná nerezonující kovová mřížka nebo perforovaný plech, ale uznávám, že ty se na VOX jaksi nehodí).

Proti nedávno testovaným kytarovým kombům Hughes & Kettner jsem zaznamenal použití levnějších, méně trvanlivých materiálů a např. nečisté průřezy otvorů pro zadní panel či nepřesné slícování povrchové tkaniny. Parametry komba kromě toho nasvědčují tomu, že výrobce zřejmě počítá s převážně stabilním ozvučováním např. v klubu, zkušebně apod. Vzhledem k uvedenému se obávám, že by VOX T-60 častým převážením nejspíše dosti trpěl. Každý si musí vyjasnit dilema funkčnosti a trvanlivosti versus design

…z minima maximum?

Jak je u „klasiků" zvykem, počet ovládacích prvků je omezen na nejnutnější míru. VOX T-60 Bass Amplifier má ovládací prvky, kterými může hráč nastavit barvu zvuku, omezeny na čtyřpásmový „EQUALIZER" obsahující výšky, vyšší středy, nižší středy a basy. Údaje o frekvenčních pásmech ani o zdvihu frekvencí nejsou v manuálu uvedeny, to ale není na závadu, protože stejně každý hráč si korekce nastavuje intuitivně poslechem podle svého vkusu. Na panelu zesilovače mají potenciometry ekvalizéru uveden rozsah vlevo –15, střed „0" a +15 vpravo, což nejspíše znamená zvýraznění I 15 dB. Obsahově velmi úsporný návod o elektrických parametrech zesilovače takticky mlčí.

Samozřejmostí u komb této kategorie je dvojice vstupních jacků s rozdílnou citlivostí pro připojení baskytary s pasivními nebo aktivními snímači. Stěží pochopitelný je však chybějící linkový výstup pro připojení k mixu nebo dalšímu výkonovému zesilovači. Přece jen těch 60 tranzistorových watů není zrovna mnoho. Abyste při cvičení doma v paneláku nerušili duněním sousedy, zdířka HEADPHONE umožňuje připojení sluchátek.

Potěšitelným, a ne úplně běžným nadstandardem, je jack SPEAKER EXT. pro připojení vnějšího reproboxu s impedancí nejméně 4 Ohmy. Bohužel radost trochu kalí zjištění, že připojením tohoto dalšího boxu se automaticky odpojuje vnitřní reproduktor komba. Upozornění, že to takto funguje, vyčtete ze čtyřjazyčného návodu.

Zřejmě účinným korekčním prvkem bude obvod nazvaný „Basilator ‘" aktivovaný stejnojmenným spínačem. Po jeho zatlačení by mělo dojít k rozšíření síly a bohatosti hlubokých basových frekvencí. Pravděpodobně se zde jedná o využití technologií pocházejících z kuchyně známé firmy KORG uvedené na štítku zadního panelu.

Nezbytný je samozřejmě potenciometr hlasitosti VOLUME se škálou 0 až 10 dělenou dvaceti značkami. Na zadní stěně panelu se nacházejí již pouze dva jacky vstupu a výstupu FX smyčky.

Elektronika lepší akustiky…?

Ozvučnice je překvapivě uzavřená, s jedním 12" reproduktorem, doplněným celoplastovým piezotweetrem typu „Motorola". Jak se dnes již stává pravidlem, výrobce ani typ reproduktorů v návodu nejsou uvedeny. Předpokládal jsem, že se v případě 12" jedná o Celestion, který k Voxu tradičně náleží, nebo dnes hodně rozšířenou americkou Eminenci. Uvnitř ozvučnice je však zabudován „na zakázku" vyrobený 12" reproduktor o průměru 306 mm, označený „300 RF B 60-3" s lisovaným plechovým košem a se silným větraným magnetem o průměru 118 mm. Na www.music-park.cz je uvedeno, že T-60 má reproduktor Celestion…. Upřímně řečeno, jako Celestion to moc nevypadá. Reproduktor s identickými rozměry nebo podobající se zabudovanému „300 RF B 60-3" jsem v katalogu firmy Celestion nenašel.

Čelní deska a zřejmě i celá skříň jsou zhotoveny z 15 mm silné dřevotřísky (MDF). Důvody, proč výrobce použil uzavřenou ozvučnici, když návrhem laděné bassreflexové by dosáhnul přirozenou „akustickou" cestou nepochybně lepšího přenosu nejhlubších basových frekvencí (struna E baskytary kmitá kolem 41 Hz), budou cenové a technické.

Původně jsem se domníval, že v zesilovači použitý obvod „Basilator ‘" elektronickou cestou jednoduše zvýrazňuje přednastavené basové frekvenční pásmo, takže funguje podobně jako přídavný ekvalizér. Jeho činnost je však poněkud sofistikovanější.

Zatímco bez „Basilatoru" VOX T-60 poskytuje očekávaný standardní zvuk, po jeho aktivaci se signál elektronicky upraví a obohatí (z návodu lze dedukovat, že se jedná asi o superpozici „subharmonických frekvencí"), což se příznivě projevuje ve výsledné barvě a hutnosti zvuku především na strunách E, A, D… Funguje to podobně, jako byste například u kytary přepnuli skokem ze singlů na humbuckery nebo u aparátu přepnuli na nejméně 150 litrový box s 15" basovým reproduktorem. Výsledný zvuk je opravdu plnější a barevně bohatší, výšky ztratí ostrost a vybroušenost, basy se zhutní, vyhladí a jakoby rozšíří o další harmonické. Zvukově mi to vzdáleně připomnělo „krabičku" DOCTOR Q Envelope Folower kdysi i u nás známé americké firmy ELECTRO HARMONIX. Jako zdroje napájecího signálu pro zesilovač byly použity záměrně čtyřstrunné nástroje: Precision Bass s průběžným javorovým krkem, tělo kombinace ořech-jasan, jeden dělený pasivní snímač PB, Jazz Bass, dělený krk, tělo olše, krk javor, dva pasivní snímače typu JB, Ibanez model ATK 400, krk javor, tělo magahon, dva singl snímače, z toho kobylkový trojitý, pětipolohový přepínač snímačů, kobylka s možností uchycení strun i zespodu těla…

Zesilovač poráží reproduktor…

Po zapojení baskytary do zesilovače jsem všechny potenciometry ekvalizéru nastavil nejprve na „střed" do polohy „0". S vypnutým Basilatorem při zesílení na 3 až 4 dílky VOLUME dostáváme již při takto „rovných" korekcích slušný a přiměřeně silný zvuk (bezpochyby i díky relativně vysoké charakteristické citlivosti reproduktoru).

Přidáváním jednotlivých pásem Bass, Low mid, High mid, Treble lze zvýraznit příslušné frekvenční pásmo a přiměřeně upravit výslednou barvu. Postačuje nastavení cca „+6" (cca + 90°), ale lze přidat až plných „+15" (zvláště pro Low mid a High mid). Změna mezi dílky +6 až +15 pak již není tak výrazná. Korekce jsou velmi účinné v obou směrech, jak při ubírání, tak přidávání jednotlivých pásem, takže nastavení požadované optimální barvy nečiní problémy.

Poněkud větší opatrnosti je třeba věnovat manipulaci s potenciometry Bass a Treble. Nastavení „basů" v oblasti kolem „nuly" vyhovuje, ale při přidávání je potřeba určité zdrženlivosti, aby nedošlo k přetížení reproduktoru, zvláště při vyšších hlasitostech. Podobně přidávám-li výšky pomocí Treble, poměrně brzy dojde ke zvýšení hladiny trvalého šumu z reproduktoru. Přesto ale považuji řešení a nastavování korekcí za povedené.

Vzhledem ke konstrukci a objemu ozvučnice - při celkovém objemu komba asi 51 litrů, z čehož více než 1/4 zaujímá oddělený prostor pro zesilovač s pasivním chlazením, činí objem pro reproduktor pouze kolem 35 litrů - jaký asi může vycházet výsledný resonanční kmitočet uzavřené ozvučnice? - je lepší kombo šetřit a nepřetěžovat jej vyššími úrovněmi hlasitosti a přemírou basů. I když použitý reproduktor má slušnou charakteristickou citlivost (odhaduji asi 97 dB/1VA, 1m), vyznačuje se bohužel dosti omezenou maximální výchylkou membrány a malou zatížitelností. Reproduktor je zřejmě k zesilovači napasován výkonem „nadoraz", což u komba pro baskytaru nejsou pro životnost reproduktoru nejlepší vyhlídky. Zesilovači by určitě slušel reproduktor s nejméně dvojnásobným výkonem, předpokládám-li, že údaj „300 RF B 60-3" znamená výkon 60 W RMS. Postačovat by mohlo tak 150 až 200 W RMS. Kromě toho svým charakterem jde zřejmě o „středobasový" (Low mid) až středový reproduktor s poněkud vyšším vlastním resonančním kmitočtem, než by bylo pro tento účel vhodné. Přece jen nároky na přenos celého frekvenčního spektra produkovaného baskytarou, od nejhlubších kmitočtů až po vyšší harmonické a alikvotní tóny, jsou podstatně vyšší než u elektrické kytary.

Co zapojíš, to dostaneš…

To, že zesilovač je rozhodně povedeněou částí komba VOX T-60, se ukázalo po jeho připojení ke 300 W značkovému 1 x 15" bassreflex-boxu. Zvuk se zlepšil o třídu, i obava z přetížení reproduktoru pominula. Zesilovači lze bez obav radostně přidat volume, takže výsledkem je plnokrevný hutný zvuk. A což teprve, když stlačíte spínač „Basilator"! Pak máte téměř dojem, že hrajete na plnohodnotnou „full-range" sestavu! Dokonce bych řekl, že zvukově výkon komba odpovídá silnějšímu, asi tak 80 W aparátu. Zesilovač věrně přenáší signál baskytar a zachovává jejich charakteristický zvuk typově i materiálově.

Při subjektivním poslechovém porovnání se 150 W lampovým zesilovačem od renomované firmy při podobném nastavení korekcí a při pochopitelně pouze přiměřeném zesílení obou se zdály být oba zesilovače zvukově v podstatě srovnatelné. Troufám si tvrdit, že při přepínání signálu střídavě z jednoho nebo druhého zesilovače do stejného boxu by necvičené ucho stěží postřehlo rozdíly.

Škoda nemožnosti současného zapojení jak reproduktor komba tak přídavného boxu. Za ideální bych totiž považoval možnost vzít na malé akce (zkušebny, kluby apod.) lehce přenosné „plnohodnotné" kombíčko, které by bylo možné posílit o další přídavný box.

Využití VOXu T-60 vidím především ve zkušebnách, klubech, malých sálech. Zřejmě uspokojivými shledají jeho vlastnosti vyznavači méně agresivních stylů jako folk, country, jazz, … Pro funky, dance music atd. vyžadující poněkud rasantnější atak na struny (slap) nebo pro dosažení vyššího akustického tlaku (metal, rock) by VOX T-60 nebyl asi to pravé ořechové…

Resumé

Hodnocení komba VOX T-60 není jednoduchou záležitostí. Vyznačuje se nadprůměrným a líbivým designem, má dobré zvukové vlastnosti díky slušnému zesilovači, vhodně navrženým korekcím a pozoruhodnému obvodu „Basilator ‘" (s omezeními danými použitým reproduktorem). Naproti tomu ale nevyniká vybavením ani kvalitou použitých materiálů a řešení ozvučnice i použitý 12" reproduktor jsou slabým místem systému jako celku. Vezmu-li za hlavní kritérium, podle kterého se rozhoduje většina potenciálních kupců, poměr hodnota/cena, pak vzhledem k ceně 19.500,- Kč mi není úplně jasné, kterou cílovou skupinu uživatelů by tento výrobek měl oslovit. Pokud by se mělo jednat o začínající mladé nebo amatérské hráče, je cena komba mírně řečeno nadsazená. Pokud by měla být cena v relaci k vlastnostem, muselo by být kombo poněkud lépe vybaveno, dílensky zpracováno a použity kvalitnější komponenty. Pak by mohlo oslovit i náročnější hráče, třeba i s poloprofesionálními nebo profesionálními nároky. Mnozí baskytaristé by určitě uvítali, kdyby výrobce zachoval tradici a vyráběl také variantu se samostatným zesilovačem a reproboxem. To by umožnilo vybrat si zvukově vyhovující „bednu"podle svého gusta a peněženky.

Takže konečné resumé: sudičky daly novorozenému dobré geny po prarodičích co se týče vzhledu, vnitřnosti zpracovávající potravu budou také v pořádku, jen ta pusinka, kterou bude náš malý Korejec křičet na svět, by potřebovala trošku předělat. A s komunikativností s okolím to vzhledem k jeho věku zatím taky není žádná sláva.