Výrobce předesílá, že kompaktní malá komba byla navržena speciálně pro přenos signálu baskytary a kontrabasu. Zároveň by měla být univerzálně použitelná pro jakékoliv další elektrifikované nástroje, a to především díky nadstandardnímu kmitočtovému rozsahu i příznivému poměru signálu k šumu. Novinek v konstrukci je samozřejmě více, ale jednu „vychytávku“, kterou bych u komb tohoto určení logicky očekával, a kterou jsem zatím u konkurence neobjevil, prozradím hned na začátku: všechna nová komba řady BC (a dokonce i nové zesilovače WA 300 a WA 600) mají interní stereo sluchátkový zesilovač, takže při poslechu z iPod či MP3/CD přehrávače improvizujete svůj basový doprovod do sluchátek stereo! „Fakt bomba“, chtělo by se říct, konečně „to“ někoho napadlo a „cvičení“ s hudebním stereo podkladem proti nudnému mono zvuku dostává zcela jiný rozměr.
Modrá je dobrá
Nová komba BC 20 a BC 40 jsou přednostně určena jako první zesilovače pro začínající hráče. Dále výrobce počítá s tím, že by mohla být používána profesionálními hudebníky jako komba na cvičení nebo pro hraní ve volném čase, dále pro ladění nebo „rozehrání se“ před vystoupením, a dále učiteli a studenty pro současné cvičení nebo přehrávání hudebních podkladů z pomocných zdrojů (iPod/MP3/CD přehrávačů); samozřejmě je možné tato komba použít i pro aplikace, kde svým omezeným výkonem stačí pro živá vystoupení hudebních souborů. I když na toto jejich určení je třeba nahlížet s jistou dávkou opatrnosti: s jedním 8“ reproduktorem u komba BC 20 resp. jedním 10“ reproduktorem u BC 40 mnoho vzduchu nerozhýbete, takže do akustických uskupení snad ano, pro hlučnější live aplikace budou lepší volbou výkonnější komba BC 80, BC 150 nebo BC 300. Záleží zkrátka na převažujícím použití.
Jak je již u firmy Warwick zvykem, ani u těchto nových komb nepostupovala firma vyšlapanými cestičkami a v konstrukci uplatnila nové prvky a přístupy. Jak na kombech BC, tak i na zesilovačích WA údajně spolupracoval s firmou Warwick baskytarista a technický inovátor Jonas Hellborg. Při konstrukci zesilovače byla uplatněna vyspělá elektronika a právě i některé takové prvky, které v této třídě komb nejsou zcela obvyklé. Například jsou použity obvody třídy A, které se vyznačují větší linearitou a způsobují menší zkreslení, než to, které bývá obvykle spojováno s obvody třídy AB nebo třídy B. Výrobce se dále snažil důsledně snižovat impedanci v elektronických obvodech, která bývá uváděna v souvislosti se snižováním teplotního šumu. Při pohledu do útrob zesilovače, respektive ozvučnice, zjistíme, že vlastní korekční prvky jsou umístěny na obvyklém místě v horní části komba, ale výkonový zesilovač spolu s chladicími žebry je upevněn na dně ozvučnice, tzn., že je dostatečně prostorově a elektronicky oddělen od prvků, které jsou náchylné na rušení. To ve svém důsledku způsobuje, že úroveň šumu zesilovače se opravdu zdá být v porovnání s běžnými zesilovači nižší. Nejen u zesilovačů malého výkonu je rovněž důležitý dynamický rozsah a především míra zkreslení. Výrobce zde uplatnil tzv. dynamický limitér zkreslení, který napěťové špičky potlačuje tak, že úroveň celkového harmonického zkreslení (THD) udrží pod 0,3% i při maximálním výkonu, což je o 1 řád příznivější než u běžně používaných zesilovačů. Dynamický limiter by měl zajistit vyšší výkon bez slyšitelného zkreslení.
Praktické a vynalézavé umístění zesilovače s chladicími žebry na dně ozvučnice přímo před vyústěním bassreflexového nátrubku má ještě jeden pozitivní účinek: tímto řešením bylo eliminováno aktivní chlazení ventilátorem, protože vzduchové vlny vzniklé pohybem membrány reproduktoru v bassreflexu postačí ochlazovat žebra ventilátoru zesilovače. S nadsázkou řečeno, čím víc budete do baskytary „řezat“, tím účinnější bude chlazení.
Jiným poněkud překvapujícím prvkem je „mini“ provedení síťového kabelu ve dvoužilovém provedení, který postrádá obvyklý nulovací kolík. (S mini síťovým kabelem si vystačí komba BC 20, BC 40 a BC 80 při elektrických příkonech 40, 80 a 160 W, vyšší BC 150 a BC 300 již mají standardní síťové připojení). K tomuto úspornému řešení asi nevedly jenom ekonomické důvody (útlý kablík opravdu vypadá proti běžné šňůře trochu podivně, jakoby vypůjčený z malého tuneru), ale výrobce to odůvodňuje zjednodušením zapojení, lepší mobilitou, vyšší bezpečností… a především potlačením síťového brumu. Dvojvodičové propojení má trvalé uzemnění, takže k žádnému průniku rušivého brumu z vnějších zdrojů do obvodů zesilovače by nemělo docházet. Vnitřní transformátor je dvojitě chráněn před vysokým napětím. Z podobných důvodů je hlavní vypínač umístěn až ve spodní části komba, aby bylo zajištěno co možná nejvyšší oddělení vysokonapěťové části od nízkonapěťových obvodů zesilovače, což by mj. mělo také přispět k omezení nežádoucího šumu.
Podívejme se na komba BC 20 (3 789 Kč) a BC 40 (5 559 Kč) trochu podrobněji. Z hlediska vybavení jsou obě skoro stejná, liší se vlastně jen typem a velikostí reproduktoru, velikostí (objemem) komba a samozřejmě výkonem zesilovače. Obě jsou poněkud buclatější, například proti srovnatelnému 15wattovému kombu DigiTech je kombo BC 20 dvakrát hlubší a tedy i dvakrát „objemnější“. Že z toho profituje především přenos basových frekvencí, není nutné těm zasvěceným příliš zdůrazňovat. Výrobce sám upozorňuje, že i tato „malá komba“ zvládnou pěti nebo šestistrunné baskytary.
Výrobce se přidržel typicky stroze funkčního designu, dalo by se snad i říci: designu v „německém stylu“. Porovnejme jej třeba s italským výrobcem MarkBass nebo polským Taurus: v přístupu k vizuální stránce vidíme propastný rozdíl. Tak především, vlastní „bedna“ je zhotovena z lisovaného papíru. Jak už jsem dříve ve stejném případě s jistou nadsázkou poznamenal: z hlediska zásad akustiky uspokojivá volba do doby než kombo pořádně zmokne. Ale vážně, papír je recyklovatelný ekologický materiál a vzhledem k nižším nárokům na odolnost při stěhování by v tomto případě „dřevotříska“ (MDF) nebo dokonce baltická pře-kližka byly zbytečným luxusem. Povrch komba kryje černá kobercovina s jemným vlasem, vizuálně i hmatově příjemná. Rohy komba jsou proti otlučení zabezpečeny odolnými plastovými „růžky“. Čelní stěnu s reproduktory bezpečně chrání šedá masivní mříž z ocelového plechu v „neprokopnutelném“ provedení (i když...). V protilehlých rozích ozvučnice jsou umístěny bassreflexové nátrubky, jejich rozdílná velikost svědčí o pečlivém vyladění bassreflexu: u komba BC 20 pro 8“ reproduktor jsou jeho rozměry: D 38 mm x L 15 mm, zatímco v BC 40 pro „desetipalec“ jsou: D 48 mm x L 30 mm. V pravém horním rohu najdeme u obou komb totožný plastový piezo tweeter (označený Warwick D–1005) o impedanci 8 Ohm a nominálním výkonu 10 W, který je k basovému reproduktoru připojen nejjednodušší možnou elektronickou výhybkou - oddělovacím kondenzátorem o kapacitě 5,6 µF, resp. 4,7 µF. Tento výškový měnič z velké části poněkud nelogicky zakrývá rozměrné logo Warwick, což může vyzařování vysokých kmitočtů do jisté míry omezovat. Logo bych proto raději viděl uprostřed, v ose komba, ale zkusil jsem hrát i s odstraněnou mříží a subjektivně se mi kupodivu nezdálo, že by to mělo nějaký negativní vliv...
Basové a střední kmitočty zajišťují reproduktory s plechovým košem a feritovými magnety, v obou případech s magnetem stejného průměru 100 mm. Výrobce je označuje kódem Warwick WCX 8/8, 20 W/8 Ohm resp. WCX 10/8, 40 W/8 Ohm. Pro reproduktory výrobce udává tyto parametry: WCX 8/8 – SPL 90 dB a kmitočtový rozsah (bez udání tolerančního pásma) 80 Hz až 10 kHz, pro WCX10/8 - SPL 89 dB a kmitočtový rozsah (bez udání tolerančního pásma) 50 Hz až 8 kHz. Pro vysokofrekvenční piezo se udává frekvenční rozsah 1 kHz až 20 kHz. Subjektivně se mi zdál menší 8“ reproduktor měkčí, rychlejší a pohyblivější, přitom přenos basů nebyl o nic horší než u „desítky“.
Panel zesilovače v stříbrošedém provedení kontrastuje s dominující černou. Je vybaven dvěma standardními vstupy jack s rozdílnou citlivostí, které ale mohou být obsazeny dvěma nástroji současně. Klasické třípásmové korekce jsou zajímavé posazením basů už na 60 Hz, středy na 800 Hz, zatímco výšky až na 10 kHz, vše se zdvihem +/-12 dB. Zcela automaticky pracující dynamický limiter zkreslení (Dynamic Distortion Limiter) žádný vnější ovládací prvek nemá, upravuje signál nenápadně a účinně, a k jeho činnosti nelze mít výhrady.
Vedle korekcí najdeme vstup pro připojení vnějšího zdroje signálu označený AUX IN a vedle stereo sluchátkový výstup označený H/P, tedy „HeadPhone“, v obou případech v provedení stereo mini jack 3,5 mm. Připojením stereo sluchátek se automaticky odpojí reproduktor komba. Samozřejmě i bez připojených sluchátek lze hrát současně z iPod, MP3 nebo CD přehrávače přes reproduktor komba, pochopitelně pouze v monofonním provedení. Pro použitý stereo sluchátkový zesilovač výrobce bližší technické údaje neudává, u monofonního zesilovače komba se uvádí kmitočtový rozsah v celém slyšitelném pásmu od 20 Hz do 20 kHz v tolerančním poli +/- 0,5 dB! Zvuk baskytary i hudby přehrávače ze sluchátek je velmi přirozený a příjemný i s běžnými sluchátky střední třídy a opravdu jsem si ho užíval. Samozřejmě zde není variabilita přehrávačů např. typu Bass Trainer fy Tascam, ale to bychom srovnávali nesrovnatelné. Svým nekomplikovaným a intuitivním stylem – jednoduše přijít, zapnout, zapojit kabel a hned hrát – mi přišlo provedení těchto komb velice sympatické. Síťový vypínač i přívodní kabel jsou umístěny až v zadní spodní části komba, zapnutí je signalizováno na čelním panelu poměrně intenzivně zářící modrou LEDkou, podobně jako uzesilovačů Hughes&Kettner nebo Fusion u Gallien-Kruegera. Zvukově jsou obě komba posazena poměrně výrazně do basů, takže v porovnání s již zmíněným kombem DigiTech mi pocitově u Warwicku poněkud chyběly výraznější středové frekvence. Projekce basů je naproti tomu u obou komb Warwick excelentní i díky konstrukci bassreflexové ozvučnice při nejméně dvojnásobném objemu proti kombu DigiTech. Při stejném nastavení korekcí na obou kombech (tj. basy na 13 hodin, středy v rozmezí 9 až 15 hodin a výšky naplno, tj. cca 17 hodin), se při shodném nastavení VOLUME zvukový projev i hlasitost jevily velmi podobně. Maximální hlasitost komba je omezena šumem, který je slyšitelný při překročení VOLUME cca na 15 hodin (maximum je 17). Komba jsem vyzkoušel i s elektrickou kytarou a také s ní hrají velmi dobře.
Souhrn
Obě nejmenší komba Warwick BC 20 a BC 40 bezezbytku naplňují účel, pro jaký byla navržena. I přes svůj relativně malý objem zvládají nejnižší kmitočty baskytary na pozoruhodné úrovni. Zpracování komb je na solidní úrovni, kvalitou zvuku vyčnívají nad běžná komba této třídy. Velkou výhodou a předností je interní sluchátkový stereo zesilovač, i automatický dynamický limiter. I přes nadstandardní vybavení zůstala zachována nízká hmotnost, tedy 9, resp. 15 kg. Určitým „bonusem“ je jednoznačně jejich velmi příznivá cena. Ačkoliv na tomto místě zpravidla uzavírám celkové zhodnocení notickou ve smyslu „z výše uvedených důvodů raději volím větší a výkonnější verzi...“, v tomto případě mi připadá jako výhodnější volba slabší z obou komb, tj. BC 20. Zvukově a vybavením jsou obě srovnatelná, ale příznivější cena i hmotnost nejmenšího hovoří v jeho prospěch. S dalšími novinkami od firmy Warwick se na stránkách tohoto časopisu setkáme možná v blízké době. Na základě nejlepších osobních zkušeností s oběma představenými komby se na větší členy řady BC nebo zesilovače a bedny řady WA těším už teď.