Baskytary Streamer nejsou ve výrobním programu Warwick žádnou novinkou – naopak patří již k osvědčené „klasice". Model Streamer Double Buck s novým osazením dvojicí rozpínatelných humbuckerů s aktivní dvoupásmovou elektronikou MEC (po vzoru originální Corvette „$$") představuje pozoruhodný kousek s neuvěřitelnými barevnými kombinacemi. Použitými materiály a komponenty, zpracováním, designem a zvukem se jednoznačně řadí na špici své kategorie.
Jenom opravdový baskytarový ignorant nezaznamenal od loňského roku trvalý a systematický „nástup" značky Warwick na tuzemském trhu. Zatímco v předchozích testech jsem se radoval z metalice Vampyre nebo kochal rockovou Corvettou Rockbass, tentokráte mám potěšení představit opravdu skvostný nástroj – čtyřstrunný Warwick Streamer označený „dvojitým dolarem" a přezdívaný proto „Double Buck", čili asi „dvoudoláč"… Název "$$" má snad vizuálně navodit sílu díky dvojici humbuckerů anebo může být symbolem dvojnásobné tedy dublované hodnoty, kterou pořízením tohoto nástroje dostanete.
Kromě odpovídající ceny se od obou výše uvedených modelů Streamer $$ Double Buck odlišuje zemí původu – zatímco řada RockBass je kompletně vyráběna v Číně, Streamer $$ je "hand made in Germany".
Baskytara je dodávána v honosném měkčeném vypolstrovaném pouzdru RockBag Premium Line Plus, tj. v nejdražší verzi. Někdo by možná uvítal pevné „letecké" pouzdro, které určitě poskytne lepší mechanickou ochranu při věčných muzikantských přesunech. Ale jistou logiku tohle provedení má: tuhle basu asi jen tak nepohodíte do kufru dodávky mezi ostatní nádobíčko – asi bych ji na zadním sedadle zajistil třemi pásy… Ostatně nástroj za cenu převyšující 2000 $ hýčkat zaslouží.
Komfortní pouzdro ukrývá mnoho kapes a v nich nejedno překvapení. Elegantní a praktický USER KIT formátu A3 obsahuje záruční list, „Oficiální manuál vlastníků baskytar Warwick", sadu imbusových klíčů pro doladění nebo klíč pro seřízení výztuhy krku, kterým byste možná povolili i kolo u vašeho auta… Další výbava je již jaksi „nadstandardní" – baskytara se dodává v olejové přírodní bezlakové povrchové úpravě, proto v krabičce nápadně připomínající leštidlo na vojenské „kanady" (i se stejně dokonalým mechanickým otevíráním) najdeme speciální vosk na údržbu korpusu. Mimochodem krásně citrónově volní. Horkotěžko jsem odolával, abych jej nevyzkoušel spolu s tkaninou připomínající umělou jelenici.
Stručný, hutný a přehledný Manuál (spíš kniha) v hlavních světových jazycích seznamuje uživatele s obecnými vlastnostmi baskytar Warwick, používanými dřevy a jejich charakteristikami, snímači a elektronikou a se specifikací všech modelových řad. Ta dnes čítá více než 10 základních řad baskytar mnoha modelů… Na posledních stránkách pak tuzemský uživatel neznalý některého světového jazyka najde příslušné kapitolky zhruba na 13 stránkách v jazyce Mistra Jana z Husi. Díky za tento manuál, i zkušenější uživatel v něm najde mnoho zajímavého… Manuál lze najít v elektronické podobě na webu http://www.warwick.cz
V záručním listu najdeme řadu informací o baskytaře, takže „můj" Streamer byl vyroben 12. 4. 2006 s výrobním číslem M12096405 a kódovým označením 121480000GZASHAWW, seřízení provedl pan Císař (pardon Kaiser) a finální prohlídku??? (podpis nečitelný).
Možná nebude úplně od věci zmínit některé odlišnosti a charakteristické znaky, kterými se baskytary Warwick (Streamer $$ nevyjímaje) odlišují od konkurence.
V první řadě je to výběr a kvalita použitých dřev. I já jsem se kdysi bláhově domníval, že hlavní na baskytaře jsou silné símače a k nim silný zesilovač… A že baskytara jako elektrifikovaný nástroj se dá nějak "ošulit" – prostě se vezme "nějaká dřevěná deska", dá se jí příslušný tvar a je to. Samozřejmě, dřevo se dá ošulit, jako všechno na světě, ale pak "to bohužel nehraje"…
Přestože spektrum vyráběných řad a počet modelů Warwick mohou připadat až marnotratně bohaté, ony ty všechny odlišnosti v použitém dřevu, kombinacích snímačů, strun, šířky a síly krku nakonec vytvoří charakteristický "sound" jednotlivého modelu.
Korpus Streameru $$ tvoří bahenní jasan (nejlehčí dřevo kromě tropické Caroleny), který "má úžasný akustický ozev ve středních frekvencích a teplé hloubky" – tolik firemní materiál. K tomu nelze dodat nic než: „Ja, ja, stimmt glatt.." Korpus je složen ze čtyř symetricky složených plátů proložených tmavou dřevinou. Díky bahennímu jasanu je baskytara velmi lehká, přesto pokud zvolíme vhodně široký neklouzavý popruh, nedochází přes relativně malý objemu těla k výraznějšímu převažování nástroje při hře.
Pokud jde o tvar korpusu, dál se říci, že ze všech modelů Warwicku je právě Streamer nejblíž klasickému tvaru fenderu. Přesto šířkou pouhých 30 cm a omezenou plochou pro oporu předloktí pravé paže bohužel nedosahuje jeho ergonomie a komfortu. Zde samozřejmě velmi záleží na individualitě a fyziognomických dispozicích hráče, například při vyšším "jazzovém" zavěšení baskytary a s oporou palce o snímač při hře prsty šířkový handicap trupu možná ani nezaznamenáte. Zkoušel jsem baskytaru v rockovém bandu a uvědomil jsem si, že bych ovšem musel techniku pravé ruky přizpůsobit postavení předloktí... Ostatně výrobce doporučuje nástroj zejména pro slap a funky… Délka korpusu k delšímu rohu dosahuje asi 475 mm.
Dalším podstatným faktorem je propracovaná konstrukce krku a jeho výztuhy. Specialitou Warwicku je výškově nastavitelný nultý pražec "Just-A-Nut", který může být buď mosazný nebo z materiálu "Wilferit". Jaký vliv má výška dohmatu v první poloze na celkovou snadnost a komfort hry, snad není třeba rozvádět... Každý, kdo hrál někdy na kytaru, se určitě dostal do situace, že musel u levnějšího nástroje probrušovat zářezy pro struny na nultém pražci. Krky jsou zpravidla složeny z několika dílů a druhů dřev pro lepší akustické i pevnostní parametry. Streamer má krk složený z dílů javoru s hmatníkem Wenge. Wenge poskytuje hmatníku odolnost, trvanlivost a výborné zvukové vlastnosti.
Menzura krku dosahuje 34" tj. 864 mm, rádius uvádí Warwick 20" tj. 500 mm, čili jedná se o relativně plošší hmatník. Krk je plnohodnotný dvouoktávový se 24 pražci. Pražce vyrobené ze zvonové mosazi (speciální stříbro-bronzové slitiny) svými rozměry 3 x 1 mm patří do "Jumbo" velikosti. O jejich perfektním zapuštění a zabroušení nemusíte pochybovat. Krk je velmi dobře ergonomicky zpracován, výborně padne do ruky, takže určitě bude vyhovovat také hráčům s průměrnými rozměry rukou a prstů. Rozměry krku mají poměrně blízko k Jazz Bassu: posuďte sami - šířka krku na nultém pražci pouhých 38,5 mm, tloušťka krku na prvním pražci 20,5 mm (na nultém nelze měřit), šířka krku na 12. pražci přesně 55 mm a tloušťka 25 mm. Protože mi velmi vyhovovalo tovární nastavení výšky strun, orientačně jsem změřil výšku struny E nad 12. pražcem – cca 4 mm tj. cca 5 mm nad hmatníkem.
Dalším specifikem baskytar Warwick je plně seřiditelná kobylka, která umožňuje kromě obvyklého nastavení výšky strun a jejich doladění posuvem kamenu v podélném směru navíc posun kamenů v příčném směru tzn. změnu rozteče strun mezi sebou. Tovární nastavení roztečí na kobylce mezi ladicími kameny se pohybuje mezi 18 až 19 mm, liší se podle tloušťky struny - měřeno jen orientačně. Ukotvení strun je provedeno v samostatném kovovém sedle.
Na bezproblémové ladění má podstatný vliv ladicí mechanika Warwick s tradičně vyosenými strojky nevyžadujícími mazání, u nichž lze nastavení tuhosti chodu regulovat šroubem v ose ladicí mechaniky. Vyosení samozřejmě napomáhá snadnějšímu ladění. Za celou dobu zapůjčení nebylo třeba jakkoliv hýbat krkem a dolaďování při přesunech bylo minimální - i to něco vypovídá o kvalitě baskytary. Tovární naladění v oktávách bylo naprosto přesné, ani v nejvyšších polohách jsem nezaznamenal žádné problémy s nečistými (ukňouranými) intervaly. Výška strun je nastavena poměrně nizoučko, pro hodně pohodovou a rychlou hru. Při preludování "nasucho" byly přeci jen slyšet občasné údery strun o pražce, ale při hře přes aparát to příliš neprojeví. Doladění oktáv nebylo třeba, baskytara i v nejvyšších polohách při akordech ladí naprosto perfektně.
Samostatnou kapitolu u každé baskytary tvoří snímače a elektronika: oba snímače MEC jsou velké humbuckery s otevřenými pólovými nástavci, které lze nezávisle na sobě zapojit sériově, paralelně nebo rozpojit na singly. Pro informaci uvádím rozměry snímačů 88,5 x 48 mm, pokud byste si je třeba hodlali pořídit do jiné baskytary. Jedná se zřejmě o dva identické snímače typu MM, které se zvukově liší pouze polohou na korpusu. Na rozdíl od singlů JazzBasse, které se lehce délkou (a umístěním pólových nástavců) liší, jsou totiž warwické Music Many rozměrově zcela totožné, takže u prvního snímače blíže ke hmatníků neprocházejí struny G a E přesně nad pólovými nástavci.
Pro přepínání snímačů slouží dvě třípolohové páčky umístěné poblíž kobylky. Jak umístění tak barevné možnosti jsou zdařilé. Přiznávám, že jsem nepátral, jak je to propojeno a co v které poloze přepínače zrovna hraje. Prostě jsem postupně při nastavených korekcích na baskytaře zkusil pár kombinací snímačů a něco z toho vybral. Různá zapojení snímačů se samozřejmě liší intenzitou signálu, barvou a průrazností zvuku, ale vždy dostanete konkrétní, hutný, barevný a nosný tón, který může nabýt barev až klasického koncertního křídla nebo dokonce připomínat čembalo (clavichord)!
Nakonec podle intenzity a barvy to vypadá, že v poloze přepínače „dolů" je každý snímač zapojen sériově, ve „střední" poloze je snímač zapojen paralelně a při přepnutí páčky „nahoru" směrem ke kobylce dojde k rozpojení na singly. Nebyl jsem nikdy moc silný v matematice, ale vychází mi 9 zvukových kombinací (!) pouhým přepínáním obou třípolohových páček pod kobylkou… Aniž byste museli točit poteciometry korekcí basů a výšek na baskytaře. Korekce jsou velmi účinné, ale vlastně s nimi není ani třeba příliš experimetovat - základní nastavení máte nastaveno korekcemi zesilovače a zvuk si „uděláte" kombinacemi snímačů.
Dodávané struny standardní tloušťky - pravděpodobně 45-65-85-105 – se vyznačují stabilitou ladění a vynikají průrazností na středních kmitočtech. Originál Warwicky jsou osazovány továrními strunami Warwick Black Label s ocelovým jádrem. Bezkonkurenční zvuková vyrovnanost mne upoutala nejenom na tomto Streameru, ale již dříve.
Celkový zvukový projev "Strímr Dablbaku" mne poněkud připoměl Godin FreeWay 5, kterou jsem kdysi pro Music Store popisoval. Zde mám na mysli především podobnost v průrazném, kovovém, téměř až svištivém zvuku. Streamer je díky jasanu zvukově kultivovanější, jakoby jemnější a vroucnější. FreeWay byla drsná rasantní přímočará rocková černoška, Streamer může být sice rasantní také, ale dokáže to s mnohem větší elegancí. Navíc je širokospektrální díky zapojení snímačů.
U baskytary této třídy je skoro jedno, na jaký aparát hrajete. Stejně dobře zní na 30 W kombu pro domácí cvičení za 5 tisíc nebo na 400 W basovém stacku. Možná ještě o něco víc než ze 400 W hybridního Marshalla se mi líbil zvuk z celolampového Music Manu, který více zdůrazní bohatost vyšších harmonických kmitočtů.
Warwick Streamer Double Buck je nepochybně "Mercedesem" mezi baskytarami – jak provedením, materiály, akustickými vlastnostmi, herním komfortem, tak ovšem i cenou. Kdysi jsem v jednom bazaru s nábožnou úctou zkoušel Music Man Sting Ray… Ta baskytara byla "hluchá", nehrála, nic z toho nešlo, totální shit za 60 litrů… Věřím, že u Warwicka se vám tohle nestane, určitě tedy ne u Streamera Double Buck!
Streamer Double Buck je luxusní nástroj pro baskytarové gurmány s velmi širokým stylovým rozpětím. Zvukovými možnostmi, kvalitou materiálů, provedením a zpracováním bude jen těžko hledat konkurenci. Z hlediska ergonomie malá připomínka – neškodilo by přidat pár centimetrů přes boky a možná ne úplně každému padne do ruky radius hmatníku. Přece jenom na Jazz Bassu s klenutějším hmatníkem se při podobné rozteči strun slapuje poněkud snadněji. Jedině v tom se tedy musíte přizpůsobit této výjimečné baskytaře. Vřele doporučuji vyzkoušet, jedině tak oceníte kvalitu, kterou se článkem pokouším neuměle přiblížit.
Když už jsem začal s tím příměrem k Mercedesu, tak jej dokončím: z bodu A do bodu B se dostanete Trabantem, Škodovkou nebo třeba tím Mercedesem. Záleží na tom, jak daleko pojedete, jak dlouho a jaký komfort očekáváte. Většině postačuje škodovka, ale někteří si neumí představit, že by jeli něčím jiným než Mercedesem.
