Doprovodná kytara v různých hudebních žánrech - III.část

ROCK (2. část)
Doprovodná kytara - III

Dnešní doprovodnou seanci začneme rokem 1979. Spolu s technologiemi a vybavením se v tomto období pochopitelně změnil i kytarový zvuk a s ním i technika. Větší možnosti v rámci zkreslení a lépe hratelných nástrojů v rockové hudbě zapříčinily či podpořily růst technického standardu většiny kytaristů. Hudba, kterou muzikanti za pomoci těchto technik skládali, se pochopitelně také posunula, a několik příkladů, které z tohoto fenoménu vyplynuly, si dnes probereme. V tomto dílu se budeme věnovat riffům od kapel The Police, Van Halen, Poison, Rage Against the Machine, Brian Adams a Muse.

Tyto příklady jsem vybral záměrně, poněvadž jsem se chtěl vyhnout doprovodným technikám typičtějším pro metalové interprety (jsem si vědom problémů kategorizace těchto žánrů/subžánrů, ale věřím že takovéto rozdělení nám pomůže celý proces zpřehlednit). Metalu se budeme věnovat v jednom z pozdějších článků.

The Police – Message in a Bottle

Jak jsem již zmínil, začínáme rokem 1979, a to konkrétně druhým albem The Police. Přestože je velká část jejich repertoáru ovlivněna styly, jako jsou raggae a ska, a je hraná víceméně jazzovým kytaristou Andy Summersem, v tomto konkrétním případě máme co do činění s dobrým příkladem moderního rockového riffu. 

Celá výše transkribovaná fráze je postavená na akordu sus2, který vypadá částečně jako roztažený power-chord. Tuto verzi/prstoklad akordu sus2 najdeme hojně v kytarových partech kapel, jako například Rush či Dream Theater. Při cvičení tohot riffu doporučuji dobře protáhnout a rozehřát prsty a zápěstí, abychom se vyhnuli jakýmkoliv zraněním. 

Doprovodná hra/ROCK (2. část): The Police -- Message in a Bottle

Van Halen – Aint Talking About Love

Eddie Van Halen je často považován za prvního opravdu moderního rockového kytaristu. Pravdou určitě je, že jeho inovativní využívání technik, které nebyly v rockové kytaře v této době vůbec běžné, v kombinaci s hitovým potenciálem skladeb jeho kapely, z něj učinili kytarovou superstar. My ovšem nebudeme plýtvat místem nad bezpředmětnými polemikami, jestli byl první, druhý nebo třetí. Raději se budeme věnovat jeho hře. V tomto konkrétním příkladu z prvního alba Van Halen můžeme vidět perfektní demonstraci využívání arpeggií v rockovém kontextu. Velmi důležité bude dobré využití palm-mutingu a obecně tlumení pravou i levou rukou, abychom se vyhnuli nechtěným zvukům, které nám při takovémto zkreslení mohou lehce „vyklouznout“ zpod prstů. 

Já osobně doporučuji vyhrát všechny tóny údery dolů. I když alternate-picking je určitě velmi důležitá technika, charakter získaný občasným striktním využíváním čistého down-pickingu je nenahraditelný. Velmi zajímavého efektu můžeme docílit, začneme-li aplikovat tuto samou techniku na další arpeggia, případně ji můžeme využit i v sólové hře. Tuto možnost doporučuji alespoň prozkoumat.

Doprovodná hra/ROCK (2.část): Van Halen -- Aint Talking About Love

Brian Adams – Only Thing That Looks Good On Me

Tento riff od Briana Adamse můžeme zahrát dvěma různými způsoby. Buď za použití prstů, jak to můžeme vidět v naší video ukázce, nebo trsátkem a palm-mutingem. 

Pravděpodobně nejdůležitějším prvkem, na který bych se při cvičení tohoto riffu soustředil, je udržení konstantní dynamiky bez mnoha rytmických variací. Jelikož tato fráze se v celé skladbě opakuje víceméně bez přestání, budeme ji muset technicky zvládnout natolik, že ji budeme schopni hrát pět minut v kuse bez přestávky.

Doprovodná hra/ROCK (2.část): Brian Adams -- Only Thing That Looks Good On Me

 

Poison – Body Talk

Pokud bych musel mimozemšťanovi vysvětlit, co to byla osmdesátá léta, pravděpodobně bych mu ukázal Top Gun a pustil libovolnou skladbu od Poison.

Zde konkrétně se jedná o kombinaci typicky Hendrixovských fórů s osmdesátkovým feelem v drop Cis. Jak to u podobných postupů bývá, velmi důležité bude tlumení jak pravou, tak levou rukou. Kombinace neukotvené pravé ruky volně se pohybující nad strunami a palm-mutingu je také něco, co bude vyžadovat pozornost.

Doprovodná hra/ROCK (2.část): Poison -- Body Talk

Muse – Stockholm Syndrome

Myslím si, že vložit ukázku od Muse do článku o moderním rocku je určitě více než příhodné. Jedná se o technicky zajímavý riff, využívající kombinace vyšších poloh s odtrhy na prázdné struny. V originále je hrán v Drop Cis, ale my si jej transponujeme do Drop D, abychom nemuseli zbytečně příliš přelaďovat. Hodně energie budeme muset věnovat čistotě v případě ruky na hmatníku. Při odtrzích na prázdné struny musíme být obezřetní, abychom se vyhnuli jakémukoliv vytahování, a tedy rozlaďování strun.

Jelikož u podobných riffů mají i tvrdší struny tendenci lehce plápolat, doporučil bych posunout trsátko blíže ke kobylce za účelem docílení solidnějšího a pevnějšího zvuku. Toto zároveň může pomoci s udržením celkově dobré intonace. Při samotném cvičení bych se zároveň pokusil tuto techniku aplikovat i na ostatní struny a případně ji opět využít i při sólové hře.

Doprovodná hra/ROCK (2.část): Muse -- Stockholm Syndrome

Rage Against the Machine – Know Your Enemy

Studium skladeb Rage Against the Machine v jakékoliv formě bude jednoznačně přínosné pro naši doprovodnou hru. Kombinace rockového přístupu, riffů těžících z funku, přes výbornou rytmickou sekci funguje skvěle. V tomto konkrétním případě je velmi důležité neopominout tlumené perkusivní údery, které u podobných riffů pomáhají groove dobře ukotvit.

Zároveň bych se soustředil na pravou ruku, kterou bych určitě nenechával ležet na kobylce. Raději bych jí volněji pohyboval v lokti a uvolněným zápěstím poté vyhrával jednotlivé údery. 

Doprovodná hra/ROCK (2.část): Rage Against the Machine -- Know Your Enemy