Vybíráme světelný efekt

Praktické rady
Autor: 

Málokterá současná hudební produkce se dnes obejde bez vizuální doprovodné show, ale o tom čím a jak takovou show vytvořit se v časopisech píše jen velmi zřídka. Následující stránky se pokusí ve velmi omezeném rozsahu tuto informační mezeru vyplnit.

Nejprve je třeba si ujasnit o čem vlastně psát, protože stejně jako u hudebních nástrojů, či ozvučovacích aparatur je škála světelné a osvětlovací techniky velmi široká. Vrátíme-li se ovšem do historie, pak narazíme většinou pouze na osvětlení v podobě reflektorů a to s plošným, nebo bodovým osvitem a s velmi jednoduchými metodami obsluhy. Barevné filtry nařezané z pásků barevných skla, nebo kousky barevných fólií představují maximum barevné kvality těchto přístrojů. Amatérské podomácku zhotovené výrobky byly v těch ještě ne zcela vzdálených dobách často jediným dosažitelným vrcholem světelné techniky pro kapelu i diskžokeje. Světelný had z telefonních žároviček a barevné hadice k pračce tvořil mnohdy základ světelné show. Kdo měl zrcadlovou kouli a k ní bodový reflektor byl už s technikou na vysoké úrovni. Často se také používaly všelijak upravené typy vyřazených divadelních reflektorů, nebo různé, převážně průmyslové, reflektory ze staveb, či stadionů. Mnozí jistě s nostalgií vzpomenou na populární a vzácné „vany", které se ztrácely na stavbách socialismu, aby pak sloužily na vesnických tancovačkách kapelám či diskžokejům.

Dnes je situace naprosto odlišná, lze koupit prakticky cokoliv a především v poslední době i v cenách neuvěřitelně nízkých. Otázkou ovšem zůstává, zda to co nám obchodníci tak vehementně nabízejí má tu kvalitu o které často v inzerátech a nabídkách velmi obsáhle píší, a jestli ty zaručeně profesionální světelné efekty opravdu snesou použití v profesionální show. Záměrně zdůrazňuji slovo profesionální, protože dnes i vesnická tancovačka s živou kapelou je, nebo by přinejmenším měla být profesionálním vystoupením. Jaká hlediska a kritéria zvolit pro výběr těchto zařízení je částečně obsaženo v následujícím textu.

Nejprve je nutno určit jisté kategorie výběru a k tomu lze samozřejmě najít několik hledisek a řadu přístupů. Jedním z kritérií může být účel použití nebo spíše oblast nasazení. Dalším kriteriem je například otázka, jestli bude zařízení použito např. na koncertní turné, či pro jiná mobilní vystoupení, nebo zda bude technika instalována na jednom místě pro stálé použití např. v kulturním domě, baru, klubu, či v diskotéce. Každá kategorie má svá specifika a jejich porušení může vést ke zbytečné ztrátě investic, nebo i ke koupi pro daný účel prakticky nepoužitelného aparátu. Necháme teď stranou špičkovou a samozřejmě velice nákladnou techniku pro velké koncertní a festivalové akce a podíváme se blíže na cenově přístupnější věci pro takové malé muzicírování a pro menší diskotéky nebo hudební kluby. Současná nabídka na trhu je velice bohatá a tak budeme hledat určité základní orientační body pro případný výběr světelné techniky.

První kritérium je vlastní produkce. Buď potřebujeme světelnou techniku pro živá hudební vystoupení kapel a to v koncertní formě, nebo ve formě taneční zábavy. Další variantou je technika pro diskotékové taneční produkce. Jistou specifiku má také vystupování skupin, jednotlivců i diskžokejů v hudebních klubech, kde se patrně bude objevovat charakter produkcí z obou oblastí. Druhým kriteriem je provozní doba a četnost používání. Jistě se budou lišit nároky na světelné zařízení pro diskžokeje, který vystupuje dvakrát týdně po celý rok ve venkovských sokolovnách, a na světelnou aparaturu pro takříkajíc provinční kapelu jezdící po vesnických plesech, která udělá v podstatě několik málo vystoupení v roce. Jiné jsou i nároky na techniku instalovanou do hudebního klubu která bude v akci každý večer a někdy i odpoledne. Posledním nepodstatným kritériem je pořizovací cena. Tady je nutno především zdůraznit, že ne všechno, co nám obchodníci nabídnou za mimořádně výhodnou nákupní cenu bude následně v provozu tak výhodnou investicí jak se na první pohled zdálo. Jak si tedy vybrat světelnou techniku dobře a efektivně?

Snadná a jednoznačná odpověď samozřejmě jako téměř u všeho lidského konání neexistuje. Lze pouze hledat určité kompromisy více, či méně vhodné pro každou variantu použití. Možná řešení uvedu na konkrétních případech které se vyskytují v běžné denní hudební praxi.

Co poradit hudební skupině, která jezdí na svá vystoupení a nemá takříkajíc stálé angažmá, nebo diskžokejovi, který „točí" každý týden jinou vesnickou sokolovnu, nebo hospodu?

Možná řešení jsou, pokud vyloučíme drahou techniku v podobě otočných hlav, motorizovaných spotů a scannerů s výbojkami, v podstatě dvě. Lze volit klasické osvětlení barevnými reflektory instalovanými např. na skládacím stojanu a v ideálním případě doplnit jejich sestavu ovládací jednotkou s možností řízení činnosti těchto reflektorů. V dnešní době je asi ideální varianta použít některé z takzvaných „parek". Nejspíše typy PAR56 a PAR64 (obr. 1.) které se prodávají u většiny obchodníků v cenách již od cca 500,- Kč za kus. Nesmíme však zapomenout, že k reflektoru patří ještě žárovka a barevné filtry. Žárovku je vždy lepší volit od některého ze známých světových výrobců světelných zdrojů (žárovek) a důsledně se ptát prodávajícího na její životnost, kterou seriozní výrobci prakticky vždy uvádějí v katalogu nebo i na obalu výrobku. Musíme si uvědomit, že žárovka je dnes v těchto osvětlovacích sestavách jednou z nejnákladnějších a nejvíce zatěžovaných položek soustavy. Obvykle se vyplatí na ní nešetřit a koupit zpravidla dražší typy označené LL (Long Life – dlouhoživotnostní). Také se vyplatí pečlivě volit a zkoumat vlastnosti řídící jednotky, resp. její výkonové části, která bude reflektory spínat. Pokud nechceme investovat do dálkově ovládaných a plně programovatelných jednotek pomocí protokolu DMX je dobré u malých, kompaktních a také celkem levných řídících jednotek hledat vlastnost zvanou „spínání v nule". Tato schopnost znamená, že jednotka ušetří připojené reflektory, resp. jejich žárovky nežádoucím napěťovým nárazům při spínání a výrazně tak prodlouží jejich životnost. Takové jednotky obvykle produkují i podstatně menší rušení do ozvučovacího systému. Reflektory představují historicky jakousi osvětlovací klasiku, ale mají pro tento konkrétní případ i určitou nevýhodu. Ta spočívá v potřebě použití většího počtu jednotlivých reflektorů k vytvoření obsáhlejší světelné scény, což klade především mnohem větší nároky na transportní možnosti uživatelů. Negativní může být i menší odolnost vláken použitých žárovek před otřesy při transportech. Vyplatí se na transport vyjmout žárovku z reflektoru a převést ji zvlášť, nejlépe v originálním obalu doplněném o nějaký materiál, který vhodně tlumí otřesy (molitan, bublinková folie atd.). To je ale pro změnu zase práce a čas navíc. Proto je i u hudebníků v posledních letech stále populárnější použití kompaktních světelných efektů původně určených především pro diskotékové produkce. Ale i v tomto případě je nutné dobře vybírat, protože ne všechny typy jsou ideální pro mobilní a trvalé profesionální používání. Tyto světelné efekty většinou na rozdíl od reflektorů pokryjí větší plochu v osvětlovaném prostoru, mají široké barevné spektrum a zpravidla ke své činnosti nepotřebují další ovládací jednotku, protože mají zabudovaný mikrofon a reagují tak na hudební signál. Navíc jsou dynamičtější, protože mění zpravidla barvu a polohu světelných paprsků. Proto jich stačí k vytvoření žádoucí světelné scény menší počet než reflektorů. Typickými představiteli jsou tzv. paprskové světelné efekty (obr. 2. a obr. 4.). A teď pozor! Prakticky všechny „levné" typy (obr. 2.) v cenách již od 1500,- Kč používají jako světelné zdroje varianty halogenových žárovek pro napájecí napětí 230 V, nebo mají sériově zapojené dvě žárovky na 120 V (obr. 3.) a nemají v sobě žádné ochranné obvody, které by omezily napěťové nárazy při zapnutí. Navíc mají tyhle lampy životnost jen několik desítek hodin a v praktickém provozu ji díky častým napěťovým výkyvům v síťovém rozvodu ani nenaplní. Rovněž jsou málo odolné proti otřesům, takže je opět namístě žárovky ze světel před transportem vyjmout. Navíc je cena těchto světelných zdrojů často i několik set korun, takže po nízké počáteční investici do samotného světelného efektu přijde šok v podobě mimořádně drahého vlastního provozu, který může dosáhnout nákladů až několik tisíc korun ročně. Jiné typy těchto efektů zase používají žárovky 12 V/50-100 W, kde ovšem musíme čekat velice malý světelný výkon i když provozní náklady budou s ohledem na životnost a pořizovací cenu takového světelného zdroje poměrně příznivé. Často v nich ale nenajdeme chladící ventilátor, takže mohou mít problémy s přehříváním. Ostatně většina těchto „profesionálních hraček" má v návodech k obsluze napsánu omezenou dobu provozu třeba jen na pět minut s nutnou následnou delší pauzou na vychladnutí. V případě nedodržení takového provozního režimu dojde často k poruchám přístroje a také k následnému neuznání záruky dodavatelem. Častým znakem tohoto zboží je to, že se nabízí v určitých cenově výhodných sadách, kde nechybí i velký počet přiložených žárovek, což by mělo být pro potencionálního zákazníka samo o sobě vážným důvodem k zamyšlení. Pokud budeme zkoumat původ krásných a levných přístrojů, bude nám obchodníky často sdělováno, že jsou to německé, či americké výrobky, ale skutečný původ je i přes různé zpravidla anglické obchodní názvy u jednoho, nebo několika málo výrobců někde v Číně. Takový světelný efekt lze doporučit snad jen partě nadšenců, kteří si půjdou zahrát na vesnickou tancovačku párkrát v roce a provozní náklady a někdy i menší spolehlivost je nebudou tolik tížit, a nebo na domácí narozeninovou párty pro děti, kterou uděláme jednou za rok. Také diskžokej, který si půjde zahrát jednou za jeden, či dva měsíce například na firemní večírek, či školní oslavu s takovou technikou nejspíš bohatě vystačí.

V kategorii paprskových efektů lze pochopitelně nalézt i kvalitní a pro daný účel skutečně profesionální výrobky(obr.4.). Společným znakem je, mimo o cca 30-70% vyšších cen oproti již popisovaným laciným produktům, hlavně fakt, že používají jako světelný zdroj žárovku na napětí 24 V, popř. 36 V (obr. 5) a mají obvykle solidně řešené chlazení. Výhodou žárovek na nižší napájecí napětí je výrazně vyšší odolnost před napěťovými špičkami a také podstatně nižší pořizovací cena při delší životnosti. Navíc jsou mnohem více imunní vůči otřesům, takže je zpravidla není nutné na transport vyjímat z přístrojů. Provozní náklady dosáhnou maximálně několika set korun ročně i při velice častém používání, takže počáteční rozdíl v pořizovacích cenách se rychle smaže a ostatní výhody začnou převažovat. Jedinou nevýhodou je větší proudové zatížení tzv. soklu, neboli patice v které je žárovka zasazena. Proto je především u typů s výkonem nad 150 W nutné zhruba při čtvrté výměně žárovky vyměnit i patici. Je to ale asi jediný mínus těchto světelných zdrojů a přístrojů, které je využívají. Takže takový efekt se určitě vyplatí jak kapele tak i diskžokejovi, kteří vystupují celoročně a často, a navíc se na produkce s technikou přesouvají po našich nepříliš kvalitních silnicích. Na současném trhu se v této kategorii vyskytují prakticky jen výrobky domácích firem, popř. výrobců ze Slovenska, což je další plus z hlediska následného servisu a případné záruky. Výjimkou potvrzující pravidlo jsou ještě některé výrobky italské. Většina domácích výrobců poskytuje na rozdíl od dovozců výše zmiňovaných levných produktů záruku 24 měsíců a kvalitní servis. Ceny těchto skutečně profesionálně řešených zařízení začínají okolo pěti tisíc korun za kus a obvykle je nenajdete v různých cenově výhodných sestavách a bombastických nabídkách některých obchodních firem, protože to z ekonomického hlediska u tuzemských a také evropských výrobců prostě nejde. Nicméně na koupi a především následném provozu takového výrobku určitě neproděláte, rozhodně naopak!

Další otázka je jakou světelnou techniku pořídit například do malého hudebního klubu či baru s produkcí jak hudebních skupin, tak s diskotékou. Tady je navíc na místě otázka jak často se v podniku hraje a podle toho volit techniku. Určitě by tam neměly chybět výše popisované reflektory PAR a v menším klubu bude bohatě stačit typ PAR56. Čtyři kusy jsou minimum, lepší je ovšem pochopitelně větší počet. Ovládací jednotku bych považoval za samozřejmost. Na doplnění interiéru je vhodná zrcadlová koule a k ní malý bodový reflektor typu PAR36 (obr. 6.). U těchto výrobků nemusíme přemýšlet nad výrobcem, protože prakticky vše na trhu dosažitelné je z Asie a za minimální ceny. Kvalita je obvykle vyhovující. Další doplňky je možné hledat v aplikaci UV zářivek a v použití nějakých UV aktivních dekorací (obr. 7.), jako jsou listy kapradí, palmy, UV pavučiny, atd. Pokud nemáme dostatek finančních prostředků, nebo je prostě nechceme investovat do světelné techniky je dobré aplikovat několik kusů jednoduchých paprskových efektů a dobře zvážit jejich výběr. Jak již bylo napsáno výše, levné typy budou zpravidla stát mnohem více peněz v provozu. Výjimkou je možnost aplikace malých a nevýkonných typů se žárovkami 12 V/50-100 W z levné nabídky obchodních firem. Je ovšem otázka bude-li jejich světelný výkon pro konkrétní prostor dostačující. Z praktických zkušeností z instalaci v malých klubech a barech, kde je často i méně kvalitní klimatizace a světla jsou tudíž více tepelně zatížena vyplynulo jako ideální použití paprskových efektů s žárovkou 24 V a s výkonem 150 W. Životnost tohoto světelného zdroje je mimořádně vysoká a není výjimkou i výdrž žárovky delší než jeden rok při použití efektů třikrát týdně. Provozní náklady při ceně této žárovky pod sto korun jsou proto naprosto zanedbatelné a svítivost je obvykle výborná.

Záměrně se nezmiňuji o technice do větších klubů a diskoték. Tam totiž dnes jako základ patří určitě technika z té dražší „inteligentní" kategorie jako otočné hlavy, motorizované spoty, či scannery s možností programování a řízení pomocí linky DMX a pomocí počítačové techniky, ale to je kapitola na samostatný článek a také trošku jiné téma.

Poslední probíranou aplikací je otázka volby osvětlovací techniky pro neprofesionální použití třeba na dětské párty v domovech dětí, internátech, na pionýrských táborech atd. Zde bohužel bez dalších informací o provozních vlastnostech opět často nabízejí a doporučují někteří obchodníci velmi intenzivně levné zahraniční výrobky, ale vzhledem k tomu, že tyto „rozpočtové" organizace nedisponují závratnými financemi a jsou převážně neziskové bude pro ně otázka následných provozních nákladů možná ještě ožehavější, než u provozovatele hudebního klubu. Takže bude asi také lepší volit při koupi sice dražší, ale provozně levné přístroje na žárovky 24 či 36 V. Osobně bych doporučil stejné věci jako pro malé hudební kluby a bary jak už bylo výše popsáno.

V závěru bych chtěl vyprovokovat menší diskuzi vás čtenářů a možná již uživatelů některé z výše popsané techniky ke sdělení svých praktických zkušeností s osvětlovací aparatůrou této kategorie ať již z té skupiny hodně levné, a nebo i z té dražší. Doufám, že předchozí řádky pomohou v orientaci a výběru světelné techniky každému zájemci z řad muzikantů, diskžokejů a ostatních angažovaných osob, a že budou dobrou informací všem na které působí často neobjektivní reklamní kampaně některých obchodních firem a kteří tu svoji osvětlovací techniku teprve vybírají.

Co nejméně popraskaných žárovek a jasné barvy vašemu světelnému aparátu přeje autor.