Allen & Heath GL2800M/32

Monitorový mixážní pult
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
154 784,00 Kč

Britskou firmu Allen & Heath zcela jistě není nutné zvukařské veřejnosti představovat. Díky poctivé práci distributorů – dříve Praha Music Center a nyní firmy Prodance je naše malá zem mixážními pulty této značky doslova prošpikována. A je to dobře!

Pokud přijedete s kapelou do alespoň trochu slušně vybaveného klubu, můžete si být téměř jisti, že narazíte na mixpult této značky, s největší pravděpodobností na model GL2200. Není na tom vůbec nic divného. Právě tento pult totiž nabízí ono nezbytné minimum výbavy nutné pro profesionální práci, zároveň již dostatečnou zvukovou kvalitu a přitom se pohybuje v kategorii cenově přístupných zařízení. Musím odporovat PR specialistům firmy Midas, kteří ve svém propagačním materiálu tvrdí, že „Midas Venice redefinoval kategorii malého, cenově přístupného mixážního pultu”. Není tomu tak. I když ochotně přiznám, že Midas hraje lépe, tím pultem, který redefinoval tuto kategorii, byl právě Allen & Heath GL2200.

Může se zdát poněkud paradoxní, že jsme se dočkali specializovaného odposlechového mixpultu od firmy, která jako jedna z prvních přišla s koncepcí „dual purpose” pultů a která tuto koncepci dotáhla k dokonalosti natolik, že její mixážní konzole lze v „monitorovém módu” opravdu považovat za plnohodnotné odposlechové pulty. Paradoxní je to ale jen na první pohled: kdo jiný než výrobce, jehož produkty vždy vynikaly maximální promyšleností, přehledností a nejrůznějšími „vychytávkami”, by měl dospět k závěru, že některé velmi užitečné speciální funkce lze nabídnout uživateli pouze na specializovaném monitorovém pultu? Zvláště za předpokladu, že pult má být co možná nejvíce uživatelsky přívětivý, tedy snadno „čitelný”, jednoduchý na ovládání, a navíc za opravdu příznivou cenu. A právě takovým pultem nový Allen & Heath je.

Technický popis

Mechanické provedení je někde mezi pulty řady GL2800 a GL3800. Nový výrobek převzal z řady 2800 úspornou koncepci osmikanálových sekcí, naohýbaných z jednoho kusu plechu, zde jsou ale doplněny jednak podélným profilem pod fadery, který vyztužuje konstrukci a usnadňuje manipulaci s pultem, za druhé šroubovanými bočnicemi. Díky tomu také pult vyhlíží elegantněji než GL2400/2800, jejichž mechanika je opravdu stroze účelová. K dispozici jsou provedení s 16 – 48 vstupními kanály. Kus, který nám byl nabídnut k testování, byl v 32kanálové verzi. Jak už je dnes (nejen) u firmy Allen & Heath zvykem, master sekce je umístěna centrálně. Na rozdíl od F.O.H. pultů nejsou v nabídce žádné, ani volitelné, stereokanály, což je ostatně u monitorového pultu logické. Napájecí zdroj je externí, klasický RPS11 v 19” mechanice 3 HU vysoké. Praktická rada: pozor při umisťování do racku, zdroj opravdu docela pěkně „topí”!!

Vstupní přípojná místa

Své speciální určení pult prozrazuje již při pohledu na konektorové pole: v každém vstupním kanále se kromě vstupního XLR konektoru („samička”) nachází i výstupní XLR („sameček”), označený SPLIT – tento je paralelně spojen se vstupem, avšak umožňuje oddělit zem pomocí spínače GROUND LIFT. Pokud jste očekávali výstupní oddělovací transformátory, vězte, že za prvé by jste si museli vydatně připlatit (minimálně okolo 1000,- Kč za kus), za druhé, že ani takové řešení není ideální - malá schopnost trafa dodávat proud může být zdrojem značných problémů. Proto je zpravidla vhodnější mít transformátory na vstupní, „přijímací” straně následujících komponentů, zvláště u delších vedení, jako jsou párové kabely. Každý kanál dále disponuje nesymetrickým, jednobodovým insertem - TRS jack, přičemž platí zlaté pravidlo „Ring is Return”, tedy na špičce jacku je send, tedy výstup, a na kroužku návrat.

Vstupní kanály

V každém vstupním kanále nalezneme následující výbavu: spínač phantomového napájení +48V, přepínač obracení fáze, PAD -20 dB, potenciometr GAIN a tlačítko HPF s prahovou frekvencí 100 Hz, dále pak čtyřpásmové korekce s poloparametrickými středy. Výšky jsou shelvingové „posazené” na kmitočtu 12 kHz, horní středy proladitelné od 500 do 15 kHz s centrální frekvencí 3 kHz, spodní středy jsou laditelné od 35 Hz do 1 kHz s centrální frekvencí 180 Hz a basy jsou opět shelvingové na 80 Hz. Zdvih/útlum korekcí je tradičně +/-15 dB. Jakost obou středových korekcí je zvolena Q=1,8. Ekvalizér lze vyřadit tlačítkem bypass.

V popisu následuje celkem 16 potenciometrů AUX, umožňujících směrovat signál do jednotlivých sběrnic, které lze potom v master sekci párovat do stereofonního provozu (1-2, 3-4, 5-6, …) kdy lichý, tj. vrchní potenciometr AUX v páru nastavuje úroveň a spodní, tedy sudý, ovládá panoramu, čemuž odpovídá i popis na panelu. Pod knoflíky potenciometrů AUX již následuje tlačítko funkce MUTE, indikované červenou LED, čtyřbodový indikátor úrovně (SIGNAL, 0, +6 a PEAK) a fader, podél jehož dráhy jsou umístěna čtyři tlačítka MUTE GROUPS a pod kterým se nachází spínač PFL se žlutou indikační LED. K maximální přehlednosti funkcí přispívá i to, že hmatníky isostatů jsou odlišeny tvarem: MUTE je obdélníkový, přiřazení do mutovací skupiny se děje čtvercovým a PFL tlačítko je kulaté.

Mírným překvapením jsou krátké, jen 60 mm fadery, které mají velmi lehký chod a práce s nimi vyžaduje trochu citu a pozornosti. Zejména je nutné potlačit návyky, které má většina z nás zažité: vyjet o centimetr je tady prostě moc. Klasickým 100 mm faderům bych dal rozhodně přednost. To je ale také jediná výtka, kterou bych vůči testovanému pultu měl. Na druhou stranu – pokud to někomu bude vadit, může fadery ignorovat a míchat vesele v módu pre fader, jak jsem to učinil i já.

Master sekce

V master sekci se nachází především šestnáct téměř identických výstupních kanálů, uspořádaných po osmi ve dvou „vrstvách” nad sebou. „Téměř” z toho důvodu, že prvních osm výstupních kanálů obsahuje i vypínatelné dvoupásmové semiparametrické korekce, popsané HM a LM (500 Hz – 12 kHz a 80 Hz – 2 kHz, rozsah +/-15 dB, Q=1,6). Tento ekvalizér již není k dispozici u výstupních kanálů 9 až 16. Další vybavení je však naprosto shodné: přepínač otočení polarity a laditelný výstupní HP filtr (rozsah off až 400 Hz, strmost 12 dB/okt.), spínač označený TB, jímž se směruje signál z talkbackového mikrofonu nebo generátoru do příslušné monitorové cesty a jehož stlačení je indikováno zelenou LED, tlačítko MUTE s červenou indikační LED a konečně nearetované tlačítko popsané DIM, jež při stlačení ztlumí úroveň o 6 dB. Tuto „vychytávku” lze využívat hned dvojím způsobem:

  • Pro rychlou identifikaci, na které monitorové cestě nastává zpětná vazba.

  • Ke ztišení monitorové cesty, do níž chcete hovořit přes talkbackový mikrofon – signál z mikrofonu je totiž „přimíchán” až za tímto tlačítkem. Moc pěkné!

Všechny výstupy jsou vybaveny 100mm faderem, 12segmentovým LED indikátorem, dále tlačítkem AFL s dvojicí indikačních LED (WEDGE a IEM) – o této funkci se zmíním později – a konečně mezi každým párem faderů se nachází indikační zelená LED popsaná STEREO.

Vpravo od faderů výstupní sekce se nachází sluchátkový výstup (dvojice konektorů – jack 3,5 a 6,3 mm), přičemž další paralelní sluchátkový výstup je ukrytý pod hliníkovým profilem na přední hraně pultu. Vstup pro talkbackový mikrofon s potenciometrem hlasitosti a s tlačítkem TALK, které lze pomocí miniaturního, pod úroveň panelu zapuštěného, spínače přepínat do módu LATCH. Vysvětlím: standardně je mikrofon funkční, pouze když tlačítko TALK stisknete a držíte. Po přepnutí do režimu LATCH prvním stiskem zapnete (a můžete pustit a hovořit), druhým stiskem vypnete. Osobně dávám přednost první uvedené variantě, kdy mikrofon nemůže zůstat nechtěně zapnutý. Signál z mikrofonu lze nasměrovat i do externího výstupu, např. pro komunikaci s FOH pracovištěm. Podíváme-li se v popisu níže, nalezneme spínače a regulátory interního generátoru (růžový šum nebo 1 kHz sinusový tón). Pod nimi jsou umístěny čtyři ovládací tlačítka MUTE GROUPS a ještě o něco níže otočný potenciometr hlasitosti sluchátkového výstupu a obvyklý potenciometr PFL TRIM.

To opravdu zajímavé a novátorské na tomto pultu se ale nachází ještě dále, úplně na pravé straně master sekce: je to řada celkem devíti miniaturních zapuštěných přepínačů (jasně modrých, jak je u Allen & Heath zvykem), označených GLOBAL SETTINGS , které umožňují konfigurovat auxy PRE nebo POST fader, jako 2 x mono nebo stereo a konečně jejich AFL nasměrovat do jedné ze dvou variant zvukařova příposlechu - buď na fader WEDGE a příslušný XLR výstup, nebo na fader IEM a do sluchátkového výstupu. Přepínače jsou společné pro auxy 1-8, dále pro 9-12 a pro 13-16. Tímto způsobem má zvukař zajištěno, že „čuchne-li” pomocí AFL výstup auxu, kterým je buzen některý z pódiových monitorů, objeví se mu tento příposlech rovněž v jeho monitorovém boxu, zatímco pokud stiskne AFL aux výstupu směřujícího do in-earů, bude mu tento signál hrát pouze ve sluchátkách. To je velmi důležité, neboť nemůže dojít k situaci, kdy vám přes hlasitý monitor u pultu „chytí vazbu” mikrofon např. sólového zpěváka s in-eary a vy mu „propísknete uši”. Kromě toho, že takto je to bezpečné, je to i velice pohodlné. Kam konkrétní AFL směřuje, ukáže vám již zmíněná indikační LED u každého AFL tlačítka ihned při jeho stisknutí. Dlužno ještě dodat, že oba fadery WEDGE a IEM jsou 100 mm dlouhé, mají vlastní 12segmentové LED měřiče úrovně a tlačítka MUTE. Pomocí tlačítek EXT ON a regulátorů do nich lze ještě přimíchat signál z externího vstupu (např. z intercomu od FOH pracoviště.)

Přípojná místa master sekce

V této části opět nalezneme přesně to, co nejvíce potřebujeme: 16 symetrických XLR výstupů z jednotlivých auxů, 16 jednobodových insertů pro zařazení grafických EQ na výstupní cesty (mít u monitorového pultu ekvalizéry v insertech je naprosto zásadní požadavek – jinak totiž neslyšíte ve svém „cue monitoru” co jste ekvalizací se zvukem „provedli”). Další dva XLR výstupy označené IEM jsou určené např. pro připojení vysílače, pokud i vy chcete mít volnost pohybu a používáte pro kontrolu stejný wireless systém a stejná in-ear sluchátka, jako vaši hudebníci, což je samozřejmě nejlepší řešení. Zbývá nám výstup WEDGE - zde snad není třeba komentáře, ale rozhodně stojí za zmínku, že jak výstupy IEM, tak výstup WEDGE mají i vlastní inserty. No a úplně na konec jsem si nechal XLR výstup označený EXT TB/OSC, z něhož může být kamkoli vytažen signál z komunikačního mikrofonu nebo interního generátoru (oboje je velmi užitečné).

V master sekci ovšem nejsou jen výstupy, nýbrž i jeden symetrický XLR vstup (WEDGE EXT IN) a jeden stereofonní vstup provedený párem konekorů jack 6,3mm (IN EAR EXT IN) – o jejich funkci jsme již hovořili při popisu příslušných ovládacích prvků na pultě.

Z praxe

Mám pulty této značky v oblibě, míchám na nich často (v Paláci Akropolis a v Roxy na ML4000, v klubu Abaton na GL4800) a dobře se mi s nimi pracuje. Jsou všeobecně známy svou přehledností, uživatelskou přívětivostí a pečlivou tovární výstupní kontrolou. Proto jsem si troufl odjet s GL2800M na akci aniž bych jej předtím vybalil z krabice, přičemž jeho „layout” a výbavu jsem jen zběžně shlédl při předchozí návštěvě v prodejně PRODANCE.

Pult jsem si „osahal” až těsně před koncertem, a nebyl to koncert jen tak ledajaký: míchal jsem odposlechy skupině LAIBACH při jejich vystoupení v pražském klubu Roxy. Používali jsme celkem 12 x AUX - 6 cest s klasickými wedge monitory (použity byly boxy stejného typu, jaké jsou v Roxy standardně, tedy L-Acoustics MTD112b) plus stereo side-fill realizovaný dvojicí MTD115b. Hlavní vokalista k tomu používal ještě bezdrátové in-ear monitory v mix-módu (tj. z jednoho auxu jsem mu „posílal” namíchané nástroje a z druhého jenom zpěv, přičemž on sám si mohl na přijímači regulovat poměr mezi těmito dvěma signály), pro bubeníka jsem ze dvou pomocných sběrnic přepnutých do stereo módu posílal signál do dalších in-earů. Možnost „rozházet” panoramou nástroje tak, jak na podiu skutečně stojí, výrazně přispívá k čitelnosti celého mixu a bubeník to kvitoval zdviženými palci. Nesmírně jsem ocenil oddělené „čucháky” pro „hlasité” odposlechové cesty a pro in-eary. Vynikající nápad a neskonale užitečná věcička!

Dovolte mi na tomto místě malou odbočku. Musím konstatovat, že všichni členové LAIBACH jsou velice příjemní a pohodoví lidé, kteří mají jasno v tom, co a v jakém poměru v monitorech chtějí mít a co nikoli, takže celá zvuková zkouška proběhla v klidném a konstruktivním duchu, ke spokojenosti všech zúčastněných. Stejně tak i následný koncert, který byl mimochodem super zážitek. Nemohu si odpustit jedno povzdechnutí - za těch několik let, co celkem pravidelně jezdím jako odposlechový zvukař do klubů Akropolis, Abaton, Roxy i jinam, jsem „odmíchal” monitory desítkám cizích hvězd – možná těch koncertů bude už přes stovku. Počínaje metalisty ( Therion, Anathema, Ingwie Malmsteen v dnes již neexistující hale na Brumlovce, Napalm Death, In Flames…) přes Marianne Faithfull až po blues (třeba Robben Ford). V 99% případů, pakliže všechno fungovalo, to byla mnohem větší pohoda než s řadou českých kapel; jednak tihle zahraniční profesionální hudebníci většinou přesně vědí, které z nástrojů potřebují slyšet (ne stylem: „…no dej mně tam všechno … pusť to pořádně … já se furt neslyšim … už to zas houká, tak s tim něco udělej … ale teďs mě ubral, tak mně zase přidej!”), ale hlavně k monitorovému zvukaři předem nepřistupují s tím, že je to idiot, který nic neumí, ničemu nerozumí a ještě jim to naschvál nechce pustit. Berou jako fakt, že monitorový inženýr je skutečný profesionál, který dělá všechno proto, aby oni byli spokojeni, a větu: „I'm sorry, it's maximum, we have got a feedback problem!” nevnímají jako důkaz zvukařovy neschopnosti nebo neochoty. Také si nepředstavují, že zvuková zkouška bude hotová za deset minut, nebo že se její druhá půlka udělá v průběhu koncertu.

To byla taková malá vsuvka, třeba se někteří muzikanti chytnou za nos - i když nevěřím, že by zbytnělé ego těch několika křiklavých případů, na které teď právě myslím, bylo ochotno vnímat kritiku od někoho tak nepodstatného jako je zvukař.

Další „live act”, při kterém jsme tento pult použili, byl koncert jihoafrické jazzové formace se zpěvačkou Simphiwe Dana. Devět monitorových cest (respektive ve finále osm) na pódiu ve Španělském sále Pražského hradu bylo realizováno z boxů EAW LA212. Díky tomu, že nešlo o žádný „rámus”, ale spíše o přirozené barvy nástrojů a hlasů, vystačili jsme s minimální ekvalizací, což ostatně dokumentuje i snímek (na kterém je jasně vidět nastavení grafických ekvalizérů Symetrix 533E, jež byly zainsertovány na všech výstupních kanálech). I v tomto případě, ve srovnání s LAIBACH při diametrálně odlišném typu hudby, se mi s pultem pracovalo velmi příjemně a nečinilo mi problém vyhovět přáním hudebníků, i když bylo skutečně „všude všechno” a jasně formulované požadavky na přesné vzájemné poměry hlasů a nástrojů vyžadovaly velmi precizní, až cizelérskou práci. Velice šikovný FOH engineer Patrick Destandeau (od německé agentury GRIOT GmbH, která souboru zařizovala turné) apeloval na kapelu, ať je z pódia co nejméně „akustického smogu”, neboť sál díky své „živé” akustice vše zdůrazní a „odrazí do lidí”, čímž dochází k degradaci a znečitelnění výsledného zvuku a výsledek byl velmi dobrý.

Závěr

Co dodat? Po stránce vybavení si nové „gé elko” zaslouží absolutorium. Obdobná výbava je u mixpultu této kategorie nevídaná – srovnatelné specializované monitorové pulty v příslušné cenové třídě v podstatě neexistují. Zase jedno prvenství pro firmu Allen & Heath. Zvukový projev mne rovněž velmi mile překvapil, přestože jsem dobrý výsledek očekával. Korekce jsou klasické „allenovské” – při jemném přidávání či ubírání decentní, při větším zásahu „jdou” více za rukou. Osobně mi tyto korekce velmi vyhovují. Ne všichni se mnou ale budou souhlasit, je to opravdu spíš věc zvyku – vytvoříte si určitou představu, co by se mělo stát, když „nakroutíte asi tolik”, a pokud se výsledek liší od vašeho očekávání, vnímáte to logicky jako „špatné”. Jednoznačně ale musím říci, že jsem se bez korekcí téměř obešel a zvuk byl v pořádku. S odstupem nebo přebuditelností jsem neměl nejmenší problém. Samozřejmě, není to MIDAS (autor tohoto testu si včera „zakroutil” na LEGEND 3000), ale vzhledem k ceně si GL2800M zaslouží absolutorium i za zvuk. Takže jednička s hvězdičkou!!!

Snad se blýská na lepší časy i v Čechách a dočkáme se monitorových pracovišť i v našich klubech, tak jak je to běžné „venku”. Za tuto cenu by to snad neměl být takový problém? Nebojte se a jděte do toho – věřte, že pro muzikanty je to obrovská pomoc!